|
|
Kolínský kancionál z roku 1517 a bratrský zpěv na počátku 16. století
Baťová, Eliška ; Daněk, Petr (vedoucí práce) ; Černý, Jaromír (oponent)
Tématem práce je český kancionál Regionálního muzea v Kolíně a jeho přínos pro hymnologii. Po důkladném vnějším popisu se autorka věnuje rozboru obsahu pramene se zřetelem na liturgické užití jednotlivých částí repertoáru a jeho historický a konfesijní kontext. Podrobně je věnována pozornost vztahu se zpěvem českých bratří, a to v otázkách melodických, textových i liturgických. Výsledkem je nové zhodnocení významu rukopisu pro dějiny hudební i církevní a přinesení důležitých poznatků o podobě české reformační hudby jagellonské doby.
|
|
|
Vícehlasé zpracování žalmů v období české renesance na příkladu tisku Vavřince Benedikta z Nudožer z roku 1606
Šnejdarová, Dina ; Daněk, Petr (vedoucí práce) ; Černý, Jaromír (oponent)
Na zaklade veskerych dosavadnich vyzkumu lze nyni uvest uplny souhrn udaju k Benediktovym tiskum. Vavrinec Benedikt z Nudozer vypracoval behem sveho zivota ceske casomerne parafraze zrejme vsech 150 zalmovych textu, z nichz se dochovaly pouze dva tisky, obsahujici v jednom pripade 10 zalmu, ve druhem 2 zalmy. Oba tisky byly vydany v roce 1606, Aliquot psalmorum u Jiriho Nigrina, Zalmove devadesaty prvni a Sty tieti u Daniela Adama z Veleslavina. V predmluve k tisku deseti zalmu Aliquot psalmorum se Benedikt hlasi k predloze, podle niz parafraze vytvarel. Jde 0 latinske prebasneni celeho zaltare basnika Georga Buchanana, vystavene na zaklade 30 antickych metrickych vzorcu. Tyto parafraze znovu vydal humanista a basnik Nathan Chytraeus ve spolupraci se skladatelem a kantorem Statiem Olthofem v roce 1585. Tricet metrickym vzorcu bylo ctyrhlasymi hudebnimi zpracovanimi, opatreno celkem 40 jez pripravil Olthof. Autorem 16 z nich byl Johann Reusch. Prave k teto edici se odkazuje Benedikt, ovsem bez udani roku vydani, s nimz pracoval. Dulezitou soucasti Benediktova doprovodneho textu tisku Aliquot psalmorum j e vysvetleni pravidel, podle nichz byly parafraze vytvareny, a poznamky k j ednotli vym metrickym schematum. Benedikt vybral pro vlastni parafrazi zalmovych textu osm z Buchananovych metrickych vzorcu, na nez...
|
|
| |
|
|
Díla rudolfínských skladatelů obsažená ve varhanním tisku Tabulaturbuch (1607)
Frýdlová, Soňa ; Daněk, Petr (vedoucí práce) ; Černý, Jaromír (oponent)
Tématem mé diplomové práce jsou skladby obsažené v tištěné sbírce varhanních intabulací s názvem Tahulaturhuch von allerhand ausserlesnen, sch6nen, lieblichen Praeludtjs, Toccaten, Motteten, Canzonetten, Madrigalien und Fugen von 4, 5, und 6 Stimmen: dessgleichen kunstlichen Passomezzen und Gagliardenl ), která je uložena v hudebním oddělení Národní knihovny v Praze pod signaturou Pu 59 C 8985. Zaměřila jsem se především na přepis a analýzu děl skladatelů, u nichž existuje osobní vazba na Prahu v době vlády Rudolfa II., a kteří tedy bývají často označováni jako skladatelé "rudo lflnští" .
|
|
|
Hudebně-liturgický provoz jezuitské koleje v Klatovech v 18. století
Aschenbrenner, Vít ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Slavický, Tomáš (oponent)
představovaly významný fenomén zdejšího kulturního, náboženského a hudebního života v 17. a 18. století. Jezuité postupným budováním řádového komplexu významným způsobem ovlivnili tvář města a jejich činnost na poli duchovního a kulturního života za stavebnictvím rozhodně nezaostávala. Ve městě působila jezuitská náboženská bratrstva, měšťané byli diváky při představení školských her a v neposlední řadě se účastnili významných řádem organizovaných náboženských festivit. Při všech těchto aktivitách hrála významnou roli zejména figurální hudba. Éra působení řádu ve městě (1636-1773) spadala sice již do období, kdy řád toleroval hudební produkce tohoto typu, nicméně z dobových pramenů vyplývá, že bylo neustále striktně rozlišováno mezi hudebním repertoárem provozovaným za účelem vnější reprezentace řádu a hudebním doprovodem interních bohoslužeb. Základní institucionální východisko hudebního provozu představoval seminář sv. Josefa, působící při koleji již od doby jejího ustavení. I když oproti obdobným řádovým seminářům v jiných lokalitách nedisponoval příliš velkým počtem hudebních fundací, byl schopen poskytnout ubytování, stravu, ošacení a hudební výuku až jedné desítce hudebních seminaristů. Toto množství zřejmě stačilo na provádění běžné figurální hudby, avšak na realizaci skladeb s větším obsazením bylo...
|
|
|
Kapela hraběte Václava Morzina
Kapsa, Václav ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Perutková, Jana (oponent) ; Sehnal, Jiří (oponent)
Předkládaná práce pojednává téma šlechtických kapel v českých zemích v době vrcholícího baroka vymezené vládou Karla VI. Jejím záměrem nebylo postihnout danou problematiku v její úplnosti, nýbrž zdokumentovat a analyzovat dosud nezpracovanou pražskou kapelu hraběte Václava Morzina (1675-1737), přinést tak další materiál pro budoucí syntézu a zároveň nabídnout pandán k stávajícím pracím tohoto druhu zaměřeným převážně na kapely moravské. Hrabě Václav Morzin je v dějinách hudby znám především svými kontakty s italským skladatelem Antoniem Vivaldim. Vivaldi hraběti dedikoval svoji sbírku Il cimento dell'armonia e dell'inventione op. 8 obsahující známé houslové koncerty Le quattro stagioni a přitom se rovněž pochvalně vyjádřil o hraběcí kapele. V různých, zpravidla izolovaných kontextech se pak dochovaly zprávy o dalších hudebnících hraběte Morzina i hudba skladatelů, kteří prošli Morzinovou kapelou. Cílem práce bylo propojit tyto kontexty a na základě archivního výzkumu vedeného především v pramenech účetního a evidenčního charakteru zdokumentovat složení a vývoj kapely.Šlechtická kapela je v práci sledována ve třech rovinách. První pohled je veden jakoby shora, na hudební zájmy majitele kapely, na složení a organizaci kapely a její místo v kontextu šlechtického dvora. Druhý pohled je veden zdola,...
|
|
|
Luteránská hudba v Praze v předbělohorském období. Tři skicy z hudebního života rudolfínské Prahy
Šebesta, Josef ; Černý, Jaromír (vedoucí práce)
Problém hudební historiografie zabývající se rudolfínskou dobou v Čechách je evidentní. V prostředí mimořádných skladatelských postav císařského dvora, velkého množství importovaných hudebních tisků, pečlivě uchovaných a evidovaných dvorských dokumentů, ubytovacích knih a dalších pramenů, většinou již konzistentně zpracovaných našimi i zahraničními badateli, zřetelně reflektujeme dvorské hudební aktivity v Praze a jejich vlivy mimo dvůr i hlavní město. Vedle toho pak z dochovaných zlomků tušíme také jisté hudební projevy v měšťanském prostředí. Tyto zlomky jsou však natolik nesourodé, že neumožňují syntetický pohled na předbělohorskou hudební kulturu v Čechách a pokud se jimi česká hudební historiografie zabývala, šlo vždy o analýzy konkrétního hudebního pramene bez většího důrazu na propojení s historickým kontextem. Vzniklo tak za posledních padesát let velké množství individuálních vstupů do dějin měšťanského hudebního procesu, které však pro geografickou, časovou a tematickou odloučenost jednotlivých dochovaných pramenů neumožňují vidět historický vývoj jako celek. O hudebních projevech robotného a takřka bez výjimky negramotného lidu nevíme vůbec nic. Historická věda může stavět své výklady pouze na základě dochované faktografie. Problém je v tom, že faktografie není historie, i když si to dosud mnoho...
|
|
|
Repertoár jednohlasých písní adventního a vánočního období v rukopisech Jana Táborského z Klokotské Hory
Žižková, Jitka ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Frei, Jan (oponent) ; Kouba, Jan (oponent)
Předkládaná práce , věnovaná repertoáru jednohlasých duchovních písní v rukopisných zpěvnících Jana Táborského z Klokotské Hory, se snaží zodpovědět otázku, zda skutečnost, že pocházejí z jedné písařské dílny, významněji ovlivnila skladbu repertoáru adventního a vánočního oddílu či nikoliv. Pojednání o vývoji české hymnologie, zaměřené na středověkou a renesanční duchovní píseň, poukazuje na ne zcela optimální stav bádání v této oblasti. Zejména absence publikovaných katalogů nápěvů a kritických edicí významných pramenů je dosud velkou překážkou výzkumu, který by měl směřovat dále než k pokrytí bílých míst v základní heuristice. Přesto zde poukazujeme na práce, které jistá srovnání nabízejí a umožňují, ať už se jedná o studie v odborných periodikách či práce diplomové a disertační . Osobu pražského měšťana, renesančního vzdělance a majitele písařské dílny Jana Táborského z Klokotské Hory sledujeme nejen v kontextu doby, v níž žil, s přihlédnutím k složité situaci vazeb i antagonismů mezi utrakvisty, novoutrakvisty a Jednotou bratrskou, ale i jako námět studií muzikologické či obecně historické literatury. Následuje výčet a charakteristika dochovaných rukopisů, prokazatelně vzniklých v jeho dílně, čímž se dostáváme k volbě pramenné základny: k chrudimskému graduálu z roku 1530, klatovskému graduálu z roku...
|
|
|
Návrh pracovního prostředí ve vztahu k řízení lidských zdrojů
Černý, Jaromír
ČERNÝ, J. Návrh pracovního prostředí ve vztahu k řízení lidských zdrojů. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2019. Diplomová práce je zaměřena na návrh efektivních změn v kancelářském pracovním prostředí, vedoucí ke zkvalitnění pracovních podmínek ve stanoveném podniku. To je zároveň jejím hlavním cílem. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí na literární a výsledkovou část. Literární část má za úkol shrnout nejdůležitější aspekty a teoretická východiska problematiky pracovního prostředí. Výsledková část se zabývá analýzou současného stavu daného pracovního prostředí. Postupně vyhodnocuje empirický, kvantitativní a kvalitativní výzkum. Na základě výzkumu závěrem prezentuje konkrétní návrhy změn, vedoucí ke zlepšení pracovního prostředí. Návrhy jsou doprovázeny finančními náklady.
|
|
|
Hudebně-liturgický provoz jezuitské koleje v Klatovech v 18. století
Aschenbrenner, Vít ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Slavický, Tomáš (oponent)
představovaly významný fenomén zdejšího kulturního, náboženského a hudebního života v 17. a 18. století. Jezuité postupným budováním řádového komplexu významným způsobem ovlivnili tvář města a jejich činnost na poli duchovního a kulturního života za stavebnictvím rozhodně nezaostávala. Ve městě působila jezuitská náboženská bratrstva, měšťané byli diváky při představení školských her a v neposlední řadě se účastnili významných řádem organizovaných náboženských festivit. Při všech těchto aktivitách hrála významnou roli zejména figurální hudba. Éra působení řádu ve městě (1636-1773) spadala sice již do období, kdy řád toleroval hudební produkce tohoto typu, nicméně z dobových pramenů vyplývá, že bylo neustále striktně rozlišováno mezi hudebním repertoárem provozovaným za účelem vnější reprezentace řádu a hudebním doprovodem interních bohoslužeb. Základní institucionální východisko hudebního provozu představoval seminář sv. Josefa, působící při koleji již od doby jejího ustavení. I když oproti obdobným řádovým seminářům v jiných lokalitách nedisponoval příliš velkým počtem hudebních fundací, byl schopen poskytnout ubytování, stravu, ošacení a hudební výuku až jedné desítce hudebních seminaristů. Toto množství zřejmě stačilo na provádění běžné figurální hudby, avšak na realizaci skladeb s větším obsazením bylo...
|
host ::
RSS.