|
| |
|
|
Hnutí Tea Party a jeho vliv na domácí politickou scénu v USA
Kucer, Maxim ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent) ; Calda, Miloš (oponent)
Hnutí Tea Party se na americké politické scéně objevilo koncem roku 2007 během prezidentské volební kampaně republikánského kongresmana Rona Paula. Z Tea Party se zanedlouho stala významná politická síla, která ve volbách do Kongresu Spojených států v roce 2010 dokázala prosadit své kandidáty a vytvořila tlak na etablované politické strany, aby více dbaly na vůli "obyčejných Američanů". Tato práce, jež je koncipována především jako analýza politického dění, zkoumá, jak toto grassroots hnutí vzniklo a jak se jeho činnost podepsala na vývoji domácí politické scény ve Spojených státech. Zasazením do širšího historického a socio-kulturního kontextu se práce zároveň pokouší nabídnout představu o jeho možné budoucnosti. Diplomová práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. První část obsahuje pohled na historické kořeny současné Tea Party a zrod populismu v USA. Druhá kapitola se zabývá vznikem hnutí a významnými organizacemi, které se s ním začaly spojovat a měly vliv na jeho působení. Třetí část je zaměřena na nejvýznamnější protesty Tea Party a formou case study hodnotí její vliv ve volbách do Kongresu v roce 2010.
|
|
|
1962: Svět na pokraji katastrofy
Hejnová, Tereza ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce 1962: Svět na pokraji katastrofy pojednává o několika perných dnech na konci října 1962 - o Karibské krizi. Karibská krize se stala jednou z nejhorších krizí období studené války a během ní stál svět opravdu na pokraji vypuknutí jaderného konfliktu. Práce se zaměřuje na problematiku řešení této krize, a to z americké strany. Představitelé Spojených států amerických stály v této době před nelehkým rozhodnutím - jakým způsobem docílit toho, aby byly rakety z Kuby staženy a zároveň neohrozit mír? Měli před sebou mnoho možností. A právě o tyty možnosti se zajímám. Snažím se rozebrat postup jejich uvažování, jak zvažovali rizika, jaké byly možnosti a k jakému závěru došli. Proč si vybrali právě blokádu ostrova? Jaké byly další návrhy? Toto jsou otázky, kterými se zabývám a na které se snažím nalézt odpověď. Možností měli mnoho a zahrnovaly i přímý vojenský útok na ostrov. Blokáda ostrova ovšem představovala nejmenší riziko vzniku konfliktu se Sovětským svazem.
|
|
|
Political and Social Implications of Changes in Rock Music in Prague Since the Late 1960's
Sheridan, Flanna ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Hrishabh, Sandilya (oponent)
Music has played an important role in the political and social developments in former Czechoslovakia and the Czech Republic over the past 40 years. The underground movement that was born during the 1960's and 1970's and its younger cousin the alternativa movement have had a substantial impact on the perception of Czech society and its political scene as well as influenced several generations of listeners. It is often considered to have heavily contributed to the events leading up to the Velvet Revolution. In the 1980's, it drew criticism from the state for facets such as language. The 1990's brought a vast amount of international music and commercialization, though it is important to note underground trading of international music was very strong even before the Velvet Revolution. Czech music may have shifted toward an apolitical role, but the power of musical movements have been proven by the lessons of the past. The political role may be have been inadvertent, but no t inert. Its role is to be taken into consideration in the events that took place during up until 1989. The purpose of this paper is to attempt to better understand the role of music in Czech society, specifically the underground movement, in its effect on society and politics.
|
|
|
Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003
Mertová, Viktorie ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Americké univerzity ve svém přijímacím řízení často aplikují tzv. pozitivní diskriminaci, tedy zvýhodňování zástupců menšin odlišených obvykle na základě rasy či barvy pleti. Jedním z důvodů pro tuto politiku je to, že v šedesátých letech dvacátého století bylo nařízeno, že všechny instituce financované federální vládou musí přijmout pozitivní opatření jako boj proti diskriminaci menšin. Dalším důvodem je, že se univerzity pokoušejí na své půdě vytvořit pestré, rozmanité prostředí, které má zvyšovat kvalitu vzdělání. Takový postup vyvolává mnoho kontroverzí. Odpůrci této politiky se domnívají, že porušuje Čtrnáctý dodatek Ústavy, protože diskriminuje představitele většinové společnosti. Na toto téma ve Spojených státech proběhlo mnoho soudních sporů, několik případů se dostalo až k Nejvyššímu soudu. Bakalářská práce "Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003" se zabývá tím, jak se vyvinul přístup Nejvyššího soudu Spojených států k této problematice od roku 1978, kdy proběhl první velký případ, do roku 2003, kdy soud o této otázce rozhodoval naposledy. Na základě analýzy rozsudků tří významných případů jsou představeny nejvýznamnější rozdíly mezi postoji a argumenty soudců za 25 let existence této problematiky.
|
|
|
Kalifornské referendum o sňatcích osob stejného pohlaví v r. 2008: kampaň a průzkumy veřejného mínění
Navrátilová, Kristýna ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Schulzová, Helena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem manželství osob stejného pohlaví v Kalifornii. V listopadu roku 2008 schválili voliči těsným rozdílem v referendu dodatek ke kalifornské Ústavě označený na volebních lístcích jako Proposition 8. Tento dodatek definoval manželství jako svazek může a ženy pro účely státu Kalifornie. V měsících předcházejících tomuto hlasování probíhala intenzivní kampaň jak zastánců, tak odpůrců tohoto návrhu. V první části práce analyzuje argumenty použité v této kampani a objasňuje je za pomoci dřívějších rozsudků a platných zákonů. Mezi nejdůležitější patří argumenty o výchově a vzdělání dětí, náboženství, občanská práva a tradiční manželství. Z analýzy vyplývá, že většinu argumentů, které používají odpůrci sňatků osob stejného pohlaví, soudy v případech předcházejících hlasování odmítly nebo se tyto argumenty neopírají o fakta a platné zákony. Ve druhé části se pak zabývá průzkumy veřejného mínění před volbami a hypotézami, proč Propositon 8 uspělo i přesto, že tyto průzkumy ukazovaly opak. Jako nejpravděpodobnější se jeví vysvětlení, že většina voličů stále odmítala sňatky homosexuálů. Pouze si někteří neuvědomili, že pokud jsou proti manželství dvou osob stejného pohlaví, musí hlasovat pro Proposition 8.
|
|
|
Vzestup afroamerického radikalismu a pád afroamericko-židovské koalice ve Spojených státech
Urban, Daniel ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Bylo by zřejmě snazší psát o afroamerickém radikalismu v anglickém jazyce, protože veškerá dostupná literatura vycházela a vychází ve Spojených státech a v menší míře též ve Velké Británii. Protože však Národní knihovna v Praze a české státní knihovny obecně nabízí jen málo cizojazyčných pramenů a prakticky žádné české prameny týkající se zvoleného tématu, bylo užitečnější psát česky, a tím alespoň částečně zacelit prázdný prostor v této oblasti společenského zkoumání v českém jazyce. Se vší skromností doufám, že tato práce alespoň zčásti přiblíží čtenářům nevládnoucím anglickým jazykem některé aspekty vývoje afroamerické emancipace a vzestup černošského radikalismu a antisemitismu ve druhé polovině 20. století, stejně jako důvody rozpadu zdánlivě pevné koalice mezi Afroameričany a americkými Židy 1. Dále se domnívám, že - ačkoliv se to dnes může zdát velmi fantastické - romská menšina v České republice se možná bude dříve nebo později radikalizovat podobně jako se tomu stalo ve Spojených státech s tou výjimkou, že čeští Romové ve své dosti bezvýchodné situaci pravděpodobně přeskočí fázi umírněných gándhíovských protestů symbolizovanou Martinem Lutherem Kingem. Proto může být americká historie do jisté míry poučná i pro nás, i když to na první pohled vypadá nepravděpodobně2 . Pokud to bylo možné, zůstaly v...
|
|
|
Radikální a militantní aspekty boje za práva černochů v USA v 60. letech 20. století.
Vajda, Jan ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá osobnostmi, skupinami a hnutími, které v 60. letech 20. století usilovali o lepší postavení černochů ve Spojených státech Amerických. Zaměřuje se však na ty, pro něž odpovědí nebyla integrace do americké společnosti, ale právě naopak usilovali o rasovou separaci a mnohdy obhajovali násilí. Po představení několika jedinců, kteří podobná stanoviska zastávali již v dřívějších desetiletích, se práce zabývá Malcolmem X, který svými názory v první polovině 60. let, zásadně ovlivnil organizace druhé poloviny dekády. V další části se práce zabývá hnutím Black Power, které kladlo důraz na ekonomickou a institucionální samostatnost černochů. Předposlední kapitola se zabývá stranou Černých panterů, kteří svým propagováním ozbrojené sebeobrany pobouřili Ameriku. Prostor je kladen také aktivitám této strany v rámci černošských ghett. Poslední kapitola práce je zhodnocením odkazu těchto skupin.
|
|
|
Pluh, který zoral pláně (1934) a Řeka (1936), jako úspěšný příklad filmů na vládní objednávku
Přibylová, Květoslava ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
V bakalářské práci: Pluh, který zoral pláně (1936) a Řeka (1937), jako úspěšný příklad filmů na vládní objednávku se na případu dvou dokumentárních filmů z období New Dealu snažím ukázat, že vládou produkované filmy nemusejí vždy končit jako prvoplánová,, svému producentovi poplatná, ideologická propaganda. Tyto filmy Parea Lorentze, přestože je produkovala americká vláda, se zařadily mezi klenoty světového dokumentárního filmu a byly přínosem nejen pro kinematografii, ale i pro americkou kulturu obecně. Zároveň je nutné podotknout, že oba filmy si získaly široké publikum. Nejedná se tedy o filmy oceňované pouze úzkou skupinou odborné kritiky, ale o snímky, které mohly mít celospolečenský dopad. V této práci se na základě zařazení filmů do tehdejšího kulturního a společenského kontextu, konkrétní faktografie týkající se vzniku filmů, a konečně filmů samotných, zabývám otázkami: proč zrovna tyto vládní filmy byly tak úspěšné, jakou roli v tomto úspěchu hrály státní peníze, a co zabránilo tomu, aby se filmy zvrhly v bezcennou či manipulativní státní propagandu. Zároveň doufám, že tato případová studie může alespoň skromným dílem přispět k širší diskuzi o, v českém kontextu aktuálním, problému státní podpory kinematografie.
|
|
| |
host ::
RSS.