Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 134 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Antropologická reflexe ženy v druhé polovině 19. století. Dimenze intimně osobnostního prožívání jako předpoklad vnitřní ženské emancipace
Vlčková, Lenka ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Práce se zabývá osobnostně-intimním rozměrem proměny ženství v průběhu druhé poloviny 19. století. Hlavní důraz je kladen na proměnu ženské subjektivity v kontrastu se zažitou a kulturně podmíněnou ženskou rolí. Zaměření práce: biologická determinaci ženy z pohledu (maskulinního) diskursu devatenáctého století a vliv socializačních faktorů na proměnu uchopování ženské subjektivity. Hlavní důraz je v práci kladen na roli matky jako (ne)zprostředkovatelky specifických druhu informací o manželském soužití. Metodicky se práce opírá o historické, kulturně-antropologické, sociologické výzkumy a rozměr genderu jako kulturně a sociálně vytvořeného konstruktu. Hlavní kostrou je biologická determinace ženství, ženská psychika, dospívání, osvětový vliv církve, ženská připravenost pro manželství, postavení svobodné matky. V daném kontextu jde o zdůraznění paradoxu požadavku na ženu a ženství. Žena byla tradicí vychovávaná k vedení domácnosti a k roli manželky a matky bez toho, aby jí byly poskytnuty informace o početí a jiných otázkách intimního soužití manželů. Nuance v proměně ženství v průběhu druhé poloviny devatenáctého století jsou zdůrazněny na životních reflexích dvou žen: Honoráty Zapové a Marie Fingerhutové-Storchové. Práce postihuje novou generaci žen, která se objevuje v průběhu druhé poloviny devatenáctého...
Homo Sapiens nebo Homo Brutalis? Psychiatrické vědění, násilí a kriminalita v poválečném Československu, západním Německu a Velké Británii (1945-1970)
Střelec, Jakub ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Gjuričová, Adéla (oponent) ; Zimmermann, Volker (oponent)
Tato disertační práce se zabývá forenzní psychiatrií, násilím a kriminalitou v poválečné Evropě. Zaměřuje se na proměny vnímání násilného chování v psychiatrickém vědění a na posuzování násilné kriminality v trestních řízeních v Československu, západním Německu a Velké Británii od konce druhé světové války do přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Cílem této práce je přispět k většímu porozumění vlivu expertního vědění o člověku, jeho chování a duševním zdraví v různých poválečných modernizačních projektech. Na úvod vymezuje disertační práce pojem odpovědnosti pachatelů s duševní poruchou v trestním právu v jednotlivých zemích a postavení psychiatrů jako znalců u soudu. Následně se zaměřuje na dvě hlavní části: v první zkoumá psychiatrické vědění o násilí a kriminalitě na základě rozboru odborných článků a publikací, které byly psychiatry a psychology publikovány ve sledovaném období. Zde se soustředí na různé interpretace násilného a agresivního chování u člověka, stejně tak na podobnosti a rozdíly v psychiatrickém vědění napříč železnou oponou. V druhé části se práce zaměřuje na posuzování násilné kriminality ze strany psychiatrů na základě vybraných sond do soudních spisů. Zabývá se tak dopady války na násilí v rodinném prostředí, infanticidou, sexuálními vraždami nebo etnicitou a násilnou...
Privatizace bytového fondu nových spolkových zemí SRN po roce 1990
Plhák, David ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Práce pojednává o privatizacích bytového fondu v nových spolkových zemích Spolkové republiky Německo od roku 1990 do roku 2008. Cílem této práce je zmapovat vývoj privatizačních procesů a zanalyzovat jejich dopady na vývoj bytového fondu. Pro nastínění kontextu se práce nejprve věnuje okolnostem sjednocení Německa a výchozímu stavu bytového fondu nových spolkových zemí. První část práce se věnuje privatizacím, které byly spojeny s procesem transformace východoněmeckého bytového sektoru na tržní hospodářství. Tyto privatizace bývají označovány jako "první vlna" privatizací. V této části je nastíněn právní rámec privatizací a jejich průběh v 90. letech. Dále tato část obsahuje pojednání o restitucích, které byly jakožto specifická forma privatizací součástí transformace bytového trhu. První část práce je uzavřena zhodnocením dopadů privatizací na vývoj bytového fondu v 90. letech. Druhá část se zaměřuje na "druhou vlnu" privatizací komunálního bytového fondu, která započala na přelomu tisíciletí. Primární motivací již nebyla transformace bytového trhu, ale spíše snaha stabilizovat hospodaření daných měst a obcí. Tyto privatizace mimo jiné reagovaly na vývoj v nových spolkových zemích, kdy ke konci 90. let došlo k poklesu počtu obyvatel a nárůstu míry neobsazenosti bytů. Druhá část práce se dále...
Konec česko-německého soužití na Liberecku
Misařová, Adéla ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Liberec sehrával významnou roli v česko-německých vztazích již od roku 1918, kdy byla vytvořena provincie Deutsch Böhmen. Za druhé světové války pak jeho význam ještě vzrostl, neboť se stal hlavním městem Sudetské župy a je také znám jako rodiště Konrada Henleina. Ve městě žilo na konci války podle odhadů 80 % německých obyvatel a tento fakt ovlivnil jak průběh osvobození, tak i následné odsunové akce. Osvobození nebylo na Liberecku očekáváno s nadšením, jako tomu bylo v jiných městech mimo pohraničí. Bylo spíše charakterizováno zmatkem, nejistotou a strachem před sovětskou armádou, která se mstila německým zajatcům za válečná příkoří. Osvobození znamenalo pro Liberec konec bezmála sedmi let německého útlaku, nicméně nebylo oslavováno. Mnoho Němců odcházelo z města ještě za války, včetně velké části nacistického vedení. Naopak sem přicházeli navrátilci z války - lidé, jež se po obsazení Sudet přestěhovali do vnitrozemí a dále ti, kteří s Libercem neměli nic společného a jen zde chtěli začít nový život. Situace byla velmi nepřehledná a počty obyvatel a jejich národnostní složení uvádí literatura často odlišně. Zajímavé je dále také sledovat, jaké aspekty vedly k tomu, že se různá města v Československu postavila ke stejnému problému naprosto odlišným způsobem.
Proti Masarykově republice - Monarchismus jako ideologie části české katolické inteligence v meziválečném období
Rychtar, Jakub ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Diplomová práce se zabývá politickými aspekty postavení polské menšiny v současné Litevské republice. Ve vzájemné provázanosti jsou postupně analyzovány východiska a praxe litevské národnostní a jazykové politiky, relevantní sociodemografické charakteristiky polské menšiny a jejich interakce v politickém systému, manifestovaná ve vzorcích procesů polské menšinové mobilizace a reprezentace v politických strukturách státu. Rozbor politického rozměru vztahu litevských Poláků a mateřského polského státu a stručné srovnání jejich postavení s příbuznými polskými menšinami v Bělorusku a na Ukrajině zasazují analýzu do mezinárodního kontextu. Práce konkrétními způsoby dokládá, že navzdory komparativně velmi dobrým endogenním zdrojům a formálně nediskriminační politice litevského státu, je polská menšina v politickém systému Litevské republiky v důsledku charakteru struktur politické příležitosti soustavně podreprezentována. Ačkoli agregace a artikulace polských menšinových zájmů v současné Litvě plně odpovídají konvenčním vzorcům v institucionalizovaných demokraciích, poznatky práce vyvracejí předpoklad oslabování litevsko-polského etnického dělení v politickém systému a naopak přinášejí důkazy probíhající monoetnizace soupeřících politických subjektů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 134 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.