|
|
Reprodukční užitkovost v chovu prasnic
AIDELOMON, Emmanuel Onosimuan
Cílem diplomové práce bylo analyzovat úroveň reprodukční užitkovosti prasnic. Byla shromážděna a analyzována data 1 013 záznamů prasnic (plemene large white a hybridních prasnic plemen large white a landrase) z vybraného chovu za časové období čtyř let (2019 až 2022). Do sledování byly zařazené prasnice na 1. až 7. vrhu, které byly rozdělené do následujících kategorií - 1. a 2. vrh (1); 3. až 5. vrh (2) a 6. a 7. vrh (3). Prasnice byly chované ve stáji s řízeným klimatem, byly očkované podle vakcinačního programu chovu a krmené na základě nutričních požadavků. Voda byla prasnicím dostupná prostřednictvím systému napáječek ad libitum. Byly sledovány vlivy působící na počet všech a živě narozených selat, a to pořadí vrhu, sezóna při prvním zapuštění, genotyp, věk při prvním porodu, délka březosti, délka mezidobí, interval od odstavu do zabřeznutí, rok zapuštění a kanec. Data byla analyzována pomocí softwaru Statistika.12, TIBCO. Statisticky významný vliv (P < 0,05) byl pozorován mezi skupinou 1 (1. a 2. vrh) a skupinou 2 (3. až 5. vrh) pro všechna a živě narozená selata s nejvyšší hodnotou ve skupině 2 (3. až 5. vrh), poté počet selat zaznamenal pokles. Počet všech a živě narozených selat byl zjištěný nejvyšší u prasnic zapuštěných v letních měsících a nejnižší u prasnic zapuštěných na podzim (statisticky nevýznamné rozdíly). Nejvyšší počet všech narozených selat měly prasnice LW L a nejvyšší počet živě narozených selat měly prasnice LW. Statisticky významně nižší počet všech a živě narozených selat měly kříženky L LW. Plodnost prasnic při prvním porodu ve věku 361-381 dní se statisticky významně lišila od prasnic s prvním porodem ve věku < 361 dnů. U prasnic s prvním porodem ve věku > 381 dnů došlo ke snížení počtu všech a živě narozených selat ve srovnání s prasnicemi ve věku 361-381 dní při prvním porodu, ale rozdíl nebyl statisticky významný. Vyšší hodnoty v počtu všech i živě narozených selat byly zaznamenány u prasnic s délkou březosti 114 dnů ve srovnání s prasnicemi s délkou březosti 115 dnů (statisticky nevýznamný vliv). Takže čím vyšší počet selat byl ve vrhu, tím kratší byla délka březosti. Vyšší počet všech i živě narozených selat byl zjištěn u prasnic s délkou mezidobí 146 dnů ve srovnání s prasnicemi s délkou mezidobí 147 dní, ale rozdíl nebyl statisticky významný. Počet všech i živě narozených selat u prasnic s intervalem od odstavu do zapuštění 4 dny se statisticky významně lišil od prasnic s intervalem od odstavu do zapuštění 5 dnů. Nejvyšší počet všech i živě narozených selat byl zaznamenán v roce 2022 a nejnižší počet selat v roce 2019. Počet všech a živě narozených selat v roce 2022 se statisticky významně lišil od počtu selat v letech 2019 a 2020. Závěrem lze konstatovat, že výsledky sledování naznačily, že jako indikátory reprodukční užitkovosti prasnic lze u prasnic použít pořadí vrhu, genotyp, věk při prvním porodu, interval od odstavu do zabřeznutí a kanec. Analýza také poskytla základ pro budoucí vývoj benchmarkingu ke sledování a zlepšování reprodukční užitkovosti ve stádech prasnic.
|
host ::
RSS.