|
|
Sociální dovednosti a vnímaná osobní účinnost učitelů
Šichtová, Kateřina ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá koncepty vnímané osobní účinnosti učitelů a jejich sociálními dovednostmi. Literárně přehledová část nejprve popisuje klíčové aspekty sociálně kognitivní teorie. Největší pozornost je věnována vnímané osobní účinnosti učitelů, která ze sociálně kognitivní teorie vychází. Tento koncept je popsán v kontextu proměny metodologie a proměnných na straně učitelů i žáků. Závěr literárně přehledové části tvoří kapitola o sociálních dovednostech s důrazem na práci učitele. Teoretické složky jsou propojeny v návrhu výzkumu, který si klade za cíl prozkoumat vztahy mezi dílčími složkami vymezených konceptů pomocí dotazníků SSI a USE. Závěrem jsou předneseny možné limity a úskalí. Klíčová slova Vnímaná osobní účinnost, sociální dovednosti, učitelé
|
|
|
Možnosti psychologické intervence u Neslyšících
Šimralová, Kristýna ; Veselá, Michaela (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Abstrakt1 Tématem bakalářské práce jsou možnosti psychologické intervence u Neslyšících. V práci jsou popsána specifika jazykové a kulturní menšiny Neslyšících, jejich pravidla a zvyky a následně jsou informace z této části vztaženy k tématu psychologické intervence u Neslyšících - její obecná specifika ať už bez použití zprostředkovatele komunikace (tedy psychologická intervence probíhající přímo ve znakovém jazyce), či s použitím zprostředkovatele komunikace (tedy s použitím tlumočníka znakového jazyka). Na závěr teoretické části se věnuji psychologické intervenci u Neslyšících ve vybraných zahraničních zemích - v USA, Německu a Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Součástí práce je také návrh výzkumu. Cílem výzkumu je zjistit, kde a jakým způsobem je v České republice prováděna psychologická intervence u Neslyšících - zda jsou brána v úvahu kulturní specifika Neslyšících, zda jsou odborníci s pozadím Neslyšících dostatečně seznámeni, zda jsou Neslyšící s psychologickou intervencí v České republice spokojeni apod. Výzkum je navržen dvoustranně jak mezi Neslyšícími uživateli služeb, tak mezi poskytovateli těchto služeb. Klíčová slova Neslyšící; neslyšící; psychologická intervence; znakový jazyk 1 Překlad abstraktu do českého znakového jazyka: https://youtu.be/fvUd4B-4bF4
|
|
|
Fenomén užívání sociálních sítí v kontextu formování osobní identity dospívajících
Škrobáková, Barbora ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Mudrák, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje fenoménu užívání sociálních sítí v kontextu formování osobní identity v dospívání. Literárně-přehledová část začíná charakteristikou období dospívání a uvádí některá specifika dospívání v současné společnosti. Dále se zabývá hlavním vývojovým úkolem dospívání, formováním osobní identity. Uvádí několik klíčových pojetí osobní identity. Literárně-přehledová část též uvádí do problematiky užívání sociálních sítí. Popisuje jejich hlavní znaky a funkce, především online komunikaci a sebeprezentaci. Dále představuje uživatele sociálních sítí a nastiňuje motivaci k užívání sociálních sítí. Nakonec předkládá přehled a interpretaci výzkumů o souvislosti formování osobní identity a užívání sociálních sítí dospívajících. V tomto ohledu rozlišuje několik způsobů jejich užívání. Na tuto část navazuje návrh výzkumného projektu, který se zaměřuje na souvislost osobní identity dospívajících a užívání vybraných sociálních sítí. Využívá kvantitativních i kvalitativních metod, konkrétně několika dotazníků a analýzu výsledků činnosti. Ústřední částí návrhu výzkumu je korelační studie. Klíčová slova dospívání; osobní identita; sociální sítě; online komunikace; online sebeprezentace; jasnost sebepojetí
|
|
|
Soucit se sebou v krizové intervenci: Vztah mezi soucitem se sebou, vyhořením a únavou ze soucitu u krizových interventů
Malíková, Gabriela ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Tématem této práce je vztah mezi soucitem se sebou, syndromem vyhoření a únavou ze soucitu u krizových interventů. V teoretické části jsou představena služba krizové intrevence a požadavky kladené na krizové interventy. Dále jsou představeny koncepty soucitu se sebou, syndromu vyhoření a únavy ze soucitu. Následně jsou shrnuta dosavadní zjištění o souvislostech mezi těmito koncepty a jejich dopadech na duševní zdraví pracovníků a kvalitu poskytované služby. V empirické části této práce je popsaný zrealizovaný výzkumný projekt, jehož cílem bylo ověřit zda, soucit se sebou koreluje negativně s únavou ze soucitu a syndromem vyhoření; zda syndrom vyhoření pozitivně koreluje s únavou ze soucitu. Sběr dat proběhl on-line elektronickou formou za využití CFI, SOCS-CZ a CFI. Výzkumný soubor byl tvořen 101 respondenty pracujících ve službách telefonické, chatové i face-to-face krizové intervence. Statistické zpracování proběhlo prostřednictvím korelační analýzy za využití jednostranných hypotéz. Byl prokázán signifikantní nízký negativní korelační vztah mezi syndromem vyhoření a soucitem se sebou, středně silný negativní korelační vztah mezi soucitem se sebou a únavou ze soucitu a silný pozitivní korelační vztah mezi syndromem vyhoření a únavou ze soucitu. Dále bylo zjištěno, že nízký soucit se sebou...
|
|
|
Experimentální studie férovosti a reciprocity při spolupráci
Jasanská, Ladislava ; Šípová, Ivana (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
V literárně přehledové části mapuji vývoj pojmu spravedlnosti od Aristotela do současnosti, vysvětluji pojmy reciprocita a férovost a také, proč spravedlnost filozofy a vědce vždy zajímala. Dokládám, jak se lidstvo v historii posunulo k větší spolupráci a že lidská spolupráce, která je v mnohém specifická, stojí za vzestupem lidstva jako živočišného druhu. A že patrně proto se v oblasti vědy od 50. let minulého století tak razantně zvýšil zájem o výzkum v oblasti spolupráce, který je multidisciplinární. V matematice se propisuje do teorie her, v psychologii do nárůstu počtu experimentů používajících hry, jako např. Vězňovo dilema, Ultimátum nebo Diktátor. Ve výzkumné části navrhuji design experimentu, který má za pomoci hry Ultimátum umožnit přijetí hypotézy, že lidé činí statisticky významně odlišné nabídky ve hře Ultimátum v případě, že disponují svou měnou, oproti náhražce peněz a oproti cizí měně. Taktéž výše přijatých nabídek se v těchto případech významně liší. Výzkum by tak měl podpořit předpoklad, že se lidé chovají prosociálněji v případě, že disponují penězi, oproti případům, kdy disponují něčím, co peníze nahrazuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Empatie ve vztahu lékař-pacient
Blaštíková, Lucie ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Červinková, Monika (oponent)
Tato práce se zaměřuje na empatii ve vztahu mezi lékařem a pacientem. Zabývá se různými definicemi a pohledy na empatii, a také metodami, kterými ji lze měřit. Dále popisuje klíčové prvky ve vztahu lékař-pacient, a následně se zaměřuje na roli empatie v něm. Práce sleduje vývoj empatie již v průběhu studia medicíny. Popisuje možné intervence vedoucí k jejímu zvýšení. Výzkumná část se zabývá návrhem projektu, jehož cílem je zmapovat změny empatie, konktrétně, v jakém ročníku ke změně dochází.
|
|
|
Riziková komunikace mezi dětmi a dospělými na internetu: observační analýza a návrh doporučení pro vývoj algoritmů predikujících rizikovou komunikaci
Plášilová, Leona ; Androvičová, Renáta (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Sexuální zneužívání dětí je palčivým společenským problémem a má zásadní psychosociální dopad na budoucí život dítěte. Tuzemské i celosvětové statistiky dokládají, že se tento jev částečně přesouvá do prostředí internetu, které pachatelům často poskytuje vyšší anonymitu a širší dosah. Jedním z možných preventivních opatření je vývoj technologií fungujících na principu umělé inteligence a strojového učení, které dokážou rizikovou komunikaci na internetu detekovat, oběť varovat a pachateli poskytnout informační hlášení o nelegálnosti jeho chování. V předkládané práci proto bylo cíleno jednak na observační analýzu chování pachatelů a falešné oběti (herečky představující dvanáctileté dívky) v jejich společné online komunikaci, a to pro účely důkladného prozkoumání průběhu takové komunikace, jednak na analýzu prediktorů (výskyt konkrétních typů výroků), podle kterých lze odhalit pachatele s vyšším rizikem újmy obětijiž v počátku komunikace. Pro analýzu byly využity komunikace s reálnými pachateli získané v rámci spolupráce s tvůrci dokumentu V síti (n = 34) vybrané na základě stanovených kritérií (komunikace z platformy Facebook, kde je alespoň 100 zpráv v komunikaci, přičemž o pachateli se lze domnívat, že je dospělý a je muž, nejde o skupinový chat a komunikace obsahuje sexuálně-implicitní/explicitní...
|
|
|
Psychologické aspekty užívání médií a jejich působení na emoce
Sedláček, Mojmír ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent) ; Štětovská, Iva (oponent)
Psychologické aspekty užívání médií a jejich působení na emoce Mgr. et Mgr. Mojmír Sedláček Abstrakt Dimenze působení nových médií v čele se zpravodajskými weby a sociálními sítěmi stále nejsou dostatečně prozkoumány. Cílem této disertační práce bylo zmapovat působení mediálních obsahů na emoční prožívání jedince, a to pomocí kvantitativních i kvalitativních metod. Literárně-přehledová část vycházela z poznatků o dopadu mediálních obsahů, věnovala se i proměnám mediální sféry v 21. století a kognitivistickým přístupům k emocím s důrazem na strategie emoční regulace. Právě ty byly společně s proměnami emočního prožívání sledovány v rámci kvantitativní studie, během níž byl 166 respondentům promítnut blok šesti televizních reportáží. V kvalitativní části se 14 respondentů zúčastnilo polostrukturovaných rozhovorů zaměřených na různé přístupy ke konzumaci mediálních obsahů. Z výsledků obou studií vyplynulo několik závěrů: Zpravodajské obsahy negativně působily na prožívání jedinců, kteří se s následnými emocemi vypořádávali v souladu s preferovanými strategiemi emoční regulace. Častější využívání adaptivních regulačních strategií se ukázalo jako efektivní v umenšování negativních dopadů mediálního působení. Navzdory deklarované preferenci racionálních a objektivních obsahů většina konzumentů přesto podléhala...
|
|
|
Resilience v čase krize
Zábranská, Denisa ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Mudrák, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje konstruktu resilience, kterou pojímá jako proces adaptace na nepřízeň, a zkoumá ji v kontextu pandemie nemoci COVID-19 u osob starších 60 let. Cílem této práce je porozumět resilienci během krize v průběhu času u statisticky nejohroženější věkové skupiny. Za účelem komplexního porozumění tohoto konstruktu obsahuje literárně přehledová část historické a teoretické poznatky spolu s aktuálními výsledky výzkumů z nedávných let. Práce popisuje mechanismy, konkrétně kognitivní hodnocení, emoční regulaci a efekt zocelení, které jsou považovány za klíčové v procesu resilience, a poznatky ze zkoumání specifik u resilience u osob ve vyšším věku, v krizi a jejich kombinaci. Empirická část prezentuje realizovaný kombinovaný výzkum, ve kterém byla realizována nejprve kvantitativní část, ze které byl vybrán vzorek respondentů pro kvalitativní šetření. V první části byla sbírána kvantitativní data prostřednictvím škály CD-RISC-25, a v druhé části proběhlo celkem 15 polostrukturovaných rozhovorů vybraných podle skóre na škále CD-RISC-25. Výsledky explorační analýzy kvantitativních dat a tematické analýzy kvalitativních dat poukázaly na rozdílné dopady na fungování respondentů a na obtížnost adaptace na situaci. Tematická analýza kvalitativních dat identifikovala pět témat souvisejících s...
|
|
|
Přenos reciproční sympatie z jedince na skupinu
Rýdlo, Ondřej ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Tato práce se zabývá fenoménem přenesené reciprocity. Představuje přenesenou reciprocitu jako situaci, ve které jedinec generalizuje reciproční proces ze svého původního partnera na celou jeho skupinu. Dále tato práce zasazuje přenesenou reciprocitu do kontextu jiných typů reciprocit a nabízí vnímání koheze skupin jako proces zprostředkovávající přenesenou reciprocitu. Konkrétně se práce zabývá přenosem reciproční sympatie a zkoumá, jestli se efekt přenesené reciprocity projeví na základě valence recipročního aktu a na základě síly skupinové koheze. Praktická část této práce dochází ke dvěma hlavním výsledkům: potvrzuje existenci efektu přenesené reciprocity a ukazuje vnímanou skupinovou kohezi jako zprostředkující faktor přenesené reciprocity. V podmínce silné skupinové koheze se efekt přenesené reciprocity signifikantně projevil, kdežto v podmínce minimální skupinové koheze ne. Nadto výzkum naznačuje, že existuje rozdíl mezi behaviorální reciproční odpovědí a reciproční odpovědí na úrovni postojů. Participanti silněji reagovali na úrovni postojů v závislosti na valenci hodnocení, které dostali.
|
host ::
RSS.