|
|
Limity monitoringu sociálních sítí v humanitárních krizích
Böhm, Jan ; Šlerka, Josef (vedoucí práce) ; Sedláček, Jakub (oponent)
Limity monitoringu sociální sítí v humanitárních krizích Tato práce se zabývá využitím dat ze sociálních sítí v humanitárních krizích. V úvodu představuji tři teoretické pilíře - technooptimistický koncept digitálních humanitárců, který popisuje, jak data ze sociálních sítí pomáhají humanitárním organizacím lépe nacházet lidi, kteří potřebují pomoci. Druhý teoretickým východiskem je analýza použití Facebooku a Twitteru v rámci tzv. Arabského jara, na kterém ukazuji, že každá síť má specifika, které je potřeba brát v potaz. Na konceptu technokolonialismu pak ukazuji, jak velký problém může být to, když se k používání technologií přistupuje bez kritické reflexe. Na teoretický úvod navazuje rešerše a vlastní výzkum. Cílem rešerše je zjistit, zda omezení a potenciální rizika používání dat ze sociálních sítí vnímá současný výzkum. Rešerše ukazuje čtyři hlavní směry, kterými se výzkum zabývá - zpracování tzv. velkých krizových dat, analýzy konkrétních nástrojů, možnosti řízení krizí s využitím velkých dat, a kritická reflexe limitů monitoringu sociálních sítí. Závěrem rešerše je konstatování, že v akademické obci kritická reflexe tématu nechybí. Na rešerši navazuje vlastní výzkum, jehož cílem je zjistit stav mezi praktiky humanitární pomoci. Pomocí strukturovaného dotazníku jsem zjišťoval, jak limity monitoringu...
|
|
| |
|
|
Dopad crowdfundingu na tradiční distribuční struktury
Böhm, Jan ; Zaoral, Ondřej (vedoucí práce) ; Šlerka, Josef (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zjistit, jakým způsobem ovlivňuje crowdfunding tradiční distribuční struktury. Existuje řada možností, jak se na problém podívat. Já jsem zvolil postup, ve kterém porovnávám roli zprostředkovatele v různých formách financování. Jako "distribuční strukturu" tedy vnímám modely financování. Porovnávám pět modelů, které dohromady charakterizují všechny podstatné typy finančních interakcí mezi dvěma stranami: Bilaterální model, crowdfunding, venture kapitál, trh a banky. Pro porovnávání jsem vytvořil "zprostředkovatelský řetězec", který popisuje cestu od uvědomění si potřeby poptávkovým subjektem, přes nalezení nabídkového subjektu, až po uzavření a plnění smlouvy. Zprostředkovatelský řetězec, který rozkládá tuto cestu, používám jako nástroj k popsání všech modelů financování. Výsledkem tohoto popisu je podrobný popis jednotlivých modelů. Modely popisuji proto, aby ověřil, do jaké míry přebírá crowdfunding funkci ostatních modelů. Teoretickým rámcem, do kterého je analýza zasazená, je disintermediace - neboli odstraňování zprostředkovatelů. Teprve zasazením analýzy do teoretického rámce dostává celá práce smysl: Nejde totiž jen o popis různých způsobů, jakými mezi sebou lidé obchodují. Otázkou po vlivu crowdfundingu na tradiční distribuční struktury se dotýkám tématu, které...
|
|
|
Molekulární vlastnosti duktálního carcinoma in situ a jejich klinický impact
Böhm, Jan ; Zikán, Michal (vedoucí práce) ; Dundr, Pavel (oponent) ; Strnad, Pavel (oponent)
Cíl: Duktální carcinoma in situ (DCIS) je prekanceróza s rostoucím klinickým významem. Pro optimální terapii DCIS je třeba správně zhodnotit individuální riziko pacientky. Cílem této disertační práce bylo identifikovat klinické a molekulární charakteristiky podskupiny DCIS s nepříznivým prognostickým chováním. Metody: V populační studii byly zkoumány případy DCIS diagnostikované v rámci mamografického screeningu. V části experimetální jsme provedli srovnávací analýzu pěti biomarkerů na různých typech tkáně (zdravá tkáň prsní žlázy, vzorek DCIS a tkáň invazivního karcinomu) pomocí expresní analýzy a analýzy ztráty heterozygozity. Výsledky: Prokázali jsme vysoký podíl čistého (bez invazivní složky) DCIS (14,41%) na všech lézích označovaných jako maligní. Zaznamenali jsme homogenní distribuci rizikových faktorů napříč celou skupinou bez jasného vzorce identifikujícího rizikové podtypy. Významný rozdíl byl v klinickém managementu nádorů s podobnými klinickými charakteristikami, což ilustruje současný stav omezeného využití klinických prognostických parametrů. V laboratorním experimentu byl prokázán rozdíl ve ztrátě heterozygozity (LOH) mezi DCIS a invazivním karcinomem pro geny BRCA1 (8,69% vs. 44,74%) a BRCA2 (9,52% vs. 45,0%). Pro gen p53 rozdíl zjištěn nebyl (31,82% vs. 32,5%). Na vzorku zdravé...
|
|
|
Molekulární vlastnosti duktálního carcinoma in situ a jejich klinický impact
Böhm, Jan ; Zikán, Michal (vedoucí práce) ; Dundr, Pavel (oponent) ; Strnad, Pavel (oponent)
Cíl: Duktální carcinoma in situ (DCIS) je prekanceróza s rostoucím klinickým významem. Pro optimální terapii DCIS je třeba správně zhodnotit individuální riziko pacientky. Cílem této disertační práce bylo identifikovat klinické a molekulární charakteristiky podskupiny DCIS s nepříznivým prognostickým chováním. Metody: V populační studii byly zkoumány případy DCIS diagnostikované v rámci mamografického screeningu. V části experimetální jsme provedli srovnávací analýzu pěti biomarkerů na různých typech tkáně (zdravá tkáň prsní žlázy, vzorek DCIS a tkáň invazivního karcinomu) pomocí expresní analýzy a analýzy ztráty heterozygozity. Výsledky: Prokázali jsme vysoký podíl čistého (bez invazivní složky) DCIS (14,41%) na všech lézích označovaných jako maligní. Zaznamenali jsme homogenní distribuci rizikových faktorů napříč celou skupinou bez jasného vzorce identifikujícího rizikové podtypy. Významný rozdíl byl v klinickém managementu nádorů s podobnými klinickými charakteristikami, což ilustruje současný stav omezeného využití klinických prognostických parametrů. V laboratorním experimentu byl prokázán rozdíl ve ztrátě heterozygozity (LOH) mezi DCIS a invazivním karcinomem pro geny BRCA1 (8,69% vs. 44,74%) a BRCA2 (9,52% vs. 45,0%). Pro gen p53 rozdíl zjištěn nebyl (31,82% vs. 32,5%). Na vzorku zdravé...
|
|
|
Dopad crowdfundingu na tradiční distribuční struktury
Böhm, Jan ; Zaoral, Ondřej (vedoucí práce) ; Šlerka, Josef (oponent)
Tématem diplomové práce je alokace kapitálu. Zaměřuji se na crowdfunding a sleduji, jak možnosti a efektivitu alokace kapitálu jeho rozvoj v posledních letech ovlivnil. Crowdfunding porovnávám s tradičními distribučními modely. Pod tímto pojmem chápu modely financování, jmenovitě bilaterální model, bankovní model, burzu cenných papírů a venture kapitál. Jako prostředek zkoumání jsem vybral startupy, nebo šířeji nově vznikající projekty. Hypotéza této práce zní: "Crowdfunding je pro financování nových projektů vhodnější než venture kapitál, banky, burza a bilaterální model." Pro odpověď na hlavní hypotézu analyzuji dvě podpůrné hypotézy. První hypotéza sleduje princip fungování crowdfundingu. Říká, že crowdfunding je schopen podpoření hodné projekty identifikovat lépe než jak to dokážou ostatní modely. Zajímá mě, v čem spočívá inovativnost crowdfundingu, sleduji, jak se projevuje využití nových médií v crowdfundingu, analyzuji, zda dokáže crowdfunding eliminovat chyby jednotlivců efektivněji díky zapojení "davu". A především porovnávám, jak řeší jednotlivé modely roli zprostředkovatele ve vztahu mezi nedostatkovým a přebytkovým subjektem. Druhá hypotéza ověřuje, zda crowdfunding poskytuje novým projektům více peněz než ostatní modely. Na úvod této analýzy nabízím přehled dostupných zdrojů o...
|
|
|
Dopad crowdfundingu na tradiční distribuční struktury
Böhm, Jan ; Zaoral, Ondřej (vedoucí práce) ; Šlerka, Josef (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zjistit, jakým způsobem ovlivňuje crowdfunding tradiční distribuční struktury. Existuje řada možností, jak se na problém podívat. Já jsem zvolil postup, ve kterém porovnávám roli zprostředkovatele v různých formách financování. Jako "distribuční strukturu" tedy vnímám modely financování. Porovnávám pět modelů, které dohromady charakterizují všechny podstatné typy finančních interakcí mezi dvěma stranami: Bilaterální model, crowdfunding, venture kapitál, trh a banky. Pro porovnávání jsem vytvořil "zprostředkovatelský řetězec", který popisuje cestu od uvědomění si potřeby poptávkovým subjektem, přes nalezení nabídkového subjektu, až po uzavření a plnění smlouvy. Zprostředkovatelský řetězec, který rozkládá tuto cestu, používám jako nástroj k popsání všech modelů financování. Výsledkem tohoto popisu je podrobný popis jednotlivých modelů. Modely popisuji proto, aby ověřil, do jaké míry přebírá crowdfunding funkci ostatních modelů. Teoretickým rámcem, do kterého je analýza zasazená, je disintermediace - neboli odstraňování zprostředkovatelů. Teprve zasazením analýzy do teoretického rámce dostává celá práce smysl: Nejde totiž jen o popis různých způsobů, jakými mezi sebou lidé obchodují. Otázkou po vlivu crowdfundingu na tradiční distribuční struktury se dotýkám tématu, které...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.