|
|
Pietní vzpomínka na vyhlazení obce Lidice v Gymnáziu Kladno
Šonová, Kateřina ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce s názvem Pietní vzpomínka na vyhlazení obce Lidice v Gymnáziu Kladno primárně zpracovává průběh této vzpomínkové akce a informování studentů Gymnázia o historických událostech, které se staly na jeho půdě. Dále se snaží přiblížit problematiku předávání historického vědomí dalším generacím a cest, které k této osvětě mohou vést. Rovněž se snaží reflektovat aktuální situaci v informování dalších pokolení a její výzkum se opírá o hmatatelné i vzpomínkové zdroje. Tedy literaturu a rozhovory s narátorkami a narátory. Je rozdělena do tří výkladových kapitol. Úvodní část práce se věnuje metodologickým postupům, na základě kterých byla zpracovávána, a rešerši informačních zdrojů zahrnujících dostupnou literaturu, archivní prameny, internetové zdroje a další typy podkladů. Rovněž zahrnuje podrobně sepsaný proces vedení rozhovorů, od vytipování a oslovování osmi narátorek a narátorů, po průběh všech uskutečněných rozhovorů, kterých bylo pro účely předkládané práce nahráno celkem osm. Druhá část práce ukotvuje předkládaný výzkum do teoretického rámce. Nabídnuta je historie Gymnázia Kladno, osud obce Lidice spolu s události jemu předcházejícími a následujícími a v neposlední řadě se zabývá problematikou paměti, kultury vzpomínání, místy paměti a historického vědomí. Tato část je...
|
|
|
Kultura vzpomínání: osudy Památníku Lidice
Šonová, Kateřina ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Rak, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Kultura vzpomínání: osudy Památníku Lidice primárně zpracovává historii Památníku vybudovaného na místě lidické tragédie a pokles návštěvnosti a zájmu veřejnosti o toto pietní místo po revoluci v roce 1989. Je rozdělena do čtyř výkladových kapitol. Úvodní část práce je věnována obecnější charakteristice a historii památníků a pomníků se zaměřením především na jejich funkci a využívání. Druhá část práce připomíná historii a samotný akt vyhlazení Lidic v červnu 1942 včetně dalších osudů lidických obyvatel a mezinárodní ohlas, který vyvolal tento bezprecedentní nacistický zločin. Práce se zabývá 10. červnem roku 1942 v Lidicích, zastřelením mužů, odvlečením žen a dětí do kladenského gymnázia a následným transportem do koncentračních táborů. Nadále tato kapitola nahlíží na osud původních Lidic a přeživších obyvatel po druhé světové válce. Součástí této kapitoly je zahraniční reakce bezprostředně po vyhlazení, která se opírá o dobové mediální zdroje. Třetí kapitola je věnována vlastní historii a příběhu Památníku. Připomíná, že Památník je součástí rozsáhlého pamětního areálu, který dotváří pietní území původních Lidic, Růžový sad a Pomník dětských obětí války. Cílem kapitoly je především zmapovat jeho funkce. Do jaké míry například plnil svou historickou funkci v...
|
host ::
RSS.