|
|
Optimální prospívání ("flourish") manažera nadnárodní organizace
Rohlíková, Petra ; Rymeš, Milan (vedoucí práce) ; Bedrnová, Eva (oponent) ; Štětovská, Iva (oponent)
Role manažera klade vysoké nároky na daného jedince z hlediska kvalitního sebeřízení, a to především v oblasti vyvažování nároků této role a individuálních potřeb a hodnot jednotlivce. Disertační práce se zabývá možnostmi udržení osobní pohody v kontextu výkonu manažerské role v nadnárodní korporaci. Ústředním tématem je především jev flourish (optimální prospívání) definovaný americkým psychologem Martinem Seligmanem. Flourish ve své podstatě zahrnuje jak subjektivní, hédonickou složku (prožitek štěstí); tak i eudaimonickou kvalitu, jež staví na prospěšnosti daného jedince pro širší společenství. Prožitek jevu flourish je úzce provázaný se sebepojetím jedince; jeho obsah má subjektivní charakter. Práce v nadnárodním prostředí v sobě skrývá jistá specifika, která mohou snižovat kvalitu tohoto jevu u daných manažerů. Jedná se především o nutnost stálé adaptace na změny, práci v turbulentním prostředí, spolupráci spojenou s interferencemi různých kultur (národnostních i organizačních), práci v maticové struktuře či častý důraz na hédonismus či konzumní způsob fungování. Realizovaný výzkum má převážně kvalitativní charakter; mapuje stěžejní témata, kterým je třeba v budoucnosti věnovat více empirické pozornosti. Zaměřuje se na hlubší pochopení funkčních oblastí a strategií, které jedincům v manažerské...
|
|
| |
|
|
Optimální prospívání ("flourish") manažera nadnárodní organizace
Rohlíková, Petra ; Rymeš, Milan (vedoucí práce) ; Bedrnová, Eva (oponent) ; Štětovská, Iva (oponent)
Role manažera klade vysoké nároky na daného jedince z hlediska kvalitního sebeřízení, a to především v oblasti vyvažování nároků této role a individuálních potřeb a hodnot jednotlivce. Disertační práce se zabývá možnostmi udržení osobní pohody v kontextu výkonu manažerské role v nadnárodní korporaci. Ústředním tématem je především jev flourish (optimální prospívání) definovaný americkým psychologem Martinem Seligmanem. Flourish ve své podstatě zahrnuje jak subjektivní, hédonickou složku (prožitek štěstí); tak i eudaimonickou kvalitu, jež staví na prospěšnosti daného jedince pro širší společenství. Prožitek jevu flourish je úzce provázaný se sebepojetím jedince; jeho obsah má subjektivní charakter. Práce v nadnárodním prostředí v sobě skrývá jistá specifika, která mohou snižovat kvalitu tohoto jevu u daných manažerů. Jedná se především o nutnost stálé adaptace na změny, práci v turbulentním prostředí, spolupráci spojenou s interferencemi různých kultur (národnostních i organizačních), práci v maticové struktuře či častý důraz na hédonismus či konzumní způsob fungování. Realizovaný výzkum má převážně kvalitativní charakter; mapuje stěžejní témata, kterým je třeba v budoucnosti věnovat více empirické pozornosti. Zaměřuje se na hlubší pochopení funkčních oblastí a strategií, které jedincům v manažerské...
|
|
|
Domácnosti s dětmi v podmínkách výkonové společnosti. Vybrané ekonomicko psychologické aspekty domácnosti
Čapek, Jan ; Riegel, Karel (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent) ; Bedrnová, Eva (oponent)
Počet obyvatel v evropských zemích neustále klesá. Zaměřil jsem se především na to, co mladé lidi při rozhodování, zda mít děti ovlivňuje, jaký je rozdíl ve vnímání dnešních nároků výkonové společnosti u mladých domácností s dětmi a domácností bez dětí. Základní hypotézou, kterou ověřuji, je tvrzení, že podstatná část mladých lidí vnímá děti jako faktor snižující životní úroveň. Na základě studia současných výzkumů uvádím model vlivu faktorů při rozhodování, zda mít děti. Jednotlivé faktory jsou rozděleny do čtyř oblastí, kterými jsou hodnoty, kompatibilita partnerů, podpora státu rodinám a ekonomické podmínky. Problematiku vlivu jednotlivých faktorů jsem zkoumal na základě tří vzájemně souvisejících výzkumů. V prvním výzkumu jsem zjišťoval, jaké nároky klade výkonová společnost na domácnosti s dětmi a domácnosti bez dětí. Data u tohoto výzkumu obsahují odpovědi respondentů mladších 40 let z reprezentativního vzorku sebraných pomocí strukturovaného dotazníku. V druhém výzkumu jsem zkoumal konkrétní strategie vyrovnávání se s nároky výkonové společnosti u domácností s dětmi a bez dětí na reprezentativním vzorku pomocí dotazníku, ve kterém byla otevřená otázka: "Co konkrétně Vám nejlépe pomáhá vyrovnat se s nároky dnešní společnosti?" Ve třetím výzkumu jsem mapoval vybrané ekonomicko psychologické aspekty...
|
|
| |
|
|
Metody interkulturního tréninku
Matysová, Kamila ; Zadražilová, Dana (vedoucí práce) ; Klosová, Anna (oponent) ; Bedrnová, Eva (oponent)
Cíl. Cílem předkládané práce je navrhnout opatření pro výukové potřeby Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze v rámci metod interkulturního tréninku vycházející ze zjištěných kulturních postojů zkoumané populace studentů Mezinárodního obchodu vůči vybraným etnickým, národnostním, rasovým a náboženským skupinám (označovaným též jako kategorie). Konkrétně je cílem odhalení explicitních a implicitních postojů a souvisejících předsudků, stereotypů a emocí studentů Mezinárodního obchodu na Vysoké škole ekonomické v Praze vůči 17 (respektive 20) vybraným kategoriím, zhodnocení jejich významu pro podnikovou a hospodářskou praxi a v souvislosti s tím navrhnutí opatření pro oblast interkulturního tréninku. Vzorek a podmínky. Výzkumu se účastnilo v první etapě 167 studentů Mezinárodního obchodu z Vysoké školy ekonomické v Praze. K poměření vlivu determinant explicitních předsudků bylo dotazováno 166 příslušníků běžné populace. V druhé etapě výzkumu se šetření účastnilo dalších 293 studentů, tedy celkem 460 studentů. Jako psychologická technika poměřující explicitní postoje a předsudky byla použita Bogardova škála sociální distance, dále testy sylogismů pro implicitní postoje a předsudky a otevřený dotazník pro odhalení stereotypů. Hypotézy. V první studii byla stanovena výzkumná hypotéza: Postoje studentů MO vykazují specifické rysy, jednak vykazují odlišnosti od postojů běžné populace, jednak předpokládáme souvztažnost mezi postojem a statusem národnostní, etnické, rasové či náboženské skupiny, vůči níž jsou zaujímány. K verifikaci této hypotézy bylo testováno 24 pracovních hypotéz v nulovém tvaru. Prvních 17 souvisí se vztahem mezi příslušností do jedné ze dvou sledovaných populací a vyjádřenými explicitními postoji a předsudky. Následujících 6 pracovních hypotéz se vztahuje k postojům studentů k okcidentálním národnostem, Ukrajincům a Rusům, Mongolům, Moldavanům, Čechům, Slovákům, Arabům a muslimům. Poslední pracovní hypotéza se vztahuje k závislosti mezi implicitními a explicitními postoji a předsudky vůči Romům a Muslimům. Ve druhé studii byla stanovena hypotéza: Stereotypy studentů souvisí s fakticky existujícími interkulturními rozdíly, s prožívanými emocemi a odkazují na projikované kulturní komplexy. Byla testována jedna pracovní hypotéza vztahující se k závislosti mezi předsudky a stereotypy. Statistická analýza. Data byla analyzována chí-kvadrát testem a síla závislosti byla vyhodnocena pomocí Cramérova koeficientu kontingence. Dále bylo použito aglomerativní shlukování kategorií metodou nejbližšího souseda a výsledky znázorněny pomocí horizontálního dendrogramu. Výsledky. Výsledky první výzkumné studie jsou ve shodě se stanovenou hypotézou. Studenti Mezinárodního obchodu mají v porovnání s běžnou populací relativně méně předsudků, což je ovlivněno jak jejich věkem, tak jejich akademickým vzděláním. Bylo identifikováno několik shluků kategorií, vůči nimž zaujímají studenti podobné postoje. Studenti mají pozitivní, ne však identické postoje ke všem okcidentálním kategoriím, stejné postoje k Ukrajincům a Rusům, Arabům a muslimům. Nejpříznivější postoje mají studenti ke Slovákům a nejsilnější předsudky zaujímají vůči Romům. U sledovaného populace existuje závislost mezi explicitními a implicitními postoji. Jedná se ovšem o velmi slabou závislost. Hypotéza druhé výzkumné studie je rovněž ve shodě s výsledky. Stereotypy sledované populace souvisí s interkulturními rozdíly, prožívanými emocemi a odkazují na projikované kulturní komplexy. Závislost mezi explicitními stereotypy a explicitními předsudky pro kategorii Romové je způsobena pozitivně konotovanými atributy. Navržená opatření pro interkulturní trénink jsou diskutována v práci na příkladu volitelného kurzu 2OP321 Efektivní komunikace (anglicky). Omezení. Bogardova škála sociální distance je převážně zaměřena na behaviorální dimenzi explicitních postojů, což nemusí být nutně ve shodě se skutečným chováním.
|
|
|
Možnosti osobního rozvoje
Strachotová, Michaela ; Franková, Emilie (vedoucí práce) ; Bedrnová, Eva (oponent)
Cíl této diplomové práce je zaměřen na informovanost lidí o osobním rozvoji a o jeho možnostech. Zmapování rozdílných postojů lidí, jak tento pojem vnímají, a jaké možnosti osobního rozvoje využívají. Důležitou části diplomové práce je snaha autorky o zobrazení rozdílů v osobním a profesním rozvoji respondentů podle délky praxe a v různých firmách. Analyzovány jsou názory respondentů rozhovorů i dotazníkového šetření. V závěru práce jsou formulovány návrhy na doporučení pro zaměstnance i firmy.
|
|
|
Time management (Případová studie podnikatele)
Linhart, Tomáš ; Králová, Tereza (vedoucí práce) ; Bedrnová, Eva (oponent)
Cíl práce je zkoumat časovou situaci konkrétního podnikatele v jednotlivých etapách vývoje jeho firmy. Na začátku práce pojednává o time managementu a souvisejících tématech, které mohou pomoct rozvinout organizační schopnosti člověka. Teoretická část představuje téma time management a uvádí nástroje, které se používají pro zvýšení časové efektivity. Zároveň je v práci uvedena související tematika time managementu -- určování si cílů a priorit, zvládání stresu, motivace a leadership. Jako výzkumná metoda byl zvolen hloubkový, kvalitativní rozhovor s podnikatelem. Zkoumaná data jsou doplněna o podklady, které podnikatel o firmě poskytl, a které jsou dostupné na internetu. Výsledné poznatky a údaje jsou porovnány s teoretickými i praktickými informacemi v této práci. Studie shledala podnikatele jako úspěšný případ používání time managementu. Oceněn je kladný podnikatelův přístup k moderní technologii, a některé podnikatelovy zásady (např. neodkládat problémy). Jako doporučení pro zlepšení práce zmiňuje pevné určení cílů a priorit a jejich zaznamenání v písemné podobě a více delegování na spolehlivé lidi (což již pomalu ve firmě nastává).
|
|
|
Měření efektivity pracovních týmů
Kočí, Ondřej ; Pavlica, Karel (vedoucí práce) ; Rymeš, Milan (oponent) ; Bedrnová, Eva (oponent)
Práce pojednává o tématu, které by rádi manažeři společností jistě vyřešili. Hlavním tématem je měření efektivity a potenciálu výkonu u takových týmů, kde se nelze spolehnout na tvrdá data, určující výkon. Absence norem v zásadě přímo implikuje nedostatek objektivně hodnotících kriterií. Metodika, která je v práci použita, pracuje s měřením potenciálu výkonu na základě měkkých faktorů. Autor v práci nastiňuje, jak v jednotlivých fázích vývoje týmu měřit jeho výkonnost. Výzkum je postavený na základě principů sociální interakce a opírá se o empiricky získaná data z vlastního zkoumání. V závěru práce se autor zmiňuje o dalších možných výzkumech na poli efektivity pracovních týmů.
|
|
|
Harmonizace práce a rodinného života
Ticháková, Zuzana ; Pauknerová, Daniela (vedoucí práce) ; Bedrnová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na slaďování pracovních a rodinných povinností žen. Cílem práce je zjistit, jak ženy zvládají sladit práci a rodinu, kolik času týdně jim zaberou domácí práce a péče o rodinu a jak se na povinnostech podílí jejich partner. Pro tyto účely jsou využity rozhovory a dotazníkové šetření. Představa o genderových rolích se projevuje nejen v pracovní sféře, ale i v té osobní. Muž očekává, že se povinnostem v domácnosti a péči o děti bude věnovat žena. Je vhodné, aby se oba partneři o povinnosti, které přináší společné soužití a založení rodiny, dělili rovnoměrně. Je nutné vyřešit i to, kdo z partnerů zůstane na rodičovské dovolené. Vždy záleží na individuálním případě a vzájemné dohodě partnerů.
|
host ::
RSS.