|
|
Komparace plánu péče CHKO Český ráj a strategie rozvoje geoparku Český ráj z hlediska přístupu k ochraně přírody a krajiny
Nykodýmová, Kateřina ; Bartoš, Michael (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem ochrany přírody ve vztahu k cestovnímu ruchu a jeho dopadům. V modelovém území Českého ráje zkoumá vztah Správy CHKO Český ráj a Geoparku Český ráj a jejich vzájemnou spolupráci v řešení těchto témat. Pro výzkum je použita metoda případové studie a datové triangulace. Teoretický základ pro zpracování tvoří analýza dokumentů, včetně porovnání strategických dokumentů, jako je plán péče CHKO a strategie rozvoje geoparku. Výstupy z polostrukturovaných rozhovorů s odborníky v cestovním ruchu a ochraně přírody jsou doplněny daty o návštěvnosti území, výsledky průzkumu vnímání cestovního ruchu místními obyvateli a poznatky získanými vlastním pozorováním v terénu. Hlavním přínosem práce je poskytnutí uceleného pohledu na situaci v území Českého ráje, včetně podrobného popisu dopadů cestovního ruchu a nastínění možných řešení nadměrné návštěvnosti. Klíčová slova CHKO, plán péče, geopark, strategie rozvoje, destinační management, overturismus, udržitelný cestovní ruch, rekreační ekologie
|
|
| |
|
|
Včelaření v České republice na rozcestí
Mohrová, Kateřina ; Bartoš, Michael (vedoucí práce) ; Daněk, Tomáš (oponent)
Diplomová práce s názvem Včelaření v České republice na rozcestí si klade za cíl proniknout do současné problematiky včelaření. Popisuje obor včelařství, jako jednu z nejstarších činností člověka z hlediska biologického, ekologického, historického, společenského a praktického. Prezentovaná práce je z hlediska metodologie zasazena do rámce kvalitativního výzkumu a vědního oboru sociální a kulturní ekologie, jehož povaha je výzkumná a multidisciplinární. V rámci výzkumu bylo provedeno rovněž dotazníkové šetření. Výzkumná část práce se zaměřuje na sociální a generační problematiku včelaření a odhaluje motivace včelařů pro chov včel. Dále interpretuje pohled respondentů na včelařské organizace v rámci České republiky, jejich vztah k přírodě a vlastní výhled do blízké budoucnosti chovu včel. V diskusi shrnuji zjištění, která vyplývají z výpovědí mých respondentů, a v závěru zpětně hodnotím dosažení stanovených cílů práce a navrhuji další možné výzkumy v této oblasti.
|
|
|
Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny. Případová studie katastrálního území Široký Důl
Kocmanová, Pavlína ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Diplomová práce Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny ABSTRAKT V diplomové práci jsem zkoumala změny ve struktuře kulturní krajiny ve vztahu se společenským vývojem mezi lety 1937-2010. Časový horizont výzkumu spadá především do druhé poloviny 20. století, tedy do období kolektivizace československého zemědělství, v jejímž důsledku došlo k ekologické devastaci krajiny a celkově k proměně rázu českého venkova. Analýza změn krajinné struktury má formu případové studie katastrálního území Široký Důl. Změny v krajině jsem interpretovala z historických leteckých snímků a dále analyzovala pomocí geografických informačních systémů. Výstupem jsou ukazatele (krajinné metriky), pomocí kterých jsem vyhodnocovala stav území v daném časovém řezu. Změny ve struktuře krajiny jsem konfrontovala se společenským vývojem, který je nastíněn v teoretické části práce a vychází z předem vyhotovené rešerše literatury. Výstupem práce je rámcový příběh konkrétní krajiny, která prodělala zásadní změnu ve struktuře pod vlivem kolektivizace zemědělství. Klíčová slova: struktura krajiny, kolektivizace, krajinné metriky, GIS, kulturní krajina, letecké snímky, Široký Důl
|
|
|
Vliv těžební činnosti na krajinný ráz v okolí města Příbram
Fišerová, Šárka ; Bartoš, Michael (vedoucí práce) ; Řehounková, Klára (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá krajinným rázem, metodikami hodnocení krajinného rázu a vlivem těžby na krajinný ráz. Jako modelové území je zvoleno Příbramsko ovlivněné těžbou uranu v minulém století. Cílem práce je porovnat vybrané metodiky hodnocení krajinného rázu z hlediska vhodnosti pro území zasažené těžbou a vytvořit návrh metodiky hodnocení krajinného rázu pro modelové území. V teoretické části se práce soustředí na krajinný ráz a obnovu krajiny po těžební činnosti. Je zde popsána ochrana krajinného rázu i z právního hlediska, rekultivační činnost a těžba uranu. Dále jsou uvedeny čtyři vybrané metodiky hodnocení krajinného rázu.V praktické části práce charakterizuje modelové území, jeho historii i současný stav lokality, včetně provedených rekultivací. Následně je provedeno porovnání jednotlivých metodik hodnocení krajinného rázu podle zvolených kritérií a návrh metodiky k hodnocení vybraného území. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Druhová diverzita pastvin a luk na malé prostorové škále
Bartoš, Michael ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Skálová, Hana (oponent)
Pastva se jeví jako prostředek vhodný nejen k údržbě travnatých porostů, ale v mnoha případech také jako prostředek vedoucí ke zvýšení diverzity. V předkládané diplomové práci jsem se pokusil zjistit, zda má pastva za daných podmínek za následek zvýšení, či snížení diverzity. Mým cílem bylo také zjistit, jakými mechanismy herbivoři diverzitu ovlivňují. Praktická část diplomové práce byla provedena ve Slupenci u Českého Krumlova. Za účelem srovnání pastvy a seče jsem pořídil fytocenologické snímky 1 x 1 mš z pastvin a luk. Abych zjistil důležité gradienty ve vegetaci, odebral jsem z ploch, na kterých byly zhotoveny fytocenologické snímky, vzorky půdy pro analýzu vlhkosti, složení živin a pH. Na třech pastvinách jsem dále vytýčil plošky 20 x 20 cmš, na nichž jsem zaznamenal údaje o vegetaci před pastvou a po pastvě. V dané lokalitě byla prokázána vyšší diverzita pastvin než diverzita luk. Na tamějších pastvinách se oproti loukám vyskytuje signifikantně více snímků přispívajících k vyšší ß diverzitě. Zároveň jediná proměnná - kategoriální proměnná pastvina / louka - vysvětluje variabilitu ve druhovém složení vegetace. O selektivitě pastvy bylo zjištěno, že koně dávají přednost druhům s větší pokryvností a že s klesajícím podílem spásaných druhů ve snímku roste ß diverzita. O funkčních vlastnostech...
|
|
|
Changes in pollinator behaviour under different plant spatial aggregation
Štenc, Jakub ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Rostliny jsou v rámci populace často uspořádány do shluků. Toto prostorové uspořádání rostlin následně ovlivňuje chování opylovačů, kteří jsou zodpovědní za přenos pylu. To může hrát významnou roli při rozmnožování rostlin, jejichž pohlavní reprodukce přímo závisí na přenosu pylu. Nadto prostorové uspořádání rostlin ovlivňuje kvalitu přenášeného pylu z pohledu dostupnosti sexuálních partnerů a genetické diverzity (blízce rostoucí jedinci jsou si ve shluku příbuznější než jedinci mezi shluky, obzvlášť u klonálních rostlin). Ve své práci se věnuji vlivu různé míry agregace a to jak na chování opylovačů, tak i na přenos pylu. Z toho důvodu jsem provedl tři experimenty: V pokuse 1, zaměřeném na přenos pylu jsem vytvořil arény z předpěstovaných rostlin, jejichž jedince jsem uspořádal do čtyř shluků a následně jsem manipuloval jak vzdálenost jedinci v rámci shluku (řídký × hustý) tak i mezi shluky (blízko × daleko). V experimentálních arénách jsem na jednu rostlinu aplikoval UV fluorescentní prášek sloužící jako analog pylu, přičemž tento pokus byl proveden se třemi druhy rostlin. V rámci arény jsem pak pozoroval jeho šíření ze zdrojové rostliny po jednom dni expozice. V pokusu 2, zaměřeném na chování opylovačů jsem ve stejně uspořádaných arénách pozoroval sekvence návštěv rostlin jednotlivými opylovači,...
|
|
|
Osel domácí - hospodářské zvíře nebo domácí mazlíček? (Chov a uplatnění oslů v Polabí - případová studie)
Diblíčková, Eliška ; Bartoš, Michael (vedoucí práce) ; Veverková, Zuzana (oponent)
Oslové domácí jsou lidem po tisíciletí užitečným pomocníkem především v přepravě věcí a při zemědělských pracích. Dnes usnadňují život venkovskému i městskému obyvatelstvu na všech kontinentech. Ve vyspělých zemích však s nástupem mechanizace oslové ztrácí své uplatnění v dopravě a zemědělství. O tom, jak a proč se ve vyspělých státech oslové nadále chovají, toho nevíme mnoho. První, teoretická část práce, má za snahu shrnout dosavadní základní poznatky o chovu a využívání oslů domácích. Zaměřuje se na domestikaci osla, jeho uplatnění v průběhu historie v různých částech světa, na postavení oslů domácích v současnosti a částečně na vztahy lidí a zvířat z pohledu oboru Human-Animal Studies. Teoretickou část doplňuje vlastní výzkum v části polabské nížiny. Hlavním praktickým cílem diplomové práce je nahlédnout do fenoménu chovu oslů domácích v současné České republice a přinést poznatky o tom, proč se v této vyspělé zemi v moderní době oslové chovají. Výzkum zjišťuje, jak se zde oslové chovají, jaké důvody vedou chovatele k tomu, že si osly pořídí a jaké je potom jejich skutečné uplatnění. Diplomová práce zároveň přispívá k popularizaci tématu mezi odborníky i laiky a navrhuje metodiku, podle které bude možné zkoumat chov oslů na dalších územích.
|
|
|
Příběh bobra evropského na území České republiky
Kletečková, Aneta ; Kostkan, Vlastimil (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Předkládaná práce se zabývá kontroverzním druhem živočicha, bobrem evropským, který je společností vnímán velmi rozličně. Tento zvláště chráněný druh, jenž byl v minulosti na našem území zcela vyhuben, se mnohdy kvůli svým životním projevům dostává do konfliktních situací s člověkem, který jeho návrat do volné přírody ne vždy vítá. Práce se snaží postihnout vývoj situace spojené s bobří přítomností u nás a dále rozebírá její důležité aspekty. Je představen výzkum zaměřující se na vnímání bobra evropského a problematiky s ním spojené jednotlivými zainteresovanými odborníky. Výzkum je založen na sedmi expertních rozhovorech a následně provedeném dotazníkovém šetření. Cílem mého zkoumání bylo získat komplexní informace o tom, jak klíčoví odborníci ze všech dotčených skupin pohlížejí na současnou přítomnost bobra evropského, a jak by doporučovali postupovat do budoucna, aby mohlo dojít k umírnění situace a harmonizaci vztahu člověka k tomuto živočichovi. Přidanou hodnotu práce spatřuji v účasti všech klíčových skupin ve výzkumu, a především v možnosti využití předkládaných výsledků jako podklad pro budoucí odborné diskuse na toto téma. Klíčová slova: bobr evropský, druhová ochrana, odborníci, ochrana přírody, Česká republika
|
|
|
Amenitní migrace v druhé generaci
Davídková, Petra ; Bartoš, Michael (vedoucí práce) ; Kopp, Jan (oponent)
Tato práce řeší problematiku amenitní migrace, přičemž její hlavní zaměření se týká druhé generace samotných amenitních migrantů. Práce se také dotýká aktuální světové situace, kdy životní styl představuje nejen vyjádření životního postoje a názoru na okolní svět, ale i společenské postavení. Fenomén amenitní migrace je záležitostí několika posledních desetiletí a většinou reaguje na rušný, neosobní a stresující životní styl, který se váže k bydlení v městských oblastech. Předmětem zkoumání jsou dvě skupiny potomků amenitních migrantů, přičemž první skupinou jsou děti, které poznaly městský život. Druhou skupinu představují potomci migrantů, kteří se do amenitního způsobu života již narodili, a jako doplňující skupina byli také osloveni samotní amenitní migranti. Cílem této práce je zjistit, zda jsou potomci amenitních migrantů rozhodnuti pokračovat ve stávajícím způsobu života, do kterého je přivedli jejich rodiče. V teoretické části diplomové práce jsou zaznamenány okolnosti týkající se zmíněných fenoménů. Hlavní přestavitelné věnující se problematice amenitní migrace, jejichž práce se staly předlohou pro můj výzkum, jsou a byli citováni a parafrázování pan Ing. M. Bartoš, profesor L.A. Moss a doktorka R. Glorioso. Pro vyhotovení empirické části diplomové práce byl zvolen kvalitativní výzkum...
|
host ::
RSS.