Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 23 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Současné metodologické přístupy k literární historii v České republice
BOROVKOVÁ, Gabriela
V průběhu 20. a 21. století se v české literární vědě objevilo několik produktivních metodologických přístupů k literární historii. Práce sleduje proměny myšlení o literárních dějinách a realizaci těchto konceptů v praktickém psaní dějin od konce 19. století do současnosti, přičemž větší prostor je věnován konceptům formujícím dobovou řeč v dekádách bližších současnosti. Po roce 1989 je blíže sledován i diskurs o jednotlivých tématech literárních dějin. Pozornost je soustředěna na koncepce znamenající určitý zlom či novost ve způsobu mluvení o literárních dějinách, práce má tedy spíše kvalitativní než kvantitativní charakter. Všechny metodologické koncepty jsou usouvztažněny s tendencemi ve světě.
Co je kritika, co není a k čemu je na světě. Typologie české literární kritiky v letech 1995-2008
Proroková, Marie ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
RESUMÉ V této bakalářské práci je popsán vývoj pojmu literární kritika a dřívější typologie literární kritiky. Práce se zabývá rozdílem mezi literární kritikou a recenzí - jak tento rozdíl vypadá v teorii a jak v praxi. Je zde navrhnuta typologie, která je aplikovatelná pro dnešní českou literární kritiku. Rozděluje ji na dva základní typy: kritiku orientovanou na text a kritiku orientovanou na kontext. Pojednává o tom, jak se vyvíjel pojem hodnoty a co je hodnotou ještě dnes - pro dnešní kritiky je hodnotou originalita, důvěryhodnost díla a kompozice. Přináší informace o tom, jak kritiku prezentují jednotlivá periodika Host, A2, Revolver Revue, Tvar, Souvislosti a Literární noviny.
Jak psát transkulturní literární dějiny?
Petrbok, Václav ; Smyčka, Václav ; Turek, Matouš ; Nekula, M. ; Heimböckel, D. ; Weinberg, M. ; Budňák, Jan ; Futtera, Ladislav ; Horňáček, L. ; Hon, J. K.
Publikace Jak psát transkulturní literární dějiny? obsahuje vybrané příspěvky z mezinárodní konference uspořádané 15. – 16. 11. 2018 Germanobohemistickým týmem Ústavu pro českou literaturu AV ČR v.v.i. Konference se zaměřila na teoretickou a metodologickou problematiku psaní dějin vícero literárních kultur v různých jazycích, jež koexistovaly na území českých zemí. Její součástí jsou příspěvky týkající se jak středověké slovesné produkce, exponovaného “dlouhého” 19. století až k první polovině století 20., tak i tematizující i celou řadu problémových okruhů (překlad, kulturní transfer, periodizace, vícejazyčnost, kánon, regionalismus, konfesionalismus) i teoretických a metodologických přístupů (postkoloniální studia, transkulturní teorie, nový historismus). Vedle odborného záměru rovněž usiluje tento sborník stimulovat další debaty o podobě budoucí literárněhistorické syntézy literatur(y) českých zemí napříč obory – bohemistikou, germanistikou i dalšími filologiemi a rovněž kulturní vědou či sociální a politickou historií.
Mezi strukturalismem a Novou kritikou. (Teoretické souvislosti v díle René Welleka).
BOROVKOVÁ, Gabriela
Tato bakalářská práce je zaměřena na literární teorii česko-amerického badatele René Wellka, kterou se pokusím zasadit do kontextu dvou nejvýznamnějších teoretických škol, jimiž byl René Wellek bezprostředně ovlivněn a jejichž diskurs svými pracemi sám spoluutvářel, a sice českého strukturalismu a angloamerické nové kritiky. Na základě vybraného souboru Wellkových teoretických prací poukáži na podobnosti i rozpory s myšlenkami nejvýznamnějších představitelů obou literárněvědných uskupení. Hlavním předmětem mého zájmu bude Wellkův koncept literární vědy jako akademické disciplíny a jeho pojetí literatury a literárního díla jako objektu studia, ale budu si všímat též Wellkova stylu psaní či metodologických postupů při analýze a interpretaci konkrétních literárních děl. Cílem mé práce je poukázat na vzájemné vztahy, nikoli zařadit badatele do jedné ze škol.
Tradice a venkov v české meziválečné literatuře
Holeček, Lukáš ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Brabec, Jiří (oponent) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Předkládaná disertační práce se věnuje projevům tradicionalismu v české meziválečné literatuře. V první kapitole jsou zvažovány některé teoretické variety přístupu ke zkoumání kontinuity a diskontinuity v literární historii, především ve vztahu moderny a antimoderny. Na základě hermeneutiky H. G. Gadamera, P. Ricoeura i některých podnětů Nového historismu se autor snaží rozlišit tradici jako princip rozumění dějinám a tradici jako reprezentaci (diskurzivní událost). Sociologické pojetí tradic se pro literaturu nejeví jako vypovídající, tradice naznačuje provázanost umění moderny i antimoderny. Jako příklad dobového vyjednávání nad tradicí je v další kapitole analyzována polemika o tradice z období okolo roku 1928. Tato polemika souvisela s pokračující diskuzí o smyslu českých dějin, revizí státních a národních tradic a také s principem tradičnosti v literatuře. Následující kapitola se věnuje funkci tradice v koncepcích ruralismu a varietách času v románech vydaných v rámci edice Hlasy země (otázka pokroku, rodové kontinuity, věčnosti). V tomto dobovém vyjednávání nad tematikou venkova měl významnou roli také regionalismus, jako specifická varianta venkovského románu. Analýza recepce francouzského regionalismu (Giono, Ramuz, Pourrat) v české literatuře pojednaná v další kapitole naznačuje, že...
Osobní knihovna Karla Teigeho - knihovna jako pramen studia literární historie
Fialová, Jana ; Petruželková, Alena (vedoucí práce) ; Vorlíčková, Blanka (oponent)
Práce analyzuje osobní knihovnu předního teoretika české avantgardy, Karla Teigeho, v kulturním a politickém kontextu doby jejího vzniku. Představuje dostupné informace o historii Teigeho knihovny a nahlíží na ni jako na doklad autorova zájmu a tvorby a jako na zdroj pro studium literární historie, zejména historie surrealistického hnutí. Knižní pozůstalost se v současné době nachází v Knihovně Národního muzea (3828 jednotek), Památníku národního písemnictví (PNP; přibližně 300 jednotek) a částečně v osobním vlastnictví. Skladba knižní pozůstalosti odráží Teigeho celoživotní aktivní účast na vývoji českého surrealismu a obsahuje exempláře cenných samizdatů z válečného období, kdy byla surrealistická aktivita ilegální; nenahraditelný je jediný exemplář sborníku Býk z cyklu Znamení zvěrokruhu, uložený v Knihovně PNP.
The Avant-Postman: James Joyce, the Avant-Garde, and Postmodernism
Vichnar, David ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent) ; Symington, Micéala (oponent)
Disertační práce s názvem "The Avant-Postman: James Joyce, the Avant- Garde and Postmodernism," se pokouší sestavit literární genealogii vycházející z odkazu Jamese Joyce - tedy genealogii joyceovské avantgardy a experimentální literatury, která po ní následuje. Práce pokládá dvě Joyceova poslední díla, tj. Odyssea a Plačky nad Finneganem, coby východiska pro poválečné literární avantgardy ve Velké Británii, Spojených Státech a Francii v období tzv. "postmodernismu". V Úvodu práce je joyceovská avantgarda založena na Joyceově souvislém zkoumání materiálnosti jazyka, jakož i na skutečnosti, že Plačky nad Finneganem, vydávané časopisecky pod názvem "Work in Progress" v magazínu transition, byly součástí tzv. "Revoluce slova" (Revolution of the word), avantgardního programu, který vytvořil a zastával editor časopisu, Eugene Jolas. Joyceovské zkoumání materiálnosti jazyka vychází ze tří klíčových estetických podnětů: pojetí jazyka coby konkrétní fyzické stopy, náchylné vůči zkreslení či vymazání; chápání literárního jazyka coby kopie a padělku slov druhých autorů; a tvorby osobního idiomu coby "autonomního" jazyka pro opravdu moderní literaturu. Materiál je rozdělen do osmi kapitol, dvě pro Velkou Británii (od Johnsona přes Brooke-Rose k Sinclairovi), dvě pro USA (od Burroughse a Gasse k Acker a...
Co je kritika, co není a k čemu je na světě. Typologie české literární kritiky v letech 1995-2008
Proroková, Marie ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
RESUMÉ V této bakalářské práci je popsán vývoj pojmu literární kritika a dřívější typologie literární kritiky. Práce se zabývá rozdílem mezi literární kritikou a recenzí - jak tento rozdíl vypadá v teorii a jak v praxi. Je zde navrhnuta typologie, která je aplikovatelná pro dnešní českou literární kritiku. Rozděluje ji na dva základní typy: kritiku orientovanou na text a kritiku orientovanou na kontext. Pojednává o tom, jak se vyvíjel pojem hodnoty a co je hodnotou ještě dnes - pro dnešní kritiky je hodnotou originalita, důvěryhodnost díla a kompozice. Přináší informace o tom, jak kritiku prezentují jednotlivá periodika Host, A2, Revolver Revue, Tvar, Souvislosti a Literární noviny.
Socialistický realismus a tzv. totální realismus: charakteristika básnické poetiky a pokus o komparaci
Sieberová, Jana ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Schmarc, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá především vzájemnými vztahy mezi poetickými projevy socialistického a totálního realismu v raných padesátých letech. První část práce má obecnější povahu; zamýšlím se v ní nad některými charakteristickými rysy obou programů, v případě totálního realismu se tak děje převážně na základě komparace s podobně zaměřenými koncepty (Hrabalovy poémy z padesátých let, díla bývalých členů Skupiny 42). V dalších kapitolách svého textu uvažuji o totálním realismu ze dvou hledisek; jednak jako o alternativní formě realismu, která se vymezuje vůči oficiálnímu umění, jednak jako o programu, který je na oficiálním umění do určité míry závislý tím, že využívá nebo parafrázuje některé jeho prostředky

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 23 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.