Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 273 záznamů.  začátekpředchozí249 - 258dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Teoretická východiska a evaluace Instrumentálního obohacování Reuvena Feuersteina
Málková, Gabriela ; Pokorná, Věra (vedoucí práce) ; Štech, Stanislav (oponent) ; Šulová, Lenka (oponent)
Tuto práci inicioval zájem o Instrumentální obohacování jako o potenciální nástroj řešení výukových a adaptačních obtíží romských a sociálně slabých dětí v české škole. Za podpory Centra pro výzkum vývoje osobnosti a etnicity při Fakultě humanitních studií UK v Praze a v přímé návaznosti na pilotní českou studii s Instrumentálním obohacováním z devadesátých let dvacátého století byl připraven výzkumný projekt, jehož průběh a výsledky tato práce představuje. Výzkumný zájem o Instrumentální obohacování nás vedl ke studiu jeho teoretického zázemí, historických souvislostí jeho vzniku, badatelských počinů, které stály u jeho zrodu a pochopitelně i ke studiu publikací z výzkumu, který sledoval efekty Instrumentálního obohacování v podobných nebo alespoň blízkých podmínkách situaci našeho výzkumného Projektu. Literární zdroje pro vypracování tohoto textu tak téměř výhradně těží z literatury anglické, neboť právě v tomto jazyce existuje drtivá většina textů zaměřených na uvedená témata.
Ontogenetické počátky. Aplikace Merleau-Pontyho filosofie na psychologii raného vývoje
Urbanová, Kateřina ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent) ; Šulová, Lenka (vedoucí práce)
Práce si klade za cíl ukázat možnost fenomenologické interpretace světa a raného vývoje dítěte. Využívá při tom filosofii Maurice Merleau-Pontyho. Analyzuje zázemí pro fenomenologickou filosofii na půdě psychologie a představuje v hlavních rysech zmiňovaného autora. Uvádí současný psychologický pohled na ontogenetické počátky vnímání a psychologické názory reflektuje z pozice Merleau-Pontyho filosofie. Zdůrazňuje nutnost vyjasnit si nejprve to, jak chápeme povahu dětského světa v celku, abychom mohli vykládat jeho jednotlivé fenomény. Ve stěžejní části se zabývá filosofickou interpretací "počátků" vývoje a postuluje raný vývoj jako "zabydlování se" na světě, na jehož počátku stojí druzí lidé. Diskutuje na závěr metodologické důsledky, které vyplývají pro ontogenetickou psychologii.
Fenomenologie prožívání v mezních situacích na příkladu akutního porodu císařským řezem
Boháčková, Eva ; Mikšík, Oldřich (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent) ; Svoboda, Bohuslav (oponent)
Cílem kvalitativní studie s názvem "Fenomenologie prožívání v mezních situacích na příkladu akutních porodů císařským řezem" je zmapovat a pokusit se popsat fenomén mezních situací, a to především z hlediska jejich dynamiky s důrazem na prožívání. Jako příklad mezní situace jsme si zvolili akutní porod císařským řezem na pozadí historicko - ekonomicko - společenských proměn, který má posloužit jako jakýsi prototyp úspěšného završení mezní situace. Proto byly do výzkumu zařazeny pouze takové případy, kdy přežila jak matka, tak i dítě. V naší práci si klademe otázku, co znamená pro ženu prožití této konkrétní mezní situace, s jakými pocity může být tento prožitek spojován a zejména, jak byl tento prožitek následně zpracován či vyhodnocen. Nejde nám tak v pravém slova smyslu o zobecnění, protože jde vždy o neopakovatelnou událost, ale spíše se zaměřujeme na nalézání vhodných teoretických rámců, výzkumných metod a bezpečných způsobů, které matkám umožní od prožité události získat odstup a přeinterpretovat tuto citlivou událost pozitivním způsobem. Pak mohou tuto důležitou životní a mnohdy traumatickou zkušenost smysluplně integrovat do svého současného každodenního života a obohatit ho o další prožitkovou dimenzi.
Nové výzvy terorismu: sociálně psychologická studie
Měchová, Simona ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Mikšík, Oldřich (oponent) ; Brzybohatý, Marian (oponent)
Disertační práce je zaměřena na problematiku terorismu a jeho novou tvář. Snaží se komplexně zpracovat toto téma v jeho významných souvislostech a poukázat přitom na zjednodušený pohled, ke kterému ve společnosti pod vlivem médií často dochází. V první časti nazvané "Terorismus jako společenský fenomén" nastiňuje rozdíly mezi tradičním a novodobým terorismem, zabývá se historickými kořeny terorismu a jeho vývojem, věnuje se jednotlivým typům terorismu a neustále se zdokonalujícím technikám a metodám, které teroristé při své činnosti používají. Umožňuje nahlédnout na způsob výběru teroristických útoků podle jejich oblíbenosti a výhodnosti pro teroristy, a také pochopit principy, na kterých teroristická skupina funguje. Druhá část s názvem "Psychologické aspekty terorismu" má zprostředkovat souvislosti mezi chováním, činy, prožíváním a osobnostními determinantami teroristů, s úvahami nad normalitou jejich osobnosti. Autorka zde analyzuje psychologické determinanty přijetí terorismu jako metody vyrovnávání se se životní realitou, všímá si způsobu teroristického myšlení, cítění a chování, sklonu k extrému a jeho psychologických kořenů. Zvláštní pozornost je zaměřena na problematiku sebevražedného terorismu, psychologii v situacích braní a držení rukojmích a způsobům ospravedlňování teroristických činů. Rozbor...
Raná interakce rodič-dítě se zaměřením na pohlavní specifika
Hrdličková, Markéta ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent) ; Sobotková, Daniela (oponent)
Tato dizertační práce vznikla jako součást grantového projektu GAČR č. 406/011220, jehož řešitelkou je doc.PhDr. Lenka Šulová CSc. Teoretická část je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola je zaměřena na analýzu interakce rodiče s dítětem z pohledu teorie raného citového pouta. Ve druhé a třetí kapitole se zabýváme interakcí matka-dítě a otecdítě z pohledu socioemocionálního vývoje. Čtvrtá kapitola je věnována rodině z hlediska rané interakce a také se zde snažíme vysledovat možné příčiny narušení interakce jedince a pečující osoby. Pátá kapitola pojednává o vývoji dítěte v batolecím období. Teoretickou část práce uzavírá kapitola týkající se hlavních metod a výzkumů v oblasti raného citového pouta. Podstatou výzkumné části práce je analýza videonahrávek dětí ve věku 12, 24 a 36 měsíců(+/- dva měsíce) při hře s matkou a otcem v domácím prostředí. Výzkumný vzorek tvoří celkem 30 dětí, z každé věkové kategorie 1 O dětí. Nahrávky byly vyhodnoceny z hlediska předem stanovených kategorií (pohled, vokalizace, motorika, fyzický kontakt, manipulace s hračkou, emoce) v počítačovém programu V.I.P. Následně byly stanoveny nulové hypotézy (celkem 9), které jsme testovali pomocí statistické metody ANOV A. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Internetová kriminalita zaměřená proti dětem
Veličková, Lenka ; Boukalová, Hedvika (oponent) ; Šulová, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na internetovou kriminalitu, jejíž oběťmi jsou děti. V teoretické části této práce jsou popsány jednotlivé nejznámější druhy internetové kriminality se speciálním zaměřením na internetovou kriminalitu proti dětem. Dále jsou zde shrnuty základní poznatky o agresorech a pachatelích této činnosti, prevalence výskytu této kriminality, a v neposlední řadě jsou uvedeny také informace o jejich obětech. Empirická část je pak věnována kvantitativní studii kasuistik případů internetové kriminality zaměřené proti dětem a kvantitativní studii orientované na zjištění zkušeností dnešních dětí s internetem.
Záměrné sebepoškozování dospívajících v kontextu rodinného systému
Řehulová, Alena ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent) ; Šulová, Lenka (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je shrnutí převážně zahraničních poznatků o záměrném sebepoškozování dospívajících s důrazem na význam rodinného kontextu. Teoretická část se věnuje definování této copingové strategie, jejímu výskytu, funkcím, průběhu, rizikovým faktorům i nastínění možné prevence a terapie. Podrobněji se zabývá rodinným systémem i jeho možným vlivem na záměrné sebepoškozování. V empirické části je hledána odpověď na výzkumnou otázku, "jaké jsou charakteristiky rodin dětí, které se v dospívání začnou záměrně sebepoškozovat". Na vybraných kasuistikách je zdůrazněn rodinný kontext rozvoje záměrného sebepoškozování a prostřednictvím shrnutých charakteristik rodin 20 respondentů je poukázáno na to, které potenciální rizikové faktory se ve vybraném vzorku opakovaně objevují. Výsledky byly v souladu s předchozími výzkumy, přičemž navíc nastínily celou řadu dalších faktorů k ověření. Jako nejzásadnější se jevily charakteristiky týkající se disharmonických rodinných vztahů jak mezi rodiči, tak především mezi rodiči a dospívajícími - naprostá většina z nich má pocit, že rodiče nezajímá, a cítí se být vychovávána příliš kriticky. Téměř polovina pak sama popsala využívání nějaké formy rizikového chování (včetně záměrného sebepoškozování) jako snahu k upoutání pozornosti rodiče. Překvapivě vysoký byl také...
Smysl života v seniorském věku
Hrdličková, Vladimíra ; Šulová, Lenka (oponent) ; Drlíková, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá smyslem života v seniorském věku. Teoretická část se v prvních dvou kapitolách zabývá fenoménem stáří a fenomé-nem smyslu života v obecné rovině. Další dvě kapitoly jsou zaměřeny na popis populace seniorů v České republice a na poznatky v oblasti studia smysluplnosti života v seniorském věku. Empirická část je zaměřena na porozumění smyslu života seniorů, studentů Uni-verzity třetího věku Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. U této skupi-ny je oprávněný předpoklad, že zkoumaný jev bude naplňován ve vysoké míře. K porozumění a popisu smyslu života seniorů byl použit kvalitativní narativní design výzkumu. Na základě analýzy a interpretace písemných textů byl vytvořen příběh hledání a naplňování smyslu života v seniorském věku. Příběh ukazuje, že senioři při hledání smyslu života směřují do minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Směrem k minulosti se snaží propojit svůj dosavadní život v smysluplný celek. Pokud se jim to podaří, stává se pro ně minulost významným zdrojem smyslu. V přítomnosti se senioři zaměřují na smysluplné naplnění volného času, na ucho-vání autonomie, optimalizaci sítě sociálních vazeb a na vytvoření nového spole-čenského statusu. Do budoucnosti směrují hledání smyslu v ukončení záležitostí, dělání pořádku ve věcech a ve vztazích. Mění své postoje vůči...
Vývoj pohlavní identity u dětí ve věku 3-6 let
Doležal, Daniel ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent) ; Šulová, Lenka (vedoucí práce)
Předmětem mé diplomní práce je vývoj pohlavní identity u dětí v předškolním věku. Práce je ve své teoretické části zaměřena nejprve na charakteristiku dětí ve věku 3-6 let, věnuje se jejich somatickému růstu a rozvoji kognitivních struktur. V rámci popisu sociálního kontextu dětí se věnuje obecně jak rodičům, tak i sourozencům, vrstevníkům a institucím s důrazem na hru a další interakce. Další část pak vymezuje základní terminologii a kontext vztažený k pohlavní identitě a genderu. Mapuje významná teoretická pojetí a sumarizuje aktuální poznatky výzkumných týmů týkající se jak procesů formování a vývoje pohlavní identity a genderu, tak i jejich projevů ve vztahu k vnitřnímu a vnějšímu světu dítěte. Zvláštní pozornost je opět věnována základním aspektům intrapsychickým, sociokulturně environmentálním a také biologickým. Parciálně se práce také dotýká oblastí formování dítěte v úplné a neúplné rodině, konceptu androgynní rodiny, vlivu médií, komunikaci, hře, interakci a segregaci, sexuální identitě a sexuální orientaci. Empirická část vychází z několika aktuálních témat části teoretické, konkrétně se věnuje výzkumu pohlavních/genderových stereotypů u dětí od 3 do 6 let. Výzkum se metodologicky opírá o vlastní zkonstruovanou metodu, výběrový obrázkový test. Mezi nejzajímavější výsledky, ke kterým jsme došli,...
Psychika ženy na mateřské dovolené
Hlaváčková, Marie ; Štětovská, Iva (oponent) ; Šulová, Lenka (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce bylo pokusit se popsat změny v prožívání, které nastanou u žen přijetím mateřské role a nástupem na mateřskou dovolenou. V teoretické části se proto nejprve zabývám pojmem mateřství obecně, dále pak změnami v psychice ženy od těhotenství až po kojenecký a batolecí věk dítěte. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány též porodu, jakožto významné události pro vývoj vztahu s dítětem, a šestinedělí. V empirické části práce pak hledám jednotlivé oblasti, v nichž se projevuje změna prožívání, a souvislosti těchto změn s dalšími proměnnými. Výzkum byl proveden formou dotazníku u vybraného vzorku 71 žen, které tráví mateřskou nebo rodičovskou dovolenou se svým prvním dítětem. U těchto žen se projevil výrazný nárůst zodpovědnosti, starostlivosti a pocitu strachu, dále pak vzrostl pocit životního štěstí a naplnění a též celková spokojenost. Pokles byl naopak zaznamenán v oblasti možnosti vlastního rozvoje a možnosti komunikace těchto žen. U ostatních položek nebyl zaznamenán výrazný nárůst ani pokles. Při hledání vztahu mezi pocity žen a ostatními proměnnými byla nalezena nelineární vazba některých položek na délku doby, kterou žena tráví na mateřské dovolené, věk žen, průběh těhotenství a pravidelné navštěvování mateřského centra.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 273 záznamů.   začátekpředchozí249 - 258dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
3 Šulová, Lucie
1 Šulová, Ludmila
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.