|
|
Využití kombinovaného hnojiva ve výživě řepky ozimé
Dundálek, Ladislav
Diplomová práce měla za cíl posoudit vliv regeneračně aplikovaného kombinovaného hnojiva ve výživě řepky ozimé. Problematika byla řešena formou maloparcelního polního pokusu provedeného v hospodářských letech 2020/2021 a 2021/2022 v lokalitě Žabčice (Jihomoravský kraj) a Vatín (Vysočina). Do pokusu byly zařazeny tyto varianty: nehnojená, kontrolní, FertiTOP 44 NPS a FertiTOP 44 NPS nižší dávka. U varianty s nižší dávkou hnojiva FertiTOP 44 NPS bylo aplikováno 130 kg/ha dusíku, kontrolní technologie a plná dávka FertiTOP 44 NPS byly postaveny na dávce dusíku 168 kg/ha. U kontrolní varianty byla kromě dusíku aplikována i síra v rámci regeneračního hnojení. Posuzovány byly následující parametry: výnos, olejnatost, produkce oleje a ekonomické zhodnocení. Mezi jednotlivými variantami hnojení byl zjištěn u parametrů výnos a produkce oleje staticky průkazný rozdíl mezi zkoumanými variantami. Celkově nejlépe vycházela varianta FertiTOP 44 NPS, u které byl zaznamenán nejvyšší průměrný výnosu 3,81 t/ha v lokalitě Vatín. Na lokalitě Žabčice tato varianta měla průměrný výnos 3,20 t/ha. U této varianty byl vyhodnocen druhý nejvyšší obsah oleje v lokalitě Vatín, přičemž hodnota byla 45,3 %, avšak na lokalitě Žabčice tato varianta měla olejnatost 40,7 %. Z hlediska produkce oleje varianta FertiTOP 44 NPS vykázala nejvyšší produkci oleje na obou lokalitách. Ve Vatíně byla po aplikaci hnojiva FertiTOP 444 NPS průměrná produkce oleje 1,72 t/ha a v Žabčicích 1,31 t/ha. V rámci ekonomického zhodnocení vyšla nejlépe taktéž varianta FertiTOP 44 NPS, která měla v hospodářském roce 2020/2021 nárůst zisku oproti kontrolní variantě o 21,21 %. V hospodářském roce 2021/2022 nejvyššího zisku dosáhla také, zvýšení zisku oproti kontrolní variantě však bylo pouze o 4,11 %.
|
|
|
Využití humátů v kombinaci s bórem ve výživě řepky ozimé
Rzymanek, Jakub
Práce se zabývá vlivem listové aplikace bóru (B) společně s humátem na výnos a olejnatost semene řepky ozimé (Brassica napus L.). Za tímto účelem byl vyhodnocen jednoletý polní pokus, ve kterém byla použita dvě rozdílná hnojiva s obsahem bóru. Tato hnojiva byla aplikována jak samostatně, tak v kombinaci s humátem. V každé variantě bylo aplikováno celkem 300 g B/ha (ve formě boretanolamin), humát v dávce 2 l/ha. V jedné variantě byla provedena aplikace humátu, bez bóru, v celkové dávce 2 l/ha. Výsledky byly vztaženy k průměru ze dvou kontrolních nehnojených variant. Byl zjištěn signifikantní vliv hnojení bórem v kombinaci s humátem na výnos řepky ozimé (nejvyšší nárůst o 7,93 %) ve srovnání s kontrolou. Pozitivní vliv na výnos semene byl zjištěn rovněž u aplikace bóru bez humátu ve variantě B2 (+ 6,83 %), který byl průkazný oproti kontrole a také ve srovnání s variantou B1 a také u samostatné aplikace humátu (+ 2,55 %). Byl zjištěn velmi malý vliv hnojení bórem na olejnatost. Nejvyšší olejnatosti bylo dosaženo samostatným použitím humátu (+ 1,19 %). Jednotlivé varianty byly vyhodnoceny rovněž z hlediska ekonomické efektivnosti. Na základě hodnocení výsledků výnosu a ekonomické efektivnosti byla jako nejlepší vybrána varianta B1 + NF.
|
|
|
Hodnocení zátěže životního prostředí v ČR pomocí indikátoru Vodní stopa
Žlábková, Jana ; Hák, Tomáš (vedoucí práce) ; Vačkář, David (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl aplikaci indikátoru vodní stopa, což je praktický, mnohorozměrný indikátor spotřeby vodních zdrojů. Nejvýznamnější nároky na spotřebu vodních zdrojů má z lidských činností zemědělství. Pozornost byla tedy obrácena k široce diskutované problematice produkce biopaliv, jelikož vstupními surovinami pro výrobu této energie jsou právě zemědělské plodiny (v ČR - řepka olejka, cukrová řepa, kukuřice setá nebo pšenice ozimá). Výsledky výpočtů vodních stop vybraných technických plodin (m3 /t) a vodních stop jednotky výhřevnosti vybraných plodin (m3 /GJ) nám poskytují konkrétní představu o nárocích energie z vybraných technických plodin na vodní zdroje v podmínkách České republiky. Klíčová slova: indikátor vodní stopa, biopaliva, řepka olejka, spotřeba vody, biodiesel, bioethanol, evapotranspirace.
|
|
|
Vliv ošetření osiva superabsorbčním polymerem na vzcházení, růst a výnos plodiny
Lokaj, Lukáš
Diplomová práce se zabývá problematikou využití superabsorbčního polymeru, konkrétně obaleného osiva tímto polymerem a vyhodnocení vzcházení, růstu a výnosu plodiny. Jedna část pokusu probíhala v laboratoři, a to klíčení rostlin, zatímco v druhé části byl realizován pokus v polních podmínkách na pozemcích Školního zemědělského podniku na lokalitě Žabčice v letech 2020–2022. Sledovaly se vlivy ošetření osiva SAP na klíčení, vzcházení a výnos plodin. Hodnoceny jsou u pšenice, ječmene, kukuřice a řepky 4 varianty pokusu, a to osivo neošetřeno, osivo ošetřeno SAP, osivo mořeno a osivo mořeno a ošetřeno SAP. Osivo ošetřeno SAP bylo vyklíčeno rychleji u všech plodin. U pšenice odrůdy Luana a kukuřice odrůdy Celong SAP zvýšil výnos téměř o 0,5 t/ha, u řepky o 0,7 t/ha. Na ječmen a kukuřici odrůdy Alombo působil SAP negativně.
|
|
|
Stanovení genetické distance výchozích šlechtitelských materiálů řepky ozimé
Papanová, Michaela
Bakalářská práce je sestavená jak z literárního přehledu, tak z praktické části.První zmíněná část obsahuje pojednání o brukvi řepce olejce a jejím hlavním využití. Pozornost je také věnována metodám a historii šlechtění této plodiny. Nedílnou součástí je i seznámení s pojmem genetické vzdálenosti a s důležitostí genových bank. Druhá část pak obsahuje informace o samotném výzkumu zaměřeném na stanovení genetické vzdálenosti u vybraných vzorků brukve řepky olejky pomocí metody ISSR. Výsledky analýzy byly použity pro identifikaci možných duplicit v kolekci této plodiny, stejně jako pro stanovení genetické eroze vzorků. Stejně tak lze výsledky použít i při samotném šlechtění, a to především při výběru rodičovských komponent.
|
|
|
Efekt vybraného hnojiva a pomocného rostlinného přípravku na produkci ozimé řepky
PAUL, Radim
Cílem diplomové práce bylo založit a vyhodnotit poloprovozní pokus. Hodnocen byl vliv 5 variant s aplikací pomocných rostlinných přípravků na výnosotvorné prvky, výnos a olejnatost semen ozimé řepky. V kontrolní variantě nebyl aplikován žádný biostimulant. Ve variantě 1 bylo ve fázi BBCH 34 aplikováno 0,5 l přípravku ExelGrow. Ve variantě 2 bylo ve fázi BBCH 39 aplikováno 5 l přípravku Talisman. Ve variantě 3 bylo ve fázích BBCH 39 a 51 aplikováno 2 l a 3 l přípravku Talisman. Ve variantě 4 bylo ve fázi BBCH 39 aplikováno 2 l přípravku Talisman, ve fázi BBCH 51 aplikováno 3 l přípravku Talisman a ve fázi BBCH 51 aplikováno 0,5 l přípravku ExelGrow. Pokus byl prováděn v hospodářském roce 2020/2021 na rodinné farmě u obce Dobkov nedaleko města Chotěboř. Obsah živin v sušině nadzemní biomasy byl jednotlivými variantami ovlivněn pouze minimálně. Skutečný výnos semen byl ovlivněn pozitivně, přičemž nejvyššího výnosu dosáhla varianta 4 (4,14 t*ha-1). Olejnatost semen nebyla variantami statisticky významně ovlivněna. Nejvyšší olejnatosti dosáhla varianta 2 (42,40 %). Ze sledovaných výnosotvorných prvků byla jednotlivými variantami negativně ovlivněna hmotnost tisíce semen, nejvyšší byla u kontroly (5 g). Počet šešulí na rostlině byl naopak ovlivněn pozitivně se statisticky významným rozdílem (150 ks) ve variantě 4. Počet semen v šešuli nebyl jednotlivými variantami ovlivněn (18 - 19 ks).
|
|
|
Změny odrůdové skladby řepky olejky (\kur{Brassica napus} L.) v průběhu šlechtění této plodiny
LHOTA, Jiří
V práci je zmapován vývoj šlechtění z hlediska změny odrůdové skladby řepky olejky (\kur{Brassica napus} L.). Změny odrůdové skladby se především týkají nastavení šlechtitelské práce na snížení obsahu nežádoucích mastných kyselin (kyseliny erukové) a antinutričních látek (glukosinolátů) v semeni řepky. Práce se také zabývá šlechtitelským procesem hybridních odrůd řepky, které v posledních letech převažují nad odrůdami liniovými díky vyššímu výnosovému potenciálu. Dále je v práci uveden přínos šlechtitelské práce, týkající se transgenních odrůd, které mají zvýšenou odolnost vůči patogenům, škůdcům a odrůd tolerantních k herbicidům. Práce je zaměřena také na výnosové parametry jako jsou výnos semene a olejnatost. Vzhledem k celosvětovému významu této plodiny je zmíněná historie pěstování jak v ČR, tak i mimo ni.
|
|
|
Vývoj a rozmístění pěstování a produkce řepky olejky ve světě
KUČEROVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá řepkou olejkou - rozmístěním její produkce podle států světa, podle regionů NUTS EU a také rozmístěním jejích osevních ploch v okresech ČR. Věnuje se také vývoji produkce řepky olejky ve státech světa (mezi roky 1961 až 2017), v NUTS EU (2000-2017) a v okresech ČR (1990-2019). Datovými zdroji jsou databáze Faostat, Eurostat a Agrocenzus. Data jsou zpracována do podoby tabulek, vývojových grafů a zejména kartografických příloh - kartodiagramů, kartogramů vývoje a map lokalizovaných bodů. Produkce řepky olejky ve světě stále narůstá. Největšími producenty jsou Kanada, s odstupem Čína a Indie, ovšem největší produkce pochází z EU (zejména z Francie, Německa a Polska), která je soustředěna do střední části mírného pásu Evropy. V České republice se řepka olejka pěstuje téměř po celém území, s výjimkou horských pohraničních oblastí, rozsáhlých aglomerací a dalších nezemědělských prostorů.
|
|
|
Optimalizace metod tkáňových kultur řepky pro využití techniky Crispr/Cas9
HARENČÁK, Jan
Transformace rostlin pomocí bakterie Agrobacterium tumefaciens (podle nové nomenklatury Rhizobium radiobacter) je široce používaná metoda pro úpravu genomu u rostlin. Nicméně, různé odrůdy řepky olejky nemají vždy stejnou schopnost regenerace in vitro, která je pro transformaci klíčová. Tato práce se zabývá optimalizací regeneračního protokolu pro vybrané odrůdy řepky olejky. Z šesti testovaných odrůd úspěšně regenerovaly pouze dvě - Arabella a Obelix. Vytvořený protokol lze použít pro regeneraci bez transformace, ale je možné do něj implementovat i kroky, které transformaci pomocí A. tumefaciens umožňují.
|
|
|
Vliv rozdílného způsobu zpracování půdy na výnosové parametry ozimé řepky olejky
TOMÁŠEK, Václav
Tato práce se zabývá problematikou pěstování řepky olejky (Brassica napus L.) s použitím různých technologií zpracování půdy. Tato práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První část práce zahrnuje literární přehled, který se zabývá základními informacemi o řepce olejce, dále přehledem technologií zpracování půdy a jejich vlivu na výnosové prvky řepky. Hlavní částí práce je vyhodnocení výsledků dvouletého maloparcelkového pokusu z roku 2017/2018 a 2018/2019. Tento pokus byl založen na pozemcích Zemědělské farmy VETO s.r.o., v obci Veselíčko, okresu Písek. Do pokusu byly zařazeny čtyři odrůdy, Mazari CS, Atora, PT234 a PX113. Každá odrůda byla vyseta ve třech variantách zpracování půdy, varianta s orbou, varianta s mělkým zpracováním půdy a varianta s podrýváním. Všechny vyseté varianty byly ve čtyřech opakováních. V pokusu byl sledován vliv zpracování půdy na výnos semen řepky, dále byly sledovány některé výnosové prvky, hmotnost tisíce semen, olejnatost semen, počet rostlin na m2, počet šešulí na rostlinu a tloušťka kořenového krčku. Celkově vyšších výnosů bylo dosaženo v roce 2018, kdy průměrný výnos všech parcel byl 5,63 t/ha. V roce 2019 průměrný výnos všech parcel klesl na 3,80 t/ha. Vliv zpracování půdy na výnos semen byl prokazatelný především v roce 2019, který byl chudší jak na srážky ihned po zasetí, tak na srážky v době tvorby semene. V tomto roce vycházela nejvýnosněji varianta s využitím podrývání. Na závěr lze říci, že podrývání má příznivý vliv na výnos řepky především v sušších letech.
|
host ::
RSS.