|
|
Reakce půdní respirace, teploty a vlhkosti na těžbu v dubovém lese
Dařenová, Eva
Hospodaření v lesích, zejména opatření na ztenčení a těžbu, má významný dopad na uhlíkovou bilanci lesů. V této studii jsme zkoumali vliv sklizně přisedlého dubového lesa na dýchání půdy jako hlavního zdroje emisí CO2 v lesních ekosystémech. Dýchání, teplota a vlhkost půdy byly měřeny během dvou vegetačních období, jedné před a jedné po sklizni aplikovaných na šest z devíti studovaných ploch v dubnu 2018. Sklizeň zvýšila teplotu půdy až o 6 ° C. Vlhkost půdy se mezi parcelami v roce 2017 nelišila, ale na sklizených parcelách byla vyšší ve srovnání s kontrolou v roce 2018. V první polovině vegetačního období 2018 se rozdíl mezi kontrolní a sklizenou parcelou pohyboval mezi 5 a 100% úměrně, zatímco ve druhé polovině se rozdíly snížily pouze na 5%. Dýchání půdy se v průběhu roku 2017 pohybovalo mezi 1,2 a 3,3 µmol CO2 m-2s-1, přičemž mezi následujícími variantami nebyl žádný rozdíl. V roce 2018 se půdní dýchání pohybovalo mezi 1,2 a 7,0 µmol CO2 m-2s-1 a na sklizených plochách mělo tendenci být vyšší ve srovnání s kontrolou. Výjimka byla pozorována krátce po silných srážkách 5. září, kdy půdní dýchání u kontroly významně převyšovalo dýchání na sklizených plochách.
|
|
|
Respirace půdy smrkového porostu v průběhu čtyř let po aplikaci různých dávek vápnitého dolomitu
Rosíková, J. ; Dařenová, Eva ; Kučera, A.
Studie se zaměřuje na in situ odezvu půdního dýchání při 10 ° C (R10) monokultury smrku norského na aplikaci různých dávek dolomitického vápence (0, 2, 3, 4, 6, 9 a 26 t.ha- 1) po dobu čtyř let. Dýchání půdy bylo měřeno během vegetačních období 2016 - 2019. Kromě toho bylo pH stanoveno v horizontech H a Ah během každé sezóny. Účinek vápnění na dýchání v půdě byl statisticky významný během všech ročních období s výjimkou roku 2017. Největší účinek byl pozorován v první sezóně po vápnění. V květnu 2016 vzrostl R10 na pozemcích s vápnem až o 97% ve srovnání s těmi bez vápna. Půdní dýchání se však přímo úměrně s intenzitou vápnění nezvyšovalo. Zjistili jsme korelaci mezi půdním dýcháním a mikrometeorologickými parametry (teplota a vlhkost), když obě nízkoteplotní vlhkost omezovaly dýchání v půdě. Vzhledem k silné schopnosti pufrovat půdu byl v první studijní sezóně pozorován malý účinek vápnění na kyselost půdy. V následujících sezónách se rozdíly v pH mezi plochami s různou intenzitou vápnění začaly zvyšovat, což však bylo pozorováno pouze v horizontu H. Podstatné zvýšení půdní mikrobiální aktivity doprovázené rychlejším dýcháním po vápnění může vést ke zvýšené hrozbě rychlé mineralizace a ztrátě půdní organické hmoty se všemi jejími negativními dopady\n
|
|
| |
|
|
Změny mikroklimatu ostřicové louky během posledních 40 let
Dušek, Jiří ; Stellner, Stanislav ; Hudecová, S.
Průměrná, maximální a minimální teplota vzduchu postupně vzrostla během let 1977 až 2017. Vzestup teplot není stejný během různých období roku. Zjistili jsme různý vzestup teplot vzduchu pro jednotlivé měsíce roku. Denní průměrná teplota průkazně vzrostla ve vegetačním období (duben - květen). Nejvyšší vzrůst maximální teploty vzduchu byl zaznamenán v měsíci dubnu. Charakter srážek se také během měřeného období změnil a je konsistentní s růstem teplot vzduchu. Pokles srážek lze pozorovat v teplejším dubnu. Frekvence extrémních srážek a s nimi související kolísání vodní hladiny je podstatně vyšší v posledních letech, než tomu bylo před rokem 2000. Podrobná znalost týkající se mikroklimatických změn v ostřicové louce jsou důležité z hlediska ekosystémových funkcí mokřadu v krajině.\n
|
|
|
Využití odběrových filtrů z atmosférické stanice Křešín pro další analýzu
Vítková, Gabriela ; Kahoun, D. ; Strnadová, G. ; Hanuš, Vlastimil ; Petrov, M. ; Tříska, Jan ; Holoubek, Ivan
Atmosférická stanice Křešín u Pacova slouží jako monitorovací bod výskytu a dálkového přenosu skleníkových plynů, vybraných atmosférických polutantů a základních meteorologických charakteristik. Stanovení koncentrace skleníkových plynů (CO2, CH4, N2O, CO) se provádí ve vzduchu kontinuálně vzorkovaném ve výškách 10, 50, 125 a 250 m. Samotná analýza probíhá u paty vysokého stožáru, kam je vzduch veden pomocí trubic z materiálu Synflex 1300. Vzorkovací linky a jednotlivé analyzátory jsou před mechanickým znečištěním chráněny vstupními filtry, které jsou měněny v pravidelných intervalech v rámci rutinní údržby zařízení, nebo dříve, dojde-li k jejich neočekávanému ucpání. Analýza těchto filtrů může poskytnout další informace o prostředí v okolí stanice. Jedná se o nerezové filtry (Swagelog „T“ filtr) s porozitou 40 μm. Před nimi je předsazena odběrová hlava sloužící k ochraně před hrubými nečistotami a kapkami vody. Objemový průtok prosávaného vzduchu činí cca 15 l/min, interval výměny je obvykle 3 měsíce. Potřeba výměny těchto filtrů se v posledních měsících zvýšila, neboť průtok na vzorkovacích linkách poklesl. Vyvstává otázka, jak dlouho filtry zůstávají plně průchozí a jak dobře slouží svému účelu, aniž by zatěžovaly vzorkovací systém a snižovaly kvalitu měření. K odpovědi na tuto otázku by mohly být nápomocny výsledky analýz polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs) prováděné na filtrech na Ústavu chemie a biochemie Přírodovědecké fakulty Jihočeské Univerzity a také snímky ze skenovacího elektronového mikroskopu (SEM). Na základě předběžných výsledků zde navrhujeme rozsáhlejší studii pro využití tohoto odpadního materiálu k analýze pevných částic z ovzduší v okolí AS Křešín u Pacova a optimalizaci postupů QA/QC vzorkovacího systému analyzátorů skleníkových plynů.
|
|
|
Predicting light use efficiency using optical vegetation indices at various time scales and environmental conditions
Kováč, Daniel ; Ač, Alexander ; Veselovská, Petra ; Dreveňáková, Petra ; Rapantová, Barbora ; Klem, Karel
This study presents data points acquired during 2 years of measuring optical properties and gas-exchange\ncharacteristics of European beech (Fagus sylvatica) and Norway spruce (Picea abies) tree species in controlled\nenvironments. The observed statistical relationships between 105 pairs of selected optical parameters\n(i.e. photochemical reflectance index [PRI], ΔPRI, and normalized difference between wavebands R690\nand R630 [where R is a reflectance at a subscripted wavelength]) and light use efficiency (LUE) were considered\nat assumed different canopy leaf area index, changing pigments stoichiometrics, and daily changing\ndynamics of environmental conditions. Our measurements suggested that consistency of the LUE estimation\nusing PRI may be disrupted by acclimation responses of plants that reduce energetic carriers for\nuse in photosynthetic CO2 uptake and the xanthophyll cycle. Also, a changing chlorophylls-to-carotenoids\nratio tends to interrupt the PRI–LUE relationship. ΔPRI showed sensitivity to leaf area index of the measured\ntrees that complicated leaf-level estimation of LUE. The most consistent assessment of LUE was\nachieved using the chlorophyll fluorescence detecting ratio (R690 – R630)/(R690 + R630).
|
|
|
Influence of the chlorophylls-to-carotenoids ratio on light use efficiency estimation by optical parameters
Ač, Alexander ; Kováč, Daniel ; Veselovská, Petra ; Večeřová, Kristýna ; Klem, Karel
The influence is examined of changing leaf photosynthetic pigments concentrations on sensitivity of the\nphotochemical reflectance index (PRI) and ΔPRI optical parameters in relation to light use efficiency\n(LUE). Photosynthetic and leaf chlorophylls-to-carotenoids (Chl/Car) ratio changes during the growth of\nEuropean Beech (Fagus sylvatica) and Norway spruce (Picea abies) saplings were induced by altering the\nliving environment inside growth chambers. Point reflectance measurements of each individual tree were\nrecording changes in optical properties while measurements were being taken simultaneously of altering\nphotosynthesis. Based on the evaluation of 45 pairs of measurements conducted on six individual saplings,\nthe observed variability in the strength of the PRI and ΔPRI versus LUE relationships was compared to the\nresulting leaf Chl/Car ratio of each tree. Data were used to explain the influence of changing pigments on\nthe sensitivity of each individual optical parameter with regards to the LUE estimation.
|
|
|
Comparison of leaf area index dynamics and radiation use efficiency of C3 crops in the Czech Republic
Tripathi, Abishek ; Pohanková, Eva ; Trnka, Miroslav ; Klem, Karel
Leaf area index (LAI) and radiation use efficiency (RUE) are key parameters for plant growth and productivity.\nBecause of irregularities in weather conditions, accurate estimation of crop production requires\nunderstanding relationships between weather, LAI, RUE, and final production. It is thus important to\nstudy how the LAI dynamics, leaf area duration (LAD), and RUE are related to aboveground biomass production\nfor different crops. In our study, we compared aboveground dry mass production, LAI dynamics,\nRUE, and LAD in three C3 crops (spring barley [SB], winter wheat [WW], and oilseed rape [OSR]) in the\nCzech Republic. LAI was measured on the basis of transmitted photosynthetically active radiation, LAD\nwas calculated by counting the number of days in the growing season, RUE was measured using Beer’s\nlaw, and the aboveground dry mass was estimated at the time of harvest. Results of our study showed high\nbiomass production and RUE in SB while there was highest maximum LAI (LAImax) and LAD in OSR. We\nconcluded that LAI dynamics or LAImax do not fully reflect the crop production and that RUE may be considered\nas a better indicator for aboveground dry mass production.
|
|
|
Využití dat z ceilometru při intepretaci vývoje koncentrací látek v ovzduší během dne
Komínková, Kateřina ; Holoubek, Ivan
Pro interpretaci naměřených koncentrací látek znečišťujících atmosféru je jedním z klíčových parametrů výška mezní vrstvy atmosféry a její vývoj během dne. Planetární mezní vrstva (angl. Planetary Boundary Layer - PBL) atmosféry je široký pojem, který v sobě zahrnuje různé stavy dynamiky proudění vzduchu v části troposféry nejblíže při zemském povrchu (0 – 2 km nad povrchem), jehož bezprostřední vliv se v této oblasti projevuje. Během dne dochází v PBL ke změnám proudění. Pro měření koncentrací látek v ovzduší je velmi podstatný především vývoj (konvektivní) směšovací vrstvy (angl. Mixing Layer - ML) ve světelné části dne. Existuje řada nepřímých technik umožňujících stanovení vývoje výšky PBL, jednou z metod ednoduchou na provoz je stanovení výšky PBL na základě dat z ceilometru. Získaná data jsou ale poměrně náročná pro interpretaci. Při měření v terénu navíc nastává poměrně hodně případů, kdy hodnoty výšky PBL není možné neboť měření ceilometrem je rušeno.
|
host ::
RSS.