Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 100 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza determinantů uzavírání sňatků
Platilová, Zuzana ; Brožová, Dagmar (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Práce analyzuje faktory ovlivňující míru sňatečnosti v České republice, zejména zkoumá vliv hospodářského cyklu na míru sňatečnosti. Jako zástupné proměnné pro hospodářský cyklus byly zvoleny HDP a míra nezaměstnanosti, jelikož hospodářský růst je obvykle spojen s růstem HDP a poklesem nezaměstnanosti. Na základě sestaveného panelu dat, pro všech 14 krajů České republiky v letech 2002-2015 s celkovým počtem pozorování 196, byly provedeny odhady ekonometrických modelů. Výsledky potvrzují předpokládaný pozitivní vliv hospodářského růstu na míru sňatečnosti.
Vliv minimální mzdy na nezaměstnanost v ČR
Jordán, Lukáš ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je analyzovat vliv zvyšování minimální mzdy na nezaměstnanost celé populace a vybraných demografických skupin v ČR. Neustálé zvyšování minimální mzdy v posledních letech dodává práci aktuálnost, je nutné analyzovat její dopady na ekonomiku. Teoretická část se skládá ze tří celků. Prvním celek popisuje závěry předchozích studií z ČR i zahraničí. Druhý celek popisuje modely trhů práce, zvláště se zaměřuje na monopsonistickou konkurenci a modely s heterogenní prací. Ve třetím celku se pojednává o argumentech zastánců a odpůrců minimální mzdy. V rámci empirické části vytvářím 4 modely, na které aplikuji metodu nejmenších čtverců. Statisticky významný, pozitivní vliv zvyšování minimální mzdy na nezaměstnanost je prokázán pouze u osob mezi 20-24 lety. Vliv zvyšování minimální mzdy na nezaměstnanost osob mezi 15-19 lety, osob se základním vzdělaním ani celé populace statisticky prokázán není.
Komparace návrhů implementace základního nepodmíněného příjmu
Dohnal, Ondřej ; Špeciánová, Jitka (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce sumarizuje dosavadní návrhy implementací a již zavedené koncepty základního nepodmíněného příjmu, který je jednou z forem sociálního státu. Zaručený příjem by měl poskytnout všem obyvatelům určitou finanční jistotu a zajistit jim základní existenční potřeby. Snahou autora je vyložit koncept základního nepodmíněného příjmu, podat ucelený přehled dosavadních návrhů jeho implementace a porovnat odlišnosti těchto návrhů. Hypotézou práce je to, že neexistuje jednotný ucelený postup k zavedení základního nepodmíněného příjmu, který by bylo možné použít v každé zemi. Využita je metoda obecně teoretická, přesněji metody analýzy, syntézy a komparace. Závěrem práce je fakt, že i přes aktuálnost tématu a četnost zdrojů stále nelze jednotně vystihnout definici, postup zavedení a financování základního nepodmíněného příjmu. Naopak je potřeba nahlížet na problematiku individuálně stát od státu a daný systém vytvořit dle kultury a zvyklostí jednotlivých států.
Nerovné postavení mužů a žen na českém trhu práce
Brusová, Barbora ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu genderové mzdové nerovnosti v České republice a diskriminaci žen na pracovním trhu. Hlavním cílem práce je ověřit na datech získaných vlastním dotazníkovým šetřením existenci nerovného platového ohodnocení mezi pohlavím. Dále se v práci snažím testovat hypotézu, že rozdíly v příjmech mezi muži a ženami jsou zčásti způsobeny vlivem diskriminačního chování zaměstnavatelů. V teoretické kapitole je vysvětlen koncept genderové mzdové mezery a OaxacaBlinderova rozkladu mzdového diferenciálu. V praktické části jsou analyzována data z vlastního dotazníkového průzkumu. Pomocí ekonometrického modelu je zjištěna existence genderové mzdové mezery. Hypotéza, že ženy čelí nerovnému platovému ohodnocení, je tímto potvrzena. Rozložení genderové mzdové diskriminace podle Oaxacova-Blinderova rozkladu dokazuje přítomnost efektu diskriminace. Tímto je potvrzena i hypotéza o existenci genderové mzdové diskriminace vůči ženám. Stejné závěry potvrzuje i použitá metoda párového srovnávání.
Mají sportovně aktivnější lidé vyšší výdělky?
Kubíčková, Klára ; Brožová, Dagmar (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Práce zjišťuje vliv času, který jedinec věnuje sportovní aktivitě, na jeho výdělky. Nejprve vysvětluje teorii lidského kapitálu, přičemž zdůrazňuje zdraví jako jeho součást. Poté popisuje Mincerovu výdělkovou funkci. Následně analyzuje další proměnné, které mohou mít na výši výdělku vliv. Dále popisuje zahraniční výzkumy na téma vlivu sportu na mzdu člověka. Na základě dat z internetového dotazníkového šetření potvrzuje následně praktická část pomocí metody nejmenších čtverců stanovenou hypotézu, tedy že sportovně aktivnější lidé mají vyšší výdělky. Výzkum potvrzuje, že lidé, kteří se věnují dodatečnou hodinu navíc náročné fyzické aktivitě, dosahují ceteris paribus o 2,13 % vyšších výdělků.
Fotbalista na trhu práce
Konečný, Miroslav ; Brožová, Dagmar (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá postavením fotbalisty na trhu práce a jejím cílem je určení determinantů mzdy fotbalisty, konkrétně, jestli je jeho herní výkon primárním determinantem. V teoretické části se věnuji struktuře trhu, na které fotbalista nabízí práci. Dále vysvětluji efekt superstar, morální hazard, vliv vzdělání a efektivnostní mzdy na trhu s fotbalisty. V praktické části analyzuji determinanty mzdy fotbalisty za pomoci regresní analýzy na datech z anglické Premier League ze sezony 2015/2016. Docházím k závěru, že primárním determinantem mzdy fotbalisty je efekt superstar. Zásadní vliv má také země původu a samotný herní výkon fotbalisty.
Analýza vlivu imigrace na nezaměstnanost v České republice
Kubíčková, Petra ; Brožová, Dagmar (vedoucí práce) ; Kadeřábková, Božena (oponent)
Tato práce šetří vliv rostoucí imigrace na míru nezaměstnanosti v České republice v letech 2004-2014 separovaně pro ekonomicky aktivní obyvatelstvo věkových kategorií 15-64 let a 15-19 let. Analýza ročních časových řad neprokázala významný vliv ani pro jednu věkovou kategorii a zároveň vyloučila existenci reverzní kauzality mezi mírou migrace a mírou nezaměstnanosti. Zkoumání se čtvrtletními časovými řadami prokázalo významný negativní vliv imigrace na míru nezaměstnanosti ekonomicky aktivních osob ve věku 15-64 let. Současně byla potvrzena reverzní kauzalita, kdy zpožděné hodnoty proměnné míry nezaměstnanosti negativně ovlivňovaly míru migrace. Pro věkovou kategorii 15-19 let nebyl potvrzen významný pozitivní vliv rostoucí imigrace na míru nezaměstnanosti, avšak zde byla též nalezena reverzní kauzalita míry nezaměstnanosti ve vztahu k míře migrace, kdy rostoucí nezaměstnanost vedla k nižšímu počtu imigračních proudů.
Hledání nejvhodnější metody odhadu produkční mezery pro českou ekonomiku
Kloudová, Dana ; Brožová, Dagmar (vedoucí práce) ; Mirvald, Michal (oponent) ; Lukáš, Ladislav (oponent)
Při rozhodnutích centrálních bank s cílem udržet makroekonomické proměnné na jejich přirozené úrovni, používají centrální banky produkční mezeru. Velkou nevýhodou této proměnné je skutečnost, že se jedná o nepozorovanou proměnnou, jejíž měření je velmi problematické, ačkoliv ji lze odhadovat několika způsoby. Cílem této práce je zjistit, která metoda odhadu je pro odhad produkční mezery pro českou ekonomiku nejvhodnější. Pro analýzu bylo vybráno třináct metod odhadů: lineární trend, kvadratický trend, HP filtr, band-pass filtry, robustní trend, jednorozměrný model nepozorovaných komponent, dva typy produkční funkce, dva SVAR modely, vícerozměrný HP filtr (MVHP) a vícerozměrný model nepozorovaných komponent (MVUC). Vlastní modely ukázaly, že odhadnuté trajektorie nepozorovaných stavů nebyly identické. Pro samotný výběr nejvhodnější metody odhadu produkční mezery byla zvolena kvantitativní (schopnost předpovědi inflace a růstu produktu, revize dat jen u vybraných národních a nadnárodních institucí) a kvalitativní kritéria (vlastnosti metody odhadu, transparentnost a snadná aplikace), přičemž větší důraz byl kladen na kritéria kvantitativní. Dle výsledků u jednotlivých kritérií byl za nejvhodnější metodu odhadu produkční mezery identifikován MVUC model.
Zvyšuje minimálním mzda nezaměstnanost? Determinanty nezaměstnanosti v České republice
Frejlich, Petr ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Práce analyzuje vliv zvyšování minimální mzdy a vliv dalších exogenních proměnných na míru nezaměstnanosti v České republice v letech 2006-2015. Empirická část práce je založena na dostupných časových řadách, které byly použity k odhadům modelů nezaměstnanosti žen a mužů, včetně odlišně specifikovaných modelů a modelů celkové nezaměstnanosti. Časové řady použité v regresních modelech jsou očištěny o sezónnost. Hlavní hypotéza práce vyjadřuje, že zvyšování minimální mzdy je pozitivně korelováno s mírou nezaměstnanosti. Exogenní proměnné regresních modelů nezaměstnanosti byly určeny na základě předchozích studií a ekonomické teorie. Výsledky odhadovaných modelů ukazují, že ve zkoumaném období nemá růst minimální mzdy statisticky významný vliv na míru nezaměstnanosti v ČR. V práci se podařilo potvrdit hypotézy o negativním vlivu tempa růstu HDP a míry inflace na míru nezaměstnanosti. Hypotéza o pozitivním vlivu podpory v nezaměstnanosti na míru nezaměstnanosti byla v modelu potvrzena.
Mají ženy s dětmi nižší mzdové sazby než ženy bez dětí?
Lukášová, Nikola ; Brožová, Dagmar (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Cílem práce je prokázat, zda ženy s dětmi v České republice mají nižší mzdovou sazbu než bezdětné ženy. Data získaná od společnosti WageIndicator Foundation jsem zpracovávala pomocí metody nejmenších čtverců a došla k závěru, že mateřství má negativní vliv na výši mezd. Dále jsem provedeným výzkumem zjistila, že depreciací lidského kapitálu trpí pouze ženy s 2 a více dětmi, což může být způsobeno také délkou mateřské dovolené. Hlavním zjištěním je, že mzdová penalta za mateřství skutečně existuje a do budoucnosti by jí měla být ve společnosti a v politice věnována větší pozornost.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 100 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Brožová, Dana
2 Brožová, Dominika
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.