Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 30 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Populismus jako diskurzivní strategie: analýza komunikace vybraných populistických aktérů na české politické scéně
Křovák, Jan ; Charvát, Jakub (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Tato práce analyzuje koncept populismu jako diskurzivní strategie. Využívá proto pohled na populistický diskurz, jak o něm ve svých pracích hovoří Ernesto Laclau a další autoři. Autor analyzuje komunikační postupy čtyř vybraných českých politických aktérů na sociálních sítích (Facebooku a Twitteru) v období před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v říjnu roku 2021. Pro analýzu si autor vybral zástupce běžně označovaných populistů, tedy bývalého premiéra Andreje Babiše, krajně pravicových populistů, tedy Tomia Okamuru, a pak také dva politiky, kteří zastupují mainstreamové strany - Markétu Pekarovou Adamovou z TOP 09 a Víta Rakušana z hnutí STAN. V teoretické části autor popisuje na základě odborné literatury do hloubky fenomén populismu, uceleným způsobem pak poukazuje na vztah populismu, sociálních sítí, médií a politické komunikace. V praktické části provedl autor takzvanou kritickou diskurzivní analýzu příspěvků zmíněných autorů a následně porovnal jejich praktiky, které zasadil do kontextu populistického narativu popsaného v teoretické části práce.
Vnímání konceptu "culture wars" v amerických médiích
Šimek, Jan ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Charvát, Jakub (oponent)
Americká společnost prochází érou hlubokého společenského a politického rozštěpení. V popředí tohoto prohlubujícího se příkopu se nachází takzvané culture wars, což je zastřešující termín pro soubor narativů týkajících se kulturních a společenských témat, která používají obě strany konfliktu k prosazování svých politických cílů. Cílem této diplomové práce je zjistit, jak velký prostor okupují témata kulturních válek v produkci vybraných amerických médií, jak se tato témata promítají na jejich publikum a jak ovlivňují důvěru publika v mainstreamová média. První část práce předkládá metodologii použitou při sběru a vyhodnocování dat použitých v rámci výzkumu pro tuto práci. Dále jsou také v teoretické části vymezené pojmy a termíny související s tématem práce. Praktická část práce bude potom zaměřená na vyhodnocování dat z dotazníkového šetření, které probíhalo mezi konzumenty amerických médií v období mezi květnem a červnem 2023.
Využívání sociálních sítí jako nových informačních platforem během války na Ukrajině
Smržová, Aneta ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Charvát, Jakub (oponent)
Diplomová práce s názvem "Využívání sociálních sítí jako nových informačních platforem během války na Ukrajině" se věnuje primárně sociální síti Twitter a jejímu obsahu. V práci je definován nejen novinář, ale i běžný uživatel a influencer. Autorka se dále věnuje novým žurnalistickým zdrojům, deprofesionalizaci žurnalistiky a problematice sociálních sítí. Práce si klade za cíl zanalyzovat chování a důvody referování o válce na Ukrajině jak ze strany novinářů, tak uživatelů, kteří se novinařinou v běžném životě neživí. Obsahem práce je rovněž analýza twitterových příspěvků všech deseti respondentů z prvních dvou týdnů války. V závěru práce jsou shrnuty nejdůležitější poznatky.
Bipartismus americké žurnalistiky na příkladu mediálního obrazu voleb do Kongresu v roce 2022
Strnad, David ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Charvát, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce zpracovává téma vztahu americké žurnalistiky a politiky, konkrétně se zabývá stranickou inklinací mainstreamových médií k republikánům, či demokratům. Představuje obecné mediální i politické teorie, které následně aplikuje na konkrétní rámec vývoje vztahu americké politické a mediální scény. Pro úplnost zpracovávaného tématu bylo třeba popsat i termíny z politické teorie, neboť studovaný fenomén ve své podstatě obnáší mediální i politický rozměr. Práce také vychází z hypotézy představené ve Čtyřech teoriích tisku, která tvrdí, že média odrážejí společenský, tedy i politický systém, v němž působí. Kromě pojmů jako mediální bias, agenda-setting či framing je tak pojednáváno i o bipartismu či studiu vztahu médií a politiky. Práce nabízí též přehledy historického vývoje amerického stranictví i médií ve vztahu k politice. Dělení amerických médií do dvou skupin podle inklinace k jedné ze stran práce dokazuje nejen představením analytických projektů, které tento jev v současnosti studují, ale i vlastním výzkumem. Kvantitativní obsahová analýza s kvalitativními prvky v období dvou týdnů před americkými kongresovými volbami v roce 2022 a dvou týdnech po nich zkoumá a srovnává obsahové a žánrové zastoupení online verzí CNN a Fox News, včetně analýzy tonality článků a framingu témat....
Mediální obraz poslanců v českém denním tisku
Sůsa, Richard ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Charvát, Jakub (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce Mediální obraz poslanců v českém denním tisku se zaměřuje na posouzení faktorů, jež ovlivňují podobu vyobrazení poslanců Parlamentu České republiky v médiích. Výzkum probíhá na základě analýzy přibližně tří let novinových vydání mezi lety 2018 a 2021, jejichž vzorek je sestaven metodou konstruovaných týdnů. Zkoumány jsou čtyři nejčtenější české deníky - Blesk, Mladá fronta DNES, Metro a Právo. Výzkum sleduje charakteristiky poslanců vztažené k zastávané funkci i některé neinstitucionální vlivné faktory. Výzkum mírně ztenčuje soubor poslanců vykonávajících mandát, neboť do něj nejsou zařazeni poslanci zastávající současně funkci ve vládě České republiky. Jejich přítomnost by mohla ovlivnit měření, jež se soustředí na představitele moci zákonodárné. Úvodní teoretické kapitoly se věnují vazbám mezi obvyklými pracovními činnostmi novinářů a politických aktérů. Přibližují též postavení Poslanecké sněmovny jako hlavního zákonodárného orgánu v ústavním pořádku země. Mediální výstupy jsou analyzovány kvantitativní obsahovou metodou, jejíž interpretační možnosti následně rozšiřuje regresní analýza. Umožňuje odhalit relativní váhu jednotlivých posuzovaných institucionálních a neinstitucionálních charakteristik a zjistit, které jsou určující pro formování mediálního obrazu a které naopak...
Mediální obraz aféry Pentagon Papers v denících Rudé právo, The New York Times a The Times
Šimečková, Karolína ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Charvát, Jakub (oponent)
Bakalářská práce Mediální obraz aféry Pentagon Papers v denících The New York Times, Rudé právo a The Times se zabývá událostmi spojenými s aférou Pentagon Papers z poloviny roku 1971, konkrétně analýzou novinových textů s danou tématikou. Problematika tohoto skandálu je zachycena polovinu měsíce před jejím odhalením (od 31. 5. do 13. 6. 1971), dva týdny po odhalení v červnu (od 13. 6. do 30. 6. 1971) a do poloviny července (od 1. 7. do 14. 7. 1971). V teoretické části práce je vysvětlen pojem propaganda společně s představením samotných deníků, jejich historie a soudobé charakteristiky. Následně je vykreslen historicko- politický kontext aféry Pentagon Papers, včetně stručného pozadí války ve Vietnamu i dvou klíčových osob a jejich funkce při odhalení zprávy veřejnosti. Během komparativní analýzy periodik The New York Times, Rudé právo a The Times je sledována tématika, obsah textů, lexikální rovina článků stejně jako styl prezentace a zpravodajská hodnota jednotlivých příspěvků. Cílem práce je vytvořit přehledný souhrn různého zpracování totožného skandálu periodiky s rozdílnými tendencemi způsobenými nejen, ale především okolnostmi studené války.
Design stolní laserové gravírovačky
Charvát, Jakub ; Křenek, Ladislav (oponent) ; Rubínová, Dana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá koncepčním designem stolní laserové gravírovačky. Hlavním cílem je návrh funkčního a inovativního tvarování, které vykazuje přiměřenou kompaktnost. Práce obsahuje průzkum existujících produktů a studium procesu laserového gravírování. Výsledné řešení je v souladu s funkčními, ergonomickými i bezpečnostními parametry.
Lokalizace lékařského pracovního nástroje na těle pacienta
Charvát, Jakub ; Gábrlík, Petr (oponent) ; Chromý, Adam (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je vytvořit systém, který bude lékařům asistovat při lokalizaci a relokalizaci pozic na lidském těle. Uvažovaný use-case je dermatologické vyšetření kožních onemocnění. Součástí práce je návrh a realizace lokalizačního systému pro lékařský nástroj a demonstrační aplikace. Systém ukládá pozice na unikátní 3D model konkrétního pacienta pořízený 3D skenerem. Dle provedených testů v poslední části práce dokáže navržený systém lokalizovat pozice na lidském těle s přesností v jednotkách milimetrů.
Mediální obraz Václava Klause a Vladimíra Mečiara ve vybraném tisku z doby dělení Československa
Matějková, Kristýna ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Charvát, Jakub (oponent)
Přechod Československa na demokratický systém začala část slovenského národa vnímat jako příležitost k větší emancipaci. Tato touha přiživená některými politiky započala proces dělení státu, na jehož konci byly série setkání dvou národních premiérů, Václava Klause a Vladimíra Mečiara. Občané federace bedlivě vyčkávali, jak se jejich táhlé rozhovory vyvinou. Jediným prostředníkem, který jim informace mohl pravidelně přinášet, byla média. Skrze svou důležitou roli informovat veřejnost mají však média i nezanedbatelnou moc ovlivnit, o čem lidé přemýšlí a co považují za důležité. Na veřejné mínění o rozpadu federace tak alespoň částečně mohl mít vliv způsob, jakým média pokrývala události, jež k rozchodu vedly. Tato diplomová práce nabízí pohled na to, jak vybraný tisk v roce 1992 vyobrazil hlavní osobnosti rozpadu Československa, se zaměřením na vnímání Václava Klause ve slovenských a Vladimíra Mečiara v českých periodikách.
Populismus jako diskurzivní strategie: analýza komunikace vybraných populistických aktérů na české politické scéně
Křovák, Jan ; Charvát, Jakub (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Tato práce analyzuje koncept populismu jako diskurzivní strategie. Využívá proto pohled na populistický diskurz, jak o něm ve svých pracích hovoří Ernesto Laclau a další autoři. Autor analyzuje komunikační postupy čtyř vybraných českých politických aktérů na sociálních sítích (Facebooku a Twitteru) v období před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v říjnu roku 2021. Pro analýzu si autor vybral zástupce běžně označovaných populistů, tedy bývalého premiéra Andreje Babiše, krajně pravicových populistů, tedy Tomia Okamuru, a pak také dva politiky, kteří zastupují mainstreamové strany - Markétu Pekarovou Adamovou z TOP 09 a Víta Rakušana z hnutí STAN. V teoretické části autor popisuje na základě odborné literatury do hloubky fenomén populismu, uceleným způsobem pak poukazuje na vztah populismu, sociálních sítí, médií a politické komunikace. V praktické části provedl autor takzvanou kritickou diskurzivní analýzu příspěvků zmíněných autorů a následně porovnal jejich praktiky, které zasadil do kontextu populistického narativu popsaného v teoretické části práce.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 30 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
16 CHARVÁT, Jan
3 CHARVÁT, Jaroslav
12 CHARVÁT, Jiří
2 CHARVÁT, Josef
16 Charvát, Jan
1 Charvát, Jaromír
3 Charvát, Jaroslav
1 Charvát, Jindřich
12 Charvát, Jiří
2 Charvát, Josef
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.