|
|
ENZYMATICKÉ STUDIE TVORBY ORGANOHALOGENOVANÝCH LÁTEK POMOCÍ MODELOVÝCH SUBSTRÁTŮ
Blažková, Ivona ; Tesařová, E. ; Forczek, Sándor
Výzkum v posledních letech prokázal, že se halogenované organické látky tvoří v přírodě vlivem\nbiotických a biotických procesů. Jedním z nejznámějších zdrojů těchto látek jsou reakce\nkatalyzované haloperoxidázami, k nimž patří i chloroperoxidáza (CPO) izolovaná\nz Caldariomyces fumago. CPO enzym byl inkubován s chloridem či bromidem, v přítomnosti\nperoxidu vodíku a organických substrátů. Byly provedeny pokusy se třemi substráty (aceton,\nkyselina octová a glukosa) a s různými koncentracemi halidů. Měření vzorků plynovou\nchromatografií s ECD detektorem prokázalo vliv povahy substrátu i koncentrace halogenidů na\ntvorbu organohalogenovaných produktů.
|
|
|
PŘÍJEM A DISTRIBUCE CHLORFENOLŮ V JEČMENU
Jíšová, Tereza ; Forczek, Sándor ; Tesařová, E.
Chlorované fenoly představují jednu z nejčastějších skupin toxických průmyslových sloučenin.\nJsou odolné vůči biodegradaci a v životním prostředí přetrvávají dlouhou dobu. Potravinářské\nplodiny, jakým je ječmen jarní, jsou náchylné k znečištění různými pesticidy a organickým\nodpadem a tyto látky se pak mohou dostávat i do plodin. Příjem a distribuce 2-chlorfenolu byly\nzkoumány v axenickém ječmenu jarním. Po absorpci 2-chlorfenolu značeného 14C byly rostliny\nsklizeny a vhodné extrakty byly analyzovány pro odvozenou radioaktivitu 2-chlorfenolu. Příjem 2-\nCP kořeny a doprava do listů byly potvrzeny. Radioaktivní bilance byla vypočtena pro jednotlivé\nrostliny.
|
|
|
PŘIROZENÉ ZDROJE CHLOROVANÝCH UHLOVODÍKŮ V PODROSTU SMRKOVÉHO LESA
Štangelová, Pavla ; Wimmer, Zdeněk ; Tesařová, E. ; Forczek, Sándor
Chlor se jako jeden z nejvíce zastoupených prvků v přírodě podílí velkou měrou na\nbiogeochemických cyklech. Doposud bylo identifikováno velké množství antropogenních i\npřirozených zdrojů emitujících těkavé chlorované uhlovodíky, avšak přirozené zdroje nebyly stále\ndostatečně prozkoumány. Cílem této studie je získat informace o potencionálních zdrojích\ntěkavých chlorovaných uhlovodíků v podrostu smrkového lesa. Emise těkavých chlorovaných\nuhlovodíků vybraných druhů mechorostů, kapradin a hub byly měřeny vzorkovací metodou SPME\nspojenou s GC-MS analýzou. Pro napodobení zvýšené zátěže chloridy na životní prostředí, byl\njako stresový faktor použit roztok chloridu sodného. Ve většině přírodních vzorků byl objeven\ntrichlormethan (chloroform), příležitostně byl objeven dichlormethan, tetrachlorethen a\ntetrachlormethan. Po zvýšení koncentrace chloridů, byl u některých přírodních vzorků pozorován\nnárůst emisí trichlormethanu a tetrachlormethanu.
|
|
|
STUDIUM FAKTORŮ, OVLIVŇUJÍCÍCH ROZVOJ "VODNÍHO KVĚTU" VE VODNÍ NÁDRŽI SEČ
Forczek, Sándor ; Holík, Josef ; Rederer, L. ; Koza, V.
V této práci jsme sledovali řadu parametrů, které mají vliv na rozvoj vodního květu na nádrži Seč.\nMezi sledované parametry, které ovlivňují dynamický vývoj populace sinic a řas, patří především\nklimatické podmínky v daném roce (teplota vzduchu a množství srážek, množství dopadajícího\nsvětla), teplotní stratifikace vody, koncentrace kyslíku, celkového fosforu a fosfátů, koncentrace\nrůzných forem dusíku, množství organických látek, zákal a nezanedbatelnou úlohu má druhová\nčetnost a rozmanitost fytoplanktonu i zooplanktonu.\nV letech 2012 až 2014 nedošlo v letních měsících k masivnímu kvetení vody, nicméně pomocí\nnaměřených fyzikálních, chemických a biologických údajů jsme hodnotili rozvoj populaci sinic a\nřas. K pochopení tvorby vodního květu, predikci rozvoje a k možnostem jejího potlačení je nutno\npřihlížet k populačně dynamickým faktorům, ovlivňujícím přemnožení sinic.
|
|
|
TĚKAVÉ NÍZKOMOLEKULÁRNÍ ORGANOCHLOROVANÉ LÁTKY Z PŘÍRODNÍCH A ANTROPOGENNĚ OVLIVNĚNÝCH EKOSYSTÉMŮ
Forczek, Sándor ; Holík, Josef ; Rederer, L. ; Ferenčík, M.
V biogeochemickém cyklu chloru se chlorované sloučeniny podílí na přírodních i lidmi\novlivněných procesech vznikem sloučenin, které mohou být identické s chlorovanými polutanty,\nstanovovánými metodou AOX (adsorbovatelné organické halogeny). Těkavé chlorované\nuhlovodíky jsou v centru zájmu vzhledem k jejich toxicitě a možné úloze při rozpadu\natmosférického ozonu. Některé těkavé chlorované uhlovodíky jsou reaktivní a zároveň toxické,\nnapř. chloroform, který má antropogenní i přírodní zdroje a může vznikat abiotickými i biotickými\nprocesy. V této studii je sledován výskyt chloroformu a AOX v přírodně čistém prostředí v okolí\nvodní nádrže Hamry. Dále je koncentrace AOX a chloroformu vyhodnocena v korelaci s\nmeteorologickými a fyzikálně-chemickými vlastnostmi vody.
|
|
|
Testování stimulace klíčení a počátečního růstu přípravků Trisol
Šerá, Božena ; Hájková, M.
Na obilkách ječmene (Hordeum vulgare L. RESPEKT) byl ověřován stimulační efekt preparátů firmy BEIDEA. Růstové pokusy probíhaly vkontejnerech s pískem, při setí do 2 cm a 4 cm hloubky při kontrolovaných laboratorních podmínkách. Sledována byla vzcházivost obilek, růst a hmotnost sušiny nadzemních a podzemních orgánů. Všechny vyvíjené přípravky měly pozitivní vliv na vzcházivost a na růst. Stimulační efekt růstu je diskutován v textu.
|
|
|
Příspěvek k mapování plasticity u ježatky kuří nohy (Echinochloa crus-galli (L.) P.B.) v solí kontaminované půdě
Šerá, Božena ; Gajdová, Iveta ; Nováková, Markéta
Ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli (L.) P.B.) patří mezi významné plevele okopanin především v teplejších částech našeho státu. Při výzkumu vegetace rostoucí kolem silnic a dálnic byl tento druh opakovaně nacházen kolem různých typů komunikací. Druh má pravděpodobně širokou niku, která umožňuje jeho růst i v nepříznivých podmínkách solí kontaminovaných okolí silnic. Cílem práce bylo potvrdit, že ježatka kuří noha může úspěšně růst v zasoleném substrátu a také stanovit, jaká koncentrace solí je pro její růst inhibující. Testy v růstové místnosti probíhaly na mladých rostlinách, které byly pěstovány ve standardním půdním substrátu s přidaným chloridem sodným (NaCl: 0,12 %, 0,25 %, 0,50 %, 0,99 %, 1,96%). Testy prokázaly úspěšný nárůst podzemní i nadzemní biomasy u substrátů s koncentrací NaCl nižší nebo rovno 0,99 %. U koncentrace 1,96 % byl zjištěn významný pokles v přírůstcích a v tvorbě biomasy jak podzemních tak nadzemních orgánů. Růst rostlin pod různým stresem zasolení je blíže diskutován v textu.
|
|
|
Různá reakce semen kultivarů máku setého po ošetření netermálním plazmatem
Banulescu, G. ; Gajdová, Iveta ; Šerá, Božena ; Kuchtová, P. ; Šerý, M. ; Špatenka, P. ; Hnatiuc, E.
Ověřován byl vliv ošetření nízkoteplotním atmosférickým plazmatem generovaným mezi elektrodami (GlidArc) na růst semen máku setého. Použité časy ošetření: 0 s, 180 s, 300 s a 600 s. Pracovní plyn vzduch. Sledovány byly klíčivost a počáteční růst dvou kultivarů máku setého (Papaver somniferum L., kultivary Major a Orfeus). Hodnoty kontrolních měření (čas expozice 0 s) se u testovaných kultivarů lišily. Proto se při vyhodnocování dat vycházelo z procentuálních hodnot jednotlivých kultivarů vztažených k odpovídající kontrole. Pozitivně byly ovlivněny především délky klíčků u kultivaru Major (22 %, čas 180 s). Počet klíčících semen u obou kultivarů nebyl plazmatem ovlivněn.
|
|
|
Nárůst biomasy u rosičky krvavé (Digitaria sanguinalis (L.) SCOP.) v solí kontaminované půdě – skleníkový experiment
Nováková, Markéta ; Gajdová, Iveta ; Šerá, Božena
Rosička krvavá (Digitaria sanguinalis (L.) SCOP.) není uvedena na Ellenbergově seznamu halofytních druhů rostlin. Přesto je častým druhem běžně rostoucím podél silnic na solí kontaminovaných půdách. Testy ve skleníkovém prostředí byly zaměřeny na zjištění výše hodnot zasolení, při kterých rosička krvavá produkuje biomasu a při kterých již se projeví ztráty na biomase. Použit byl standardní půdní substrát kontaminovaný NaCl v rozsahu 0,12- 1,96 %. Testy prokázaly úspěšný nárůst podzemní i nadzemní biomasy u substrátů s nižší koncentrací NaCl. U vyšších koncentrací byly některé rostliny i přes ztráty na biomase schopné vytvořit generativní orgány a zralá semena. Bylo tak potvrzeno, že rosička krvavá je fakultativním halofytem.
|
|
|
Vliv různých typů zdrojů plazmy na růst semen. Laboratorní pokus na Pohance seté
Šerá, Božena ; Gajdová, Iveta ; Čermák, M. ; Gavril, B. ; Hnatiuc, E. ; Kováčik, D. ; Kříha, V. ; Sláma, J. ; Šerý, M. ; Špatenka, P.
Byla testována klíčivost a počáteční růst nažek pohanky seté (Fagopyrum aesculentum) po ošetření nízkoteplotním plazmatem generovaným různými typy elektrických výbojů s použitím vzduchu jako nosného, resp. pracovního plynu. Byly použity tři časové expozice ošetření: 3 min, 5 min, 10 min. Sledovány byly tyto biologické parametry: klíčivost, délka klíčků a jejich hmotnost. Data byla vyhodnocena dvoucestnou analýzou variance. Byl prokázán významný vliv typu plazmového výboje, času expozice a kombinace obou faktorů. Největší stimulační vliv na klíčivost a počáteční růst nažek byl zjištěn po aplikaci GlidArc plazmatu. Naopak nejmenší vliv vykazovalo plazma generované PDBV výbojem, které se Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2012 249 vyznačuje vysokou hustotou energie. Pro plazmové úpravy se proto musí u této aparatury použít podstatně kratší časy.
|
host ::
RSS.