Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 108 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mebrane adaptor proteins in hematopoiesis and immune response
Pavliuchenko, Nataliia ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent) ; Smrž, Daniel (oponent)
Membránové adaptorové proteiny jsou proteiny asociované s buněčnými membránami, které samy o sobě neslouží jako receptory. Místo toho šíří nebo modifikují signály těchto receptorů tím, že váží další signální a regulační proteiny a organizují je do supramolekulárních komplexů. V této práci jsem se snažila popsat vybrané membránové adaptorové proteiny a jejich roli v zánětu a regulaci krvetvorby na myších modelech pomocí přístupu reverzní genetiky. Hlavní část práce byla zaměřena na roli membránového adaptorového proteinu PSTPIP2 v potlačování zánětu. Mutace v genu Pstpip2 způsobující ztrátu proteinu PSTPIP2 vedou u myší k rozvoji autoinflamatorního onemocnění chronické multifokální osteomyelitidy charakterizované sterilními zánětlivými lézemi v kostech a přilehlých měkkých tkáních. Tyto myši představují model lidského autoinflamatorního onemocnění chronické rekurentní multifokální osteomyelitidy. Na molekulární úrovni vykazují neutrofily při absenci PSTPIP2 patologickou hyperaktivitu drah regulujících produkci IL-1β a reaktivních kyslíkatých sloučenin (ROS), které se podílejí na etiologii onemocnění. PSTPIP2 interaguje s několika regulátory signalizace zahrnujícími protein tyrozin fosfatázy rodiny PEST (PEST-PTP) a inositol 5'-fosfatázu SHIP1. Předpokládali jsme, že tito vazební partneři hrají...
The influence of the RACK1 scaffold protein and the ERK signalling pathway on cell polarity
Klímová, Zuzana ; Vomastek, Tomáš (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent) ; Varga, Vladimír (oponent)
Ustanovení buněčné polarity je základním předpokladem pro buněčnou migraci, protože poskytuje buňce informace o směru následné migrace. Jde o vysoce dynamický proces, který vede k asymetrickému rozdělení cytoskeletálních struktur, buněčných organel, proteinových komplexů a signálních drah, což se odráží v typickém polarizovaném tvaru buňky. Tvar buňky je určen společným působením dynamiky aktinového cytoskeletu, buněčných adhezí a buněčné membrány ve vztahu k extracelulárnímu povrchu. Adheze buněk na extracelulární matrix je morfogenetický proces, při kterém buňky zpočátku izotropně rozšiřují adhezivní plochu od místa počáteční adheze. V následné fázi pak adherující buňky spontánně ztrácejí radiální symetrii a zaujímají migrační symetrii s prostorově oddělenou protrusivní přední a retrahující zadní částí buňky. Není však jasné, jak k narušení radiální symetrie dochází a jak je tento proces organizován a regulován. V této práci ukazuji, že narušení radiální symetrie u adherujících fibroblastů začíná vytvořením statické a dále se nerozšiřující zadní části buňky, která je ohraničená velkými, ale málo četnými fokálnímiadhezemi. Adaptorový či "scaffold" protein RACK1 je pak klíčový pro vznik těchto statických a neprotrusivních oblastí. RACK1 usnadňuje aktivaci ERK2 v závislosti na signálu z buněčných...
Role of NAV3 in glioblastoma cells invasiveness
Legátová, Anna ; Brábek, Jan (vedoucí práce) ; Libusová, Lenka (oponent)
Invazivita nádorových buněk a tvorba metastáz je hlavním důvodem, proč mají nádorová onemocnění velmi závažný dopad. Proto je vývoj léků (tzv. migrastatik), které cílí právě na tyto procesy a tím omezují šíření buněk z primárního nádoru, pro zmírnění závažných komplikací velmi důležitý. Pro vývoj migrastatik je však nezbytně nutné pochopit molekulární mechanismy, které buněčnou migraci ovlivňují. Cytoskeletální struktury zastávají nenahraditelnou roli v buněčné migraci, a mohou tak sloužit jako jedny z potenciálních cílů migrastatické léčby. Tato práce se věnuje Neuron navigátoru 3 (NAV3), proteinu, který se váže na + konce mikrotubulů (MT), podílí se na jejich stabilizaci a dokáže zprostředkovat komunikaci mezi nimi a aktinovou sítí. Tato funkce je důležitá pro směřování MT do prodlužujících se axonů, čímž se zajišťuje jejich správný růst, který je fyziologicky nezbytný pro vývoj mozku. Výsledky této práce naznačují, že NAV3 může působit jako pronádorový faktor, který lokalizuje nejen na + konce MT i do buněčných výběžků a jeho přítomnost pomáhá glioblastomovým buňkám se rozpínat a zvyšovat jejich invazivní potenciál. Klíčová slova: neuronový navigátor 3, mikrotubuly, nádory, invazivita, cytoskelet
High grade serous ovarian carcinoma: molecular background and platinum-based chemotherapy challenges
Ivančinová, Jana ; Heneberg, Petr (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
Karcinom ovaria (OC) je soubor různých rakovin pocházející z vaječníků. Nejčastějším zhubným gynekologickým nádorem je high-grade serózní karcinom vaječníků (HGSOC). HGSOC je spojen s vysokou úmrtností, a to z důvodu jeho agresivity a nedostatečné detekce v časném stadiu. Od 70. let 20. století se míra přežití výrazně nezlepšila. Nejúčinnější léčba pacientek s HGSOC je cytoredukční chirurgie (u časných stadií I/II) a následná chemoterapie na bázi platiny (HGSOC prezentovaný v pokročilém stadiu III/IV) v kombinaci s taxanem nebo případně s inhibitory PARP (u nosiček mutace BRCA1/2). Výsledek a prognózu pacienta ovlivňuje vícero faktorů. Chemorezistence, molekulární mutace, stadium při prezentaci HGSOC patří ku klinickým výzvám, které přispívají k častým relapsům, přestože pacientka původně dobře reagovala na léčbu HGSOC. Práce zabývá biologii HGSOC, hlavními překážkami v klinické léčbě a zlepšení zavedením multiterapeutických přístupů. Klíčová slova: CA-125; terapie na bázi platiny; deficit homologní rekombinace; ovariální karcinom; Tp53; mortalita; míra přežiti
Drug repurposing for the inhibition of invasiveness and metastasis of cancer cells
Turchyna, Kateryna ; Brábek, Jan (vedoucí práce) ; Jakubek, Milan (oponent)
Metastázování je primární příčinou úmrtí na rakovinu. Současný nedostatek účinných léků proti metastazování činí tento problém aktuálním a vede k intenzívnímu hledání molekul, které mohou potenciálně inhibovat invazivitu nádorových buněk, a tak zabraňovat i šíření metastáz. Repurposing léků je identifikace nových použití schválených léků, které jsou mimo rámec jejich původní lékařské indikace. Cílem této práce je shrnout poznatky o proti- metastatickém potenciálu vybraných skupin léčiv s důrazem na molekulární mechanismy jejich působení. Práce je zaměřena zejména na vybraná antipsychotika, antidepresiva, beta-blokátory a statiny, u kterých byly indikovány schopnosti inhibovat invazivitu nádorových buněk.
Molekulární podstata etiologie toxického působení fluoropyrimidinů se zaměřením na palmární-plantární erytrhodysesthesii a použití potenciálních antidot
Hartinger, Jan ; Veselý, Pavel (vedoucí práce) ; Květina, Jaroslav (oponent) ; Brábek, Jan (oponent)
(teze): Palmární-plantární erythrodysesthesie (PPE) je nežádoucí účinek doprovázející antineoplastickou terapii při podávání 5-fluorouracilu formou kontinuální infuse, případně při dlouhodobé terapii kapecitabinem (proléčivo 5-FU). V nejzávažnějších případech PPE znemožňuje další pokračování v potřebné terapii. V léčbě a prevenci tohoto nežádoucího účinku je používána lokální aplikace uridinu ve formě 10 % masti, nicméně tento postup nebyl dosud ověřen randomizovanými studiemi a není všeobecně přijímán. PPE je způsobena s největší pravděpodobností přímým vlivem cytostatika na kůži dlaní a plosek nohou. Toxicita 5-FU je zprostředkována především jeho inkorporací do RNA a inhibicí thymidylát synthasy (TS), která vyústí v poruchu synthesy DNA. U odlišných typů buněk mají tyto mechanismy pro rozvoj toxicity 5-FU různý význam. Při hledání specifického antidota v terapii PPE je proto nezbytné zjistit jaký molekulární mechanismus toxicity 5-FU se uplatňuje u keratinocytů. Jako nejvhodnější látky pro použití v lokální terapii PPE jsme vybrali pyrimidinové nukleosidy, především uridin, který je ve formě 10 % uridinové masti v této indikaci využíván v několika onkologických centrech ve Střední Evropě. Jako prostředek pro zjištění mechanismu působení 5-FU jsme dále testovali účinek kalciumfolinátu (CF), který...
The role of protein kinase C alpha in individual cancer cell invasiveness
Szabadosová, Emília ; Brábek, Jan (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Markéta (oponent)
Proteín kináza C alpha bola medzi prvými definovanými izoformami rodiny PKC. Od vtedy sa ukázala byť dôležitou vo viacerých signálnych dráhach. Asi jej najznámejšia a najpreskúmanejšia úloha je v rakovinových bunkách. V nich sa účastní dráh spojených s individuálnou invazivitou, a teda tvorbou metastáz. Bolo preukázané, že proteín kináza C alpha reguluje ako Rho/ROCK dráhu vedúcu k amoeboídnej invazivite, tak aj Raf/MAPK signálnu kaskádu sprostredkujúcu mezenchymálnu invazivitu. Možností regulácie týchto dráh prosterdíctvom PKC je hneď niekoľko. Okrem týchto najdôležitejších dráh reguluje napríklad aj ERM proteíny.
The effect of carbon nanostructures on human cell behavior and the role of fetal bovine serum in cell adhesion
Verdánová, Martina ; Hubálek Kalbáčová, Marie (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent) ; Smetana, Karel (oponent)
Uhlíkové alotropy - grafen (G) a nanokrystalický diamant (NCD) - patří mezi nadějné nanomateriály vynikající výjimečnou kombinací vlastností jako jsou vysoká mechanická pevnost, elektrická a tepelná vodivost, možnost funkcionalizace a velký poměr povrchu k objemu. Z těchto důvodů jsou G and NCD využívány kromě elektroniky také v biomedicínských aplikacích zahrnujících potahování implantátů, dopravu léčiv a genů do buněk a biosenzory. Za účelem základní charakterizace chování buněk na G a NCD byla studována adheze a proliferace osteoblastů na těchto materiálech, které byly různě upravené. Obecně lze říci, že G a NCD sloužily jako lepší substrát pro kultivaci osteoblastů než kontrolní polystyren speciálně upravený pro kultivaci buněk. Lepší adheze buněk, ale nižší proliferace, byla pozorována na NCD ve srovnání s G. Nejvíce překvapivé bylo zjištění, že hydrofobní G s nanostrukturovaným povrchem výrazně více podporoval proliferaci buněk ve srovnání s hydrofilním a plochým G a s oběma NCD (hydrofobním i hydrofilním), které měly mírně drsnější povrch. Díky zvýšené proliferaci buněk může dojít k rychlejšímu osídlení G a NCD buňkami a díky tomu k rychlejší tvorbě nové tkáně, což je žádoucí v biomedicínských aplikacích. Dále bylo ukázáno, že adheze osteoblastů byla zvýšena za počáteční nepřítomnosti...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 108 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.