|
|
The Effect of Scientific Argumentation on Climate Activism on Twitter
Bicanová, Jana ; Urban, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Cílem této práce je na datech z Twitteru otestovat hlavní princip Gateway Belief Model (GBM) tak, jak navrhli a experimentálně ověřili již jiní autoři. van der Linden a kol. (2015 a 2019). GBM předpokládá, že vnímání vědeckého konsensu o antropogenní změně klimatu zvyšuje pravděpodobnost veřejného zájmu a akce proti nebo ve prospěch zmírněného tématu změny klimatu. V této práci analyzuji náhodný vzorek 115 940 434 tweetů stažených v průběhu prvních šesti měsíců roku 2020. Tato data jsou předběžně zpracována typem strojového učení bez učitele (Latent Dirichlet Allocation) a následně strojovým učením s učitelem (Naïve Bayes Classifier) tak, aby byla vygenerována klíčová slova pro získání pouze klimaticky tematizovaných tweetů ze všech vytěžených dat. A dále aby bylo možné klasifikovat buď přítomnost, nebo nepřítomnost klimatického aktivismu. V rámci datového souboru bylo zjištěno 5 857 ekologicky tematických tweetů, z nichž pouze 94 bylo explicitně spojeno s myšlenkou vědeckého konsensu o antropogenní změně klimatu. Získaný datový soubor se tedy ukázal jako nevhodný pro testování GBM, a to nejen kvůli malému počtu tweetů obsahujících zprávu o tom, že 97 % klimatologů dosáhlo konsensu, ale také proto, že většina tweetů obsahujících tuto zprávu konsenzus zpochybňuje. A proto nepředstavují nezávisle...
|
|
|
Československý disent z genderové perspektivy
Bicanová, Jana ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Teichmanová, Klaudia (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na genderový režim disidentského prostředí a s ním souvisejícího genderového řádu celé socialistické společnosti, přičemž osvětluje genderové vztahy v disentu a zároveň klade důraz na výskyt projevů solidarity či naopak homosociální reprodukce mezi disidenty a disidentkami. Záměrem práce je prozkoumat jak souvisí polistopadové kariéry vybraných žen se způsobem a chápáním, jak se zapojily v disentu. Využívá k tomu sekundární analýzu dvou typů rozhovorů se sedmi bývalými disidentkami založenou na pěti kategoriích inspirovaných tezí Hany Havelkové o hybridním tradicionalisticko-komunistickém modelu kariérní ženy v kombinaci s rozborem odborné literatury zabývající se obecnějšími genderovými teoriemi i přístupy specificky zaměřenými na socialistickou společnost. Závěry práce jsou ve formě hypotéz navržených k uskutečnění výzkumů, které je mohou za pomoci jiné metodologie ověřit. Mezi stěžejní hypotézy patří, že bývalé disidentky po roce 1989 neustoupily ze svých "dobytých pozic", ale naopak pokračovaly v úsilí, které už během disentu považovaly za nejpřínosnější.
|
|
|
Muzejní reflexe maďarského povstání 1956
Bicanová, Jana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Irmanová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na formování maďarské národní identity a s ní spojenou možnost reinterpretace maďarského povstání 1956 v souvislosti s šedesátým výročím události, přičemž osvětluje nejzdůrazňovanější významy s událostí spojované a zároveň klade důraz na představení politiky paměti vládní strany Fidesz. Záměrem práce je prozkoumat jakým způsobem muzejní expozice historicky legitimizují politiku strany Fidesz. Využívá k tomu muzeologickou analýzu založenou na pěti kategoriích inspirovaných základními prvky dramatu podle Aristotela v kombinaci s rozborem odborné literatury zabývající se politickým kontextem výročí i historickou událostí maďarského povstání. Používanými zdroji jsou dvě muzejní výstavy uspořádané při příležitosti šedesátého výročí. Závěry práce jsou založeny na komparaci obou výstav, rétorice politických projevů a teoretického rámce, který poskytuje úvodní část textu.
|
host ::
RSS.