|
|
Československo a Rada vzájemné hospodářské pomoci v padesátých letech 20. století
Huf, Vladimír ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá vstupem Československa do Rady vzájemné hospodářské pomoci a důsledky členství v RVHP pro československou ekonomiku v následujících deseti letech. Pojednává o důvodech československého vstupu do RVHP pomocí rozboru poválečné hospodářské a politické situace spolu i s prvky, které Československo od svého vstupu očekávalo. Důraz je poté kladen zejména na první dva roky fungování RVHP, během kterých se projevila základní funkce Rady jako nástroje sovětské politiky a které také výraznou měrou ovlivnily přestavbu československé ekonomiky směrem k preferenci těžkého průmyslu. Záměrem diplomové práce je zároveň potvrdit, že Československo upravovalo svou hospodářskou strukturu pro potřeby východního bloku, které byly prosazovány prostřednictvím RVHP. Studie se dále zaměřuje na analýzu dopadů změn v činnosti RVHP na československé hospodářství v průběhu dalších let. Cílem této práce je posoudit motivy vstupu Československa do RVHP spolu i s důsledky, které mělo členství v RVHP pro československou ekonomiku v průběhu prvních deseti let existence této organizace.
|
|
|
Ekonomické a sociální souvislosti vzniku Československé republiky v letech 1914 - 1918
Sedlmajerová, Jana ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Tato bakalářské práce se zabývá vznikem Československé republiky v letech 1914-1918. Snaží se objasnit situaci národu žijícího v habsburské monarchii před samotným vznikem Československé republiky. Analyzuje také hospodářskou situaci českých zemí a celého Rakouska - Uherska před světovou válkou. Zaměřuje se především na Čechy a Slováky a na jejich projevy, které směřovaly k odtržení od rakouské nadvlády. Práce dále poukazuje na skutečnost, zda se o osamostatnění národu od monarchie uvažovalo již před vypuknutím války, zda právě válka zapříčinila zničení programových idejí českých politických stran o vybudování samostatného státu, a zda byl nově vznikající stát hospodářsky připravený na odtržení od Rakouska -- Uherska. Nechybějí zde hlavní iniciátoři, jako byl např. T. G. Masaryk, K. Kramář, E. Beneš a další, kteří stáli za zrození nového státu. Důraz je kladem především na dění doma a v zahraničí v letech 1914 -- 1918, na vznik Národního výboru, na Kramářův projekt Slovanské říše a na Masarykův boj o nezávislý stát. Ve své práci se opírám o vydané prameny a nejnovější odbornou literaturu.
|
|
|
Československé družstevnictví v sedmdesátých letech 20. století
Olič, Jan ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Ve své práci budu zkoumat československé zemědělství v sedmdesátých letech dvacátého století. Konkrétně se zaměřím na družstevnictví. Budu se zabývat otázkami, jak bylo zemědělství výkonné a jak bylo organizované. V tomto období byl systém již poměrně ustálený, vše se však odvíjí od jeho začátku. Vycházím z předpokladu, že zemědělská družstva byla inspirována sovětským vzorem. Zaměřím se tudíž na analýzu podobností ve vývoji družstev, resp. kolchozů v ČSSR a SSSR. Budu zkoumat, zda se československá vláda vyhnula chybám, ke kterým došlo při násilné kolektivizaci v Sovětském svazu ve třicátých letech, nebo zda se historie opakovala. Práce by měla přispět k analýze dějin Československa ve zmíněném období, k prohloubení znalostí o podobě československého družstevnictví a k pochopení velkých rozdílů ve výkonnosti zemědělství ve srovnání se SSSR. Ve své práci se budu opírat o vydané prameny a nejnovější odbornou literaturu.
|
|
|
Politické a hospodářské začlenění ČSR do východního bloku
Kleinbauer, Jan ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Cílem mé bakalářské práce, která obsahově spadá do časového horizontu konce druhé světové války a zejména do následujících tří let, je podat ucelený pohled na události, které vedly k začlenění Československa do mocenského vlivu Sovětského svazu. Zaměřím se na konkrétní politické a hospodářské události v Československu, u nichž Moskva dávala najevo své cíle ve střední Evropě. Nejprve analyzuji situaci při osvobozování Rudou armádou a těsně po něm a zaměřím se na Košický vládní program, sovětskou kritiku pražského povstání a ČNR. Budu analyzovat nátlak Moskvy ohledně Těšínska a odstoupení Podkarpatské Rusi, parlamentní volby v roce 1946 a vliv jejich výsledku na upevnění československo-sovětských vztahů. V hospodářských vztazích se zaměřím na spory o válečnou kořist, na projednávání nových obchodních smluv se SSSR a problémy s nimi spojenými, které vyvrcholily diktátem Moskvy ohledně Marshallova plánu. V neposlední řadě se budu zabývat koncepcí politiky Edvarda Beneše a jeho vztahu k SSSR, jakožto člověka, který věřil ve vítězství demokracie.
|
|
|
Antimonopolní politika v období progesivismu
Rybáček, Miroslav ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Ve své bakalářské práci se pokouším vysvětlit příčiny vzniku antimonopolní politiky a její vývoj zejména v období progresivismu. Má práce shrnuje efektivitu přijatých zákonů a poukazuje na jejich ekonomický dopad na celou společnost. Jedním z hlavních přínosů mé práce je objasnění mýtů, které se týkají antimonopolní politiky, a proto poukazuji na pochybnosti okolo schvalování antimonopolních zákonů. Dalším přínosem je poukázání na ekonomickou a sociální situaci v období progresivismu z hlediska vývoje antimonopolní politiky. A dále poukazuji na vliv lobbyistických skupin na schvalování antimonopolních zákonů na úkor celé ekonomiky.
|
|
|
Československo - izraelské vztahy mezi lety 1948 - 1953 : prudké ochlazení
Hurt, Tomáš ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá československo-izraelským vztahům v letech 1948 -- 1953. Popisuje změnu československé zahraniční politiky, která původně v poválečných letech a v období těsně po komunistickém převratu diplomaticky a materiálně podporovala vznik Státu Izrael. Později byl vztah popisován jako nepřátelský. Práce se věnuje jednotlivým aspektům upadající spolupráce -- oblasti emigrace, vojenským dodávkám, diplomatickým poměrům a vlivu politických procesů na vzájemné vztahy. Závěrem lze shrnout, že Československo změnilo svou tradiční politiku přátelství k Židům na popud Sovětského svazu, do vztahů s Izraelem zaneslo prvky antisemitismu a antisionismu. Práce končí rokem 1953, kdy byly nepřátelské vztahy obou států dovršeny.
|
|
|
Československé spartakiády jako příklad zneužití sportu v rámci totalitního režimu
Mikulecká, Marta ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá československými spartakiádami, které pořádala komunistická strana od roku 1955 do roku 1985 každých pět let (s výjimkou v roce 1970). Spartakiády patřily mezi jeden ze symbolů komunistického režimu, kdy na Strahovském stadionu v Praze vystoupili tisíce cvičenců a synchronizovanými pohyby ze svých těl vytvářeli různé obrazce. Úvod práce je zaměřen na popis historie hromadných vystoupení, ze kterých spartakiády vycházejí. Dále naznačím, jak a kdy spartakiády vznikly, jak probíhaly a kdo a jak je organizoval. Spartakiády byly velice oblíbené, proto v práci popisuji, proč a jakým způsobem komunistický režim dosahoval toho, aby jejich popularitu udržel. Spartakiády sloužily především jako nástroj k propagaci komunismu. V práci si proto všímám rozdílu ve vnímání spartakiády veřejností a oficiálním komunistickým výkladem. Ve svém textu dále pozoruji proměny tváře spartakiády v čase. Její změny porovnávám s vývojem samotné komunistické ideologie. V závěru práce zhodnotím smysl a význam spartakiády a zamyslím se, zda-li by spartakiáda mohla existovat i v dnešní době.
|
|
|
Měnová reforma v Československu v roce 1953
Rumíšková, Hana ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Tématem diplomové práce je analýza příčin, průběhu a důsledků měnové reformy v Československu v roce 1953. Práce obsahuje i teoretický podklad pohledů na měnovou politiku jednotlivých ekonomických směrů, ale hlavní část práce je zaměřena na historické souvislosti samotné měnové reformy a na hospodářskou situaci v zemi v letech 1948 - 1953. Poukazuje na vliv Sovětského svazu na hospodářskou politiky svého satelitu, konkrétně v měnové politice. Měnová reforma je zde rozebírána od její přípravy, přes průběh a zejména pak dopady tohoto opatření jak v politické, tak sociální rovině. Podle toho je studie rozdělena do několika částí. První část obsahuje teoretický podklad podle pohledů jednotlivých ekonomických škol, další se zabývá samotnou měnovou reformou, její přípravou a průběhem, na to navazuje podrobnější analýza role centrální banky v tomto procesu a poslední část je věnována ekonomickým, politickým a sociálním dopadům reformy.
|
|
|
Bankovní prázdniny a jejich vliv na americký bankovní systém ve 30.letech
Jiráň, Michal ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje hospodářskou a finanční krizi ve 30. letech 20. století se zaměřením na problematiku bankovního systému Spojených států amerických. Předmětem mého zájmu je monetární opatření Bankovní prázdniny, které byly vyhlášeny prezidentem F.D. Rooseveltem 4. března 1933 ve snaze zachránit kolabující finanční systém. Mezi lety 1933 - 1935 vstupují v platnost reformní zákony, které mají na výslednou podobu bankovního systému zásadní vliv. Má bakalářská práce se zaměřuje na tyto zákony, vysvětluje jejich význam a hodnotí jejich účinnost. Rozebírá, zda bylo tak drastické opatření nanejvýš nutné, či bylo možno využít jiných alternativ.
|
|
|
Koncept tzv. socializující demokracie Edvarda Beneše -- teorie a praxe
Skřítek, Radim ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji konceptu tzv. socializující (humanitní) demokracie, kterou vymyslel prezident Edvard Beneš za druhé světové války při svém nuceném exilu v Londýně. V první části své práce analyzuji tento koncept, vysvětluji, co si pod tímto termínem Beneš představoval. V dalších kapitolách bakalářské práce se zaobírám konkrétními tématy, jenž byly Benešovou činností dotčeny, které svým jednáním nějakým způsobem ovlivnil, a to jak z teoretické, tak i z praktické stránky. Jedná se o témata vztahu Beneše k Sovětskému svazu, odsunu sudetských Němců a jednání o první poválečné vládě v Československu. Touto bakalářskou prací se pokusím dát odpověď na otázku, jestli Benešův koncept tzv. socializující demokracie byl smysluplný a zda bylo možné jeho vizi realizovat.
|
host ::
RSS.