Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 104 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Přirozená obnova těžebních tvarů: Sukcese vegetace a vývoj půd na příkladu granodioritových lomů a výsypek na Skutečsku
Chuman, Tomáš ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent) ; Hradecký, Jan (oponent)
K nejrnýznamnějŠím antropogenním činnostempřímépřeměny přírodníhoprostředí patří těŽba nerostných surovin' která je zároveň jednou z h|avních antropogenních činnostíměnících charakter re|iéfu. Zatímco exogenní geomorfo|ogické procesy přemísťujíroěně z povrchu v průměru 4 mi|. m3 hornin a zemin, člověkročně přemístí přib|iŽně 330 mi|. m3 hornin a zemin (Kuka| 2006). NejvětšÍobjem přitom připadá na těŽbu nerostných surovin, která zaujímá značnou částzemského povrchu. Ce|osvětově je těŽbou nerostných surovin dotčeno í%roz|ohy souŠe (Wa|ker & de| Mora| 2003). V Českérepub|ice dosahova| napřík|ad v roce 2006 rozsah p|och dotčenýchtěŽbou roz|ohy 6,1 538 ha, tj. o,8% území(Statistická ročenkaŽivotního prostředí ČR 2007\. V krajině dochází v|ivem těŽby k nevratným změnám v re|iéfu, z něhož v|ivem těŽby mizí také původnístanoviště spo|ečenstev rost|in a Živočichů.Na druhé straně se těŽbou ce|á řada nových stanovišť v krajině vytváří, mnohdy s oko|ní krajinou zce|a kontrastních a v tamní krajině unikátních (periodiďé tůně' ska|nÍ stěny, osypy, vodní p|ochy atd.). Tradičnípostupy reku|tivací, tedy návrat těŽbou dotčenýchp|och zemědělskému čilesnickému hospodaření, vŠakvedou k potlačenítéto stanovištnípestrosti. Lomy a výsypky po těŽbě energetických surovin jsou nejčastěji morfo|ogicky upraveny' překryty ornicí a...
Toky vybraných prvků v nadzemním opadu temperátního lesa střední Evropy
Bašta, Jan ; Oulehle, Filip (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
4 Abstrakt Nadzemní opad je nejvýznamnějším vnitrosystémovým tokem v ekosystému temperátního lesa. Pro většinu živinově důležitých makroprvků (N, P, Ca, Mg, K) je zároveň největším vstupním tokem na povrch půdy. V podmínkách střední Evropy, ale chybí rozsáhlejší studie o velikosti tohoto toku ve vztahu k zásobám prvků. Síť malých lesních povodí GEOMON slouží k výzkumu dlouhodobých trendů cyklů živin v temperátním lese střední Evropy a vlivu člověka na ně. V rámci této sítě byly na konci roku 2019 na 14 povodích na celkem 19 lokalitách nainstalovány odběráky na nadzemní opad. Ten byl ve dvouměsíčním kroku odebírán, vážen a roztříděn na jednotlivé frakce. Tyto frakce byly analyzovány pro zjištění koncentrace sledovaných prvků. Z těchto hodnot byly následně vypočítány toky sledovaných prvků v nadzemním opadu. Zjištěné hodnoty byly porovnány s charakteristikami jednotlivých lokalit a zásobami prvků v povodích. Sledované prvky je možné seřadit sestupně dle velikosti toku daného prvku nadzemním opadem oproti ostatním vstupům daného prvku na povrch půdy následovně: C, P, N, Ca, Mg a K. Průměrné množství nadzemního opadu v síti GEOMON je 4,6 t.ha-1.rok-1, což odpovídá 2,3 t C.ha-1.rok-1. Tyto hodnoty jsou vyšší, než jsou průměrné hodnoty pro temperátní lesy. Průměrné toky dalších prvků jsou 60 kg N.ha-1.rok-1, 25...
Koncept kritických zátěží síry a dusíku pro ekosystémy a modelování vývoje půdního chemismu a druhového složení vegetace ekosystémů postižených acidifikací a nutriční degradací pro vybrané lokality v České republice
Lebedová, Michaela ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Znalost historie emisí a depozičních trendů hlavních znečišťujících látek je klíčovým faktorem pro pochopení změn probíhajících v ekosystémech. Vysoké hodnoty depozic síry (S) a dusíku (N), které na území České republiky vrcholily v průběhu 70. - 80. let minulého století, způsobily významné okyselení a poškození především lesních ekosystémů. Díky politickým a ekonomickým změnám v 90. letech došlo k výraznému snížení emisí a zlepšení stavu půd lesních ekosystémů. Na budoucí vývoj a obnovu ekosystémů bude mít vliv především klimatická změna a stále zvýšené zátěže nutričním dusíkem. Pro modelování budoucího vývoje ekosystémů postižených acidifikací a nutriční degradací v České republice byl v této práci použit dynamický model VSD+ Studio v kombinaci s vegetačním modelem PROPS. Modelovými lokalitami byly zvoleny dvě povodí sítě GEOMON, Liz a Uhlířská. Tato povodí se v historii výrazně lišila velikostí depoziční zátěže síry a dusíku. Výsledky naznačují, že nadměrné depozice S a N mezi lety 1970 - 1990 způsobily na obou sledovaných povodích výrazné okyselení půdy a snížily úroveň bazické saturace. Na povodích dochází také k poklesu poměru C:N a množství organického uhlíku v minerální půdě. Vegetační model PROPS předpovídá do budoucna výrazný pokles vhodnosti lokalit pro přirozenou vegetaci, kterou jsou...
Carbon dynamics in the chernozem region after half a century of intensive cultivation
Juřicová, Anna ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Dostál, Tomáš (oponent) ; Maerker, Michael (oponent)
Půda je životně důležitá pro celosvětovou potravinovou bezpečnost a teprve nedávno se půdě začala věnovat pozornost jako nástroji, který může ovlivňovat změnu klimatu, a to díky její schopnosti ukládat velké množství uhlíku a zajišťovat další důležité mimoprodukční funkce. Tyto funkce však ohrožuje několik forem degradace. V zemědělských půdách patří mezi tyto degradace úbytek půdního organického uhlíku (soil organic carbon - SOC) a půdní eroze. Půdní eroze je hlavním procesem laterální redistribuce velkého množství SOC ve svažité zemědělské krajině. Laterální toky dále ovlivňují ukládání SOC v půdě a nepřímo ovlivňují vertikální toky uhlíku mezi půdou a atmosférou. Cílem práce je zkoumat dlouhodobé (> 50 let) regionální změny SOC a analyzovat dopady redistribuce půdy na dynamiku uhlíku ve svažité zemědělské krajině. Pro účely práce považujeme za hlavní zdroje redistribuce půdy vodní erozi a erozi zpracováním půdy. Studie využívá srovnání opakování dat z historického monitoringu (60. léta 20. století), numerického modelování eroze a dynamiky uhlíku pomocí modelu SPEROC-C. Zájmovým územím je černozemní oblast na jižní Moravě v České republice. Výsledky práce ukázaly, že obsah SOC mírně roste od 60. let. Zaznamenaná změna zásoby SOC navíc jednoznačně souvisí s redistribucí půdy. Zásoby SOC se snížily...
Analýza prostorové konfigurace zemědělské půdy v Česku ve vztahu k přírodním podmínkám
Duspiva, Marek ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Prostorové uspořádání zemědělské půdy má zásadní vliv na fungování a procesy v krajině. Jeho podoba je odrazem přírodních podmínek, ale také socioekonomických faktorů. Tato práce se věnuje dané problematice v širším kontextu tak, aby byly nastíněny souvislosti a složitost studovaného jevu. Cílem práce byla analýza prostorového uspořádání (rozmístění a velikostní struktura zemědělských ploch, způsob a intenzita využití půdy) zemědělské půdy v Česku ve vztahu k přírodním podmínkám a zhodnocení regionálních rozdílů. K tomuto účelu byla použita velmi podrobná prostorová data o využití zemědělské půdy z registru LPIS. Tato data zahrnují údaje o tzv. půdních blocích a dílech půdních bloků. Samotná analýza byla provedena pomocí sledování několika parametrů, jako je rozloha zemědělských ploch, jejich nadmořská výška, sklonitost a výnosnost zemědělské půdy. Tyto parametry byly sledovány ve velikostních kategoriích půdních bloků a dílů půdních bloků a také v typech krajiny Česka. Analýza prokázala výraznou diferenciaci v rozloze zemědělských ploch. Většina zemědělské půdy je soustředěna v relativně nízkém počtu výrazně nadprůměrně velkých zemědělských ploch. Bylo například zjištěno, že více než polovina celkové rozlohy zemědělské půdy (52 %) je tvořena půdními bloky s rozlohou nad 40 ha, které představují...
Stanovení ohrožení archeologické lokality Bylany vodní erozí půdy a erozí orbou
Derková, Nikola ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Strouhalová, Barbora (oponent)
Diplomová práce má za cíl stanovit ohrožení archeologické lokality Bylany půdní erozí. Půdní eroze byla zjištěna pomocí kombinace terénního průzkumu a modelování v programu WaTEM/SEDEM. Výsledky diplomové práce jsou přínosem k poznání rychlosti eroze a zároveň mohou být nápomocné při výzkumu a uchování archeologických památek. Na základě kombinace erozního modelování a terénního šetření byla zjištěna míra eroze a akumulace v lokalitě. Půdní eroze byla prokázána na pěti studovaných lokalitách z celkového množství osmi lokalit. Dvě lokality vykazovaly sporné výsledky a pouze jediná lokalita vykazovala akumulaci materiálu s průměrnou roční akumulací 2,14 mm. Průměrná roční hodnota eroze půdy se pohybovala mezi 0,46 a 26,9 mm. Vysoká intenzita půdní eroze byla prokázána na erozním modelu vodní eroze také v jižní části svahu, kde se nachází menší rondel, nemohla však být potvrzena terénním šetřením, neboť objekt nebyl v minulosti archeologicky zkoumán. Probíhající eroze půdy v lokalitě tak představuje významné ohrožení neolitických rondelů v Bylanech.
Odhad potenciálu sekvestrace uhlíku v České republice - Zalesňování zemědělských půd, změna lesního hospodaření, revitalizace rašelinišť a výsadby stromořadí
Hruška, Jakub ; Pavelka, Marian ; Chuman, Tomáš ; Oulehle, Filip ; Vindušková, O. ; Cudlín, Pavel ; Trnka, Miroslav
Zpráva vypočítává kvalitativně i kvantativně potenciál sekvestrace uhlíku (k roku 2050) při zalesňování zemědělských půd, změněn managementu lesů, revitalizaci mokřadů a výsadbách alejí.
The variability of soil organic carbon pool and the potential of ground penetrating radar in its estimating
Zajícová, Kateřina ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šamonil, Pavel (oponent) ; Leopold, Matthias (oponent)
V souvislosti s probíhající klimatickou změnou zapříčiněnou zejména růstem oxidu uhličitého v atmosféře, je stále více pozornosti věnováno výpočtu organického uhlíku v půdě a možnostem jeho sekvestrace. Půda je největším terestrickým zásobníkem uhlíku a může zpomalovat stoupající množství oxidu uhličitého v atmosféře jeho sekvestrací nebo v opačném případě být významným zdroje oxidu uhličitého, pokud by došlo k mineralizaci organického uhlíku uloženého v půdě. Proto se pedologie stale více zabývá zpřesňováním odhadů uhlíkových zásob, vývojem metod jejich monitorování a hledáním faktorů, které sekvestraci a stabilizaci uhlíku v půdě ovlivňují. Konvenční sběr dat za účelem odhadů zásob uhlíku v půdě sestává z manuálního terénního průzkumu pomocí půdních sond, měření mocností horizontů a odběru vzorků pro stanovení obsahu organického uhlíku. Tyto práce jsou však časově i finančně značně náročné. Proto je snahou nalézt faktory, které zásobu organického uhlíku ovlivňují a na jejich základě predikovat množství uhlíku v místech, kde půdní průzkum nebyl proveden. Významný posun přinesl i dálkový průzkum země, který umožňuje odhadovat koncentraci půdního organického uhlíku na základě spektrální odrazivosti půdy. Nicméně, jedním z klíčových parametrů potřebných pro odhad zásob uhlíku v půdě je mocnost...
Fyzickogeografické aspekty sukcese vegetace a vývoje půd se zaměřením na těžební tvary
Zamazalová, Kateřina ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Zádorová, Tereza (oponent)
Práce se zaměřuje na rešerši pedogeneze a sukcese vegetace v průběhu primární sukcese, přičemž je zvláštní pozornost věnována post-těžebním tvarům. Důraz je kladen na roli horninového podloží. Zjištěné poznatky byly ověřovány na modelových lokalitách, kde byla hodnocena závislost pH a množství organického uhlíku v půdě na substrátu a typu vegetace. Statisticky významné rozdíly ve vývoji půdy a vegetace na odlišném substrátu se nepodařilo prokázat, nicméně bylo pozorováno značné ovlivnění plochy primární sukcese karbonátovým substrátem nalézajícím se v blízkém okolí. Tento substrát umožnil v buližníkovém lomu vznik živinově bohaté vegetace blízké té popsané ve vápencových lomech. Jako více určující v sukcesi vegetace, především v zastoupení jednotlivých růstových forem, byly navrženy spíše vlhkost půdy a hloubka hladiny podzemní vody. Průběh primární sukcese byl v mnoha ohledech ovlivněn okolím studované plochy.
Fyzickogeografická analýza výskytu rysa ostrovida na Šumavě
Sladová, Michaela ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
V důsledku lidské činnosti došlo k přeměně přírodní krajiny a následné fragmentaci lesních stanovišť. Podepsalo se to i na úbytku lesních druhů, mezi které patří rys ostrovid. V České republice byla tato šelma v minulosti vyhubena. Česká a německá strana Šumavy patří k nejlesnatějším oblastem Evropy a je vhodným místem k trvalému výskytu savců s velkými prostorovými nároky. Proto došlo během 80. let k obnově šumavské populace této šelmy reintrodukcí 24 jedinců. V současné době představuje Šumava jednu z hlavních jádrových oblastí pro trvalý výskyt rysa ostrovida v České republice. Na základě radiotelemetrických dat pocházejících od 10 rysů (6 samců a 4 samic) byly analyzovány prostorové nároky této šelmy pomocí tří metod (Minimum Convex Polygon, Kernel Home Range a Local Convex Hull). Dále byla řešena preference krajinného pokryvu a otázka vlivu lidských aktivit a charakteru reliéfu na výskyt rysa. Bylo zjištěno, že rozšíření této velké šelmy je limitováno zástavbou, dopravní infrastrukturou a fragmentací lesa, což potvrzují i zahraniční studie. Výskyt rysa je také determinován hustotou kořisti, ale tento vliv nebyl v bakalářské práci zkoumán. Pokud má být rys ostrovid součástí přírody, tak by se mělo předcházet konfliktům s dalšími uživateli krajiny, aby se snížily největší hrozby pro jeho...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 104 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.