|
|
Confidence Gap a její vliv na participaci žen ve vedoucích pozicích
Kudrnáčová, Michaela ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Voleková, Hana (oponent)
Confidence gap a její vliv na participaci žen ve vedoucích pozicích Michaela Kudrnáčová Abstrakt Práce se zabývá propastí mezi mužským a ženským sebevědomím a jejím vlivem na ženy ve vedoucích, řídících a rozhodovacích pozicích. Slouží jako ucelené shrnutí dosavadních nejdůležitějších poznatků týkajících se této problematiky. Záměrem práce je zjistit míru vlivu deficitu ženského sebevědomí na participaci žen ve vedoucích, řídících a rozhodovacích pozicích, a identifikovat tuto problematiku v českém prostředí. V závislosti na literatuře a dostupných empirických poznatcích jsou ženy do značné míry vedeny svým bezprostředním okolím už od raného věku ke stereotypnímu chování a jednání v závislosti na příslušných genderových rolích, což v mnoha případech může vést právě k deficitu jejich sebevědomí a následně negativnímu ovlivnění participace žen ve vedoucích, řídících a rozhodovacích pozicích jako jednomu z mnoha důsledků nedostatku sebevědomí. Zjištění práce otevírají diskuzi pro odbornou i laickou veřejnost o způsobu, jakým jsou ženy vnímány a přijímány společností a jak lze změnit situaci pracujících žen k lepšímu.
|
|
|
Nové formy cestovního ruchu a jejich vliv na město
Klicnar, Filip ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Práce se zabývá rostoucím objemem a měnícím se charakterem cestovního ruchu v Evropě, který byl umožněn liberalizací leteckého trhu (nástup nízkonákladového letectví) a sdílenou ekonomikou (Airbnb). V návaznosti na tyto posuny vzniká nový segment turistů, kteří jsou v práci popsáni jako nezávislí cestovatelé. Práce se zaměřuje na vzájemné působení těchto tří faktorů na prostředí města, tedy jeho socio-geografickou, socio-ekonomickou strukturu a socio-kulturní strukturu. Vlivem nízkonákladového letectví se turisté a cestovatelé koncentrují primárně do omezeného počtu evropských měst, které vytvořily vhodné podmínky pro tyto letecké společnosti. V samotných městech se pak turismus šíří z koncentrické zóny centra města do zóny vnitřního města, kde vzniká nový turistický průmysl uzpůsobený pro nezávislé cestovatele. Tato turistifikace prohlubuje gentrifikační proces a prostorové nerovnosti. Díky platformě Airbnb byla překlenuta omezená hotelová nabídka v centru a ubytovací sektor se vetkal do struktury rezidentních oblastí vnitřního města. Takto turistifikované oblasti města nabývají socio-kulturně heterogenního charakteru. Avšak s tím, jak rostou náklady života ve vnitřním městě, stává se tento prostor stále více socio-ekonomicky homogenní. To také vede k odcizení obyvatel periferie k centrálním...
|
|
|
Legitimizace v lidskoprávním diskurzu
Andresová, Zuzana ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Autorka ve svém textu hledá odpověd na otázku, jak je koncept lidských práv využíván k legitimizaci určitého mocenského postavení. V první části textu popisuje koncept lidských práv a šíři sociologických pohledů, které se snaží vysvětlit podstatu tohoto konceptu. V druhé části textu se pak zabývá procesem symbolické nadvlády. Pomocí teorií pole, habitusu, kapitálu a symbolické moci P. Bourdieuho popisuje autorka mechanismus symbolické interakce, především pak specifika této interakce ve školním prostředí. Vychází z textů M. Madsena, který aplikuje Bourdieho poznatky do analýzy právního pole. Tyto poznatky autorka využívá k popisu specifických vztahů mezi subjekty na poli lidských práv. V závěru textu provádí analýzu výuky lidských práv a ukazuje jakým konkrétním způsobem jsou lidská práva k legitimizaci postavení využívána.
|
|
|
Analýza diskursů porodu ve vybraných českých médiích
Suchánková, Markéta ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu sporu ohledně domácích porodů a diskursů s ním spojených. Možnost volby místa a průběhu porodu je českém prostředí stále velmi omezená a domácí porody jsou předmětem kontroverze mezi odbornou lékařskou veřejností a státními institucemi na straně jedné a porodními asistentkami, občanskými hnutími a angažujícími se matkami na straně druhé. Téma rozděluje laickou i odbornou veřejnost. Je nastolováno mimo jiné prostřednictvím diskursů, které odrážejí názory a stanoviska dvou znesvářených skupin - zastánců lékařsky vedeného porodu a stoupenců porodu přirozeného. V rámci mediálního zpravodajství lze identifikovat dva hlavní proudy diskursivní formace, rozptylu konceptů, tematických výběrů, objektů a modalit dospívání ke tvrzením - diskurs lékařský a diskurs přirozený. Kontroverze obou diskursů v českých médiích eskalovala kauzou s porodní asistentkou Ivanou Königsmarkovou, která v roce 2009 asistovala u domácího porodu, který skončil tragicky - vážným poškozením a následnou smrtí dítěte. Právě na případu Ivany Königsmarkové a jeho prezentace v médiích ilustruji, jakým způsobem stoupenci obou soupeřících koncepcí konstruují diskursivní objekt (domácí porod), jaké prostředky využívají k produkci svých tvrzení, čím se ospravedlňují a legitimizují své jednání a jaké...
|
|
| |
|
|
Subjektivní sociální status a třída. Jejich determinanty. Co ovlivňuje percepci vlastního postavení ve společnosti?
Daneš, David ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá subjektivní dimenzí sociální stratifikace, přesněji subjektivní třídou a subjektivním statusem. Autor nejprve poukazuje na subjektivní aspekty v tradičních teoretických východiscích třídního a hierarchického pojetí sociální stratifikace. Následně rozebírá subjektivní třídu a status jako jim analogické koncepty a popisuje jejich aplikaci v empirických výzkumech zahraniční i české sociologie. V analytické části je předložena vlastní sekundární analýza dat z reprezentativního šetření ISSP 1992, 1999, 2009 a Sociální distance 2007 pro ČR. Její pomocí autor popisuje rozdíly mezi oběma přístupy a změnu jejich rozložení i vztahu v čase. Zatímco subjektivní status je v čase relativně stabilní, subjektivní třída prochází řadou změn. Jejich původcem je především subjektivně identifikovaná dělnická třída, jejíž zastoupení v čase slábne a přibližuje tím třídu k subjektivnímu statusu. Dále se autor věnuje odlišnostem deklarovaných důvodů pro identifikaci se třídou. Pro nižší třídu má význam především příjem, střední a vyšší uvádí i vzdělání a druh zaměstnání. U vyšší třídy však nad příjmem převažuje význam životního stylu. Jádro práce tvoří regresní analýza, která prokázala rozdílnost obou přístupů jak z hlediska míry prediktability, tak i struktury a vlivu nezávisle...
|
|
|
Prestiž povolání učitele
Fiala, Jan ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Gorčíková, Magdaléna (oponent)
Práce se zabývá problematikou prestiže povolání učitele. Hlavním cílem práce je pokusit se zjistit, jak sami učitelé vnímají prestiž spjatou s jejich povoláním. Výzkum spočíval v hloubkových polostrukturovaných rozhovorech s učiteli na toto téma a v jejich následné analýze. Ukázalo se, že ačkoliv učitelé zaujímají v rámci škál prestiže povolání pravidelně přední příčky, při rozhovorech projevovali názor, že prestiž spjatou s jejich povoláním považují za velmi nízkou. Práce dále předkládá a podrobněji popisuje faktory, které se na základě analýzy realizovaných rozhovorů ukázaly v souvislosti s nízkým sebehodnocením učitelů z hlediska prestiže jako hlavní. Jde především o relativně nižší finanční ohodnocení a s tím spjatou nižší životní úroveň, která nutí učitele k vedlejším příjmům. Dále pak z analýzy vyplynulo, že na nízké sebehodnocení učitelů má vliv údajná nižší obtížnost pedagogických fakult, obtížné posuzování výsledků práce a nedoceněnost náročnosti práce ze strany veřejnosti. Opomenout nelze ani malý vliv školských odborů a neexistenci profesních organizací, které by hájily zájmy učitelů. V neposlední řadě má na nízké sebehodnocení učitelů vliv i přesvědčení veřejnosti, že učitelství není odborným a vysoce kvalifikovaným povoláním. V pozadí řady uvedených faktorů pak identifikuji dle mého...
|
|
|
Životní strategie žen ve vědě
Novotná, Hana ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Tématem diplomové práce jsou způsoby harmonizace vědecké práce a péče o domácnost na pozadí transformace vědy. Autorka si klade za cíl popsat proměnu institucionálních aspektů vědecké práce a její reflexi v biografiích vědkyň. S tímto cílem nejprve provádí historický exkurz stručně mapující účast žen na vědeckém bádání a popis změn, ke kterým došlo v souvislosti s transformací vědy. Následně se autorka zaměřuje na současný diskurz týkající se rovného postavení žen a mužů ve vědě. V rámci tohoto diskurzu je poukazováno na kontradiktorní tlak požadavků kladených na vědu a požadavku mateřství, kterému musí vědkyně čelit. Těžištěm práce je představení výsledků vlastního kvalitativního výzkumu. Na základě analýzy hloubkových rozhovorů autorka dospívá k závěru, že i přes přetrvávání a další posilování genderových stereotypů dochází k pozitivnímu posunu ve vnímání žen ve vědě. Navzdory tomuto posunu se v souvislosti s probíhajícími změnami vědecké práce objevuje nová hrozba spočívající v nejistotě vědeckého zaměstnání pramenící z průniku tržních principů do vědy. V práci je tedy zřetelné nejen zaměření na proměnu institucionálních norem vědecké práce, ale je také kladem silný důraz na prožívání a vnímání jednotlivých vědkyň. Klíčová slova: Věda, ženy, transformace vědy, prekarita
|
|
|
" Kdo neskáče, není z Brd ": Sociologická studie o fenoménu sportovního fanouškovství na Příbramsku
Černohous, Tomáš ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Vrbíková, Lucie (oponent)
Tato práce se zabývá významem sportu a fanouškovství pro sportovní příznivce. Snahou je studovat především ty skupiny sportovních fanoušků, které byli do dnešních dní výzkumy často opomíjené. Studie obsahuje analýzu rozhovorů provedených s fanoušky (konkrétně s členy fanklubu) volejbalových a fotbalových klubů z Příbrami. Výsledky ukazují, že je fandění spojenou nejen se sledováním sportovního zápasu, ale také s různými vnějšími skutečnostmi a může mít i sociální rozměr. Následně je aplikován model čtyř ideálních typů fotbalových příznivců vytvořený Richardem Giulianottim na volejbalové příznivce. Ukazuje se, že je tento model vhodný pro identifikování některých skupin fanoušků, ale příznivci mohou vykazovat některé znaky jak tradičních, tak konzumních kategorií.
|
|
| |
host ::
RSS.