|
Strakonická jednota. Protivníci Jiřího z Poděbrad v souboji o moc v Českém království (1449 - 1452)
Pátý, Lukáš ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Novotný, Robert (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá strakonickou jednotou, spolkem převážně katolických stavů z roku 1449. Pokouší se k tématu přistoupit jinak, než jak to činila starší literatura, která se strakonické jednotě nevěnovala speciálně, ale pojednávala o ní většinou pouze v rámci líčení českých vojensko-politických dějin. Rigorózní práce se snaží pomocí rozboru korespondence pánů z Rožmberka a dalších pramenů přinést o strakonické jednotě nové poznatky. Pokud jde o samotný průběh jejího vojenského a diplomatického zápasu s jednotou Jiřího z Poděbrad, je kladen důraz na vybrané, méně známé aspekty, včetně pokusů strakonické jednoty o spolupráci s vedlejšími zeměmi České koruny. V samostatném oddíle je zpracován vztah jednoty k zahraničním zemím, kde jednota hledala spojence. Poslední část práce tvoří prosopograficky zaměřený výzkum členů jednoty. Na základě shromážděných údajů o jednotlivých osobnostech, popřípadě městech, která vstoupila do jednoty, je zkoumána jejich politická dráha, motivace přistoupení k jednotě, majetkové poměry a vztahy mezi členy navzájem. Vše vypovídá o míře síly a soudržnosti strakonické jednoty a může přispět k poznání příčin nevalného úspěchu jednoty v souboji s poděbradskou stranou. Práci doplňuje katalog s údaji o jednotlivých členech a tabulky a mapy jejich nemovitého...
|
|
Studenti a absolventi lékařské fakulty Univerzity Karlovy v první polovině 20. století: sociální struktura, průběh studia, studentský život, profesní kariéry.
Kopecká, Tereza ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Mášová, Hana (oponent) ; Křížová, Eva (oponent)
Studenti a absolventi lékařské fakulty Univerzity Karlovy v první polovině 20. století: sociální struktura, průběh studia, studentský život, profesní kariéry Tereza Kopecká Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LFUK Téma studia medicíny v první polovině dvacátého století nabízí zajímavý pohled do světa prvorepublikové mládeže, rozvíjející se moderní medicíny a vysokého školství. Prosopografická studie umožňuje tuto heterogenní problematiku vnímat z mnoha stran: demograficky, sociálně, politicky, z hlediska genderu a dalších. Studenti, kteří jsou tématem této práce, zažili velkou část dvacátého století; společným formujícím zážitkem pro ně byla první světová válka, ale postupně došlo ke komplexní a hluboké diferenciaci, která nám umožňuje nahlédnout do světa vědy, nemocniční i komunitní medicíny, odboje, aktivní politiky i umění. V jejich lékařských kariérách se samozřejmě projevily i organizační změny veřejného zdravotnictví, které vedly ke ztrátě profesní svobody. Tyto obtíže jim ale pomohl překonat sociální kapitál, získaný už v době studia. Hlavním problémem vědeckého života byla diskontinuita daná druhou světovou válkou a vazba vědy na politiku v poválečném období. Klíčová slova: lékařská fakulta, první polovina dvacátého století, prosopografie, gender, demografie
|
|
Věřitelé posledních Rožmberků
LEVÝ, Václav
Bakalářská práce Věřitelé posledních Rožmberků se zabývá věřiteli Viléma z Rožmberka z let 1589 1592 a podrobněji se zaměří na ty věřitele, jejichž pohledávky po smrti Viléma z Rožmberka převzal roku 1592 jeho bratr Petr Vok z Rožmberka. Práce vychází ze soupisu rožmberských dluhů, který se dochoval ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Práce se pokusí vytvořit "kolektivní biografii" těchto věřitelů za použití prosopografické metody a nalézt shodné znaky, které tyto věřitele spojovaly.
|
| |
|
Strakonická jednota. Protivníci Jiřího z Poděbrad v souboji o moc v Českém království (1449 - 1452)
Pátý, Lukáš ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Novotný, Robert (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá strakonickou jednotou, spolkem převážně katolických stavů z roku 1449. Pokouší se k tématu přistoupit jinak, než jak to činila starší literatura, která se strakonické jednotě nevěnovala speciálně, ale pojednávala o ní většinou pouze v rámci líčení českých vojensko-politických dějin. Rigorózní práce se snaží pomocí rozboru korespondence pánů z Rožmberka a dalších pramenů přinést o strakonické jednotě nové poznatky. Pokud jde o samotný průběh jejího vojenského a diplomatického zápasu s jednotou Jiřího z Poděbrad, je kladen důraz na vybrané, méně známé aspekty, včetně pokusů strakonické jednoty o spolupráci s vedlejšími zeměmi České koruny. V samostatném oddíle je zpracován vztah jednoty k zahraničním zemím, kde jednota hledala spojence. Poslední část práce tvoří prosopograficky zaměřený výzkum členů jednoty. Na základě shromážděných údajů o jednotlivých osobnostech, popřípadě městech, která vstoupila do jednoty, je zkoumána jejich politická dráha, motivace přistoupení k jednotě, majetkové poměry a vztahy mezi členy navzájem. Vše vypovídá o míře síly a soudržnosti strakonické jednoty a může přispět k poznání příčin nevalného úspěchu jednoty v souboji s poděbradskou stranou. Práci doplňuje katalog s údaji o jednotlivých členech a tabulky a mapy jejich nemovitého...
|
|
Historická topografie města Kostelce nad Černými Lesy
Mrvík, Vladimír Jakub ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Maur, Eduard (oponent)
0 Hlavní oblast výzkumu i navrhovaný směr předkládané doktorské disertační práce je vytčen už v samém názvu. Zároveň bych chtěl ovšem na příkladu města Kostelce nad Černými lesy uplatnit určité nové přístupy a především naznačit, jakým směrem se může ubírat analyzování excerpova- ných údajů o urbanistickém a hospodářském vývoji zkoumané městské lokality. Mám totiž za to, že drtivá většina historické obce vůbec historickou městskou topografii nijak neodlišuje od postupů a cílů historické topografie a pro mnohé představuje pouhý soubor metodických postupů, jak sestavo- vat soupisy majitelů jednotlivých domů ve městě. Bohužel většina prací z této oblasti ustrnulo právě jen a pouze u výčtu majitelů staveb ve městě, aniž by své závěry nějak dále vytěžily, což bych já osobně přirovnal právě k úsloví, že přes stromy nevidí les. Zatím nejvážněji vytkl možné oblasti bádání této vědní poddisciplíny Dr. J. Čarek roku 1966 (PSH 3/1966), tedy před více jak čtyřiceti lety, a to na příkladu hl. města Prahy. Praha je ovšem v tomto směru specifická, jak svým vývojem, tak svou pramennou základnou a mnohé postupy není v případu venkovských městských sídel možné použít a naopak. Jiří Čarek tehdy napsal: Historický místopis pracuje metodou shromažďo- vání, popisu a soupisu faktů; tvoří tedy základnu, na níž další vědní obory...
|