|
|
Utváření kolektivní inteligence v kyberprostoru na příkladu počítačových her
Chaloupková, Šárka ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Cílem práce je popsat utváření kolektivní inteligence v prostředí kyberprostoru a zaměřit se na její užití na příkladu počítačových her. Myšlenka vychází z díla Pierra Lévyho, který zastává názor, že v době digitální revoluce je hodnota obrazu jednou z nejdůležitějších. V tomto procesu hraje stejně důležitou roli nárůst hodnoty myšlenky, narace, sociálních komunit a také vývoj nových mediálních nástrojů a technologií. Společně s tím se, kromě vnitřního prostředí her (vývoj příběhu, sociální interakce, stavba herního prostředí, herní subkultura, herní role), utváří i prostředí za hranicemi samotné hry (transmediální vyprávění, produsage - fan stránky, sdílení obsahu, diskuzní fóra). Práce bude uvedena pojmy kolektivní inteligence, vývoj sociální paměti, kyberprostor a bude se inspirovat také dalšími autory, kteří se zabývají kolektivní inteligencí, jako jsou Henry Jenkins, James Surowiecki nebo Derrick de Kerckhove. Zároveň by měla poskytnout i opačný pohled na problém a to na základě prací odpůrců, kterými jsou např. Cory Doctorow. Strategie a použití kolektivní inteligence budou popsány na příkladu konkrétních her. klíčová slova: kolektivní inteligence, kyberprostor, videohra, Pierre Lévy, ludologie
|
|
|
Systémy terciárního vzdělávání v zemích Evropské unie se zřetelem na jejich financování
Chaloupková, Šárka ; Fischer, Jakub (vedoucí práce) ; Finardi, Savina (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním 27 evropských vzdělávacích systémů. Téma práce pokrývá všechny hlavní aspekty financování vzdělávacího systému vysokoškolského vzdělávání a zjišťuje vliv vzdělávací politiky na úroveň vzdělanosti daného státu. V teoretickém úvodu je představen vzdělávací systém v České republice, jeho fungování a politika financování studia. Následující část práce zachycuje klíčové prvky terciárního vzdělávání v ostatních státech Evropské unie. Zaměřuje se na hlavní politické cíle veřejného financování, různé formy mechanismů financování, finanční autonomii a kontrolu, míru do jaké vzdělávání poskytováno zdarma, soukromé příspěvky, systém grantů, stipendií, úvěrů a další finanční a sociální podpory studentů a jejich rodin. Jsou popsány jejich společné rysy a specifika jednotlivých států. Práce se věnuje rovněž odlišnému přístupu k financování terciárního vzdělávání v obdobích hospodářského růstu a recese. Poslední část práce je věnována vytvoření shluků zemí na základě zjištěných údajů a dalších ukazatelů terciárního vzdělávání a sestavení pořadí zemí Evropské unie podle úrovně vzdělanosti.
|
host ::
RSS.