|
|
Deprese povrchu kostí pánve v souvislosti s porodem a těhotenstvím
Medvedevová, Elina ; Rmoutilová, Rebeka (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá popsáním depresí kostního povrchu pánve, které jsou v literatuře popisovány jako "indikátory porodu", a na základě publikací shrnuje údaje, zda lze kostní deprese na pánvi spojovat s těhotenstvím a porodem, a jaké další faktory se mohou podílet na tvorbě těchto depresí. Mezi "indikátory porodu" se řadí preaurikulární žlábky a dorzální jamky kosti stydké. Historicky byly přisuzovány průběhu těhotenství a porodu, kdy dochází k fyziologickým a hormonálním změnám. Novější studie a nové metody výzkumu však připisují vznik těchto depresí nejen těhotenství, ale i tvaru pánve, věku, zvýšenému BMI člověka, fyzické aktivitě či zdravotním komplikacím. Různé faktory mohou přispět k vzniku depresí na kostním povrchu u žen i mužů. Z toho důvodu tzv. "indikátory porodu" nemohou být považovány za spolehlivý ukazatel uskutečněného těhotenství a porodu. Nicméně, je třeba poznamenat, že rozdíl v četnosti depresí mezi pohlavími je výrazný, protože u žen je výskyt těchto depresí častější a markantnější. Tento fakt může být užitečným nástrojem při odhadování pohlaví, ale je třeba postupovat opatrně a brát v úvahu i další relevantní faktory. Popis a analýza biomechaniky pánve, pohlavního dimorfismu pánve a procesům remodelace pánve během života jsou nezbytné pro hlubší porozumění vzniku depresí...
|
|
|
Anthropometric-Biomechanical Characteristics of Selected Parts of the Human Skeleton Based on Principal Loads and Stiffnesses
Kuchař, Michal ; Slížová, Dáša (vedoucí práce) ; Báča, Václav (oponent) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Kostra je základní podpůrný systém lidského těla a pasivní složka pro jakýkoliv možný pohyb. Tvar a mechanické vlastnosti kosti jsou dány jak jejím embryologickým původem, tak funkcí. Kost je schopna přenášet mechanické zatížení s optimálním množstvím energie a tento tok energie lze dokumentovat buď mechanickým testováním nebo počítačovým modelováním. Rozhodl jsem se pro druhou z možností a formuloval jsem tuhosti jako jednu z nejdůležitějších vnitřních modalit k určení celkové kvality kostí. Tuhost jako veličina je široce používaným biomechanickým měřítkem odrážejícím geometrické, topologické a materiálové vlastnosti dané kosti. Je definována jako odpor kosti proti deformaci v reakci na aplikovanou sílu. Cílem disertační práce je studovat a popsat tzv. charakteristickou tuhost kostí pomocí virtuálních modelů založených na snímcích počítačové tomografie a spektrálního rozkladu matice tuhosti. Charakteristická tuhost jako zcela nový deskriptor kostní tkáně bude dále porovnána s lokálním rozložením kostní hustoty i se sadou vybraných antropometrických měření za účelem testování její pohlavní specificity. Pro studium pohlavní rozdílnosti je zároveň nutné vyvinout automatický systém schopný rozpoznat a generovat antropometrické orientační body na kosti. Lokalizace nejmenších tuhostí a jejich směrů má...
|
|
|
Extension and verification of the prediction model of human facial development
Šefčíková, Alexandra ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozšířením a ověřením stávajícího modelu predikce vývoje lidského obličeje. V rámci cílů jsem se také zaměřil na porovnání nového prediktoru s původním a na vytvoření růstových trajektorií pro chlapce a dívky. K realizaci byla použita longitudinální data z databáze 3D skenů obličeje, která patří Laboratoři 3D zobrazovacích a analytických metod na Katedře antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Vyhodnotili jsme 693 3D skenů obličeje dětí české populace ve věkových kategoriích 3-5 let, 7-12 let a 12-15 let, přičemž jsme tyto časové řady obohatili o nové jedince, celkem se jednalo o 73 chlapců a 87 dívek. Skenování obličeje se provádělo jednou až dvakrát ročně pomocí optických skenerů Vectra a systému 3dMD. Pro následnou analýzu jsme použili metody geometrické morfometrie (CPD-DCA, PCA..), které nám pomohly sjednotit jednotlivé vytvořené 3D modely obličeje a vypočítat průměrnou chybu predikce, která je vizualizována pomocí barevných map. Výsledná průměrná chyba předpovědi mezi předpovídaným a skutečným obličejem byla získána lineárním modelováním dat pro děti ve věku 3 až 5 let, 7 až 12 let a 12 až 15 let. V nejmladší skupině dětí dosáhli nejmenší průměrné chyby předpovědi chlapci s hodnotou 1,718 mm v 5 letech. Ve zbývajících dvou...
|
|
|
Bioarcheologie morových epidemií středověké Evropy prvního tisíciletí: historie a molekulárně-biologické poznatky
Polakovičová, Nicol ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Harnádková, Katarína (oponent)
Práca približuje prvú dokumentovanú pandémiu, Justiniánsky mor, ktorý vypukol v šiestom storočí nášeho letopočtu. Obsahuje základný prehľad o ochorení; jeho príznakoch, životnom cykle, možných hostiteľoch a prenášačoch. Ďalej sa sústredí na pôvodcu moru - baktériu Yersinia pestis, jej genóm a evolúciu. Práca prichádza k zisteniu, že mor ľudstvo sprevádza už od mladšej doby kamennej. Pre úplný prehľad sa venuje aj prvým epidémiám letopočtu - tri epidémie, ktoré majú v názve slovo mor, no ani jedna skutočným morom nie je. Na prvý skutočný mor práca nahliada z viacerých uhlov - rozoberá literárne zdroje, snaží sa nájsť dôkazy v umení. V neposlednej rade nazerá na recentné bioarcheologické výskumy. Kľúčovou súčasťou je načrtnutie prebiehajúcej debaty o závažnosti prvej pandémie, na ktorú sa názory líšia.
|
|
|
Geometricko-morfometrický přístup k věkové a pohlavní variabilitě acetabula
Cibulková, Simona ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bejdová, Šárka (oponent)
5 Abstrakt Tato práce analyzovala pomocí 3D geometricko-morfometrického přístupu věkové a pohlavní rozdíly, vyskytující se v oblasti facies lunata pánevní kosti. Acetabulum 240 jedinců obou pohlaví ve věku od 20 do 90 let, pocházejících ze 3 geografických oblastí, bylo porovnáno prostřednictvím landmarků a semilandmarků, rozmístěných podél okraje facies lunata. Práce navázala na studii San-Millán et al. (2017a), v níž bylo acetabulum zkoumáno pomocí 2D geometricko-morfometrického přístupu. Analýzy v této práci ukázaly, že velikost, pohlaví i věk významně ovlivňují tvar acetabula. Rozdíly mezi pohlavími spočívají ve velikosti a hloubce acetabula, šířce incisura acetabuli, v nárůstu kosti na rozích facies lunata a podél jejího okraje. Pozorované změny spojené s věkem jsou sdíleny muži i ženami a zdá se, že souvisejí s postupným ukládáním kosti podél vnějšího okraje facies lunata, na rozích facies lunata, i ve fossa acetabuli, která má tendenci ztrácet morfologii jetelového listu se třemi laloky. Výsledky geometricko-morfometrické analýzy v našem souboru naznačují, že acetabulum je vhodnější spíše pro odhad věku jedinců mladších 65 let. Klíčová slova: Bioarcheologie, forenzní antropologie, odhad věku, odhad pohlaví, acetabulum, facies lunata, populační specificita, analýza hlavních komponent, kanonická...
|
|
|
Meze a možnosti odhadu výšky těla na základě délek ruky a nohy a jejich otisku (stop).
Havránková, Jiřina ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Dobisíková, Miluše (oponent)
Bakalářská práce podává přehled metod odhadu výšky těla podle rozměrů ruky a nohy. Z přehledu vyplývá populační specifičnost regresních funkcí. Tuto skutečnost jsem ověřila na souboru 100 francouzských studentů, který jsem aplikovala na několik vybraných regresních rovnic. Pro odhad výšky postavy se ukázala nejvhodnější regresní rovnice, kterou vypočítal Agnihotri a kol (2008). Ta totiž poskytuje nejlepší výsledky odhadu v intervalu ± 11 - 12 cm oproti skutečné výšce. U jedné z rovnic využívající délku levé ruky a šířku pravé ruky u mužů, je výsledek odhadu dokonce ± 6 cm oproti skutečné výšce. Závěrem jsem se pokusila vypočítat vlastní rovnice, které poskytují výsledky s chybou odhadu 6 - 7 cm u rovnic pracujících s délkou ruky a 12 - 13 cm u rovnic, které využívají šířku ruky.
|
|
|
Pohlavni rozdíly a odhad pohlaví podle 3D modelů dolní čelisti
Piskačová, Kateřina ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bejdová, Šárka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá odhadem pohlaví s využitím 3D modelů mandibuly a validitou publikovaných diskriminačních funkcí. Ačkoli je známo, že jsou diskriminační funkce populačně specifické, je snahou autorů navrhnout takovou diskriminační funkci, která by byla co nejméně zatížena populační specificitou a pro kterou by bylo možné předpokládat pro odhad pohlaví širší využití. Takové diskriminační funkce navrhli Tunis et al. (2017) ve velmi heterogenní populaci z Izraele a zcela nedávno i Gillet et al. (2020) v populaci francouzské. Základní otázka naší práce byla, zda jsou tyto diskriminační funkce použitelné a reliabilní i v české populaci. V první části práce věnované validační studii diskriminačních funkcí pro pět různých stavů kompletnosti mandibuly (Tunis et al., 2017) a jedné diskriminační funkce pro celou mandibulu (Gilles et al., 2020) bylo použito 61 (30 ženských a 31 mužských) 3D modelů dolní čelisti dospělých jedinců recentní české populace. Celkem bylo na mandibulách změřeno 28 rozměrů v programu Viewbox 4. V české populaci jsme po použití izraelských funkcí dosáhli správné klasifikace 60-93,3 % v závislosti na kompletnosti mandibuly. U francouzské funkce jsme dosáhli správné klasifikace v 83,3 %. Abychom zjistili, zda rozdíl úspěšnosti klasifikace v původním izraelském...
|
|
|
Deficit dětských kosterních pozůstatků v funerálních celcích Evropy.
Vejnarová, Rebeka ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Brzobohatá, Hana (oponent)
Tato práce hledá vysvětlení pro deficit nedospělých koster na pohřebištích minulých populací. Nejprve stručně popisuje proces vymírání lidských populací, ve kterém je rozlišeno vymírání v dnešních vyspělých a rozvojových zemích. Právě věkově specifická úmrtnost v rozvojových státech se především výší dětské úmrtnosti nejvíce blíží úmrtnosti minulých preindustriálních populací. Dále jsou nastíněny metody studia dětské úmrtnosti v minulosti a jejich problémy a překážky. Následně jsou uvedeny příčiny, které vedly k vyšší dětské úmrtnosti v minulosti, a z dostupné literatury, v níž jsou použity výše zmíněné metody, je zjištěn interval hodnot, kterých dětská úmrtnost pravděpodobně dosahovala v preindustriálních společnostech. Zvláštní pozornost je pak věnována zastoupení dětských kosterních pozůstatků na pohřebištích. Porovnáním empirických hodnot počtu dětí z dvanácti středoevropských pohřebišť s teoretickými hodnotami bylo zjištěno podhodnocení počtu dětí především v nejnižších věkových kategoriích. Proto se práce následně zabývá vysvětlením tohoto jevu pomocí biologických, kulturních a metodických faktorů. Na základě dostupných zdrojů se práce přiklání k názoru, že biologické a fyzikálně-chemické vlastnosti dětských kostí vedou k horšímu zachování těchto kosterních pozůstatků a univerzálnost těchto vlastností...
|
|
|
Cribra orbitalia - frekvence a koincidence s jinými stopami nemocí na skeletu. Středověké nálezy z území ČR.
Poláková, Veronika ; Likovský, Jakub (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Cribra orbitalia představují jednu z nejčastěji se vyskytujících kostních patologií u kosterních pozůstatků minulých populací. Tato léze je charakteristická pórovitým, žlábkovaným až trámčitým narušením vnější laminy kompaktní kosti stropu očnice. Ačkoliv je vznik cribra orbitalia často spojován s hyperplázií kostní dřeně v důsledku sideropenické anémie, vyloučeny nejsou ani jiné příčiny. Zaznamenán je jak samotný výskyt cribra orbitalia, tak koincidence s jinými známkami nemocí. Práce se zaměřuje na cribra orbitalia jako na projev dlouhodobé zátěže na kostře a průvodní příznak onemocnění či anemických syndromů. Analýze byly podrobeny jednak kostrové pozůstatky z českých středověkých lokalit s přítomnými cribra orbitalia, jednak celé středověké pohřebiště na Oškobrhu. Makroskopické zkoumání neprokázalo pravidelnou koincidenci cribra orbitalia a kostních známek konkrétních nemocí. Přesto byly sledovány jiné kostní změny: hyperostosis porotica, zvýšená vaskularizace, supranasální porozita, zánětlivá-hemoragická reakce endokrania, které mohou v rámci diferenciální diagnózy pomoci objasnit původ a/nebo příčinu vzniku cribra orbitalia. Srovnání populace z Oškobrhu s jinými středověkými pohřebišti ukázalo, že frekvence výskytu cribra orbitalia se řadí mezi vyšší, a to jak ve skupině nedospělých, tak...
|
|
|
Evoluce brady člověka
Cvrčková, Lucie ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Brada je jedním z nejvýraznějších rysů anatomicky moderního člověka, není přítomna u archaických lidí ani u neandrtálců. Je součástí oblasti symfýzy dolní čelisti a představuje anatomickou strukturu, jejíž význam zůstává doposud ne zcela objasněný. Cílem bakalářské práce bylo především sumarizovat evoluci brady včetně nejvýznamnějších fosilních nálezů a vysvětlit různé teorie vzniku brady, které byly doposud formulovány. Mezi v současnosti nejuznávanější teorie patří koncepce funkčně dynamická a koncepce vlivu vzniku řeči na formování brady. První z nich bere v úvahu především hledisko biomechanické a vývoj brady dává do souvislosti se zvětšenou odolností celé čelisti vůči žvýkacímu stresu. Brada se během evoluce vyvíjela společně s vertikalizací oblasti symfýzy, která souvisela pravděpodobně s nefunkčními faktory, jako je gracilizace celého čelistního aparátu včetně zmenšení protruze obou čelistí a prostoru pro jazyk. Experimenty v rámci biomechaniky lidské mandibuly "in vivo" zatím nepřinesly jednoznačné výsledky, v kontextu moderních metodologií je zapotřebí nadále se jimi zabývat. Je však pravděpodobné, že brada, stejně jako ostatní struktury lidského těla, je ve svém vzniku a vývoji ovlivněna multifaktoriálně.
|
host ::
RSS.