Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hluboké učení jako sociálně konstruovaná technologie
Libovický, Jindřich ; Orhan, Mehmet A. (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Předkládaná práce se zabývá hlubokým strojovým učením a umělou inteligencí jako sociálně konstruovanou technologií. Místo obvyklého pohledu, který vysvětluje vznik hlubokého učení jako důsledek stavu technologické reality, používám Bijkerův teoretický rámec a vysvětluji vývoj prostřednictvím hodnot a zájmů relevantních sociálních skupiny (veřejnost, lidé se zvláštním zájmem o technologie, IT specialisté a výzkumníci v oblasti umělé inteligence). Pro každou z těchto skupin jsem vybral anglicky psaná online média, která se na danou skupinu zaměřují a analzyzoval jejich obsahy v~letech 2012--2016. Analýza ukázala posun od vědeckých k technologickým tématům v článcích cílených na výzkuníky v oblasti umělé inteligence a širokou veřejnost, které považují hluboké učeníza přelomovu technologii. Články cílené na čtenáře se zvláštním zájmem o technologie se umělé inteligenci podobně věnují, ale není jí zde přikládán zvláštní status. Stejně jako v případě médií cílených na IT specialisty, považují hluboké učení za technologii jako každou jinou.
Role influencerů na Instagramu v životě teenagerů
Pichlerová, Klára ; Zezulková, Markéta (vedoucí práce) ; Orhan, Mehmet A. (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce je role novodobých názorových vůdců působících na sociálních sítích, v této práci konkrétně na Instagramu, v životě teenagerů. Cílem teoretické části práce je charakterizovat influencery a zasadit je do historického kontextu názorového vůdcovství. Jelikož práce pojednává o influencerech na sociálních sítích, v práci je objasněn i historický kontext vzniku internetu a webu 2.0, díky kterému mohly tyto platformy vzniknout. Poslední kapitola teoretické části je věnována charakteristice současné generace dospívajících a jejich vztah se sociálními sítěmi. Praktická část diplomové práce analyzuje výsledky kvantitativního měření. Výzkum byl distribuován mezi studenty pražského gymnázia pomocí internetového odkazu. Dotazník byl složen z pěti částí, přičemž každá byla zaměřena na jiné téma. Na závěr práce probíhá diskuze výsledků v kontextu teoretického rámce. Na základě provedeného výzkumu bylo zjištěno, že teenageři tráví na Instagramu přibližně 30 minut denně a nejčastěji ho navštěvují večer před spaním. Považují ho spíše za sociální síť s negativním vlivem a to především na kvalitu spánku a kyberšikanu. U influencerů na Instagramu se nechávají inspirovat v módě a cestování. Dalším důvodem k jejich sledování jsou stejné zájmy s influencerem.
Means of direct content monetization for creators of written content in Czech Republic
Romaňák, Adam ; Orhan, Mehmet A. (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá, jak nezávislí autoři textů v Česku operují na hranici kreativních procesů a managementu jejich autorských podniků. Prostřednictvím sady výzkumných otázek práce prochází soubor aktuálně dostupných metod a nástrojů pro monetizaci textových obsahů, analyzuje jejich vliv na tvorbu obsahů, sleduje jejich napojení na základní autorské motivace a prozkoumává současný stav oblasti kulturních zprostředkovatelů v oboru psaní a publikování. Jakožto první lokální akademické šetření v této oblasti, práce nejdříve představuje klíčové koncepty a následně se vydává cestou kvalitativní studie, která se prostřednictvím sedmi polostrukturovaných rozhovorů snaží induktivní metodou zakotvené teorie identifikovat motivy a možné teoretické koncepty. Výsledky výzkumné části opřené o vzorek cílové populace přitom naznačují, že tuzemští nezávislí autoři vykazují vysokou úroveň vynalézavosti při tvorbě vlastních strategií monetizace, přičemž překonávají nejistotu neoddělitelně spjatou s autorskou profesí. Členové zkoumaného vzorku také inklinovali k vnitřním motivacím jako zdroji energie pro tvůrčí úsilí. Ačkoliv se jim pak během tvorby díky metodě vydávání ve vlastním nákladu a statutu nezávislých autorů dostávalo velkého množství tvůrčí svobody, celkové výsledky výzkumu naznačují, že tradiční...
Role influencerů na Instagramu v životě teenagerů
Pichlerová, Klára ; Zezulková, Markéta (vedoucí práce) ; Orhan, Mehmet A. (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce je role novodobých názorových vůdců působících na sociálních sítích, v této práci konkrétně na Instagramu, v životě teenagerů. Cílem teoretické části práce je charakterizovat influencery a zasadit je do historického kontextu názorového vůdcovství. Jelikož práce pojednává o influencerech na sociálních sítích, v práci je objasněn i historický kontext vzniku internetu a webu 2.0, díky kterému mohly tyto platformy vzniknout. Poslední kapitola teoretické části je věnována charakteristice současné generace dospívajících a jejich vztah se sociálními sítěmi. Praktická část diplomové práce analyzuje výsledky kvantitativního měření. Výzkum byl distribuován mezi studenty pražského gymnázia pomocí internetového odkazu. Dotazník byl složen z pěti částí, přičemž každá byla zaměřena na jiné téma. Na závěr práce probíhá diskuze výsledků v kontextu teoretického rámce. Na základě provedeného výzkumu bylo zjištěno, že teenageři tráví na Instagramu přibližně 30 minut denně a nejčastěji ho navštěvují večer před spaním. Považují ho spíše za sociální síť s negativním vlivem a to především na kvalitu spánku a kyberšikanu. U influencerů na Instagramu se nechávají inspirovat v módě a cestování. Dalším důvodem k jejich sledování jsou stejné zájmy s influencerem.
Hluboké učení jako sociálně konstruovaná technologie
Libovický, Jindřich ; Orhan, Mehmet A. (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Předkládaná práce se zabývá hlubokým strojovým učením a umělou inteligencí jako sociálně konstruovanou technologií. Místo obvyklého pohledu, který vysvětluje vznik hlubokého učení jako důsledek stavu technologické reality, používám Bijkerův teoretický rámec a vysvětluji vývoj prostřednictvím hodnot a zájmů relevantních sociálních skupiny (veřejnost, lidé se zvláštním zájmem o technologie, IT specialisté a výzkumníci v oblasti umělé inteligence). Pro každou z těchto skupin jsem vybral anglicky psaná online média, která se na danou skupinu zaměřují a analzyzoval jejich obsahy v~letech 2012--2016. Analýza ukázala posun od vědeckých k technologickým tématům v článcích cílených na výzkuníky v oblasti umělé inteligence a širokou veřejnost, které považují hluboké učeníza přelomovu technologii. Články cílené na čtenáře se zvláštním zájmem o technologie se umělé inteligenci podobně věnují, ale není jí zde přikládán zvláštní status. Stejně jako v případě médií cílených na IT specialisty, považují hluboké učení za technologii jako každou jinou.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.