|
|
Ciceronova Filipika IX: překlad, analýza rétorických strategií a komentář
Homolková, Anna Natálie ; Ctibor, Michal (vedoucí práce) ; Marek, Václav (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je poskytnout adekvátní český překlad Ciceronovy Deváté filippiky, která doposud do českého jazyka nebyla přeložena. Dále práce obsahuje analýzu Ciceronových argumentů použitých v této řeči. Analýza se soustředí na srozumitelné vysvětlení hlavních Ciceronových argumentů. Zejména je pozornost věnována postupnému vývoji argumentů a způsobu, jak s nimi Cicero operuje a jak je prezentuje před římským senátem. Kromě toho tato práce nastiňuje historický a literární kontext vzniku Deváté filippiky, a nakonec také stručně představuje osobu Servia Sulpicia Rufa, jehož posmrtnými poctami se tato řeč zabývá.
|
|
|
Válka a mír v pojetí vybraných římských autorů počátku 2. století n. l.
Brebera, Jan ; Prchlík, Ivan (vedoucí práce) ; Ctibor, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá vztahem tří latinsky píšících autorů, Plinia Mladšího, Suetonia a Tacita, žijících na počátku 2. století k válkám a míru v Římské říši. Zkoumá, jaké mají morální hodnoty vůči válčení, představy o vládcích a jejich hodnocení poddaných a spojenců Říma, pomocí analyzování jednotlivých úseků. Následně pomocí syntézy zjištěných faktů a na základě prostudování původu jednotlivých autorů se pokusí interpretovat rozdíl napříč autory, pokud nějaké byly nalezeny, na základě jejich původu. Na základě podobnosti idejí autorů zodpovídá na otázku, zda lze z výše uvedeného korpusu autorů usoudit, zda existovala jednotná představa o římských válkách a míru mezi aristokracií Říma té doby.
|
|
|
Compendium Anticlaudiani - komentovaný překlad
Bendová, Berenika ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Ctibor, Michal (oponent)
Hlavním cílem této práce je překlad středověkého latinského díla Compendium Anticlaudiani do češtiny. Práce sestává ze dvou částí - v první je dílo stručně charakterizováno co do předlohy, okolností vzniku a kreativního vkladu tvůrce. Dále je v této části představena překladatelská metoda a způsob práce s edicí. Část druhou tvoří samotný překlad, doplněný poznámkami pod čarou, v nichž jsou osvětleny intertextuální vztahy a dobové odkazy.
|
|
|
Císař Caligula mezi megalomanií a realitou
Brejchová, Denisa ; Marek, Václav (vedoucí práce) ; Ctibor, Michal (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je pojednání o Caligulovi, třetím císaři Iulsko klaudijské první části charakterizuji primární prameny, zejména Filóna Alexandrijského, Josepha Flavia, Suetonia a Cassia Dióna. Z těchto primárních pramenů vybírám Caligulovy činy a posuzuji objektivnost pramenného autora a přihlížím ke komentářům moderních autorů. této práci je věnován i prostor mincím ražených za Caliguly. Posuzuji, zda se Caligulovy osobnostní rysy promítají do témat obrazů a legend. kapitole věnované sekundární literatuře se zabývám otázkou, zda moderní autoři přebírají antický narativ o Caligulovi jakožto o šíleném císaři nebo se případně snaží Caligulovy činy nějakým způsobem racionalizovat. Stručně se i věnuji ztvárnění Caligulovy osoby dramatu, románu a filmu. Klíčová slova: - dějiny - - starověký Řím
|
|
|
Translation of Cicero's Speech De provinciis consularibus with an analysis of rhethorical strategies
Igaz, Miroslav ; Ctibor, Michal (vedoucí práce) ; Marek, Václav (oponent)
Z dochovaných rečí rímskeho spisovateľa Marka Tullia Cicerona je ešte stále podstatná časť nepreložená, a teda slovenským a českým čitateľom neznáma. Táto bakalárska práca čiastoč- ne odstraňuje existujúci hendikep prvým prekladom reči De provinciis consularibus do slo- venčiny. Súčasne tematizuje historické súvislosti, ktoré reč sprevádzajú, a s využitím komuni- kačného pohľadu na argumenty a argumentácie sa pokúša aplikovať triedenie argumentov na antický rétorický text. Popisom rétorických stratégií môže poukázať na autorské uchopenie témy a na spôsob argumentovania v rámci tvorenia rétorického prejavu s politickým pozadím.
|
|
|
Valerius Maximus a jeho práce s Ciceronem jakožto zdrojovým textem
Bady, Štěpán ; Ctibor, Michal (vedoucí práce) ; Bažil, Martin (oponent)
Valerius Maximus ve své sbírce exempel pravděpodobně nevyužíval pro práci s prameny jednotící strategii, pomocí které by přejímal texty od jiných autorů. Jako první krok pro výzkum bylo důležité určit, která exempla a které prameny lze takto detailně zkoumat. Nejdříve byla stanovena sonda pro knihy 4-6. Byly tak vybrány Ciceronovy filozofické texty jako základní korpus pramenů. Poté na základě naratologické metody byla rozdělena exempla do dvou skupin podle pravděpodobnosti, zda byly konkrétní paralely využity Valeriem Maximem jako pramen. Následně byla exempla první skupiny podrobena analýze stylistické a literární. Výsledky se navzájem popírají a nelze je tudíž zobecnit na ostatní knihy. Jádrem práce je postup od detailního rozboru jednotlivých exempel přes obecná zjištění týkající se otázky čtenářstva a rozsah aplikace cizího textu do Valeriovy sbírky.
|
|
|
Valerius Maximus a jeho práce s Ciceronem jakožto zdrojovým textem
Bady, Štěpán ; Ctibor, Michal (vedoucí práce) ; Bažil, Martin (oponent)
Valerius Maximus ve své sbírce exempel využíval pro práci s prameny vlastní strategii, pomocí které přejímal texty od jiných autorů. Tuto strategii lze vypozorovat na základě paralelní analýzy Valeriova textu a jeho pramene. Jako první krok bylo důležité určit, která exempla a které prameny lze takto detailně zkoumat. Nejdříve byla stanovena metoda sondy. Byly tak vybrány Ciceronovy filozofické texty jako základní korpus pramenů. Poté na základě metody Proppovy narativní funkce a lexikální shodnosti byla rozdělena exempla do tří kategorií podle pravděpodobnosti, zda byla konkrétní testimonia využita Valeriem Maximem jako pramen. Následně byla exempla první kategorie podrobena analýzou stylistickou a literární. Výsledky této práce přesahují původní výzkumné otázky. Jádrem práce je postup od detailního rozboru jednotlivých exempel přes obecná zjištění týkající se otázky čtenářstva a rozsah aplikace cizího textu do Valeriovy sbírky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pragmatická analýza latinského vokativu
Ctibor, Michal ; Pultrová, Lucie (vedoucí práce) ; Muchnová, Dagmar (oponent)
Tato diplomová práce popisuje několik dosud nepovšimnutých komunikačních funkcí (nejen) latinského vokativu. Polemizuje s dosavadními představami, že vokativem se buď oslovuje, volá, kvalifikuje a zdůrazňuje, nebo je daný vokativ pouze konvenční, zdvořilostní, a tedy nefunkční. Autor nejprve popisuje vokativ z hlediska teorie mluvních aktů a podává definice mluvních aktů volání a oslovení. V kapitole 3 a 4 se pak věnuje vokativům, jež byly dosud pokládány za nefunkční, a na základě analýzy zejména Ciceronových řečí a starých římských komedií dospívá ke dvěma zásadním funkcím vokativu v neiniciálním postavení v promluvě: 1) vokativ jako kohezní prostředek, který přispívá k přehlednosti promluvy a tematizuje její strukturu; 2) tzv. garanční vokativ. V kapitole 5 jsou uvedeny další, méně důležité pragmatické funkce vokativu: vokativ triumfální, zostuzující a parodický. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Lucanův Caesar: Monstrum Občanské války
Šolcová, Eliška ; Ctibor, Michal (vedoucí práce) ; Bažil, Martin (oponent)
Tato diplomová práce je pokusem o dílčí interpretaci Lucanova eposu Občanská válka se zvláštním zřetelem k postavě Caesara, která se ukazuje být v centru básníkova vyprávění a s níž souvisejí zásadní témata, která básník čtenáři předkládá. V úvodu práce poukazuje na důležitost interpretace nekonzistencí v římské epice (O'Hara), která se stala metodologickým východiskem pro předkládané literární analýzy Lucanova díla. Z moderního lucanovského bádání (Henderson, Masters, Roller, O'Hara) totiž vyplývá, že roztříštěnost a nekonzistence jednotlivých hlasů, scén a dějů v eposu jsou důmyslným uměleckým záměrem autora, jenž touto formou vyprávění zrcadlí námět svého díla: rozpolcenost světa v občanské válce. Hlavní část práce se věnuje rozborům pasáží eposu, v nichž má postava Caesara výsadní postavení a které se ukazují jako zásadní při interpretaci celkové výpovědi díla. Z těchto analýz vyplývá, že jedním z prominentních témat eposu je téma moci. Jak je patrné z Caesarovy charakteristiky a jeho jednání v prvních pěti knihách eposu, postavu Caesara opřádá obraz monstrozity a nezastavitelnosti, který je však básníkem na mnoha místech problematizován. A právě nekonzistentní přístup k problematice se ukazuje být důmyslnou strategií, skrze niž básník vzbuzuje ve čtenářích otázky po zastavitelnosti Caesara v...
|
|
|
Cicero a Caesar v roce 46 př. n. l.
Bříza, Daniel ; Marek, Václav (vedoucí práce) ; Ctibor, Michal (oponent)
Cílem této bakalářské práce je vylíčit poměry na římské politické scéně v roce 46 př. n. l. a předložit komentovaný překlad vybraných Ciceronových dopisů adresovaných jeho přátelům, a které se nějakým způsobem vztahují k jedné z událostí onoho roku, a sice k Marcellově omilostnění.
|
host ::
RSS.