Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 36 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Alluvial gold placers from Klínec area - morphology and nature of gold
Fox, Simon ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Štědrá, Veronika (oponent)
Vyhledávání ekonomicky výhodných ložisek zlata i nadále představuje významnou činnost, která se neobejde bez odborných znalostí. První část této práce se zaměřuje na vymezení základních pojmů týkajících se ložisek zlatých rud a rýžovišť zlata, včetně elementárních vlastností zlata, jeho vzniku v orogenním prostředí, transportu za pomoci přírodních prvků a jeho usazování v říčním prostředí. Dále je zkoumána oblast Klínce ve středních Čechách charakterizovaná neoproterozoickým podložím, které bylo v pozdním miocénu zvednuto v důsledku širších tektonických pohybů, které hrály klíčovou roli při ukládání aluviálního zlata. Součástí práce je i přehled historických souvislostí těžby zlata v této oblasti Čech. Praktická část této práce se snaží nalézt souvislosti mezi statistickými a pozorovacími metodami a vztahem mezi aluviálním zlatem a jeho orogenním ložiskem. Metodologie zahrnuje sběr částic v terénu a jejich následné zkoumání optickým pozorováním a mikroskopickou fotografií. Jejich morfologické vlastnosti, zejména zaoblenost a kruhovitost, jsou analyzovány, aby bylo možné identifikovat trendy naznačující blízkost k primárnímu zdroji zlata. Výsledky ukazují, že zlaté částice blíže primárnímu zdroji vykazují výraznější ostrohrannost, větší velikost zrn a vyšší dvourozměrnou kruhovitost. Naopak oblast...
Uranové zrudnění podkrkonošského permu: Vazba radioaktivních prvků v horninách rudnického obzoru na lokalitě Vrchlabí
Novák, Dominik ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Tuhý, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá studiem umělého výchozu permských jezerních sedimentů rudnického obzoru (298-297 Ma) a červených prachovců vrchlabského souvrství na lokalitě Vrchlabí, ve kterých byly z předchozích výzkumů zjištěny zvýšené koncentrace radionuklidů U a Th. Radionuklidy jsou na výchoze soustředěny v několika horizontech černých, šedých a červených břidlic, které tvoří cca 20 m z celkového 250 m studovaného profilu. Z lokalizovaných horizontů aktivních hornin byly odebrány vzorky ke studiu mineralogického složení, množství obsažených radionuklidů a autoradiografickému a mikroskopickému studiu vazeb radionuklidů v těchto horninách. Laboratorní měření potvrdilo zvýšené obsahy uranu i thoria v odebraných vzorcích. Nejvyšší množství uranu bylo naměřeno v anoxické černé břidlici (106,9 ppm U), nejvyšší množství Th v anomálním vzorku červeného prachovce (76,6 ppm Th). Břidlice a prachovce jsou složeny zejména z albitu, analcimu, kalcitu, dolomitu, muskovitu a draselných živců. Z výsledků mineralogického studia se předpokládá, že hlavním zdrojem sedimentu i radionuklidů byla přeplavená pyroklastika z oblasti podkrkonošské pánve či synchronní vulkanická činnost. Během pozdního tektonického vývoje pánve došlo pravděpodobně k přerozdělení radionuklidů v důsledku působení hydrotermálních roztoků. Bylo...
Začlenění mineralogického učiva do školních vzdělávacích programů
Kálalová, Anna ; Matějka, Dobroslav (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku výuky geologie a především mineralogie na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií. Pro účely této práce byl sestaven dotazník, jehož cílem bylo zjistit informace o řešení organizace výuky geologie a především mineralogie na těchto typech škol a jejich zařazení do školních vzdělávacích programů. Z výsledků dotazníků vyplynulo, že jednotlivá gymnázia se velmi liší organizací výuky geologie. Mineralogie je nejčastěji vyučována v prvním ročníku čtyřletého, nebo odpovídajícího ročníku víceletého studia. Na některých školách je mineralogie probírána pouze v ročnících odpovídajících základní škole. Volitelný seminář, ve kterém je geologie vyučována, si mohou zvolit žáci pouze na necelých čtyřiceti procentech dotázaných škol. Na výuku geologie jsou používány nejrůznější materiály - učebnice pro ZŠ i SŠ, vysokoškolská skripta, odborné knihy a internetové zdroje. Mezi nejběžnější pomůcky používané při výuce geologie patří sbírky vzorků. Velmi časté jsou také modely krystalů a geologické mapy. Méně zastoupeny jsou obrazy, fotografie a filmy s geologickou tématikou. Nejméně běžné jsou pomůcky na mikroskopování a geologický kompas. 48 % gymnázií zařadilo do výuky laboratorní práce i geologickou či mineralogickou exkurzi, 4 % pouze...
Sulfidická mineralizace v okolí bílinského zlomu
Markes, Jan ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Goliáš, Viktor (oponent)
Neoidní sulfidická mineralizace vyskytující se v terciérních sedimentech Lomu Bílina v lokalitě bílinského zlomu je hydrotermálního původu. Mineralizace je vázána na zlomové systémy oháreckého riftu. Teplota krystalizačních fluid se pohybovala kolem 50řC. Mineralizace bílinského zlomu je dosti jednotvárná, většinou se vyskytuje markazit bez stopových příměsí, dále čistý pyrit. Byly ale také zaznamenány zóny s obsahy stopových příměsí, především arsenu a niklu. Obsahy As obohacených růstových zón kolísaly od 0,2 - 5,4 hm. %, Ni bohaté zóny se pohybovaly v rozmezí 1,6-5,9 hm. %. Růstové zóny v agregátech se zvýšeným obsahem As a Ni byly velmi tenké, přínos fluid obohacených As a Ni zřejmě probíhal ve velmi krátkých časových periodách. Ve vzorcích markazitu byly dále nalezeny pórovité zóny mikroinkluzí jílových minerálů. Tyto zóny zvýšeného obsahu Al a Si kopírovaly růstové zóny jednotlivých krystalů. Disulfidy se na lokalitě vyskytují v hojném množství a to jak rozptýlené v uhelné sloji, tak vázané na tektonickou zónu bílinského zlomu. Pyrit a markazit rozptýlený v uhelné sloji geneticky nesouvisí se sulfidy vázanými na bílinský zlom.
Ostatkový kříž Karla IV.
Melkus, René ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Záměrem bakalářské práce je především historický, uměleckohistorický a technologický pohled na nejcennější památku Svatovítského chrámového pokladu, na veliký zlatý Zemský kříž, zvaný též Karlštejnský, nebo jen prostě, ale výstižně Ostatkový. Toto přední dílo vrcholně gotického zlatnictví je spojené s osobou císaře a krále Karla IV. (1316-1378) a rokem 1357, kdy byla mj. dokončena stavba hradu Karlštejn. Práce je pojata monografickým způsobem. Věnuje se výhradně tomuto kříži a bere si za cíl maximální shrnutí dosavadního historického poznání. Využívá přitom základní zpracování literatury a pramenů obvyklým heuristickým způsobem. Především se věnuje důkladnému popisu umělecko-řemeslného díla, na který navazuje umělecko-historická interpretace. Čím se ale od jiných prací chce lišit, je zvláště míra zaujetí zlatnickou technikou a snaha pochopit středověké techniky zpracování drahých kovů a kamenů. Téma je zvoleno i ve snaze osvojit si základní pojmy spojené s technologickými postupy a správně je používat. Tím se práce stává teoretickou průpravou pro samostatnou kurátorskou činnost pisatele v Národním technickém muzeu v Praze.
Pikritické horminy Českého středohoří
Šnellerová, Zuzana ; Jelínek, Emil (vedoucí práce) ; Ulrych, Jaromír (oponent)
Předkládaná práce má v první části rešerní charakter, kde se zabývám geologií oblasti Českého středohoří. V části druhé byly podrobně studovány pikritické horniny. Diskutuji obecné aspekty chemického a minerálního složení tohoto typu hornin a otázky klasifikace pikritů. Kromě kompilační části předložená práce přináší rovněž makro a mikroskopické charakteristiky hornin. Z výsledků makroskopického i mikroskopického studia vyplývá, že studované subvulkanické horniny z Českého Středohoří mají pikritický charakter. Tento fakt však nepotvrdily chemické analýzy hornin. Jako pikrity s.s. lze označit pouze dva vzorky (S-39 a S-40). Ostatní, které se vyznačují obdobným minerálním složením, však mají vyšší podíl alkálií a proto je lze označit jen jako bazické subvulkanity pikritického charakteru.
Podmínky vzniku vybraných hydrotermálních žilných ložisek v centrální části Českého masívu
Ulmanová, Jana ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Slobodník, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá studiem fluidních inkluzí ze vzorků křemene z Ratibořských Hor a ze Staré Vožice a v barytu ze Stříbrné Skalice a Černých Voděrad. Vzorky byly podrobeny studiu mikrotermometrie fluidních inkluzí, Ramanovy spektrometrie, UV-fluorescenční spektrometrie a elektronové mikrosondy. Ve vzorku ze Staré Vožice byla v křemeni zachycena nízkosalinní fluida systému H2O-CO2-N2 za tlaku minimálně 240 MPa a teplot min. 260 řC. Tato mineralizace souvisí pravděpodobně s iniciálními stádii zakládání zlomových struktur blanické brázdy a pravděpodobným zdrojem fluid jsou pozdně-metamorfní roztoky. Ve vzorku křemene s galenitem byla zachycena středněteplotní (Th = 110-195 řC) a nízkosalinní až středněsalinní fluida systému H2O-NaCl, fluida tvořená ropnými uhlovodíky a pozdní nízkosalinní fluida systému (H2O)-CO2-N2-CH4 (s obsahem max. 13 mol. % N2+CH4 v nevodné fázi) zachycené za nízkých tlaků (max. 10 MPa) a nižších teplot (105- 120 řC). V Ratibořských Horách byla prokázána heterogenně zachycená nízkosalinní až středněsalinní fluida systému H2O±CO2±N2±CH4-NaCl±KCl±MgCl2±FeCl2 (s max. 26 mol. % N2+CH4) zachycené za tlaků 1-25 MPa a teplot 160-315 řC. Ve vzorku barytu z Černých Voděrad byla prokázána nízkosalinní až vysokosalinní vodná fluida s chloridy Na a Ca ± K, Fe, Mg. Tato fluida jsou...
Ostatkový kříž Karla IV.
Melkus, René ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Záměrem bakalářské práce je především historický, uměleckohistorický a technologický pohled na nejcennější památku Svatovítského chrámového pokladu, na veliký zlatý Zemský kříž, zvaný též Karlštejnský, nebo jen prostě, ale výstižně Ostatkový. Toto přední dílo vrcholně gotického zlatnictví je spojené s osobou císaře a krále Karla IV. (1316-1378) a rokem 1357, kdy byla mj. dokončena stavba hradu Karlštejn. Práce je pojata monografickým způsobem. Věnuje se výhradně tomuto kříži a bere si za cíl maximální shrnutí dosavadního historického poznání. Využívá přitom základní zpracování literatury a pramenů obvyklým heuristickým způsobem. Především se věnuje důkladnému popisu umělecko-řemeslného díla, na který navazuje umělecko-historická interpretace. Čím se ale od jiných prací chce lišit, je zvláště míra zaujetí zlatnickou technikou a snaha pochopit středověké techniky zpracování drahých kovů a kamenů. Téma je zvoleno i ve snaze osvojit si základní pojmy spojené s technologickými postupy a správně je používat. Tím se práce stává teoretickou průpravou pro samostatnou kurátorskou činnost pisatele v Národním technickém muzeu v Praze.
Doprovodné složky živcové suroviny ložiska Krásno - Vysoký kámen: složení a vztah k hlavní užitkové složce suroviny
Vrbický, Tomáš ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Štemprok, Miroslav (oponent)
Ložisko živcové suroviny Krásno je jedinou činnou lokalitou ve Slavkovském lese. Předmětem těžby je zde kvalitní živcová surovina hojně využívaná zejména v keramickém a sklářském průmyslu. V těžené surovině se vyskytují četné doprovodné složky, které mohou ovlivňovat její kvalitu. Mezi hlavní doprovodné složky patří oxidy Fe, které vyvolávají nežádoucí barevné změny v živcovém materiálu. Dalšími doprovodnými složkami jsou apatit a topaz, které nemají výraznější vliv na kvalitu. Zajímavou složkou doprovázející hlavní surovinu jsou Nb, Ta, Li a Rb, které se zejména v posledních letech staly předmětem značného zájmu. Na zkoumané lokalitě se v současnosti zahajuje separace doprovodných složek s cílem zvýšit kvalitu živcového materiálu. Ukazuje se, že při nalezení vhodných postupů by bylo možné vzniklý separát dále upravovat a získávat z něj některé strategické suroviny. Pro realizaci těchto záměrů je však nutné provést podrobnější výzkum zacílený jen na určité složky a zároveň nalézt vhodné separační a úpravárenské metody. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 36 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.