|
|
Působení raného kontaktu mezi matkou a dítětem po porodu na subjektivní vnímání jejich vztahu
Kolumpková, Michaela ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Takács, Lea (oponent)
Tato práce sleduje působení raného kontaktu mezi matkou a dítětem bezprostředně po porodu na emoční naladění matky ve vztahu k dítěti. Teoretická část se zabývá problematikou situace porodu, dalším vývojem po porodu s důrazem na samotný raný kontakt a cestami navázání vztahu mezi matkou a dítětem. Závěr teoretické části se týká kvality vztahu mezi matkou a dítětem a interakcí mezi nimi. Empirická část zjišťuje, zda raný kontakt bezprostředně po porodu, případně celkový kontakt mezi matkou a dítětem v porodnici a další faktory na straně matky nebo dítěte, působí na emoční naladění matky na její dítě. Výzkum byl postaven na výpovědích matek, které se vyjadřovaly o svém dítěti. Předpokládalo se, že naladění matky souvisí s volbou adjektiv popisující dítě nebo celou situaci. Výzkum však neprokázal významné působení výskytu raného kontaktu na další emoční naladění matky na dítě. Na základě výsledků výzkumu lze tedy vyvodit závěr, že bezprostřední raný kontakt po porodu nemá významný vliv na kvalitu vztahu mezi matkou a dítětem a i bez raného kontaktu je možné být pozitivně naladěn na dítě. Tento výzkum tedy podporuje fakt, že nelze jasně dokázat, že je to právě raný kontakt, který napomáhá vzniku vazby mezi matkou.
|
|
|
Psychosociální intervence po hromadných kritických událostech s přihlédnutím k potřebám osob nevidomých a slabozrakých
Citavá, Karolína ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Práce zpracovává problematiku psychosociální intervence po hromadných kritických událostech a zaměřuje se na její specifika pro osoby nevidomé a slabozraké. Po definici pojmů se nejdříve věnuje psychosociální intervenci obecně, dále se pak zaměřuje na ty aspekty, ve kterých existují odlišnosti v případě práce s osobami nevidomými a slabozrakými. To jsou zejména aspekty týkající se správné prvotní komunikace a adekvátního zacházení, které zvyšují pocit zachování kontroly a soběstačnosti. Dále pak podává přehled českých i některých zahraničních existujících vodítek na toto téma. V poslední části navrhuje výzkumný projekt, který by prověřil, zda a za jakých podmínek se znalost vodítek odrazí na prožívání obětí nevidomých a slabozrakých. Klíčová slova Psychosociální intervence, hromadné kritické události, osoby nevidomé a slabozraké
|
|
|
Vývoj osobnosti u dětí předškolního a školního věku z pohledu analytické psychologie
Franzová, Martina ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent)
Práce se zabývá vývojem osobnosti u dětí předškolního a školního věku, na který je nahlíženo z perspektivy analytické psychologie C. G. Junga a jeho následovníků. V literárně- přehledové části se věnuje nejprve vymezení pojmu osobnost a uvedení vybraných teorií podle jiných psychologických směrů. Dále seznamuje s Jungovým pohledem na dětskou psychologii a uvedena je i Neumannova teorie vývoje vědomí a Fordhamův náhled na problematiku. Největší pozornost je věnována symbolické tvorbě dětí, jejich imaginaci a tomu, jaký mají vliv na utváření jejich osobnosti. Výstupem práce je návrh výzkumu vývoje dětské osobnosti pohledem analytické psychologie, ve kterém se pracuje s analýzou dat získaných ze dvou projektivních metod, Scénotestu a Testu pohádek. Klíčová slova: Analytická psychologie, Vývoj osobnosti, Předškolní věk, Školní věk, Test pohádek, Scénotest
|
|
|
Možnosti rozvoje vnímané akademické účinnosti ve školním prostředí
Lávičková, Soňa ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent)
Teoretickým východiskem vnímané akademické účinnosti je Bandurova koncepce vnímané osobní účinnosti. Vnímaná akademická účinnost, která je jedním z prediktorů školní úspěšnosti, je vymezena jako varianta vnímané osobní účinnosti. Těžiště práce spočívá v popisu vývoje vnímané akademické účinnosti od nástupu do první třídy až po ukončení středoškolského studia s důrazem na přechodová období. Dále jsou ke každému období uváděny proměnné, které mohou působit na podporu anebo pokles vnímané akademické účinnosti. V závěrečné části je navržen výzkumný projekt, jenž se zaměří na význam učitele pro rozvoj vnímané akademické účinnosti. Klíčová slova: vnímaná akademická účinnost, školní úspěšnost žáků, přechodová období, základní škola, střední škola
|
|
|
Hodnocení psychosociálního klimatu rodičkami v malé porodnici.
Žipajová, Věra ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Takács, Lea (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na mapování a hodnocení psychosociálního klimatu porodnice v Česko- německé horské nemocnici s.r.o. rodičkami. Je teoreticko-empirického charakteru. Teoretická část práce přináší poznatky o psychických změnách, kterými žena prochází v době těhotenství, porodu i krátce po porodu. Prostor je dále věnován problematice potřeb rodičky, stresu v perinatálním období a psychopatologii ženy ve zmíněných obdobích. Probrány jsou zde také sociokulturní souvislosti perinatální péče. Stěžejní je popis psychosociálních aspektů perinatální péče a komunikace se ženou v perinatálním období. Výzkumná část práce se zaměřuje na analýzu psychosociálního klimatu porodnice ve Vrchlabí. Pro analýzu je využit Dotazník psychosociálního klimatu porodnice KLI-P, který vyplnilo 51 rodiček, a doplňující kvalitativní dotázání 10 rodiček. Analýza je doplněna o pohled dvou porodních asistentek na přístup k rodičkám v porodnici ve Vrchlabí. Výsledky z dotazníku KLI-P jsou srovnávány statistickou metodou testování hypotéz. Rodičky z porodnice ve Vrchlabí jsou na základě těchto testování statisticky významně spokojenější ve všech proměnných v porovnání s rodičkami ze všech vybraných typů porodnic. Pouze rozdíl celkové spokojenosti s oddělením šestinedělí ve srovnání s rodičkami z menších typů porodnic nebyl...
|
|
|
Vývoj dětských skupin a agresivita
Šustová, Petra ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Tato bakalářské práce se zabývá vývojem skupin a agresivitou v dětských kolektivech. V první kapitole jsou představeny klíčové skupinové charakteristiky a teoretický základ vývoje skupin. Zaměřila jsem se především na skupinovou strukturu, skupinovou dynamiku a skupinové normy. Druhá kapitola se věnuje specifikům dětských skupin. Agrese v dětských kolektivech je popsána ve třetí kapitole. Nejdůležitější částí této práce je čtvrtá kapitola. Snažila jsem se v ní identifikovat rizikové fáze ve vývoji skupin, které mohou přispívat ke zvýšené agresivitě v dětských kolektivech. Závěrečnou část tvoří návrh výzkumu, který se zaměřuje na porovnání agresivity a viktimizace mezi fází formování a bouření.
|
|
|
Agrese a vývoj dětských skupin
Doležalová, Barbora ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Tato práce pojednává o agresivním chování v souvislosti s dětskými skupinami. První část práce je literárně přehledová, zahrnující různé poznatky týkající se teorií, druhů a příčin agrese. Dále se pak zaměřuje na vývoj a dynamiku skupiny, se zaměřením na školní prostředí, a agresivními jevy, které ve skupině mohou nastat. Následně navrhuje možné formy prevence těchto jevů, které by vedly k jejich utlumení či odstranění. Druhou část práce se věnuje návrhu výzkumu, ve kterém je experimentálně ověřována účinnost vybraného preventivního programu na náhodně vybraném souboru tříd. Klíčová slova: Agrese - teorie agrese - typy a příčiny agresivity - dětská skupina - prevence
|
|
|
Social Games in Early Mother-Infant Interaction
Hrivíková, Zuzana ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent)
Cieľom našej štúdie je preskúmať výskyt sociálnych herných rutín v rámci prirodzenej interakcie matky s dieťaťom vo veku 4 mesiacov, ktoré sa uskutočňujú v situácii tváre v tvar. Participácia dieťaťa na herných rutinach bola sledovaná ako reakcie deti na prebiehajucu interakciu na úrovni orientácie pohľadu a afektivity. Naším ďalším zámerom bolo sledovanie vplyvu faktorov na strane matky a dieťaťa. V súvislostí s matkou sme skúmali vzťah sociálnych herných rutín so senzitivitou matky. U dieťaťa sme predpokladali kľúčovú rolu temperamentu. 54 matiek sa zúžastnilo výskumnej situácie, kde prebiehala voľná interakcia. Sociálne herné rutiny sme detekovali na základe analýzy interakcie prostredníctvom stanovených kritéri u väčšiny dyád. Senzitivita matky bola kódovaná na základe škály MAAS a hodnoty temperamentu dieťaťa vznikli z výpovedí dotazníka IBQ-R. Výsledky poukázali na výskyt sociálnych herných rutín v prirodzenej interakcii matky s dieťaťom. Ich výskyt bol spojený s prežívaním pozitívnejšej afektivity dieťaťa v porovnaní s bežnou interakciou. Výsledky zaznamenali vzťah s utíšiteľnosťou, vokálnou reaktivitou a strachom dieťaťa v rámci škál temperamentu. Naše zistenia ukazujú, že sociálne herné rutiny sú súčasťou prirodzenej interakcie matky a dieťaťa vo veku štyroch mesiacov. Kľúčové slová: hra,...
|
|
|
Psychosociální aspekty porodní a poporodní péče
Takács, Lea ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Weiss, Petr (oponent) ; Vavřinková, Blanka (oponent)
Název: Psychosociální aspekty porodní a poporodní péče Autor: Mgr. Lea Takács Pracoviště: Katedra psychologie Školitel: PhDr. Simona Hoskovcová, Ph.D. Konzultant: MUDr. PhDr. Pavel Čepický, CSc. Abstrakt Současný stav poznání: Spokojenost rodiček s porodní a poporodní péčí je do značné míry ovlivněna psychosociálními faktory. Navzdory rozsáhlému výzkumu však není pojem spokojenosti s perinatální péčí dostatečně definován a vyjasněn, často je navíc zaměňován s příbuznými, avšak odlišnými pojmy, zejména s pojmem spokojenosti s porodem. Nejasnosti se týkají především určení dimenzí a determinant spokojenosti s péčí u různých skupin rodiček a rovněž role, kterou hrají pro tuto spokojenost psychosociální faktory ve srovnání s biomedicínskými proměnnými. Cíle: Cílem této práce je prohloubit porozumění pojmu spokojenosti s perinatální péčí analýzou psychosociálních a biomedicínských faktorů, které tuto spokojenost ovlivňují u různých skupin rodiček rozlišených podle typu porodu (vaginální porod, akutní císařský řez, plánovaný císařský řez). S ohledem na záměr osvětlit rozdíl mezi spokojeností s péčí a spokojeností s porodem byly analýzy prediktorů provedeny zvlášť pro obě tyto proměnné. Metodika: K identifikaci klíčových prediktorů spokojenosti byla užita ordinální logistická regrese. Data byla získána od souboru...
|
|
|
Genderová specifika sociální opory
Radovnická, Kateřina ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent)
Bakalářská práce shrnuje genderové aspekty sociální opory. Zabývá se odlišnostmi v kvantitě a kvalitě poskytované i přijímané sociální opory u mužů a žen. Zaměřuje se zejména na situaci mužů v přijímání a poskytování sociální opory a zmiňuje i případnou souvislost s výchovou v České republice. Hlavní část práce, tedy část teoretická, charakterizuje dva hlavní pilíře práce, z nichž jedním je gender a druhým sociální opora. Dále se zaměřuje na porovnání sociální opory již konkrétně u muže a ženy. Navazující část se zabývá rozpracováním návrhu výzkumu, který se věnuje sociální opoře mužů. Zabývá se otázkou, zdali se muži při vyhledávání sociální opory častěji obracejí na ženy či na muže.
|
host ::
RSS.