Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Leukemické kmenové buňky
Vobořil, Matouš ; Stöckbauer, Petr (vedoucí práce) ; Šídová, Monika (oponent)
Biologie kmenových buněk se dostala do popředí nejen vědeckého, ale i klinického zájmu a je jednou z nejrychleji se rozvíjejících oblastí současného biomedicínského výzkumu. Myšlenka, že i nádorová buněčná masa obsahuje buňky vlastnostmi velmi podobné normálním kmenovým buňkám, vedla k formulaci "hypotézy nádorových kmenových buněk". Ta praví, že každá nádorová masa obsahuje malou skupinu buněk odpovědnou za iniciaci, růst a přežívání nádoru. Vzhledem k faktu, že nádory krvetvorné tkáně byly prvními onemocněními, odkud byly nádorové respektive leukemické kmenové buňky izolovány, jsou poznatky v tomto oboru nejvíce prozkoumány. Avšak i přes obrovské pokroky, které byly učiněny, zůstává mnoho vlastností leukemických kmenových buněk nepoznaných. Tato bakalářská práce zpočátku prezentuje základní poznatky v biologii kmenových buněk včetně jejich původu a identifikace. Posléze je zaměřena na hypotézu existence nádorových kmenových buněk a na popis hlavních vlastností kmenových buněk nádorů pevných tkání. Stěžejní část práce pak dopodrobna poukazuje na původ a vlastnosti leukemických kmenových buněk včetně nových strategií terapie hematologických malignit využitelných v moderní protinádorové medicíně.
Leukemické kmenové buňky
Vobořil, Matouš ; Stöckbauer, Petr (vedoucí práce) ; Šídová, Monika (oponent)
Biologie kmenových buněk se dostala do popředí nejen vědeckého, ale i klinického zájmu a je jednou z nejrychleji se rozvíjejících oblastí současného biomedicínského výzkumu. Myšlenka, že i nádorová buněčná masa obsahuje buňky vlastnostmi velmi podobné normálním kmenovým buňkám, vedla k formulaci "hypotézy nádorových kmenových buněk". Ta praví, že každá nádorová masa obsahuje malou skupinu buněk odpovědnou za iniciaci, růst a přežívání nádoru. Vzhledem k faktu, že nádory krvetvorné tkáně byly prvními onemocněními, odkud byly nádorové respektive leukemické kmenové buňky izolovány, jsou poznatky v tomto oboru nejvíce prozkoumány. Avšak i přes obrovské pokroky, které byly učiněny, zůstává mnoho vlastností leukemických kmenových buněk nepoznaných. Tato bakalářská práce zpočátku prezentuje základní poznatky v biologii kmenových buněk včetně jejich původu a identifikace. Posléze je zaměřena na hypotézu existence nádorových kmenových buněk a na popis hlavních vlastností kmenových buněk nádorů pevných tkání. Stěžejní část práce pak dopodrobna poukazuje na původ a vlastnosti leukemických kmenových buněk včetně nových strategií terapie hematologických malignit využitelných v moderní protinádorové medicíně.
Transfekce kmenových a jiných testikulárních buněk Xenopus tropicalis
Šídová, Monika ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent)
Xenopus tropicalis je jedním z nejvýznamnějších modelových organismů, který je využíván, jak ve vývojové biologii, tak i v buněčné biologii. V laboratoři vývojové biologie, Přf UK se podařilo úspěšně založit dlouhodobou primární kulturu juvenilních buněk varlat X. tropicalis. Na základě genové exprese příslušných markerů (Sox9, WT1 atd.) bylo dokázáno, že převládajícím buněčným typem kultury jsou pre-Sertoliho buňky, které umožňují dlouhodobou kultivaci kolonií zárodečných kmenových buněk. Kmenovost těchto buněk byla prokázána přítomností alkalické fosfatázy v koloniích. Cílem této diplomové práce byla optimalizace práce se smíšenou buněčnou kulturou a to zejména stanovení podmínek disociace kolonií zárodečných kmenových buněk, jejich separace od podpůrné vyživovací vrstvy pre-Sertoliho buněk a na závěr určení vhodných podmínek transfekce buněk X. tropicalis. Zvládnutí všech uvedených technik nabízí možnost zkoumat nejen úplnou funkci zárodečných kmenových buněk a jejich diferenciaci, ale i možný nástroj pro inaktivaci různých genů a další experimenty spojené s transgenezí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Časo-prostorové utváření molekulárních gradientů v časném embryonálním vývoji Xenopus laevis.
Šídová, Monika ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Pěknicová, Jana (oponent) ; Petr, Jaroslav (oponent)
Detailní pochopení vývoje nového jedince zavisí na objasnění časo- prostorových mechanismů, které určují tělní plán. Z tohoto důvodu klíčovou otázkou časného embryonálního vývoje obratlovců stále zůstává, kdy a jak dochází k determinaci a diferenciaci jednotlivých buněk, což posléze vede ke specifikaci tělní osové polarity a založení základů všech orgánů a tkání. Odpověď na tuto otázku přinese nové možnosti využití nejen pro primární výzkum, ale i pro obor aplikované medicíny. Hlavní cíl předkládané disertační práce spočíval ve stanovení časo- prostorových molekulárních gradientů buněčných determinantů v průběhu časného embryonálního vývoje. Jako modelový organismus byla zvolena africká drápkatá žába, druh Xenopus laevis, která disponuje dostatečně velkými oocyty a vnější embryogenezí. Vzhledem k pozdní aktivaci embryonálního genomu se předpokládá, že stěžejní mechanismus počáteční determinace buněk závisí na nerovnoměrné lokalizaci maternálních faktorů uvnitř oocytu a jejich asymetrické distribuci do dceřiných blastomer v průběhu rýhování. Pomocí metody qPCR tomografie byly identifikovány dva hlavní lokalizační gradienty s preferencí buď v animální, nebo vegetativní hemisféře zralého oocytu. Tyto gradienty se shodovaly jak pro maternální mRNA, tak i pro miRNA molekuly. U maternální mRNA navíc...
Single cell expression analysis of genes with potential mrna gradient in mouse oocytes
Dorosh, Andriy ; Margaryan, Hasmik ; Vodička, Martin ; Ergang, Peter ; Šídová, Monika ; Dvořáková-Hortová, Kateřina
In frogs, there are clearly visible differently pigmented animal and vegetal poles of the egg determined before fertilization and leading to asymmetrical divisions. Mammalian egg does not show any comparable differentiation and it has been generally accepted that even the individual blastomeres in 2-cell and 4-cell embryos are homogenous. However, recent findings suggest that those blastomeres display different gene expression patterns and might already possess some inclinations to specific cell lineages. We therefore raised a question, whether there could be any mRNA or protein gradients in pre-fertilization oocytes similar to a previously described amphibian egg one. In mammalian eggs, there is a membrane region that is poor in microvilli, cortical granules are absent beneath plasma membrane and sperm cells generally do not bind to this location. This microvilli free region also covers the egg nucleus, and cytoskeleton localization differs markedly to the rest of the cortical space, forming actin –myosin II cortical cap/ring and is considered as animal pole. The purpose of this study was to determine gene products that can be detected at single cell level using qPCR and display gradient like distribution in mature oocytes. We checked expression of 12 selected genes in a pool of 10 oocytes and single mature oocytes. Then, we analysed gene expression in fixed intact oocytes and those undergoing laser capture microdissection procedure (LCMD). Eventually, we have determined six candidate genes for the study of intracellular spatial gene expression in mature mammalian oocytes by subcellular qPCR and in situ hybridization.

Viz též: podobná jména autorů
3 Šídová, Markéta
2 Šídová, Michaela
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.