|
|
Bytový interiér pro nevidomé
Martineková, Daniela
Tato závěrečná práce je rozdělena do dvou částí. První, teoretická část se převážně zaobírá rešerší úrovní zrakových postižení a orientací nevidomých v prostoru. V dalších kapitolách teoretické části se dozvíme o různých kompenzačních pomůckách, které ve svém každodenním životě mohou využít a požadavků na interiér a jeho zařizovací prvky. V druhé, praktické části se práce zaměřuje na mé návrhy pro omezení vybraných kolizních míst. Tyto návrhy jsou následně posouzeny nevidomým, panem Josefem Konečným. Následuje vyhodnocení funkčnosti a realizovatelnosti vybraných návrhů se závěrečnou diskusí a přínosem pro praxi.
|
|
|
Akceptace zrakového postižení v produktivním věku
Havlíčková, Adéla ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Bakalářská práce se skládá z teoretické a výzkumné části. Zabývá se akceptací zrakového postižení v produktivním věku, přičemž se konkrétně zabývá získaným zrakovým postižením. Teoretická část vymezuje zrakové postižení vrozené a získané, dále obsahuje nejčastější příčiny zrakového postižení, jeho důsledky a s tím spjaté psychické změny, dále popisuje možnosti úspěšné akceptace ve formě zahraniční studie, a nakonec se zabývá možnostmi sociální rehabilitací a jejími formami. Cílem šetření je popsat, jak lidé reflektují svůj proces přijetí ztráty zraku a jaké oblasti tuto akceptaci ovlivnily a jaké jsou rozdíly mezi mužským a ženským prožíváním ve vztahu k jejich osobnostním rysům. Pomocí kvalitativního výzkumu formou polostrukturovaných rozhovorů se třemi respondenty se ukázalo, že nejzásadnější byla pro respondenty změna myšlení a motivace ke zvládnutí krizové situace. Dále se ukázalo, že velký vliv na proces akceptace má sledování vlastního pokroku v oblasti soběstačnosti a podpora okolí. Nemalou roli také hrála profesionální podpora a pomoc. Dále bylo možné sledovat odlišnosti v prožívání ztráty náhlé a postupné. Výsledky byly porovnávány se zahraniční studií a s odbornými zdroji uvedenými v teoretické části. Data byla analyzována pomocí softwaru MAXQDA. KLÍČOVÁ SLOVA Zrakové postižení,...
|
|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče o dětského pacienta se zrakovou vadou / strabismem
ŽLIČAŘOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o dětského pacienta se zrakovou vadou strabismem. Název této zrakové vady vznikl od slova strabidzein - šilhati, a to z řeckého původu. Český název pro tuto zrakovou vadu je šilhání. Pokud tato vada není v brzkém věku dítěte včas rozpoznána a diagnostikována, může v pozdějším věku dítěti způsobovat zdravotní komplikace. U opožděné léčby může zdravotní komplikace způsobovat i v dospělosti. Prvním cílem bakalářské práce bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče u dětského pacientka s touto diagnostikovanou vadou, a to především u hospitalizovaných dětí. Druhým cílem bylo zmapovat úlohu sestry vedukaci dětského pacienta s diagnostikovanou zrakovou vadou/ strabismem, a to především v rámci předoperační a pooperační péče u hospitalizovaných dětí. Třetím cílem bylo zmapovat vliv onemocnění na psychické potřeby dětského pacienta se strabismem, a to tedy jednak u hospitalizovaných dětí v nemocnici a jednak u rodin s dětmi se strabismem. A posledním cílem bylo zmapovat vliv onemocnění na sociální potřeby dětského pacienta se strabismem, a to také v případě hospitalizovaných dětí v nemocnici a zároveň vliv na sociální potřeby dítěte v rodinách. Výzkumná část byla vytvořena na základě kvalitativního šetření, a to metodou dotazování v rodinách s dětmi se strabismem a s jejich rodiči a se sestrami pracujícími na oční klinice FN Brno na pracovišti Dětské nemocnice. Sběr dat proběhl pomocí techniky hloubkových rozhovorů. Sběr dat v rodinách byl proveden osobně nebo online a hloubkové rozhovory se sestrami proběhly osobně na oddělení v nemocnici. Výsledky byly zpracovány metodou tužka a papír do kategorií a podkategorií. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že v současné době je přístup v předoperační a pooperační péči velmi individuální a přizpůsoben potřebám dětských pacientů. Hospitalizace dětského pacienta se zákonným zástupcem nebo doprovodem se stává samozřejmostí dle možností oddělení. V rámci našeho setření bylo zjištěno, že specifika v rámci ošetřovatelské péče jsou nejvíce spojená s tím, že dítě po operaci nevidí, má zakryté jedno nebo obě oči. A zdravotnický personál se tak stává "očima" dítěte a veškerá péče se následně odvíjí od toho. Dále byly zmapovány úlohy sestry v edukaci dětského pacienta, kde bylo zjištěno, jak je důležité edukovat jednak dítě, dle jeho věku, ale podstatné je edukovat i rodiče. A díky tomu je celá hospitalizace zpravidla poklidnější, protože dostatek informací mají i rodiče a vzájemná spolupráce mezi nemocničním personálem a rodiči funguje. Dále bylo potvrzeno, že malé děti se strabismem nemají problém se začleněním do kolektivu, ani jim strabismus nedělá problém ve sportovních aktivitách. Žádné dítě v rozhovorech však nedělá sport na profesionální úrovni, zde možnost omezení nelze hodnotit. Dále bylo zjištěno, že mnohdy samotný strabismus a jeho diagnostiku snáší po psychické stránce hůře rodiče než samotné děti. A závěrem bylo zjištěno, že dětem z kompenzačních pomůcek dělá nejvíce obtíže používání okluzoru. Zde je potřeba další přizpůsobení této kompenzační pomůcky dětem tak, aby byla co nejvíce vyhovující a léčba byla účinná. Výsledky získané výzkumným šetřením lze použít k vytvoření edukačního letáku pro děti a jejich rodiče motivující je k nošení okluzoru, a i dalších kompenzačních pomůcek při strabismu. A to z důvodu, že právě v rodinách bylo zjištěno časté odmítání nošení okluzoru, anebo brýlí jako kompenzační pomůcky, popřípadě jejich sundávání.
|
|
|
Úprava přístupnosti prostředí pro žáka se zrakovým postižením v základní škole
KABEŠOVÁ, Eliška
Bakalářská práce úprava přístupnosti prostředí pro žáka se zrakovým postižením na základní škole se zabývá možnostmi přístupnosti prostředí základních škol hlavního vzdělávacího proudu. Cílem bakalářské práce je vytvoření adekvátní teoretické báze ke zvolenému tématu a na jejím podkladě zpracovat kvalitativní popis přístupnosti prostředí školy pro vzdělávání žáka se zrakovým postižením. Dílčím cílem kvalifikační práce je evaluace opatření přístupnosti konkrétního školního prostředí pro vzdělávání žáka se zrakovým postižením a zpracování obecných doporučení adaptace prostředí školy na potřeby žáků se zrakovým postižením. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu zrakového postižení, vzděláváním žáků se zrakovým postižením, samostatným pohybem a prostorovou orientací, úpravou prostředí. Praktická část obsahuje kvalitativní popis přístupnosti prostředí žákyně se zrakovým postižením zařazené na základní škole hlavního vzdělávacího proudu. Jsou zde vyzdvihnuty především pomůcky žáků se zrakovým postižením, které slouží pro lepší a efektivnější samostatnou práci žáků. Tyto pomůcky mají zásadní význam při poskytování rovných příležitostí a podporování inkluzivního vzdělávání. Obecná doporučení v závěru bakalářské práce informují o dostupných nástrojích a strategiích, které mohou přispět k lepšímu porozumění a podpoře inkluzivního vzdělávání.
|
|
|
Specifika motivace dobrovolníků v práci s osobami s těžkým zrakovým postižením
Placatková, Bára ; Kopřiva, Petr (vedoucí práce) ; Pavlová, Ilona (oponent)
Název: Specifika motivace dobrovolníků v práci s osobami s těžkým zrakovým postižením Cíle: Cílem bakalářské práce je pomocí dotazníku zjistit motivaci a důvody k dobrovolnictví u zrakově postižených klientů v organizaci Okamžik. Teoretická část porovná relevantní výsledky dosavadních výzkumů v českém prostředí. Praktická část se pokusí pochopit a vysvětlit případné rozdíly a nevyjasněné problémy se zaměřením na dynamiku motivace dobrovolníků a její specifika v práci s osobami s těžkým zrakovým postižením. Metody: Metoda výzkumu bude kombinace dotazníku a kvalitativní analýzy shromážděných dat. Vytvořený dotazník, bude rozeslán mezi dobrovolníky z organizace Okamžik. Jako vhodná metoda pro kvalitativní analýzu se jeví zakotvená teorie. Výsledky: Cílem výzkumu bylo poukázat na motivy dobrovolníků z organizace Okamžik a následně je kategorizovat. Dobrovolnictví se mnohem více věnují ženy a nejpočetnější věkovou kategorii v mém výzkumu byli jedinci od 46-55 let. Hlavní motivace k vykonávání dobrovolnické práce se ukázala být pomoc ostatním. Respondenti vyzdvihli profesionální přístup ze strany organizace a školení před zahájením dobrovolnictví. Převzaté a předpokládané motivy jsem pak dále kategorizovala napříč otázkami. Závěr: Termín dobrovolnictví je dnes široce vymezen. Touto bakalářskou prací jsem...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Využití zážitkové pedagogiky ke zprostředkování zkušeností zrakového postižení intaktním dětem
Balíková, Marie ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Kadrnožková, Monika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možností využití zážitkové pedagogiky ke zprostředkování zrakového postižení intaktním dětem na 1. stupni běžné ZŠ. Práce teoreticky popisuje problematiku zrakového postižení, jeho klasifikaci, funkční dopady a systém vzdělávání osob se zrakovým postižením v České republice. Dále se práce věnuje podrobné definici termínu zážitková pedagogika, vymezuje pojem inkluzivní vzdělávání a hledá odpověď na otázku, proč seznamovat intaktní žáky s problematikou (zrakového) postižení. Výzkum této práce se zaměřil na sledování proměny vnímání zrakového postižení intaktními žáky prvního stupně běžné ZŠ po programu zážitkové pedagogiky zaměřeném na problematiku zrakového postižení. K dosažení výzkumného cíle byla při sběru dat využita metoda kvalitativního rozhovoru a při následné analýze metoda otevřeného kódování. Výzkum sledoval několik dílčích oblastí vnímání zrakového postižení (oblast emocí, oblast vědomostí a oblast hypotetického příchodu spolužáka se zrakovým postižením). Na základě zodpovězení dílčích výzkumných otázek v těchto oblastech byla zodpovězena hlavní výzkumná otázka. Výsledky výzkumu ukazují proměnu vnímání zrakového postižení intaktními dětmi na prvním stupni běžné ZŠ, zejména v oblasti emoční a oblasti vnímání potřeb hypotetického spolužáka se zrakovým postižením....
|
host ::
RSS.