|
|
Sociální reprezentace attachementu v interkulturní dimenzi
Jardin Kocourek, Renata ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent) ; Boukalová, Hedvika (oponent)
v češtině Disertační práce Attachment a emoční inteligence v interkulturní dimenzi se skládá z několika úrovní. Teoretická část nastiňuje historii a vývoj teorie attachmentu a opírá se o hlavní autory: Johna Bowlby a Marii Ainsworthovou. Dále rozvíjí koncept teorie attachmentu v průběhu vývojových etap až po časnou dospělost, prezentuje aktuální studie a nové přístupy z teorie citové vazby. Teoretická část si klade za cíl nastínit provázanost mezi teorií attachmentu a teorií emoční inteligence a uvést jaký význam tyto koncepty mají v adolescenci a v časné dospělosti. Jedinečnost této práce tvoří interkulturní dimenze, ve které je téma zpracováno ve třech různých kulturách: Česká republika, Francie a Spojené státy, které pojímají rané dětství a mateřskou péči o dítě naprosto odlišným způsobem. Záměrem této disertační práce je tedy na jednu stranu zmapovat aktuální sociální reprezentaci mateřství v tomto rámci a dále zkoumat souvislosti mezi attachmentem, délkou mateřské dovolené a emoční inteligencí v adolescenci a v časné dospělosti. Metodologická část se opírá o dva druhy vědeckého výzkumu: datovou analýzu a statistickou analýzu. V datové analýze bylo zkoumáno obsáhlé množství dat týkajících se sociální reprezentace a aktuální hodnoty mateřství a rodiny v současné společnosti. K tomuto účelu byly...
|
|
|
Adolescent Life Satisfaction and Its Relationship with Triadic Family Interactions and Mental Health
Álvarez Kozubová, Karla ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Rojas, Maria Graciela (oponent) ; Frascarolo, France (oponent) ; Bangdiwala, Shrikant (oponent) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Adolescent Life Satisfaction and Its Relationship with Triadic Family Interactions and Mental Health Abstract Dospívající zažívají změny, nepohodlí a zvýšené riziko psychopatologie (Vicente et al., 2012), což doposud není dostatečně řešeno z hlediska vulnerability/rizika. Na významu nabývá vícerozměrná perspektiva zdraví, která zohledňuje ochranné faktory a faktory rozvojové příležitosti (Steinberg, 2014). Subjektivní well-being (SWB) zaujal pozici multidimenzionálního hodnocení zdraví (Suldo & Shaffer, 2008) a konstrukt životní spokojenosti (ŽS) (Diener et al., 1985) jako nejstabilnější měřítko SWB tím, že představuje globální úsudek dospívajících o jejich životě a dosažení jejich aspirací, hodnot a zájmů ovlivněných kulturou (Eid & Diener, 2004; Maddux, 2018; Seligman, 2011) mimo jejich nepohody či symptomů. Cíle: Posoudit vztah mezi ŽS, kvalitou triadických interakcí (KTI) a charakteristikami duševního zdraví (DZ) (rizikové a ochranné) u dvou skupin chilských adolescentů. Metoda: studie případů a kontrol (případ: 30 triád s adolescenty, s duševní péčí, a kontrola: 15 triád s adolescenty, bez duševní péčí), neexperimentální, průřezová s korelační analýzou. Bylo použito sebeposuzovací měření a pozorovací metodika (Škála spokojenosti se životem upravená pro děti, Rodinný APGAR, Inventář rodičovské aliance,...
|
|
|
Sebepodpora u začínajících učitelů a jejich reflektovaná pedagogická praxe
Tichotová, Sylvie ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Šporclová, Veronika (oponent) ; Dobrovská, Dana (oponent)
Tato dizertační práce se zabývá problematikou sebepodpory u začínajících učitelů v rámci jejich reflektovaných praxí. Cílem kvalitativního výzkumu vedeného jako polostrukturované rozhovory je porozumět zážitku inovované formy pedagogické praxe v souvislosti s procesem sebepodpory a zároveň ukotvit proces sebepodpory do existující Gestalt teorie. Práce se zaměřuje na to, jaké formy podpory v rámci pedagogických praxí jsou studenty učitelských oborů vnímány jako nejvýznamnější pro jejich proces sebepodpory. Pro kódování získaných dat byla použita interpretativní fenomenologická analýza, která odhalila tyto kategorie v oblasti procesu sebepodpory: dichotomie vnitřní kritik a vlídný hlas; dichotomie samota a podpora druhých; vyčerpání; dichotomie hranice a bezhraničnost; hromadění emocí. V rámci vnímané podpory během reflektovaných praxí se objevily tyto kategorie: rozpuštění samoty ve sdílení; vnímané bezpečí; osvobození od introjektů - chyba je cestou k růstu; kreativita a svoboda; upevnění profesní identity jako cesta k sebepodpoře. Výsledky tohoto výzkumu tak poukazují na konkrétní možné změny v rámci pregraduálních pedagogických praxí, které by mohly vést ke zvýšení podpory začínajících učitelů a pomoci jim se vstupem do této náročné profese.
|
|
|
Vývoj profesní identity začínajících učitelů
Trač, Tadeáš ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Pešout, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem vývoje profesní identity začínajících učitelů. První část práce je věnována představení teoretických východisek a základních pojmů, jako jsou začínající učitel, profesní identita anebo profesní vývoj učitele, vč. příslušných podkapitol dále rozvíjejících dané náměty. Druhá část je věnována výzkumu sestaveného na základě teoretických východisek představených v první části práce. Výzkum sestával z rozhovoru s učiteli různých specializací a s různou délkou pedagogické praxe a dotazníkového šetření široké veřejnosti. Díky provedenému výzkumu bylo možné blíže poznat problematiku vývoje profesní identity začínajících učitelů a identifikovat rozdíly mezi stádii vývoje profesní identity u začínajícího učitele a učitele experta.
|
|
|
Dynamic assessment of children at risk of developing dyslexia whose mother tongue differs from the language of school instructions
Straková, Lucia ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Urban, Kamila (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá dynamickou diagnostikou a jej využitím u rôznych klinických skupín, pričom je najväčší dôraz kladený na skupinu mladších školských detí, ktorých materinský jazyk je iný ako jazyk, ktorým sa vyučuje na základnej škole, a zároveň sa u nich vyskytuje riziko dyslexie. Cieľom práce je popísať výhody a efektivitu využitia dynamickej diagnostiky u jedincov z cieľovej klinickej skupiny. V práci je popísaný kontrast medzi dynamickými a statickými metódami. Literárne prehľadová časť sa zameriava na definíciu dynamickej diagnostiky, teórie, z ktorých vychádza a jej využitie v klinických skupinách. Ďalej popisuje a definuje pojem dyslexie, rizika dyslexie a jeho možné príčiny. Posledná kapitola literárne prehľadovej časti sa zaoberá výhodami využitia dynamickej diagnostiky u detí s rizikom dyslexie s iným materinským jazykom ako jazyk, ktorým sa vyučuje na základnej škole. V empirickej časti je predložený návrh výskumu, ktorý si kladie za cieľ určiť, ktorá diagnostika, statická alebo dynamická je presnejšia v predikcii rizika dyslexie u detí, ktorých materinský jazyk je iný ako jazyk, ktorým sa vyučuje na základnej škole a zároveň jazyk, v ktorom by bolo dieťa štandardne diagnostikované.
|
|
|
Vztah emoční inteligence a rodinného výchovného stylu
Vetýška, Jakub ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Urban, Kamila (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahem emoční inteligence a rodinného výchovného stylu u jedinců ve věku 18-25 let. Literárně přehledová část se věnuje emoční inteligenci, výchově v rodině a dosavadním výzkumům zabývajících se vztahem emoční inteligence a dalších charakteristik. Výzkumná část si za hlavní cíl klade prozkoumat, zda souvisí výchovný styl ze strany rodičů (subjektivně hodnocený respondenty) s mírou emoční inteligence jejich potomků, popřípadě jakým způsobem spolu souvisí. Dalším cílem je porovnat výsledky emoční inteligence žen a mužů a zjistit, zda mezi pohlavími existuje statisticky významný rozdíl. Ke sběru dat byl použit Dotazník pro zjišťování způsobu výchovy v rodině a Schutteové škála emoční inteligence. Výzkumný soubor tvoří 167 respondentů, jejichž věk se pohybuje v rozmezí od 18 do 25 let. Statistické testování prokázalo, že jedinci s kladným a extrémně kladným emočním vztahem ze strany rodičů (subjektivní hodnocení respondenty) dosahují statisticky významně vyšší míry emoční inteligence než jedinci se záporným emočním vztahem ze strany rodičů (subjektivní hodnocení respondenty). Dále nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v míře emoční inteligence mezi jedinci se slabým a silným výchovným řízením (subjektivní hodnocení respondenty). Statistické testování také prokázalo, že...
|
|
|
Změna kvality patnerského vztahu po narození prvního dítěte
Vágnerová, Zuzana ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Práce sleduje průběh vývoje a změny vnímání partnerského vztahu v období přijímání rodičovských rolí. V teoretické části je partnerský vztah zasazen do širšího kontextu rodiny, dále předkládá pohled na partnerský vztah od jeho vzniku až k rozhodnutí o založení rodiny, zdůrazňuje prožívání ženy v těhotenství a po porodu a zabývá se i pohledem muže na toto období. Závěr teoretické části blíže popisuje proměny partnerského vztahu při přechodu k rodičovství a představuje zahraniční výzkum na toto téma. Empirická část pak předkládá vlastní výzkum, kde v kvantitativní části vyjadřovaly ženy čekající první dítě spokojenost s partnerským vztahem v těhotenství a následně po porodu. Hodnocené oblasti partnerského vztahu se týkají intimity, komunikace, společného času, podpory, péče a ocenění. Kvalitativní analýza výpovědí respondentek k jednotlivým hodnoceným oblastem zpřesňuje kvantitativní zjištění. Výzkum dokládá signifikantní pokles spokojenosti žen s partnerským vztahem v zkoumaném období, a to konkrétně s oblastí blízkosti, projevováním lásky, oceněním, se sexuální oblastí a se společně stráveným časem. Bližší analýza pak vede k domněnce, že snížení kvality i kvantity společně stráveného času po narození dítěte je jednou z hlavních příčin nárůstu nespokojenosti respondentek v dalších oblastech...
|
|
|
Osobnost dítěte a zahájení docházky do mateřské školy
Zradičková Šafránková, Karla ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent) ; Šírová, Eva (oponent)
Moderujícím procesem zvládání nároků socializující společnosti je schopnost autoregulace jedince. Výrazným vývojovým socializačním prvkem je přechod, tranzice z rodinného prostředí do mateřské školy, fungující v interakci různých změn. Teoretické základy našeho výzkumného projektu tvoří koncept resilience vycházející ze sociálně kognitivní teorie. Probandy tvořila skupina 97 dětí předškolního věku, začínajících s docházkou do mateřské školy, příchozích z rodinného prostředí. Data byla shromažďována dvakrát, v září a v listopadu. Výzkumná data plynou ze dvou zdrojů - pozorování a dotazník. Co se týče pozorování, byly předem stanoveny oblasti sledování. Frekvenci a kvalitu behaviorálních projevů dítěte v adaptačním období zaznamenával pedagog do pozorovacího archu, který byl vytvořen na základě studia literatury s tématem adaptace a empirie. Resilientní faktory jsou operacionalizované iniciativou, seberegulací a kvalitou vztahů, měřené škálou DECA - P2 - Devereux Early Childhood Assessment for Preschoolers, volně přeloženo jako Devereuxská škála pro rané dětství. Pro účely výzkumu byla převzata a převedena do českého jazyka z originálu amerických výzkumníků LeBuffe a Naglieri (2012) ve spolupráci s Devereuxským centrem pro podporu resilience u dětí. Škála DECA-P2 se zaměřuje také na mapování...
|
|
|
Výchovné styly rodičů předčasně narozených dětí
Lukáčová, Monika ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Děti s perinatálním rizikem, jejichž nejpočetnější skupinu tvoří předčasně narozené děti a jejichž počet se nadále svižným tempem zvyšuje, patří k dětem s vyšší pravděpodobností zdravotních obtíží a s vyšším rizikem komplexního ohrožení jejich zdárného vývoje. Pro rodiče představuje předčasný porod složitou, náročnou životní situaci. U těchto rodičů se častěji rozvíjí nejenom výrazně snížená osobní pohoda, ale někdy dokonce i klinická symptomatika (zejména deprese, úzkosti, posttraumatická stresová porucha). Takové naladění rodičů (ale i další faktory) výrazně znekvalitňuje celkovou interakci a komunikaci s dítětem (zejména jejich senzitivitu a responzivitu), což se může mj. promítat i do výchovného stylu těchto rodičů. CÍLE: Cílem empirické části bylo popsat výskyt jednotlivých výchovných stylů u zdravých předčasně narozených dětí ve věku od 8 do 12 let. METODY: K tomuto účelu bylo využito Dotazníku stylů výchovy pro děti od 8 do 12 let (Čáp, Čechová & Boschek, 2000). VÝSLEDKY: Na vzorku 35 dětí se ukázalo, že nejčastěji percipovaným výchovným stylem byl styl charakterizovaný záporným emočním vztahem v kombinaci se silným řízením. ZÁVĚR: Význam výsledků je možno vidět v praktickém uplatnění pro poradenskou, klinickou i laickou výchovnou praxi. Nejnaléhavější je potřeba...
|
|
|
Dynamické hodnocení - s důrazem na přístup Reuvena Feuersteina - a jeho využití v oblasti předškolní přípravy
Chuchutová, Kristýna ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Dynamické hodnocení představuje alternativní diagnostický přístup, zaměřený na odkrytí reálného potenciálu testované osoby, k němuž směřuje skrze orientaci na proces výkonu. Usiluje o smysluplné propojení s intervencí, jež bezprostředně využívá diagnostická zjištění k podpoře rozvoje daného jedince. Tato práce shrnuje základní informace o uvedeném diagnostickém směru - jeho vlastnosti, vymezení oproti tradičním způsobům testování a historický vývoj. Dále poukazuje na možnosti jeho využití, zejména v oblasti předškolní diagnostiky a vzdělávání, jako prostředek prevence výchovných a vzdělávacích obtíží v prvních letech školní docházky. Hlavním cílem práce je tedy přispět k šíření dynamického přístupu, který považuji za hodnotnou alternativu či smysluplné doplnění tradičních způsobů testování.
|
host ::
RSS.