|
|
Zkušenost školních psychologů s fenoménem sebepoškozování
Kopalová, Aneta ; Kučerová, Olga (vedoucí práce) ; Švamberk Šauerová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem sebepoškozování. Teoretická část je členěna do několika tematických okruhů. První z nich se týká sebepoškozování a všech jeho náležitostí od definice, vymezení pojetí sebepoškozování v rámci diplomové práce, klasifikace, způsobů, etiologie, rizikových faktorů související se sebepoškozováním, účelu sebepoškozování, definování copingových strategií až k souvislosti sebepoškozování a závislostí a samotné počátky sebepoškozování. Dále je zde vymezeno vývojové období adolescence a výskytu rizikového chování, které se váže k tomuto období. Následuje kapitola škola a školní klima, vymezení školního poradenského pracoviště a všech zaměstnanců v rámci školního poradenského pracoviště a jednotlivých vztahů školního psychologa s vnitřní vztahovou sítí školy. Také je zde popsána kapitola prevence, kde jsou charakterizovány druhy prevencí, zmíněn minimální preventivní program a samotná prevence ve vztahu k sebepoškozování a program SOSI. Poslední kapitolou v teoretické práci je intervence, kde je zmíněn přehled psychoterapeutikcých přístupů, působnosti školního psychologa a intervence, alternativní techniky sebepoškozování a podpora duševního zdraví. Výzkumná část začíná představením cílů výzkumu a výzkumných otázek. Design zkoumání byl koncipován jako...
|
|
|
Srovnání využití vybraných apercepčních technik u dětí ve věku 6 až 7 let
Tylš Adámková, Jana ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent) ; Preiss, Marek (oponent)
Disertační práce se věnuje problematice užití apercepčních technik v diagnostice dětí ve věku 6 a 7 let se zaměřením na praxi školního psychologa. Teoretická část se zaměřuje zejména na téma psychologické diagnostiky na poli školní psychologie, úžeji pak na využití apercepčních technik, jejich přínosy a také na jejich kritiku. Druhým těžištěm teoretické části je seznámení s Tematickým apercepčním testem a metodou Roberts-2 a dále pak s vybranými skórovacími systémy. V úvodu praktické části je představena metodologie výzkumu. Třiceti dětem ve věku 6 a 7 let byly předloženy obě diagnostické metody a jejich odpovědi byly skórovány pomocí standardizovaných systémů a následně srovnány jak kvantitativně, tak kvalitativní metodologií. Lze říci, že příběhy evokované tabulemi Roberts-2 jsou vyšší vývojové kvality než příběhy podané na základě tabulí TAT, které jsou pro dotazované děti větší výzvou a vidíme v nich spíše, jak dítě reaguje v zátěži. V práci jsou taktéž popsána specifika administrace těchto metod v dětském věku. Na základě dat od 50 dětí byly vytvořeny pracovní české normy pro děti ve věku 6 a 7 let k metodě Roberts-2 a byly srovnány s originálními americkými normami.
|
|
|
Vybrané aspekty role školního psychologa v mateřských školách
Denysjuková, Kateřina ; Kučerová, Olga (vedoucí práce) ; Frombergerová, Anna (oponent)
Role školního psychologa v mateřské škole Bc. Kateřina Denysjuková 2022 ABSTRAKT Tato práce se zaměří na otázku role školního psychologa v prostředí české státní mateřské školy. Práce je v této oblasti průkopnickou, jelikož se jedná o nové a v literatuře dosud nedostatečně reflektované téma. Teoretická část práce bude zaměřena především na popis náplně práce a role školního psychologa jako takového, na legislativní stanoviska umožňující tento nový trend, na možnosti a obraz psychologického poradenství pro předškolní děti a jeho srovnání s možnostmi školního psychologa. Rovněž se zaměří na předpokládané důvody intervence školního psychologa v MŠ z pohledu častých obtíží předškolních dětí. Empirická část shrne obraz práce školního psychologa v MŠ. Tato část bude vycházet z kvalitativní analýzy rozhovorů se školními psychology pracujícími pro MŠ. Cílem práce je nastínit, jaký potenciál a úskalí má spolupráce školního psychologa s MŠ, jaké jsou důvody pro spolupráci MŠ a školního psychologa, jaká očekávání a překážky zde vyvstávají a jaké jsou možnosti intervence, které může školní psycholog mateřským školám nabídnout. Celkový obraz role školního psychologa v MŠ je pak ilustrován při porovnání s již popsanými rolemi školního psychologa a při popisu dvou nových rolí školního psychologa objevujících se v...
|
|
|
Zkušenost školních psycholožek a psychologů s online poradenstvím
Pakhtusov, Iurii ; Hrabec, Ondřej (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zkušenostmi školních psychologů s online poradenstvím. Teoretická část má tři kapitoly, ve kterých se pojednává o školní psychologii jako oboru, následuje vhled do současného stavu online poradenství a popis online poradenství z pohledu školních psycholožek a psychologů na základě analýzy odborných článků. Cílem této diplomové práce je popsat zkušenost školních psychologů s online poradenstvím během koronavirových opatření. Pro výzkumné účely byl zvolen kvalitativní design. Metoda sběru dat spočívala v realizaci polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor obsahoval čtyři školní psycholožky a jednoho školního psychologa. Analýza dat byla uskutečněna na základě interpretativní fenomenologické analýzy textu. Výsledky výzkumu ukázaly, že souhrnná zkušenost školních psychologů s online poradenstvím spočívala v celkové redukci poradenských služeb, což bylo především zapříčiněno řešením etických otázek jako soukromí a vybudování si pracovních a profesních hranic, dále technickými překážkami a změnou formy práce v online prostředí. Za největší výhodu online prostředí považovali školní psychologové flexibilitu času a místa, resp. možnost se přizpůsobit časovým požadavkům klientů a připojovat se na schůzky z různých míst.
|
|
|
Vznik školního poradenského pracoviště na Královské škole v Praze - Troji - případová studie
Nováková, Adriana ; Kučerová, Olga (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Případová studie popisuje proces budování rodícího se školního poradenského pracoviště na konkrétní soukromé škole v Praze. Teoretická část poskytuje odborný rámec a popisuje, co je smyslem poradenského pracoviště na škole, jak je definováno v legislativě naší země, kdo jsou jeho členové a jaká je náplň práce každého z nich. Každá škola má však svá specifika, ze kterých vycházejí specifické potřeby vedení, učitelů i žáků a poradenské pracoviště by na ně mělo reagovat. Praktická část detailně popisuje jednotlivé kroky procesu vzniku poradenského pracoviště a přináší způsob přemýšlení i konkrétní otázky, které si zakladatel v tomto procesu klade. Výstupem je návrh koncepce školního poradenského pracoviště, jak bude fungovat na této konkrétní škole. Práce je inspirací dalším školám, které svá poradenská pracoviště teprve zakládají.
|
|
| |
|
|
Psychologické aspekty kyberšikany
Šmolka, Michal ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Diplomová práce "Psychologické aspekty kyberšikany" se zabývá šikanou, moderními komunikačními prostředky a kyberšikanou. Přibližuje hlavní psychologické poznatky o šikaně, zkoumá fenomény komunikace pomocí moderních technologií a předkládá základní informace o stále relativně novém jevu, kterému se říká kyberšikana. Na teoretickou část navazuje část empirická, která je složena z kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Záměrem kvalitativního výzkumu bylo postihnout fenomény spojené se šikanou a kyberšikanou. Kvantitativní výzkum pak podává informaci o výskytu šikany a kyberšikany v České republice a mapuje pocity, které prožívají oběti šikany a kyberšikany. Významnou částí práce je analýza závislosti těchto pocitů na různých faktorech.
|
|
|
Srovnání využití vybraných apercepčních technik u dětí ve věku 6 až 7 let
Adámková, Jana ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Preiss, Marek (oponent) ; Sotáková, Hana (oponent)
Disertační práce se věnuje problematice užití apercepčních technik v diagnostice dětí ve věku 6 a 7 let se zaměřením na praxi školního psychologa. Teoretická část se zaměřuje zejména na téma psychologické diagnostiky na poli školní psychologie, úžeji pak na využití apercepčních technik, jejich přínosy a také na jejich kritiku. Druhým těžištěm teoretické části je seznámení s Tematickým apercepčním testem a metodou Roberts-2 a dále pak s vybranými skórovacími systémy. V úvodu praktické části je představena metodologie výzkumu. Třiceti dětem ve věku 6 a 7 let byly předloženy obě diagnostické metody a jejich odpovědi byly skórovány pomocí standardizovaných systémů a následně srovnány jak kvantitativně, tak kvalitativní metodologií. Lze říci, že příběhy evokované tabulemi Roberts-2 jsou vyšší vývojové kvality než příběhy podané na základě tabulí TAT, které jsou pro dotazované děti větší výzvou a vidíme v nich spíše, jak dítě reaguje v zátěži. V práci jsou taktéž popsána specifika administrace těchto metod v dětském věku. Na základě dat od 50 dětí byly vytvořeny pracovní české normy pro děti ve věku 6 a 7 let k metodě Roberts-2 a byly srovnány s originálními americkými normami.
|
|
|
The cooperation between school psychologists and teams of teachers from the school psychologists's perspective
Sakmárová, Barbora ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá spoluprácou školských psychológov s učiteľmi. Konkrétne sa zameriava na aktivity, ktoré školskí psychológovia pre učiteľov realizujú. Cieľom práce je sledovať, aký je prístup školských psychológov k realizácii týchto aktivít z hľadiska praktík a postojov. Teoretické východiská približujú históriu, no najmä súčasné poňatie školskej psychológie - legislatívne vymedzenie, náplň práce a tiež kritické miesta profesie, popisované odbornou literatúrou a výskumami. Ďalej sa v tejto časti pojednáva o učiteľskom povolaní s dôrazom na riziká učiteľského povolania, akými je výrazná záťaž, stres či syndróm vyhorenia. Následne je predstavených niekoľko konkrétnych foriem spolupráce školských psychológov s učiteľmi, spoločne s úskaliami, ktoré vzťah učiteľa a psychológa často sprevádzajú. Empirická časť predstavuje výsledky kvalitatívneho výskumu, ktorý spočíval v realizácii pološtruktúrovaných rozhovorov s desiatimi školskými psychologičkami a troma školskými psychológmi. Rozhovory boli následne analyzované pomocou tematickej analýzy. Ukazuje sa, že školskí psychológovia vytvárajú pre učiteľské tímy rôzne formy aktivít. Prevažne sú to skupinové stretnutia zamerané na spoločné zdieľanie, ale aj rôzne vzdelávacie aktivity či dokonca nácvik relaxácie. V priebehu distančného vzdelávania...
|
|
|
Dynamická diagnostika v praxi školního psychologa
Mrázková, Marína ; Lucká, Barbora (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Tato bakalářská práce představuje dynamickou diagnostiku jako přístup, který může být součástí práce školních psychologů a pokouší se zjistit, nakolik je tato metoda aplikována v praxi českých školních psychologů. Data byla shromážděna a analyzována pomocí metody kvalitativního výzkumu z polostrukturovaných rozhovorů ze sedmi školními psychology. Z výzkumu vyplynulo, že školní psychologové ve své práci využívají v různé míře principy dynamické diagnostiky, ale ve většině případů ji nevyužívají systematicky. Tento závěr je ve shodě s výzkumem, který byl realizovaný v rámci projektu RAMPS-VIP III. V závěru práce autorka nabízí hypotézu, že by bylo přínosné, kdyby byli školní psychologové s touto metodou podrobněji seznamováni již během studia, zejména ti, kteří potenciálně míří do školství či poradenství. KLÍČOVÁ SLOVA Dynamická diagnostika, školní psychologie, vzdělávací obtíže, zkušenost zprostředkovaného učení
|
host ::
RSS.