Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Representation of Death in Legendary Tales by François-Marie Luzel, Anatole Le Braz and François Cadic
Burdová, Zuzana ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Šuman, Záviš (oponent)
Tato práce zkoumá zobrazení smrti v bretaňském folkloru napříč díly tří významných bretonských folkloristů: Marie-Françoise Luzela (1824-1895), jeho žáka Anatola Le Braze (1859-1926) a abbého Françoise Cadika (1864-1929). Práce popisuje, jak se představa smrti historicky vyvíjela v rámci keltské mytologie a křesťanství. Abychom získali komplexnější obrázek bretonského folkloru, pojednáváme o jeho charakteristických rysech, popisujeme vznik a proměnu emblematické postavy Ankoua a v krátkosti představujeme svět zesnulých duší, obyčejně zvaný Anaon. Práce následně seznamuje čtenáře s životem a motivací těchto tří autorů, přičemž popisuje sociálně-kulturní kontext tehdejší Bretaně. Druhá část se v první řadě věnuje analýze několika vybraných mytologických povídek s kurtoazním románem Lancelot ou le Chevalier de la charrette (Lancelot aneb Rytíř na káře) Chrétiena de Troyes, zkoumaných z hlediska archetypálního trojúhelníku podle Daniely Hodrové a iniciační cesty hlavních hrdinů. Následně práce vysvětluje, co forma tzv. veillée v ústní literatuře představuje a jaký vztah ji pojí k tzv. récit légendaire (rozpracovaným Le Brazem), který je následně porovnán s Luzelovou povídkou. Tato část se rovněž zabývá stylem těchto dvou spisovatelů. Závěr pak nastiňuje pozici folkloru na literární scéně po druhé...
Representation of Death in Legendary Tales by François-Marie Luzel, Anatole Le Braz and François Cadic
Burdová, Zuzana ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Šuman, Záviš (oponent)
Tato práce zkoumá zobrazení smrti v bretaňském folkloru napříč díly tří významných bretonských folkloristů: Marie-Françoise Luzela (1824-1895), jeho žáka Anatola Le Braze (1859-1926) a abbého Françoise Cadika (1864-1929). Práce popisuje, jak se představa smrti historicky vyvíjela v rámci keltské mytologie a křesťanství. Abychom získali komplexnější obrázek bretonského folkloru, pojednáváme o jeho charakteristických rysech, popisujeme vznik a proměnu emblematické postavy Ankoua a v krátkosti představujeme svět zesnulých duší, obyčejně zvaný Anaon. Práce následně seznamuje čtenáře s životem a motivací těchto tří autorů, přičemž popisuje sociálně-kulturní kontext tehdejší Bretaně. Druhá část se v první řadě věnuje analýze několika vybraných mytologických povídek s kurtoazním románem Lancelot ou le Chevalier de la charrette (Lancelot aneb Rytíř na káře) Chrétiena de Troyes, zkoumaných z hlediska archetypálního trojúhelníku podle Daniely Hodrové a iniciační cesty hlavních hrdinů. Následně práce vysvětluje, co forma tzv. veillée v ústní literatuře představuje a jaký vztah ji pojí k tzv. récit légendaire (rozpracovaným Le Brazem), který je následně porovnán s Luzelovou povídkou. Tato část se rovněž zabývá stylem těchto dvou spisovatelů. Závěr pak nastiňuje pozici folkloru na literární scéně po druhé...
Bretaňský folklor v díle La Légende de la Mort chez les Bretons Armoricains od Anatola Le Braze
Burdová, Zuzana ; Šuman, Záviš (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Cílem této práce je seznámit čtenáře s některými charakteristickými aspekty bretaňského fokloru a pokusit se je následně vystopovat v díle La Légende de la mort chez les Bretons armoricains Anatola Le Braze. Za tímto účelem je v práci použita typologie tří vybraných postav, a sice postavy smrti Ankoua, pradleny noci a faráře. Na základě této analýzy je možno si povšimnout vlivu těchto aspektů na lidové vypravěčství. Práce představuje nejprve autora a jeho život a zaměřuje se na to, jak byl ovlivněn prostředím, kde vyrůstal. Dále v krátkosti zachycuje důležité historické události, které vedly k obrodě bretaňské kultury, tedy období, v němž působil Anatole Le Braz. V následující části potom věnuje pozornost kulturnímu střetu keltské a křesťanské víry a neobvykle silnému postavení smrti v bretaňské společnosti. Hlavní část práce tvoří kapitoly věnované rozboru Ankoua, pradleny noci a postavy faráře, jehož součástí je také interpretace některých legend, v nichž tyto postavy vystupují. Poslední kapitola práce poukazuje na současný ohlas bretaňského folkloru v kultuře.

Viz též: podobná jména autorů
5 BURDOVÁ, Zuzana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.