Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Využití družicových dat programu Copernicus pro environmentální výzkum s případovou studií zaměřenou na vyhodnocení REP rekultivovaných ploch v okolí jezera Medard
Hernová, Jana ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Brůna, Josef (oponent)
Využití družicových dat programu Copernicus pro environmentální výzkum s případovou studií zaměřenou na vyhodnocení REP rekultivovaných ploch v okolí jezera Medard Abstrakt Práce je rozdělena do dvou částí na rešeršní část a případovou studii. První část je zaměřena na popis družic Sentinel programu Copernicus a jejich využití pro environmentální výzkum. Práce je rozšířena o příklady studií a projektů, které čerpají a využívají družicových dat z řad Sentinelů s užším zaměřením na Sentinel-2. Druhá část práce se zabývá využitím vegetačního indexu REP ze Sentinelu-2, pro hodnocení vegetace na výsypkách a rekultivovaných plochách a vhodností prostorového rozlišení REP z dat Sentinelu-2. Jako zájmové území byla zvolena oblast jezera Medard. Klíčová slova: družicová data, Copernicus, environmentální výzkum, REP, Medard
Archiv družicových dat CENIA
Kvapil, Jiří
Laboratoř dálkového průzkumu CENIA, české informační agentury životního prostředí v rámci své výzkumné činnosti vyvinula a pro širokou veřejnost zpřístupnila informační systém Archiv družicových dat. Aplikace je dostupná na webu Laboratoře dálkového průzkumu na https://dpz.cenia.cz/archiv. Data jsou využitelná pro nejrůznější aplikace v zemědělství, lesnictví, monitoringu životního prostředí, sledování vývoje území apod.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Využití dálkového průzkumu Země pro zkoumání teplotních charakteristik povrchu
Hofrajtr, Martin ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Brom, Jakub (oponent)
Využití dálkového průzkumu Země pro zkoumání teplotních charakteristik povrchu Abstrakt Cílem této diplomové práce je návrh metodiky pro zpřesnění hodnot povrchové teploty získané z družicových dat Landsat 8 v oblastech s různorodým krajinným pokryvem. V rešeršní části jsou popsány faktory ovlivňující vyzařování zemského povrchu. Taktéž jsou zde zmíněny současné metody používané ke zpracování infračervených termálních dat a k výpočtu povrchové teploty. V praktické části jsou popsána družicová a letecká data použitá v rámci analytického a verifikačního procesu. Všechny části využité metody vedoucí k subpixelové hodnotě povrchové teploty jsou podrobně popsány v metodické části. Výsledky jsou následně porovnány s verifikačními leteckými daty s lepším prostorovým rozlišením a taktéž se současně používanými metodami. Na závěr jsou zmíněny klady i zápory této metody a její možné vylepšení v budoucnu. Klíčová slova: povrchová teplota, povrchová emisivita, družicová data, Landsat 8, letecká data, subpixelová metoda, Česká republika
Hodnocení zdravotního stavu lesních porostů v České republice pomocí satelitních dat Sentinel-2
Lukeš, Petr ; Strejček, R. ; Křístek, Š. ; Mlčoušek, M.
Předkládaná metodika má za cíl navrhnout komplexní systém celoplošného hodnocení zdravotního stavu lesních porostů České republiky na základě analýzy satelitních dat Sentinel2. Metodika řeší celý proces od zpracování zdrojových satelitních dat pomocí zcela nového přístupu založeného na využití všech dostupných satelitních pozorování a jejich zpracování do formy bezoblačných mozaik České republiky za využití přístupu analýzy velkých dat. V\nnásledném kroku jsou produkty odvozené z těchto bezoblačných mozaik (vegetační indexy a jiné analýzy obrazu) porovnány s rozsáhlou databází pozemního šetření zdravotního stavu lesních porostů (hodnoty indexu listové plochy vzorkované v rámci vývoje metodiky - dále LAI, databáze defoliací porostů ICPForests, hyperspektrální letecká data pro vybrané zájmové území, globální databáze detekce těžby). Pro produkty s nejlepším vztahem k pozemním hodnotám indexu listové plochy je vyvinut predikční statistický model zisku hodnot LAI ze satelitních dat. Zdravotní stav porostů je hodnocen na základě sledování meziroční změny hodnot LAI pro bezoblačné mozaiky generované v maximu vegetační fáze vegetace, kde jsou jednotlivé pixely zařazeny do čtyř tříd zdravotního stavu dle míry růstu či poklesu LAI ve sledovaném období. Finální hodnocení zdravotního stavu je aplikováno na úrovni katastrálních území, kde je každé katastrální území zařazeno do čtyř tříd zdravotního stavu na základě procentického zastoupení porostů nejnižší třídy zdravotního stavu (výrazný pokles LAI) k celkové lesnatosti porostů do 80 let věku.
Využití družicových dat programu Copernicus pro environmentální výzkum s případovou studií zaměřenou na vyhodnocení REP rekultivovaných ploch v okolí jezera Medard
Hernová, Jana ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Brůna, Josef (oponent)
Využití družicových dat programu Copernicus pro environmentální výzkum s případovou studií zaměřenou na vyhodnocení REP rekultivovaných ploch v okolí jezera Medard Abstrakt Práce je rozdělena do dvou částí na rešeršní část a případovou studii. První část je zaměřena na popis družic Sentinel programu Copernicus a jejich využití pro environmentální výzkum. Práce je rozšířena o příklady studií a projektů, které čerpají a využívají družicových dat z řad Sentinelů s užším zaměřením na Sentinel-2. Druhá část práce se zabývá využitím vegetačního indexu REP ze Sentinelu-2, pro hodnocení vegetace na výsypkách a rekultivovaných plochách a vhodností prostorového rozlišení REP z dat Sentinelu-2. Jako zájmové území byla zvolena oblast jezera Medard. Klíčová slova: družicová data, Copernicus, environmentální výzkum, REP, Medard
Určování vodní hodnoty sněhu z dat mikrovlnného radiometru
Klímová, Tereza ; Kolář, Jan (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
URČOVÁNÍ VODNÍ HODNOTY SNĚHU Z DAT MIKROVLNNÉHO RADIOMETRU Abstrakt Vodní hodnota sněhu vyjadřuje množství vody ve sněhu a její znalosti pomáhají například v předpovídání povodní. Tato práce se zabývá zjišťováním vodní hodnoty sněhu z dat mikrovlnného radiometru za pomoci dat z pozemních stanic. Vybráno bylo území Norska z důvodu dobré dostupnosti dat. Jako základní instrument byl použit radiometr AMSR2 na japonské družici GCOM. Pro tvorbu map s údaji o vodní hodnotě sněhu byla použita metoda uvažující rozdíly dvou spektrálních kanálů a další vlastnosti sněhu. Při ověření vhodnosti této metody byly k porovnání využity mapy od Norského meteorologického institutu a EUMETSATu, který využívá k tvorbě map jinou metodu. Výsledkem jsou mapy vodní hodnoty sněhu s využitím dat mikrovlnného radiometru. klíčová slova: vodní hodnota sněhu, dálkový průzkum Země, mikrovlnný radiometr
Správa a analýza družicových dat
Krška, David ; Lokoč, Jakub (vedoucí práce) ; Nečaský, Martin (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je navrhnout a otestovat interaktivní nástroj pro analýzu, klasifikaci a barevnou vizualizaci družicových dat. Data jsou předzpracována a automaticky načítána a skládána do barevných snímků. Aplikace umožňuje dále vytvářet a porovnávat klasifikační algoritmy, které pracují jak na samostatných snímcích, tak na kombinaci snímků pořízených v různém časovém období. K testování algoritmů je vytvořeno rozhraní pro tvorbu trénovacích dat a dále je v aplikaci implementováno několik běžně používaných klasifikačních algoritmů. Úspěšnost těchto algoritmů byla porovnána v experimentu na datech z projektu Landsat. Výsledkem této práce je tak aplikace primárně zaměřená na klasifikaci dat, která by po vhodném rozšíření mohla sloužit i jako alternativa k dnes běžným GIS systémům. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Klíčové kroky při tvorbě standardizace využití leteckých snímků (dálkového průzkumu země) pro potřeby forenzní ekotechniky: les a dřeviny
Introvičová, Sabina
Tématem příspěvku je popis zásadních kroků při používání obrazových dat dálkového průzkumu země jako podkladového materiálu při zjišťování skutečností potřebných pro vypracování znaleckého posudku v prostředí Forenzní ekotechniky: les a dřeviny (FEld). Při řešení otázek zadavatele posudku je nutné využívat všechny dostupné informace o zkoumaném objektu v souladu se systémovou analýzou nutnou k systémovému posuzování stavů a vazeb v prostředí FEld. Z toho vyplývá i nutnost použití dostupných obrazových dat. Obrazová data byla pro potřeby FEld rozdělena do tří kategorií: letecké snímky, data laserového skenování a družicové snímky s uvedením základních charakteristik. Dále bylo navrženo několik kroků pro získávání a vyhodnocování obrazových dat v procesu analyzování podkladových materiálů zkoumaného objektu. Hlavním problémem zůstává skutečnost, že tvorba a zpracování obrazových dat dálkového průzkumu země se dynamicky vyvíjí. Tímto se mění i podmínky, za kterých je možné tato data získávat od subjektů zabývajících se jejich zpracováním.
Aplikace obrazových dat na příkladech znaleckých posudků z oboru forenzní ekotechniky: les a dřeviny a dalších projektů zabývajících se ohodnocením trvalých porostů
Introvičová, Sabina
Tématem tohoto příspěvku je porovnání využití leteckých snímků v dosavadní praxi soudních znalců v oboru Forenzní ekotechniky: les a dřeviny (FEld) s možnostmi, které nabízí současné technologie zpracování obrazových dat. Metoda standardizace použití obrazových materiálů spočívá v nalezení jednotného postupu získávání a zpracování obrazových dat pro jednotlivé typy znaleckých posudků ve smyslu typologie FEld. Vyhodnocování lesních porostů pomocí DPZ je nedestruktivní metoda, kterou je možné použít i v územích se zvláštním statutem ochrany přírody. Kromě jiného skýtá možnosti vyhodnocení zkoumaného objektu, který již v době zadání znaleckého posudku neexistuje.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.