Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 35 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Koncept sítě center šetrné turistiky
TAXUS‚ spol. s r.o.‚ Rychnov u Jablonce nad Nisou ; Bláha, Petr
Soulad zpracované studie se strategickými materiály ČR: Státní politika životního prostředí‚ Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2002-2007. Základní činnost Center šetrné turistiky: poslání Center šetrné turistiky (přímé a nepřímé cíle Center šetrné turistiky). Základní struktura a procedurální postup vzniku sítě regionálních - krajských center: Návrh organizační turistiky. Volba typu územních jednotek pro regionální centra šetrné turistiky. Charakteristiky uvažovaných územních jednotek (turistické regiony‚ euroregiony‚ mikroregiony‚ CHKO‚ NUTS II‚ kraje). Výběr nejvhodnějšího typu územní jednotky pro regionální centrum. SWOT analýza vyhodnocení území kraje jako územní jednotky pro regionální centra šetrné turistiky. Návrh zřizovatelství. Zdroje financování vzniku a provozu krajských center šetrné turistiky (KCŠT). Standardy KCŠT. Definování partnerů - základními partnery jsou příslušný kraj‚ příslušné lesní správy‚ územně příslušné správy CHKO‚ příp. správa NP‚ Euroregion‚ doplňkovými partnery: místní agentury regionálního rozvoje‚ AOPK‚ turistická informační střediska a centra‚ místní nevládní organizace‚ školy‚ sportovní kluby a oddíly provozující činnost v přírodě. Prostřednictvím Národního centra šetrné turistiky jsou partnery MŽP‚ MMR‚ CzechTourism‚ Klub českých turistů‚ ECAET‚ Svaz podnikatelů ve venkovské turistice‚ Kempy a osady ČR‚ Svaz provozovatelů lanovek a vleků ČR. Webová prezentace: www.nisaops.cz.
Analýza a návrh využití hospodářských dvorů v oblasti severního Plzeňska a jejich zapojení do kulturní krajiny. Památky hospodářské architektury Plaska a Kralovicka
Bukačová, Irena
Cílem studie je představit Plasko a Kralovicko jako nedoceněný region potenciálního cestovního ruchu‚ jehož kvality spočívají především v hodnotné historické krajině. Je zaměřena především na hodnoty profánní architektury. Tvoří ji funkční objekty. Většina dvorů vystupuje v krajině jako architektonický solitér‚ jsou součástí krajiny‚ v některých případech jsou situovány na okraji vesnice‚ která není památkovou zónou ani rezervací. Nejbližší okolí hospodářských dvorů‚ které jsou předmětem analýzy‚ tvoří pole a lesy a s obcemi je spojují místní komunikace‚ lemované často alejemi‚ které mají historický a krajinotvorný ráz. Studie je rozdělena na části: I. Historicko-analytická část‚ která obsahuje i náměty na využití dvorů; II. Péče o historické části vesnic a o jejich prostředí; III. Cestovní ruch a vztah zázemí k profánní hospodářské architektuře.
Analýza a návrh využití hospodářských dvorů v oblasti severního Plzeňska a jejich zapojení do kulturní krajiny. Památky hospodářské architektury Plaska a Kralovicka
Bukačová, Irena
Historické obrazy‚ fotografie a mapy: Dvůr Býkov‚ Dvůr Hubenov‚ Dvůr Kalec‚ Dvůr Lednice‚ Dvůr Lomany‚ Dvůr Olšany‚ Dvůr Sechutice. Dvory zaniklé a ohrožené: Hodyně‚ Kaceřov‚ Mladotice‚Tlucná, Třemošnice‚ Vrtbo.
Kategorizace a zhodnocení vlivu rekreačního‚ sportovního a turistického ruchu na ekosystémy jádrové zóny biosférické rezervace Krkonoše: Obecné zásady metodiky. Monitoring zátěží. Závěrečné vyhodnocení
KOLPRON CZ, s.r.o., Praha ; Král, Jan (Ing.) ; Král, Jan (RNDr.) ; Vítek, Ondřej ; Vajdlová, Lucie ; Vanžurová, Petra ; Čalfová, Jiřina ; Habr, Ondřej ; Suchý, Jan
Jedním z hlavních prvků, které vstupují do interakce s životním prostředím v Krkonoších, je cestovní ruch. Pro celou řadu aktivit je potřebné znát z kvantitativního i kvalitativního pohledu navštěvovanost konkrétních míst a tras a také vědět, jakým způsobem působí na životní prostředí. Problematika zátěže Krkonoš v důsledku turistické exploatace je námětem řešeného projektu. Hlavním závěrečným výstupem je model zatížení jednotlivých částí jádrové zóny biosférické rezervace Krkonoš cestovním ruchem. V průběhu prací byla vymezena – pomocí klasifikace kvantitativních a kvalitativních ukazatelů – hlavní zájmová území, kam se soustředilo provádění monitoringu vybraných složek ekosystému. Ten vedl k definování nežádoucích dopadů turistické zátěže na přírodní prostředí biosférické rezervace Krkonoše a umožnil vytvořit základní kategorizaci poškození jejích jednotlivých částí. V roce 2004 byly předloženy první dílčí výsledky jednotlivých monitoringů (tj. monitoringu zátěží, botanického monitoringu, hydrologického, hydrogeologického a pedologického monitoringu), konečná analýza získaných datech proběhla v roce 2005.
Vliv rekreačního využití na stav a vývoj biotopů ve vybraných VCHÚ (CHKO Beskydy‚ Krkonošský národní park‚ CHKO Jeseníky a NP a CHKO Šumava)
Zeidler, Miroslav ; Treml, Václav ; Sedlák, Pavel ; Rauch, Ota ; Pavelčík, Petr ; Nedbalová, Linda ; Maříková, Petra ; Lukavský, Jaromír ; Kuras, Tomáš ; Kovařík, Petr ; Kloubec, Bohuslav ; Husáková, Tereza ; Duchoslav, Martin ; Duchoňová, Petra ; Banaš, Marek ; Hošek, Jan
Zpráva přináší popis stavu řešení projektu po třetím roce jeho trvání (2005). Cílem řešení projektu je kvantifikace vlivu rekreačních aktivit na stav a vývoj ochranářsky hodnotných biotopů ve vybraných horských velkoplošných zvláště chráněných území (Krkonošský národní park, NP a CHKO Šumava, CHKO Jeseníky, CHKO Beskydy). Projekt je koncipován tak, že pro každé chráněné území byla vybrána skupina nejvýznamnějších typů aktivit, u nichž lze očekávat nejvýraznější vliv na ochranářsky významné fenomény. Pro řešení projektu byla vybrána skupina relativně nezávislých metod zaměřených na různé hierarchické úrovně studovaných jevů a jejich různou povahu (abiotické jevy, biota několika rozdílných taxonomických a ekologických typů). V letošním roce byla věnována pozornost následujícím jevům: 1. společenstva vyšších rostlin, jejich fyziognomie, vitalita (fenologie, kvantitativně-ekologické parametry), druhová kompozice, vývoj v čase, 2. epigeon, 3. indikačně a ochranářsky významné druhy ptáků a ornitocenózy, 4. chemické a hydrobiologické ukazatele povrchových vod, 5. geomorfologické procesy, 6. mikroklimatické charakteristiky, 7. vybrané ekosystémové procesy (rychlost dekompozice celulózy).Terénní práce, zpracování a vyhodnocení dílčích dat proběhly v letošním roce u všech výše uvedených bodů. První část zprávy tvoří body 4 až 7.
Vliv rekreačního využití na stav a vývoj biotopů ve vybraných VCHÚ (CHKO Beskydy‚ Krkonošský národní park‚ CHKO Jeseníky a NP a CHKO Šumava)
Zeidler, Miroslav ; Treml, Václav ; Sedlák, Pavel ; Rauch, Ota ; Pavelčík, Petr ; Nedbalová, Linda ; Maříková, Petra ; Lukavský, Jaromír ; Kuras, Tomáš ; Kovařík, Petr ; Kloubec, Bohuslav ; Husáková, Tereza ; Hošek, Jan ; Duchoslav, Martin ; Duchoňová, Petra ; Banaš, Marek ; Hošek, Jan
Zpráva přináší popis stavu řešení projektu po třetím roce jeho trvání (2005). Cílem řešení projektu je kvantifikace vlivu rekreačních aktivit na stav a vývoj ochranářsky hodnotných biotopů ve vybraných horských velkoplošných zvláště chráněných území (Krkonošský národní park, NP a CHKO Šumava, CHKO Jeseníky, CHKO Beskydy). Projekt je koncipován tak, že pro každé chráněné území byla vybrána skupina nejvýznamnějších typů aktivit, u nichž lze očekávat nejvýraznější vliv na ochranářsky významné fenomény. Pro řešení projektu byla vybrána skupina relativně nezávislých metod zaměřených na různé hierarchické úrovně studovaných jevů a jejich různou povahu (abiotické jevy, biota několika rozdílných taxonomických a ekologických typů). V letošním roce byla věnována pozornost následujícím jevům: 1. společenstva vyšších rostlin, jejich fyziognomie, vitalita (fenologie, kvantitativně-ekologické parametry), druhová kompozice, vývoj v čase, 2. epigeon, 3. indikačně a ochranářsky významné druhy ptáků a ornitocenózy, 4. chemické a hydrobiologické ukazatele povrchových vod, 5. geomorfologické procesy, 6. mikroklimatické charakteristiky, 7. vybrané ekosystémové procesy (rychlost dekompozice celulózy).Terénní práce, zpracování a vyhodnocení dílčích dat proběhly v letošním roce u všech výše uvedených bodů. První část zprávy tvoří body 1 až 3.
Kategorizace a zhodnocení vlivu rekreačního‚ sportovního a turistického ruchu na ekosystémy jádrové zóny biosférické rezervace Krkonoše
Botanický ústav ČSAV, Průhonice ; K+K průzkum, s.r.o., Praha ; KOLPRON CZ, s.r.o., Praha
Jedním z hlavních prvků, které vstupují do interakce s životním prostředím v Krkonoších, je cestovní ruch. Pro celou řadu aktivit je potřebné znát z kvantitativního i kvalitativního pohledu navštěvovanost konkrétních míst a tras a také vědět, jakým způsobem působí na životní prostředí. Problematika zátěže Krkonoš v důsledku turistické exploatace je námětem řešeného projektu. Hlavním výstupem bude model zatížení jednotlivých částí jádrové zóny biosférické rezervace Krkonoš cestovním ruchem. V průběhu prací bude vymezena – pomocí vícestupňové klasifikace kvantitativních a kvalitativních ukazatelů – hlavní zájmová území, kam se soustředí provádění monitoringu vybraných složek ekosystému. Ten povede k definování nežádoucích dopadů turistické zátěže na přírodní prostředí biosférické rezervace Krkonoše a umožní vytvořit základní kategorizaci poškození jejích jednotlivých částí. V roce 2004 byly předloženy první dílčí výsledky monitoringů (tj. monitoringu zátěží, botanického monitoringu, hydrologického, hydrogeologického a pedologického monitoringu.
Kategorizace a zhodnocení vlivu rekreačního‚ sportovního a turistického ruchu na ekosystémy jádrové zóny biosférické rezervace Krkonoše: Hydrologický, hydrogeologický a pedologický monitoring
KOLPRON CZ, s.r.o., Praha ; Vítek, Ondřej ; Vajdlová, Lucie ; Vanžurová, Petra ; Čalfová, Jiřina ; Habr, Ondřej ; Suchý, Jan ; Král, Jan
Činnost v rámci monitoringu spočívala ve sledování vývoje eroze a změn v chemismu povrchové a případně i podzemní vody v závislosti na turistickém ruchu ve vybraných částech Krkonoš. Rozsah prací vycházel ze zkušeností a výsledků získaných v rámci činnosti v I. etapě prací. Získané výsledky z I. etapy prací byly shrnuty ve zprávě „Biosférická rezervace Krkonoše – hydrologický a hydrogeologický monitoring a sledování vývoje eroze – Praha, listopad 2004.“ Ze závěrečné zprávy I. etapy je převzata kapitola „Rešerše nejdůležitější literatury“, která případným zájemcům o další studium problematiky poskytne potřebný přehled co bylo v příslušných vědních oborech publikováno. V této kapitole je rovněž na příkladech ze světa i České republiky demonstrován vliv turistické zátěže na složky životního prostředí.
Kategorizace a zhodnocení vlivu rekreačního‚ sportovního a turistického ruchu na ekosystémy jádrové zóny biosférické rezervace Krkonoše: Botanický monitoring
KOLPRON CZ, s.r.o., Praha ; Král, Jan ; Vajdlová, Lucie ; Vanžurová, Petra ; Čalfová, Jiřina ; Habr, Ondřej ; Suchý, Jan ; Vítek, Ondřej
Tato část projektu se zabývala fytocenologickým výzkumem cestních lemů s cílem provést klasifikaci lemových společenstev, vzniklých jako důsledek budování a údržby cest a provozu na nich a zjistit hlavní trendy ve vývoji vegetace. Cílem botanického monitoringu bylo: 1. Na základě zhodnocení opakovaného šetření stanovit typ a rozsah poškození vegetace, změny druhového složení a rozsahu vegetace, 2. Pomocí aktuálních záznamů vegetace vyhodnotit stupeň antropického ovlivnění různých typů vegetace a podíl alochtonních druhů na sledovaných lokalitách ve vztahu k turistické zátěži, případně zhodnotit potenciální citlivost různých společenstev vůči antropickému tlaku. Výsledky jsou rozděleny do částí: A/ Vizuální hodnocení poškození vegetace v důsledku turistiky, B/ Druhové složení cestních lemů, C/ Syntaxonomické zhodnocení cestních lemů, D/ Krátkodobé změny v druhovém složení cestních lemů, E/ Změny v rozšíření lemové vegetace (mapování pomocí GPS), F/ Změny v rozšíření vybraných druhů rostlin (mapování pomocí GPS), G/ Dlouhodobé změny v druhovém složení cestních lemů.
Kategorizace a zhodnocení vlivu rekreačního‚ sportovního a turistického ruchu na ekosystémy jádrové zóny biosférické rezervace Krkonoše
Botanický ústav ČSAV, Průhonice ; K+K průzkum, s.r.o., Praha ; KOLPRON CZ, s.r.o., Praha
Jedním z hlavních prvků, které vstupují do interakce s životním prostředím v Krkonoších, je cestovní ruch. Pro celou řadu aktivit je potřebné znát z kvantitativního i kvalitativního pohledu navštěvovanost konkrétních míst a tras a také vědět, jakým způsobem působí na životní prostředí. Problematika zátěže Krkonoš v důsledku turistické exploatace je námětem řešeného projektu. Hlavním výstupem bude model zatížení jednotlivých částí jádrové zóny biosférické rezervace Krkonoš cestovním ruchem. V průběhu prací bude vymezena – pomocí vícestupňové klasifikace kvantitativních a kvalitativních ukazatelů – hlavní zájmová území, kam se soustředí provádění monitoringu vybraných složek ekosystému. Ten povede k definování nežádoucích dopadů turistické zátěže na přírodní prostředí biosférické rezervace Krkonoše a umožní vytvořit základní kategorizaci poškození jejích jednotlivých částí. Zpráva za rok 2003 blíže specifikuje jednotlivé aspekty metodiky šetření a syntézy a dále obsahuje i výčet, příp. shrnutí informací z dalších rozhodujících existujících podkladů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 35 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.