|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Sociální sítě a studijní self-efficacy u vysokoškolských studentů
Pleskačová, Linda ; Kollerová, Lenka (vedoucí práce) ; Čapek Adamec, Martin (oponent)
Tato teoreticko-empirická bakalářská práce se věnuje tématu sociálních sítí a studijního self- efficacy u vysokoškolských studentů. Teoretická část se zabývá teorií sociálních médií, sociálními sítěmi, jejich rolí ve společnosti, genderovými rozdíly v užívání sociálních sítí, obecným a studijním self-efficacy. V empirické části jsou popsány, zkoumány a porovnávány odpovědi na dotazník, který byl distribuován studentům vysokých škol skrze sociální sítě. Výzkumná sonda je tvořena vzorkem (N = 742, 64.96 % žen, 34.50 % mužů, 0.54 % nebinárních osob, průměrný věk = 23.3 let), který se skládá ze studentů vysokých škol. Dotazník byl kvantitativně vyhodnocen pomocí deskriptivní statistiky a testování statistických hypotéz. Vysokoškolští studenti tráví na sociálních sítích v průměru 2.71 hodiny denně a většina (81 %) uživatelů využívá sítě pasivně, tzn. převážně se nezapojuje aktivně do sdílení obsahu na sociálních sítích. Studenti nejčastěji používají Messenger (18 %), Instagram (16 %), Facebook (16 %), YouTube (15 %) a WhatsApp (10 %). Výsledky výzkumu prokázaly, že není rozdíl mezi aktivními a pasivními uživateli v sebehodnocení v oblasti studijního výkonu (v obecném studijním self-efficacy a v studijním self-efficacy vysokoškoláků). Rostoucí míra integrace sociálních sítí do života nesouvisela ani s...
|
|
|
Badatelský kroužek pro děti ve volnočasové činnosti
Šulcová, Alena ; Čapek Adamec, Martin (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá využitím badatelsky orientované výuky v zájmové činnosti v rámci volnočasových aktivit v oblasti přírodních věd, zejména chemie. V současné době je patrný trend začínat s badatelskými aktivitami a budováním vztahu k přírodním a technickým vědám ve velmi raném věku žáků. V teoretické části popisuje principy a formy badatelsky orientované výuky a jejich realizaci, podmínky kvalifikace lektora a bezpečnosti práce při experimentech v zájmové činnosti, rozvoj potenciálu žáků v mladším školním věku, specifika tohoto vývojového období žáků a podrobně charakterizuje volnočasové aktivity a jejich vymezení vůči formálnímu vzdělávání. Součástí praktické části je lokální průzkum přístupnosti badatelsky orientovaných kroužků v okrese Polepy a Libochovice. Empirická část obsahuje ověřené návrhy pěti setkání badatelského kroužku přírodovědného zaměření pro žáky mladšího školního věku. Příprava umožnuje prezenční i distanční formu a uvádí dostupnost a cenový rozpočet materiálu, rizika a bezpečnost práce s pomůckami, jasně daný cíl každého setkání a detailní popis činnosti badatelsky orientované činnosti žáků, včetně otázek a možných hypotéz s jejich ověřením. Činnosti byly navrženy tak, aby vycházely z běžného života žáků a využívají pomůcek, které jsou běžně dostupné a žáci je dobře...
|
|
| |
|
| |
|
|
Žáci 2. stupně vybrané základní školy a řešení nestandardních úloh
Jakoubková, Zuzana ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Čapek Adamec, Martin (oponent)
Diplomová práce se v teoretické části zaměřuje na vymezení legislativního rámce, týkajícího se zařazení nestandardních úloh do výuky v České republice, s ohledem na RVP ZV, dále pak na vysvětlení pojmů úloha a nestandardní úloha v matematickém kontextu, s odkazem na definice jak českých, tak i zahraničních autorů. Následně se autorka zaměřuje na typologii nestandardních úloh a jejich užití ve vybraných sadách učebnic a pracovních sešitů. Je zde také položena otázka přínosu nestandardních úloh pro rozvoj žáků. Stěžejní částí práce je empirický výzkum vycházející z výsledků dotazníkového šetření provedeného u žáků vybrané základní školy a zaměřeného nejen na úroveň obeznámení žáků s nestandardními úlohami, ale rovněž na jejich schopnosti tyto úlohy řešit. Tento výzkum je doplněn o výsledky rozhovorů s jednotlivými vyučujícími v oboru matematika u dané základní školy. Při debatách s vyučujícími se ukázalo, že nestandardní úlohy ve výuce v podstatě téměř nevyužívají. Nicméně, z výsledků dotazníkového výzkumu plyne, že žáci ovládají základní principy a algoritmy řešení nestandardních úloh a v hodinách se setkávají se všemi typy úloh zakotvených v RVP ZV. Nejúspěšnějšími řešiteli modelových úloh v dotazníku byli žáci 8. ročníků, nejméně úspěšní pak byli žáci 6. ročníků. Šetření ukázalo vyrovnanost v...
|
|
|
Implementace e-learningu do firemního vzdělávání s přihlédnutím ke vzdělávacímu modelu 70:20:10
Doležel, Radim ; Čapek Adamec, Martin (vedoucí práce) ; Kočí, Jana (oponent)
Tato diplomová práce nahlíží na využití e-learningu, jakožto významného nástroje distančního vzdělávání a vzdělávání dospělých. Teoretická část se soustředí na představení e-learningu, jeho výhod, nevýhod a rovněž detailněji popisuje účastníky a vytvořené standardy e-learningu. Dále popisuje jeho pedagogickou stránku v průběhu vývoje. Nedílnou součástí je popis vzdělávacího modelu 70:20:10 a vzdělávání dospělých. Hlavní praktickou částí je kvantitativní výzkum, jehož cílem je zjistit přístup zaměstnanců k e-learningu a zjistit, jak jej využívají. Výzkumné otázky jsou ověřeny dotazníkovým šetřením, z kterých vzešla řada doporučení. Jako součástí praktické části také vznikla na platformě Fuse komunita, kam jednotlivá oddělení společnosti Hilti ČR spol. s r.o. umísťují své vzdělávací materiály. KLÍČOVÁ SLOVA e-learning, distanční vzdělávání, LMS, vzdělávání, vzdělávací model 70:20:10
|
|
|
Problematika tvorby školních vzdělávacích programů
Rozkydalová, Andrea ; Rusek, Martin (vedoucí práce) ; Čapek Adamec, Martin (oponent)
1 ABSTRAKT: Bakalářská práce se zabývá problematikou tvorby školního vzdělávacího programu, (dále jen ŠVP). Teoretická část se opírá o poznatky z oblasti systému kurikulárních dokumentů, metodiky tvorby ŠVP. Další část práce je věnována analýze vybraných učebních osnov pro oblast Člověk a příroda a Vzdělávací obor Chemie a analýze charakteristiky vzdělávacího oboru Chemie. Vzorek tvoří sedm základních škol. V návaznosti na problematiku tvorby ŠVP je v další části práce pozornost věnována článkům, které se zabývají touto problematikou v odborných časopisech a názorům učitelů na zavedení ŠVP do škol a rozhovorům s pedagogy, kteří sepisovali ŠVP pro vlastní školu. Z nich jsou patrné výhody a nevýhody zavedení ŠVP do škol, jakož i cenné rady k tvorbě samotných dokumentů. Výsledkem mé práce bylo sepsání učebních osnov pro Vzdělávací obor Chemie, podle něhož se bude vyučovat chemie od začátku školního roku 2014/2015.
|
host ::
RSS.