Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Uplatňování ustanovení Lisabonské smlouvy o zapojení národních parlamentů do rozhodovacích postupů EU 10 let poté
Tetourová, Eva ; Král, Richard (oponent)
Uplatňování ustanovení Lisabonské smlouvy o zapojení národních parlamentů do rozhodovacích postupů EU 10 let poté Abstrakt Přijetí Lisabonské smlouvy znamenalo několik zásadních institucionálních změn ve fungování EU. Došlo například k dalšímu posunu ke spolurozhodování o sekundárních právních aktech Evropským parlamentem, jež se stalo řádným legislativním postupem. Bylo rovněž přistoupeno k rozšíření rozhodování kvalifikovanou většinou v Radě, namísto jednomyslnosti, jejíž určení podléhá novým podmínkám. V neposlední řadě došlo k rozčlenění pravomocí EU na výlučné, sdílené a doplňkové a koordinační. Tyto a další související kroky znamenaly zároveň intenzivnější zapojení národních parlamentů, jednak ve smyslu kontroly správného výkonu svěřených pravomocí, ale také ve smyslu určité demokratické pojistky nově nastavených postupů. Cílem předložené práce je podání komplexního obrazu platné právní úpravy v této oblasti, včetně historického shrnutí faktorů, které ovlivnily její současnou podobu. V návaznosti na to přináší bilanční zhodnocení nejčastěji využívaných mechanismů po desetileté zkušenosti s jejich uplatňováním. Na základě něj dochází následně k zamyšlení nad tím, jakým způsobem a zda vůbec by mohlo být potenciálu vnitrostátních parlamentů v tomto ohledu ještě lépe a efektivněji využito, ať už za...
Uplatňování ustanovení Lisabonské smlouvy o zapojení národních parlamentů do rozhodovacích postupů EU 10 let poté
Tetourová, Eva ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Grmelová, Nicole (oponent) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Uplatňování ustanovení Lisabonské smlouvy o zapojení národních parlamentů do rozhodovacích postupů EU 10 let poté Abstrakt Přijetí Lisabonské smlouvy znamenalo několik zásadních institucionálních změn ve fungování EU. Došlo například k dalšímu posunu ke spolurozhodování o sekundárních právních aktech Evropským parlamentem, jež se stalo řádným legislativním postupem. Bylo rovněž přistoupeno k rozšíření rozhodování kvalifikovanou většinou v Radě, namísto jednomyslnosti, jejíž určení podléhá novým podmínkám. V neposlední řadě došlo k rozčlenění pravomocí EU na výlučné, sdílené a doplňkové a koordinační. Tyto a další související kroky znamenaly zároveň intenzivnější zapojení národních parlamentů, jednak ve smyslu kontroly správného výkonu svěřených pravomocí, ale také ve smyslu určité demokratické pojistky nově nastavených postupů. Cílem předložené práce je podání komplexního obrazu platné právní úpravy v této oblasti, včetně historického shrnutí faktorů, které ovlivnily její současnou podobu. V návaznosti na to přináší bilanční zhodnocení nejčastěji využívaných mechanismů po desetileté zkušenosti s jejich uplatňováním. Na základě něj dochází následně k zamyšlení nad tím, jakým způsobem a zda vůbec by mohlo být potenciálu vnitrostátních parlamentů v tomto ohledu ještě lépe a efektivněji využito, ať už za...
Svobodný přístup k informacím v EU a ve vybraných státech: Studie č. 5.319
Tetourová, Eva ; Mylková, Petra ; Pohl, Michal
Práce se zabývá aktuálně velmi diskutovanou problematikou svobodného přístupu k informacím, a to zejména z pohledu přístupu vybraných států k poskytování informací ve veřejném sektoru. Pozornost je věnována v prvé řadě právní úpravě tohoto tématu na úrovni Evropské unie, jejíž legislativa podstatným způsobem ovlivňuje úpravu této problematiky v jednotlivých členských státech. Další část práce je pak věnována přehledu podmínek pro přístup k informacím ve vybraných evropských státech, a to především ve vztahu k subjektům, které mají právo o informace žádat, druhu informací, na které mají právo, orgánům, které jsou povinny informace poskytovat, či postupu jednotlivých subjektů v procesu poskytování informací a jeho kontrole.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Pomoc státu obětem násilných trestných činů ve vybraných státech: Studie č. 5.028
Tetourová, Eva
Pomoc obětem trestných činů od státu vychází z principu ochrany práv a oprávněných zájmů osob, které se staly oběťmi trestného činu a v souvislosti s ním utrpěly újmu. Tato pomoc předpokládá vytvoření systému, na základě kterého by stát za splnění určitých podmínek kompenzoval škodu, která těmto osobám vznikla. Ve většině států má však tato pomoc spíše subsidiární charakter. V prvé řadě by to tedy měl být pachatel trestného činu, kdo nahradí oběti vzniklou škodu a poskytne oběti určitou kompenzaci za to, co jí způsobil. V řadě případů však náhrada škody od pachatele není možná a na jeho místo tak nastupuje stát.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Právní úprava přestupků ve vybraných zemí Evropy, se zaměřením na přestupky proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku: Studie č. 5.323
Babka, Tomáš ; Kavěna, Martin ; Mylková, Petra ; Němec, Jan ; Pohl, Michal ; Syllová, Jindřiška ; Tetourová, Eva
Práce se zabývá problematikou právní úpravy přestupků ve vybraných zemích Evropy, přičemž zvláštní důraz je věnován přestupkům v oblasti veřejného pořádku, občanského soužití a majetku. Práce se zaměřuje především na sankce udělované za tato protiprávní jednání a na postupy uplatňované, jestliže pachatel dobrovolně neplní uložené sankce. Mimo jiné se text zabývá také vymezením subjektů příslušných k projednávání takto spáchaných přestupků a postupů, které mohou být uplatněny, jestliže pachatel jedná při spáchání přestupku recidivně. Součástí této práce je také zodpovězení otázky, zda právní řády vybraných zemí umožňují postihovat dávky sociální povahy v případě nesplnění sankcí uložených za spáchaný přestupek.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Právní úprava státního zastupitelství ve vybraných zemích: Studie č. 5.331
Babka, Tomáš ; Dupláková, Daniela ; Kavěna, Martin ; Mylková, Petra ; Pohl, Michal ; Tetourová, Eva
Studie poskytuje podrobný přehled právní úpravy státního zastupitelství ve vybraných evropských zemích (Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko a Velká Británie). Vnitrostátní právní úprava uvedených států je podrobně popsána z hlediska právního zakotvení státního zastupitelství, struktury státního zastupitelství, způsobu jmenování a odvolávání funkcionářů, vztahu státního zastupitelství k ostatním relevantním orgánům, systému řízení jednotlivých úrovní státního zastupitelství a popisu pravomocí státního zastupitelství. Informační podklad dále poskytuje přehled dostupných zdrojů pro další případné rešerše, a to nejen primárních zdrojů (vnitrostátní zákony), ale též dostupných překladů zákonů, odborných publikací i srovnávacích materiálů a publikací Evropské unie na téma právní úpravy státního zastupitelství v členských státech EU.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Trest doživotí jako výjimečný trest: Studie č. 5.333
Bartošková, Petra ; Černá, Martina ; Fuksová, Veronika ; Pultarová, Hana ; Tetourová, Eva
Studie se zabývá srovnáním trestu odnětí svobody na doživotí ve vybraných evropských zemích z hlediska jeho povahy jako trestu výjimečného. Práce je zaměřena zejména na podmínky udělení a výkonu doživotního trestu, a na možnost podmíněného propuštění z výkonu trestu doživotí. V práci jsou také představeny specifické instituty spojené s trestem doživotí v některých zemích (časově neomezená detence, možnost přeměny doživotního trestu apod.)
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Právní úprava úplatkářství v mezinárodních souvislostech: Studie č. 5.334
Syllová, Jindřiška ; Tetourová, Eva
Subjektem korupčních trestných činů v České republice a ve Francii je osoba obstarávající veřejný zájem. V německých zemích je subjekt užší, jedná se o úředníky veřejné správy. Skutková podstata uplácení a přijetí úplatku se v uvedených státech příliš neliší. Úplatkem je vždy výhoda materiálního i nemateriálního charakteru. Judikatura všech zemí určuje, co je ještě úplatkem a co je pouze společensky akceptovatelnou pozorností. Ve všech státech musí u přijetí úplatku existovat souvislost mezi výhodou a jednáním pachatele, které následovalo nebo předcházelo jejímu přijetí či přislíbení. Případ ujednání spočívajícího v přijetí slibu o poskytnutí politické funkce za závazek určité činnosti v rámci zastupitelského mandátu (např. vzdání se mandátu) nebyl u uvedených státech konkrétně nalezen. Pokud se týká Francie, kde mohou být poslanci potenciálními pachateli přijetí úplatku, dostupné komentáře podobný případ nezaznamenaly.
Plný text: Stáhnout plný textPDF

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.