Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 23 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Historický pivovar - potenciál regionálního rozvoje
Mosler, Štěpán ; Boháč, Ivo (oponent) ; Králová, Eva (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
V dnešní době existují stovky pivovarů, které jsou roztroušené po Čechách, Moravě a Slezsku a stále hledají svoji novou budoucnost. Jsou to pivovary opuštěné nebo v soukromém vlastnictví a mnohé z nich chátrají beze zbytku naděje na obnovu. Nezbývá jich mnoho a velmi obtížně se pro ně hledá nová funkce nebo osvícený investor. Důležité je, jak se k těmto historickým budovám budeme stavět v budoucnosti. Využít tento neopakovatelný potenciál, nebo nechat prostor pro nové využití? Jakým způsobem přistupovat k těmto stavbám? Jaké možnosti nám dávají a co potřebují? Dizertační práce se snaží charakterizovat a ukázat hodnoty pivovarské architektury, která se díky dramatickým změnám společnosti stala ohroženým druhem. Prostuduje a představí pozitivní příklady využití potenciálu původních pivovarů a vepsání tohoto dědictví do soudobé urbanistické struktury měst a jejich zapojení do rozvojových projektů, konverzí a revitalizací, případně i dalšími způsoby. Pokusí se nabídnout možnosti, jak k těmto cenným stavbám přistupovat, aby zůstal zachován alespoň jejich charakter a atmosféra pro další generace.
Stanovení senzoricky aktivních látek ve chmelu metodou GC-MS
Zlochová, Tereza ; Sobotníková, Jana (vedoucí práce) ; Čejka, Pavel (oponent)
Stanovení senzoricky aktivních látek ve chmelu metodou GC-MS Abstrakt Cílem této práce bylo stanovit senzoricky aktivní látky ze vzorku chmele pomocí plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií. Pro stanovení byly vybrány chmelové silice, které i přes své nízké zastoupení ve chmelu obsahují až několik set složek. Silice byly extrahovány za použití nové metody extrakce na fluidním ethanolovém loži a extrakt byl podroben analýze na GC-MS. Nedílnou součástí této práce bylo určení výtěžnosti metody, která se stala nástrojem pro stanovení obsahu silic v různých odrůdách chmele. Bylo provedeno porovnání získaných výtěžků s literaturou a pátráno po spojitosti mezi chemickou povahou silic a jejich zastoupením ve vzorku chmele s ohledem na jeho stáří. Klíčová slova: extrakce, chmel, chmelové silice, plynová chromatografie, hmotnostní spektrometrie
Stanovení biologicky aktivních látek ve chmelu metodou LC/HR-MS
Jandovská, Vladimíra ; Sobotníková, Jana (vedoucí práce) ; Spáčil, Zdeněk (oponent)
Obsahem této práce je vývoj a optimalizace metody pro identifikaci polyfenolických látek pocházejících ze chmelu (Humulus lupulus L.) s potencionální antimikrobiální aktivitou. V rámci extrakce látek ze chmelu byly sušené chmelové hlávky aplikovány do růstového media, odkud látky difundovaly do agaru a po naočkování bakteriálním kmenem Streptococcus aureus vytvořily inhibiční zónu. Pro extrakci látek z agaru byla optimalizována metoda kombinující extrakci acetonem s vysolením metodou QuEChERS. Měření probíhalo s použitím LC/HR-MS s hybridním analyzátorem kvadrupól-orbitální pastí. MS metoda byla vyvinuta jako screening s následnou fragmentací látky na základě seznamu hmot. Látky extrahované z inhibiční zóny byly následně identifikovány buď proti databázi, anebo byla jejich struktura objasněna pomocí fragmentačních spekter.
Analýza polyfenolových látek ve vybraných pivovarských surovinách metodou HPLC-HRMS
Zušťáková, Veronika ; Sobotníková, Jana (vedoucí práce) ; Mikyška, Alexandr (oponent)
a klíčová slova Abstrakt: Tato práce byla zaměřena na separaci proanthokyanidinů (PAs) v pivu, v pivovarských surovinách (chmel, slad) a v pivovarských meziproduktech (sladina, mladina, mladé pivo) za použití vysokoúčinné kapalinové chromatografie ve spojení s hmotnostním spektrometrem s vysokým rozlišením. K separaci proanthokyanidinů byla použita chromatografická kolona XSELECT HSS T3. Mobilní fáze byla tvořena směsí 0,1% kyseliny mravenčí ve vodě (A) a 0,1% kyseliny mravenčí v acetonitrilu (B a separace probíhala v gradientovém módu. Kalibrační rozsah pro katechin, prokyanidin B1 a B2 byl lineární v rozsahu od 10 µg.l-1 do 200 µg.l-1 u epikatechinu od 5 µg.l-1 do 200 µg.l-1 . Mez stanovitelnosti (LOQ) byla stanovena pro katechin, prokyanidin B1 a B2 na 10 µg.l-1 a pro epikatechin 5 µg.l-1 . Výtěžnost metody byla okolo 100 %. Metoda měla taktéž vyhovující opakovatelnost, kdy relativní směrodatná odchylka (RSD) byla u všech PAs menší než 20 %. Tato metoda byla využita pro sledování změn profilu zastoupení PAs během pivovarského procesu u katechinu, epikatechinu, prokyanidinu B1, B2 a B3. Bylo potvrzeno, že katechin, epikatechin, prokyanidin B1 a B2 přecházejí převážně z chmele a prokyanidin B3 je obsažen pouze v ječmenu. Dále byla metoda využita k ověření předpokladu, že profil proanthokyanidinů...
Fenomén chmelových brigád v socialistickém Československu
Verner, Jiří ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Diplomová práce Fenomén chmelových brigád v Československu se zabývá chmelovými brigádami coby specifickou zemědělskou výpomocí středoškolské mládeže v Československu v 60. letech 20. století. Práce sleduje organizaci brigád, životní podmínky pracovníků, samotný průběh sklízecích prací a popracovní aktivity brigádníků. Součástí výkladu je i průběh chmelové sklizně narušené událostmi spojenými se srpnem 1968.
Hodnocení kvality chmele z tradiční a netradiční oblasti pěstování
NOVÁKOVÁ, Renata
V diplomové práci, která nese název "Hodnocení kvality chmele z tradiční a netradiční oblasti pěstování", byla porovnána kvalita hlávek chmele tří odrůd (Žatecký poloraný červeňák, Sládek, Kazbek) získaných ze sklizně roku 2015. Produkci z netradiční oblasti pěstování reprezentují hlávky chmele ze soukromé chmelnice pana Ing. Martina Nováka z Obory na Táborsku. Standardní produkce chmele je reprezentována literárně dostupnými údaji o produkci pěstitelů z tradiční oblasti pěstování. V praktické části byl u vzorků z netradiční oblasti pěstování chmele proveden mechanický a chemický rozbor. Zjištěné údaje byly porovnány s hodnotami z dostupných prací z tradiční oblasti pěstování chmele. Cílem práce bylo zjistit, zda se dá kvalitní chmel vypěstovat i v jiné, netradiční oblasti pěstování chmele. Hlavní pozornost byla věnována stanovení obsahu alfa a beta kyselin. Vzorky byly analyzovány metodou EBC 7.7 (HPLC). Obsah alfa kyselin v testovaných vzorcích činil u odrůdy ŽPČ 4,06 % hm., u odrůdy Sládek 7,14 % hm. a u odrůdy Kazbek 4,67 % hm. Obsah beta kyselin činil u odrůdy ŽPČ 3,16 % hm., u odrůdy Sládek 3,93 % hm. a odrůdy Kazbek 4,51 % hm. Ve srovnání s charakteristickými hodnotami daných odrůd dosahují obsahy alfa kyselin vyšších hodnot, naopak beta kyseliny nižších hodnot.
Historické pivovary: budoucnost nebo minulost?
Mosler, Štěpán
Do dnešní doby je v České republice evidováno na 1400 objektů pivovarů a to jak funkčních nebo využívaných k jiným účelům, tak i opuštěných nebo zaniklých. Bohužel většina z nich jsou objekty opuštěné a chátrající. Důležité je jak se k těmto historickým budovám budeme stavět v budoucnosti. Využít tento neopakovatelný potenciál nebo nechat prostor pro nové? Jakým způsobem přistupovat k těmto stavbám? Jaké možnosti nám dávají a co potřebují? Příspěvek se snaží stručně charakterizovat a upozornit na mimořádné vlastnosti jedné velké skupiny výrobních budov, které se díky dramatickým změnám společnosti stala ohroženým druhem. Pokusit se nabídnout možnosti jak k těmto cenným stavbám přistupovat, aby zůstal zachován aspoň jejich charakter a atmosféra pro další generace.
Pivovar v Buštěhradě: studentská soutěž jako akcelerátor ochrany památek
Mosler, Štěpán
V dnešní době existuje na desítky pivovarů roztroušených po Čechách, Moravě a Slezsku, které stále hledají svoji novou budoucnost. Jsou to pivovary opuštěné nebo v soukromém vlastnictví a mnohé z nich chátrající bez zbytku naděje na obnovu. Nezbývá jich m
Historie a vývoj pivovarské architektury
Mosler, Štěpán
Příspěvek se snaží stručně pospat historické souvislosti vývoje pivovarnictví na území Čech, Moravy a Slezska. Zachytit důležité historické milníky, které ovlivnili vývoj architektury a stavitelství pivovarských objektu od jejího počátku až do současnosti.
Pěstování chmele (Humulus lupulus L.) a jeho využití
KORCOVÁ, Žaneta
Rostlina chmele se odlišuje od ostatních zemědělských rostlin tím, že je vytrvalá. Na jednom stanovišti může být až 20 let. U nás se chmel pěstuje ve třech uznaných chmelařských výrobních oblastech, kterými jsou Žatecko, Úštecko a Tršicko. Kvalita hlávek je u nás vysoká především díky skladbě odrůd a příznivým podmínkám prostředí. Technologie pěstování chmele byla již prozkoumána před dávnou dobou, a proto jsou nové zdroje málo dostupné a rozptýlené. Cílem této bakalářské práce bylo popsat technologii pěstování chmele a jeho potravinářské a nepotravinářské využití. Tato práce zahrnuje botanickou charakteristiku, agrotechniku, hnojení, ochrana proti škodlivým organismům, sklizeň a posklizňovou úpravu. Dále je zde popsaný vliv agrotechniky nebo hnojení na kvalitu chmele a potravinářské a nepotravinářské využití.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 23 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.