|
|
Srovnání kraniální skeletogeneze a odontogeneze bazálních zástupců paprskoploutvých ryb
Pospíšilová, Anna ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Přikryl, Tomáš (oponent) ; Buchtová, Marcela (oponent)
Skeletální, tzn. chrupavčité, kostěné a zubní tkáně patří ke klíčovým inovacím nás obratlovců. Jednu z druhově nejpočetnějších skupin obratlovců vůbec reprezentují paprskoploutvé ryby (Actinopterygii), což se odráží i v mimořádné diverzitě jejich skeletálních systémů. V této práci se zabývám překvapivě odlišnou kraniální i dentální architekturou zastoupenou již u členů bazálních linií paprskoploutvých ryb. Zatímco bichiři a kostlíni svým masivním exoskeletem hlavy i trupu představují doslova obrněné formy se zuby několika typů pokrývajícími celou orofaryngeální oblast, u jeseterů došlo k rozsáhlé redukci a restrukturalizaci skeletu včetně dentice, takže dospělci jsou bezzubí. Celou analýzu zastřešuje štika, tedy zástupce kostnatých ryb s odlehčenou skeletální architekturou při zhruba srovnatelném počtu kraniálních elementů. Předkládaná práce nabízí první komplexní srovnávací analýzu jejich skeletogeneze a odontogeneze, která nám umožní porozumět tomu, co vývojově zakládá odlišnou kraniální architekturu obratlovců. Komparativní deskripce růstové dynamiky chrupavčitých a kostěných tkání odhalila distribuci heterochronií na několika úrovních. Rozdílné bylo tedy (i) pořadí (sekvence) formování chrupavčitých i kostěných kraniálních regionů, (ii) relativní načasování počátku samotné chondrogeneze a...
|
|
|
Srovnávací morfogeneze šupin a povrchů ryb
Uherková, Michaela ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Vaškaninová, Valéria (oponent)
1 Abstrakt Tělní povrchy paryb (Chondrichthyes) a ryb (Osteichthyes) jsou tvořené šupinami, přičemž jednotlivé typy šupin se liší svým morfologickým popisem, stratifikací, morfogenetickým vývojem a zastoupením u jednotlivých skupin. U fosilních druhů se setkáváme s tvrdými kostěnými pancíři či deskami, které se v rámci evoluce postupně proměňují až na pružné šupiny elasmoidního typu, ty se vyskytují u současně žijících zástupců skupiny kostnatých ryb (Teleostei). Mezi recentní typy šupin, které nalézáme na povrchu dnešních rybovitých obratlovců, patří modifikované kosmoidní šupiny, ganoidní šupiny, plakoidní šupiny a elasmoidní šupiny. Klíčovou složkou evolučního vývoje všech zmíněných tělních povrchů jsou odontody, mezi které patří plakoidní šupiny, ganoidní šupiny, zuby v ústní dutině obratlovců či pharyngeální zuby. Odontody tvoří základní strukturální jednotku všech dermato- skeletálních struktur a z evolučního hlediska se z nich vyvinuly šupiny i orální zuby obratlovců. Vzhledem k zajímavé korelaci zubů a šupin, bude teoriím vzniku orálních zubů věnována samostatná kapitola literární rešerše. Předložená bakalářská práce pojednává o evolučním vývoji šupin paryb a ryb s ohledem na paleontologický kontext a shrnuje poznatky o morfologii a morfogenezi jednotlivých typů recentních šupin. klíčová slova:...
|
|
|
Comparative development & evolution of adenohypophysis in basal fishes
Brezarová, Dominika ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent)
fýza je hlavní endokrinní žlázou v hlavě obratlovců s mnoho důležitými funkcemi jako jsou produkce hormonů a kontrola sekrece u ostatních žláz a se spoustou kontroverzností oblasti jejího vývoje a původu. Adenohypofýza (ADH), jež je přední částí hypofýzy, vzniká rostrálně položené plakody, která následně migruje k neurohypofýzou, již je evaginací ventrálního hypothalamu. Díky jejímu původu ektodermální plakody je ADH často brána jako součást obratlovčí nové hlavy. Nedávno se ale ukázalo, že u teleos ních ryb je zde příspěvek endodermu do jejího vývoj, což potvrzuje tvrzení o původů této žlázy už u před obratlovců z prastaré faryngální struktury. této práci ván vývoj ADH u tří druhů bazálních ryb (bichirů, jeseterů a kostlínů) pravděpodobně představující vývojové paterny kraniogeneze u raných obratlovců. U všech tří ryb je jak raný vývoj, tak pozdější migrace ADH úzce spjata s faryngální doménou v rostrální části hlavy. U jeseteřích embryí ADH migruje mezi mozkem a touto faryngální doménou které dále separuje ADH a formující se ústa. U bichirů se ADH později otevírá směrem do úst a kostlín má faryngální žlázu která má sekreční funkci směrem do úst, jež může př pozůstatek proto hypofýzy. Tato práce podporuje evoluční scénář, že obratlovčí ADH vznikla modifikacemi starobylé faryngální žlázy možnou exokrinní...
|
|
|
Analýza buněk neurální lišty a raného kraniofaciálního vývoje u vybraných zástupců paprskoploutvých ryb
Štundl, Jan ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent) ; Machoň, Ondřej (oponent)
Neurální liště (NL) je přisuzován zásadní podíl na vývoji a evoluci nás obratlovců. Jednou z jejích klíčových vlastností je schopnost diferencovat se do mnoha nových buněčných typů, a právě kvůli této pluripotenci je neurální lišta často označována za čtvrtou zárodečnou vrstvu. Zatímco buňky NL v trupu migrují jednotlivě, buňky hlavové neurální lišty (HNL) migrují z neurální trubice ve třech stereotypních proudech podél antero-posteriorní osy, kde prvním proudem je trigeminální následovaný hyoidním a branchiálním proudem. V předkládané práci jsem se zaměřil na studium HNL v kontextu rané kraniogeneze u třech druhů ryb reprezentujících všechny linie ne-kostnatých ryb (bichira, jesetera a kostlína), a dále pak na jednoho zástupce korunové skupiny kostnatých ryb (štiku). Přestože jsou vznik a migrace HNL u všech obratlovců považovány za velmi stereotypní, má práce dokládá, že migrace HNL není zcela tak konzervativní, jak je v literatuře běžně uváděno. U bichira, kostlína a štiky se mi podařilo identifikovat unikátní morfogenezi hyoidního proudu HNL, který překvapivě začíná migrovat jako úplně první proud HNL. Tato vývojová heterochronie je spojena s vývojem klíčových hyoidních struktur těchto studovaných druhů: vnějších žaber bichira, mohutného operkula kostlína a s ranou morfogenezí chrupavčitého...
|
|
|
Ontogenetický původ chrupavčitých elementů lebky axolotla
Kloučková, Lenka ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Roček, Zbyněk (oponent)
Ačkoliv některé aspekty jednotlivých studií se liší, je všeobecně přijímán fakt, že chrupavčité elementy viscerokrania obratlovců mají svůj původ v buňkách neurální lišty. Ve své práci upřesňuji tento fakt na modelovém živočichovi Ambystoma mexicanum na základě isotopických a isochronických transplantací prekurzorů neurální lišty - neurálních valů, případně již uzavřené neurální trubice před odmigrováním buněk. Celkem jsem pro svůj výzkum provedla 179 transplantací. Analyzovala jsem poté 67 embryí ve stadiích 40-42 a 7 larev o délce 15-19 mm. Touto moderní metodou prokazuji, že ventro-kaudální element viscerokrania nemá původ v neurální liště. Dále potvrzuji a upřesňuji, ze které anterio-posteriorní úrovně neurálních valů, případně rhombomer zadního mozku vznikají jednotlivé proudy neurální lišty a následně viscerální chrupavky axolotla. Jeden z elementů, basibranchiale 1, má dokonce dvojí původ. Uvádím a diskutuji zde také některé další deriváty hlavové neurální lišty jako například mezenchym hlavy a vnějších žaber, trabekuly, část otické kapsule nebo pojivové tkáně v hlavě.
|
|
|
Elementární metody řešení diferenčních rovnic
Sadil, Antonín ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Nazev prace: Eleinentanii melody fcseni diferencnieh rovnic Autor: Antonin Sadil Katedra (ustav): Katedra matematieke analyzy Vcdonci bakalafske prace: RNDr. Robert Corny,Ph.D. e-mail vedouciho: rc.erny^karlm.mff.eimi.e/ Abstrakl: Tato prace pojednava o metodaeh feseni linearnich diferencnieli rovnic. Zamefuje se na. vlastnosti feseni homogomn'ch rovnic a nalezeni fundamentalniho systemu pro jodnodnoho, nasobne i komplexni kofeny charakteristickeho polynomu. U nchomogcnnich rovnic sc pak zamefuje pfedevsim na inctody pro nalezeni partiku- larniho feseni. Dale so kratco zal">yva fosenim linoarni diferencni rovnice prvniho fadu s nekonstaiiUiimi kooficienty a v zaveru popisuje uietody feseni sonstav liiioarnich diforencnich rovnic prvniho radii. Cola toorie jo poistavona na dnkazoch a pro lopsi pochopeni je proloiona nekolika ilustrativnimi pfiklady. Klicova slova: homogenni rovnice, nohoniogonni rovnice, fundainentalni system Title: Elementary methods for solution to difference equations Author: Antonin Sadil Department: Department of Mathematical Analysis Supervisor: RNDr. Robert Ceriiy,Ph.D. Supervisor's e-mail address: rrerny^karlin.mfT.cuni.cz Abstract: This work presents aboul methods for solution to difference equations, ft focus on characteristics of solutions of the homogeneous equations and finding...
|
|
|
Mechanisms of the cell migration in the early embryonic development of vertebrates
Kováčiková, Petra ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Černý, Robert (oponent)
Migrácia buniek je relatívne dobre preskúmaný fenomén účastniaci sa mnohých aspektov života viacbunkových organizmov. Napriek tomu, že je známa najmä vďaka fyziologickým procesom imunitných odpovedí, hojenia rán či regenerácie, alebo vďaka patologickým procesom vzniku metastáz, jej kľúčová úloha pri formovaní telesného plánu ostáva často nepochopená a prehliadaná. Trojvrstevné embryo, charakteristické pre triblastických stavovcov, vzniká v procese zvanom gastrulácia, počas ktorého sa prekurzory zárodočných vrstiev usporiadajú podľa ich špecifikácie do povrchového ektodermu, vnútorného endodermu a prostredne položeného mesodermu. Začiatok tohto vysoko koordinovaného kroku embryonálneho vývoja je sprevádzaný zvýšenou bunkovou motilitou, ktorá musí byť v dospelých štádiách opäť redukovaná pre zachovanie homeostázy. Kolektívne správanie buniek gastrulujúceho embrya, čiastočne podobné s migráciou buniek in vitro, je integrované do tzv. morfogentických pohybov, ktorých zdieľanie u jednotlivých organizmov prezrádza skrytú homológiu a fylogenetickú príbuznosť. Výskum zameraný na reguláciu a mechanizmy morfogenézy často využíva model Xenopus laevis, aplikujúc získané poznatky na vyššie stavovce, napriek tomu sa ukazuje, že čo platí u obojživelníkov nemusí platiť pre iné taxonomické skupiny. Kľúčové slová:...
|
|
|
Vývoj, evoluce a homologie příchytných žláz a orgánů nižších obratlovců
Minařík, Martin ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Ráb, Petr (oponent) ; Buchtová, Marcela (oponent)
Celá řada obratlovců se v raných stádiích larválního vývoje vyznačuje přítomností takzvaných cementových či adhezivních orgánů. Tyto specializované, kraniálně lokalizované žlázy produkují mukopolysacharidový sekret, jenž umožňuje larvám přichycení k substrátu a tím i setrvání v prostředí s dostatkem kyslíku a mimo dosah predátorů až do doby, než se plně vyvine trávicí a pohybová soustava. Detailně prostudovaným příkladem tohoto typu orgánu je cementová žláza drápatky vodní (Xenopus laevis), jež slouží jako modelový orgán diferenciace anteriorních struktur hlavy. Na základě exprese některých transkripčních faktorů a shodného ektodermálního původu byla navržena homologie cementových žláz drápatky a kostnatých (Teleostei) s adhezivními papilami sumek. Nedostatek znalostí o podobných orgánech dalších skupin však jakékoli definitivní vyslovení homologie na takto široké fylogenetické škále značně komplikovala. V předkládané práci jsem se zaměřil na studium cementových orgánů či jim odpovídajících struktur u tří druhů bazálních paprskoploutvých ryb: bichira senegalského (Polypterus senegalus), jesetera malého (Acipenser ruthenus) a kostlína mexického (Atractosteus tropicus). S použitím in vivo značení buněk epitelu prvostřeva, doplněného vizualizací hlavového entodermu pomocí počítačové mikrotomografie se...
|
|
| |
|
|
Funkcionální rovnice
Konopecký, František ; Hencl, Stanislav (vedoucí práce) ; Černý, Robert (oponent)
Nazev pracc: Funkcionalni rovnice Autor: Frantisck Konopccky Katedra (ustav): Katcdra matcmaticke analyzy Vedouci bakalafske pracc: RNDr. Stanislav Hcncl, Ph.D. e-mail vedouciho: hencK(.i)karlni.mrT.cmri.cz Abstrakt: V pfcdlozcnc praci ye zabyvame mctodami fcscni funkcionalnich rovnic, triky, kterc fescni usnadnuji, vlastnostmi funkci, kterc pfi fescni pomahaji a myslenkovymi po- stupy pfi samotnem fescni. Nejprve za/Jvame pojem a praci s funkcionalni rovnici. Pote vysvetlnjeme dvc hlavni inetody - Substitucni-A Cauchyova. Naslcduji diilczite vlastnosti fnnkci a po nich ka]>itola o castych chybach pfi foscni. Ko konci se venujcme Cauchyove rovnici z vice stran a naslednje nckolik fesenych i nofcsenych pfikladu. Klicova slova: Fnnkcc, funkcionalni rovnice. Title: Functional Equations Author: Frantisek Konopccky Department; Department of Mathematical Analysis Supervisor: RNDr. Stanislav Hcncl, Ph.D. Supervisor's e-mail address: hencK(fikarlin.mfi.cnui.cz Abstract: In this thesis we study methods of solving strategies of functional equations, tricks, which make solving easier, special function properties, that help in solution and also ideas in solution itself. Firstly we get closer to term functional equation and show how to work with it. Then we explain two main methods Substitution method and Cauchy's...
|
host ::
RSS.