|
|
Operační léčba zlomenin patní kosti. Optimalizace postavení sustentakulárního šroubu
Pazour, Jan ; Džupa, Valér (vedoucí práce) ; Krtička, Milan (oponent) ; Obruba, Petr (oponent)
Souhrn Předložená práce se zabývá problematikou operační léčby nitrokloubních zlomenin patní kosti. Osteosyntéza zlomenin patní kosti extenzivním laterálním přístupem je spojena s významným rizikem raných komplikací. Méně invazivní operační přístupy toto riziko snižují, nicméně do- sažení kvalitní repozice zlomeniny je obtížnější. Dalším úskalím při operační léčbě je správné umístění sustentakulárního šroubu, které je technicky náročné. Nesprávné umístění sustentaku- lárního šroubu je spojeno s rizikem penetrace šroubu do talokalkaneálního kloubu, či iritace anatomických struktur v okolí sustentaculum tali. Při malpozici sustentakulárního šroubu může být negativně ovlivněna stabilita výsledné osteosyntézy. Cílem práce bylo porovnat výsledky léčby nitrokloubní zlomeniny patní kosti dlahovou osteo- syntézou z extenzivního laterálního přístupu nebo ostesyntézou hřebem C-nail operačním pří- stupem k sinus tarsi z pohledu výskytu raných komplikací, stability osteosyntézy a funkčních výsledků. Dále byla analyzována pozice sustentakulárního šroubu a zjišťován vliv různého umístění šroubu na stabilitu osteosyntézy. Práce byla rozdělena na část klinickou a experimen- tální. V klinické části byla provedena retrospektivní analýza souboru pacientů (n=98) operovaných pro nitrokloubní zlomeninu patní kosti úhlově...
|
|
|
Léčení zlomenin diafýzy humeru metodou retrográdního elastického hřebování humeru podle Hackethala - klinické a experimentální ověření role této metody v současné traumatologii
Obruba, Petr ; Džupa, Valér (vedoucí práce) ; Horák, Zdeněk (oponent) ; Paša, Libor (oponent)
Souhrn Hackethalova osteosyntéza zlomenin diafýzy humeru svazkem elastických hřebů byla ve své době spolehlivou a ekonomicky nenáročnou metodou ke stabilizaci jednoduchých zlomenin diafýzy humeru. Od nástupu solidních hřebů byla pro svou údajnou nestabilitu opouštěna nejprve v Německu, postupně i v našich zemích. Na několika pracovištích se ale úspěšně používá dodnes. Cílem této práce bylo zjistit, jestli stabilita uvedené metody je srovnatelná se stabilitou modernějších metod, jestli její použití není doprovázeno větším množstvím komplikací a jak závisí stabilita montáže na počtu a tloušťce použitých implantátů. Současně byla porovnána ekonomická náročnost jednotlivých metod moderní osteosyntézy diafýzy humeru. K ověření stanovených hypotéz byly vypracovány dvě klinické a jedna experimentální studie. První klinická studie byla zaměřena na úspěšnost osteosyntézy a její komplikace. V souboru 50 pacientů vznikl při hojení u čtyř pacientů (8 %) pakloub, příčinou byla vždy nesprávná indikace nebo chyba v technickém provedení operace. Jednou byla zaznamenána povrchní infekce, hluboká u žádného pacienta. Devět pacientů (18 %) se zhojilo s angulační nebo rotační úchylkou, ty neovlivnily funkčnost končetiny. Trvalé omezení hybnosti lokte nebylo v souboru zaznamenáno, ramene u pěti pacientů (10 %) lehké bez omezení...
|
|
|
Léčení zlomenin diafýzy humeru metodou retrográdního elastického hřebování humeru podle Hackethala - klinické a experimentální ověření role této metody v současné traumatologii
Obruba, Petr ; Džupa, Valér (vedoucí práce) ; Horák, Zdeněk (oponent) ; Paša, Libor (oponent)
Souhrn Hackethalova osteosyntéza zlomenin diafýzy humeru svazkem elastických hřebů byla ve své době spolehlivou a ekonomicky nenáročnou metodou ke stabilizaci jednoduchých zlomenin diafýzy humeru. Od nástupu solidních hřebů byla pro svou údajnou nestabilitu opouštěna nejprve v Německu, postupně i v našich zemích. Na několika pracovištích se ale úspěšně používá dodnes. Cílem této práce bylo zjistit, jestli stabilita uvedené metody je srovnatelná se stabilitou modernějších metod, jestli její použití není doprovázeno větším množstvím komplikací a jak závisí stabilita montáže na počtu a tloušťce použitých implantátů. Současně byla porovnána ekonomická náročnost jednotlivých metod moderní osteosyntézy diafýzy humeru. K ověření stanovených hypotéz byly vypracovány dvě klinické a jedna experimentální studie. První klinická studie byla zaměřena na úspěšnost osteosyntézy a její komplikace. V souboru 50 pacientů vznikl při hojení u čtyř pacientů (8 %) pakloub, příčinou byla vždy nesprávná indikace nebo chyba v technickém provedení operace. Jednou byla zaznamenána povrchní infekce, hluboká u žádného pacienta. Devět pacientů (18 %) se zhojilo s angulační nebo rotační úchylkou, ty neovlivnily funkčnost končetiny. Trvalé omezení hybnosti lokte nebylo v souboru zaznamenáno, ramene u pěti pacientů (10 %) lehké bez omezení...
|
host ::
RSS.