Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 430 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Pandemie Covid 19 a ochrana životního prostředí z právního pohledu
Homolková, Kateřina ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Falteisková, Sabina (oponent)
Pandemie Covid - 19 a ochrana životního prostředí z právního pohledu Abstrakt Pandemie Covid - 19 zásadním způsobem ovlivnila téměř všechny aspekty života na Zemi, životní prostředí a jeho ochranu nevyjímaje. Cílem této práce je zjistit, jaký vliv měla, má a případně bude mít koronavirová pandemie na jednotlivé složky životní prostředí a jejich ochranu z právního pohledu. Vliv pandemie v oblasti práva životního prostředí můžeme pozorovat ve dvou rovinách. Tou první je její přímý, respektive materiální vliv na jednotlivé složky životního prostředí. Práce se zaměřila na vzduch, vodu a odpady, jakožto složky, jež byly pandemií ovlivněny nejvíce. Materiální vliv pandemie na životní prostředí a jeho složky znamená, že se v přímém důsledku pandemie zlepšila, či zhoršila jejich kvalita, případně kvantita. Druhá rovina vlivu pandemie na jednotlivé složky životního prostředí se projevila nepřímo, a to reakcí práva na změny ve složkách životního prostředí způsobené pandemií Covid-19. V této rovině bylo možné pozorovat, jak pružně, rychle a efektivně zvládlo, nebo nezvládlo právo reagovat na aktuální události. Práce je rozdělena do sedmi kapitol, z nichž nejpodrobnější je druhá z nich, která analyzuje přímý a nepřímý vliv pandemie Covid - 19 na některé vybrané složky životního prostředí. Dále se práce věnuje vlivu...
Zoologické a botanické zahrady a jejich provoz z pohledu práva
Mouchová, Pavlína ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Derlich, Stanislav (oponent)
Zoologické a botanické zahrady a jejich provoz z pohledu práva Zoologické a botanické zahrady mají svůj původ již ve starověku. Prošly dlouhým vývojem, během kterého se měnil důraz na jejich jednotlivé funkce. Dnešní zoologické i botanické zahrady mají několik důležitých funkcí, z nichž se v současné době dostává čím dál víc do popředí jejich funkce při ochraně ohrožených druhů a zachování biodiverzity. Ubývá přirozených stanovišť živočichů i rostlin, přičemž právě zoologické a botanické zahrady poskytují jejich ochranu formou ex-situ, tedy mimo přirozená stanoviště těchto organismů. Provozování zoologických zahrad je v českém právním řádu upraveno především zákonem č. 162/2003 Sb., zákonem o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů, který vychází ze směrnice Rady 1999/22/ES ze dne 29. března 1999 o chovu volně žijících živočichů v zoologických zahradách. Tento zákon zavádí systém licencování zoologických zahrad. Zoologickou zahradu podle tohoto zákona může provozovat pouze provozovatel s platnou licencí udělenou Ministerstvem životního prostředí podle tohoto zákona. Nyní je v České republice 28 zoologických zahrad s platnou licencí k provozování. Botanické zahrady na rozdíl od zahrad zoologických bohužel zvláštní právní úpravu nemají. Jejich provozování se tedy řídí...
Mikroplasty a plasty z právního pohledu
Novák, Adam ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Fiala, Zdeněk (oponent) ; Průchová, Ivana (oponent)
Mikroplasty a plasty z právního pohledu Abstrakt: Disertační práce se věnuje nakládání s mikroplasty z pohledu práva, a to v návaznosti na stále rostoucí znečištění životního prostředí plasty. Jedná se o problematiku, která dosud na této úrovni v českém prostředí zpracována nebyla. V rámci disertační práce je řešeno nejen nakládání s primárními mikroplasty, které je existující právní úpravou na úrovni jednotlivých států řešeno nejčastěji, ale také nakládání se sekundárními mikroplasty, které je dosud právně řešeno pouze nepřímou regulací, a to prostřednictvím omezování plastového odpadu jako zdroje tohoto typu mikroplastů. Cílem práce je především vytvořit přehled existující právní úpravy věnující se nakládání s mikroplasty na úrovni mezinárodní a evropské (včetně jednotlivých právních úprav členských zemí EU) a na základě tohoto přehledu provést analýzu této právní úpravy a formulovat návrhy a doporučení pro zlepšení nakládání s mikroplasty a zejména pro omezení jejich úniku do životního prostředí. Disertační práce je rozdělena do devíti kapitol: První kapitolou je úvod, ve kterém je řešeno uchopení tématu, výzkumné otázky a struktura práce včetně použitých metod. Druhou kapitolou je věcný úvod, který se věnuje úvodu do problematiky nakládání s mikroplasty, a to včetně současného poznání ohledně dopadů...
Globální změna klimatu z pohledu práva
Rydlová, Miroslava ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Závěr Roku 1993 na světové konferenci v Rio de Janeiru a následně v roce 1997 v Kjótu světové společenství prokázalo, že se dokáže shodnout na potřebě přijetí účinných opatření v reakci na globální environmentální hrozbu - podobně jako panovala široká shoda při řešení problému ochrany ozónové vrstvy Země. V případě omezování látek poškozujících ozónovou vrstvu však byla situace o mnoho jednodušší především díky tomu, že za regulované látky existují široce dostupné náhrady a přechod na ně nečinil v praxi závažné problémy. Podařilo se tak výrobu některých z nich zcela zastavit, u jiných alespoň výrazně omezit na případy, kdy není náhrada není dostupná (např. ve zdravotnictví). Výraznější omezení produkce skleníkových plynů pocházejících z lidské činnosti, a zejména oxidu uhličitého, je naproti tomu zřejmě mnohem složitější úkol. Skleníkové plyny jsou produkovány v širokém okruhu nejrůznějších hospodářských odvětví - od zemědělství přes průmysl a energetiku až po dopravu - a je obtížné nalézt pro jejich provozování nějakou - z hlediska emisí skleníkových plynů příznivější - alternativu a přitom tyto činnosti samotné příliš neomezit. Již při projednávání textu Rámcové úmluvy o změně klimatu se projevily rozdílné postoje a zájmy jednotlivých států a jejich skupin. Spory jsou dosud vyhrocené zejména pokud jde o...
Právní úprava obnovitelných zdrojů energie a jejich využívání
Makovec, Václav ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou právní úpravy obnovitelných zdrojů energie se zaměřením na právní úpravu a systém podpory v České republice. Práce obsahuje také přehled dokumentů a nástrojů na úrovni práva mezinárodního. Z důvodu členství České republiky v Evropské unii se tato práce zabývá i nástroji, které poskytuje unijní úprava, která skrze sjednocování právních úprav členských států a vytyčování závazných cílů směřuje k jednotnému, otevřenému a liberálnímu energetickému trhu. Práce stopuje historický vývoj tohoto fenoménu od prvotních dílčích právních úprav až po úpravy komplexní a sofistikované, včetně uměle vytvořených systémů podpor a dává je do souvislostí se sociálně-ekonomickými aspekty sledovaného časového období. Díky užití komparativní metody práce přináší nejenom srovnání právních úprav tak, jak následovaly v čase na úrovních Evropské unie a České republiky, ale současně je také hodnotí a snaží se u vybraných institutů odhadnout další vývoj a poskytnout i možné způsoby řešení. Jedním z cílů této práce je poskytnout pohled na právní úpravu obnovitelných zdrojů energie z pozice podnikatele a uvést tento vztah v souvislosti s institutem ochrany životního prostředí.
Právní úprava zvláštní územní ochrany přírody a krajiny v České republice a v Izraeli
Šichmanová, Kateřina ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Damohorský, Milan (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza a porovnání právní úpravy zvláštní územní ochrany přírody v České republice a v Izraeli. Tato práce za hlavní cíl klade poskytnout základní přehled o právním rámci zvláštní územní ochrany přírody v komparovaných státech a srovnáním uvedených institutů upozornit na problematická místa právních úprav. Diplomová práce se člení na pět kapitol. Druhá kapitola, navazující na úvod, se zabývá právní regulací zvláštní územní ochrany přírody a krajiny v České republice a její součástí je pět podkapitol. První podkapitola nastiňuje historický vývoj vyhlašování zvláště chráněných území v českých zemích a popisuje rovněž dřívější právní režimy zvláštní územní ochrany přírody. Vzhledem k úzkému propojení národní a mezinárodněprávní úpravy práce v druhé podkapitole představuje nejvýznamnější mezinárodní smlouvy, týkající se zvláštní územní ochrany přírody včetně evropské právní úpravy. Dále práce pojednává o jednotlivých kategoriích zvláště chráněných území zřizovaných v České republice a o procesu jejich vyhlašování. Čtvrtá podkapitola analyzuje právní nástroje ochrany zvláště chráněných území, zejména administrativně-právní, koncepční, ekonomické prostředky a nástroje právní odpovědnosti. Na systematizaci orgánů státní správy v oblasti zvláštní územní ochrany přírody je...
Právo na příznivé životní prostředí v českém právu a v právu Britské Kolumbie
Čechtická, Alena ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
- 70 - Závěr Ve své diplomové práci jsem se pokusila porovnat právo na příznivé životní prostředí v právním řádu České republiky a v právním řádu Britské Kolumbie. Pojem práva na příznivé životní prostředí jsem pojala široce, nejen jako ustanovení právního řádu, ale také jako princip ovlivňující celou oblast práva životního prostředí. Přistupuji k němu jako k neoddělitelné součásti právní ochrany životního prostředí a zkoumám jej především v kontextu práva životního prostředí obou srovnávaných zemí, a to z mnoha hledisek. Na začátku jsem se zabývala pojetím základních pojmů týkajících se práva životního prostředí v obou zemích. Z porovnání vyplynulo, že pojem "životní prostředí" je v právních řádech obou zemí definován poměrně jednotně. Shodnost pojetí definice životního prostředí vychází především z toho, že problematika životního prostředí a jeho ochrany byla v minulosti a je dodnes diskutována především na poli mezinárodních konferencí s účastí prakticky všech států vyspělého světa a v současné době můžeme říci, že na poli základů práva životního prostředí došlo již k určitému sjednocení. U pojmu "příznivé životní prostředí" již narážíme na problém. Přívlastek "příznivé" je velmi obtížně definovatelný, neboť co může být v jednom případě považováno za příznivé, v jiném případě pak příznivé být nemusí;...
Přeprava a nakládání s nebezpečným odpadem z pohledu mezinár.práva
Diblíková, Anna ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
72 Závěr Základ pro fungování jakéhokoliv lidského společenství představuje existence určitého souboru pravidel, kterým se bude společenství řídit. Pravidla se mění s ohledem na potřeby lidí. Zásadní předpoklad pro jejich efektivní uplatnění představuje shoda dané skupiny ohledně jejich obsahu. Mezinárodní právo životního prostředí jako soubor pravidel vzniklo, v poměru k jiným právním odvětvím, například obchodnímu právu, nedávno. Málokdo zajisté pochybuje o nutnosti regulace obchodních vztahů, bohužel leckdo v 21. století váhá nad potřebou právní úpravy ochrany životního prostředí. Oproti zmíněné obchodněprávní úpravě, se bere ochrana před zdroji ohrožení životního prostředí jako "něco navíc" a při tvoření právních pravidel zůstává někdy na okraji zájmu. Každý soubor pravidel se vyvíjí z určitých právních idejí, které jsou danému společenství vlastní. Takovéto vedoucí postoje mnohdy překračují hranice jednotlivých společenství a stávají se jednotící myšlenkou pro rozličné právní řády. Řečené platí také pro úpravu mezinárodního práva životního prostředí. Princip prevence, předběžné opatrnosti, odpovědnosti původce odpadu, blízkosti a soběstačnosti představují základ, z kterého vychází mezinárodní, evropská i národní úprava. Mezinárodněprávní úprava se zaměřila, s ohledem na svůj nadnárodní dosah, především...
Právní aspekty limitů těžby hnědého uhlí
Beňasová, Kateřina ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Damohorský, Milan (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl poskytnout rozbor právních limitů kladených těžbě hnědého uhlí v České republice, a to včetně posouzení, jakým způsobem tyto limity vstupují do jednotlivých fází hornické činnosti. První kapitola shrnuje relevantní právní úpravu horního práva. Druhá kapitola se věnuje omezením nastaveným ve prospěch ochrany životního prostředí. Následující kapitola se dále soustřeďuje na specifickou problematiku tzv. ekologických limitů těžby. Čtvrtá kapitola pak přibližuje omezení kladená právem vlastnickým. Diplomová práce je zakončena závěrem shrnujícím v ní obsažené poznatky.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 430 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Damohorský, M.
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.