|
|
Historický narativ a budování identity: Muzea v Bosně a Hercegovině
Knappová, Barbora ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Práce analyzuje historické narativy prezentované v Historickém muzeu Bosny a Hercegoviny v Sarajevu a v Muzeu Republiky srbské v Banje Luce. Zároveň osvětluje, kdo prosazuje danou reprezentaci historie a které faktory mají vliv na muzejní produkci. Práce vychází z teoretické literatury týkající se role muzeí v procesu institucionalizace paměti a budování národní identity i jejich možností přispět k usmíření v postkonfliktní společnosti. Předmětem zkoumání jsou hlavní muzejní instituce zabývající se moderní historií v obou autonomních entitách Bosny a Hercegoviny, přičemž Muzeum Republiky srbské působí v dominantně srbském a Historické muzeum v dominantně bosňáckém prostředí. Práce se zabývá vývojem muzeí, jejich správou, financováním, sebeprezentací a zejména narativy trvalých i krátkodobých expozic. Při jejich analýze je kladen důraz na způsob definování "my" vůči "oni". Časově je práce vymezena sledováním aktivit muzeí od roku 1995 do současnosti. Práce v detailu ukazuje, že Historické muzeum prezentuje charakteristicky bosňácký historický narativ, i přes snahu být celostátním muzeem bez etnicky vyhraněné interpretace historie, a že v Muzeu RS je používán narativ s výrazně nacionalistickým akcentem, neboť instituce je nástrojem centralizované politiky dějin Republiky srbské.
|
|
|
Contextualising or relativising evil? A probe into US antebellum slavery
Kubíček, Jan ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Účelem této práce je prozkoumat zrušení otroctví v USA v období před občanskou válkou. Analýze je provedena skrze levicově orientované prizma představené Michaelem Parentim. První část práce představuje stručné vysvětlení Parentiho teorie na příkladu pozdní římské republiky a jejím politicko-ekonomickém pozadí, které je znázorněno v knize The Assassination of Julius Caesar. Tato část také pokrývá historické precedenty otroctví spolu se specifickými vědecky podloženými argumenty ve prospěch otroctví, se kterými přisel Samuel Cartwright. Závěrečná část popisuje proces zrušení otroctví. Závěrem vytváří analogii mezi římskou senátorskou demokracií a rasovým otroctvím v USA před rokem 1861. Tato analogie je postavěna na premise, že v obou případech privilegovaná společenská třída ovlivnila výklad těchto dějin ve svůj prospěch, aby zakryla své ekonomické zájmy. Klíčová slova: Michael Parenti, otroctví, dějinné vypravování, vykořisťování, Samuel Cartwright, proces zrušení otroctví
|
|
| |
|
|
Communist History in the Czech National Historical Narrative --- A Case Study of Czech Secondary Education History Textbook
Qian, Nana ; Klípa, Ondřej (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Po pádu komunistické vlády se pro Českou republiku stalo kritickým a naléhavým úkolem přijít na způsob, jak komunistickou minulost uchovat v paměti a jak o ní vyprávět v současném kontextu. Interpretace a vykreslení komunistického státu prošlo kolísavou stezkou od kompletního popření přes lhostejnost po empatii. Zkoumání re-interpretace české komunistické historie mladším generacím by mohlo být efektivním prostředkem k jasnějšímu a všeobecnému výkladu české komunistické minulosti. Zatím jsou učebnice dějepisu do značné míry reprezentanty autoritativního příběhu. Proto se při čerpání z bohaté literatury o studiu historického narativu a zejména z českých komunistických dějin, z interpretace českého komunistického výkladu dějin v tomto výzkumu zaměřuji na důkladné zkoumání české učebnice pro střední školy. Tato práce tvrdí, že kromě uvedení obecných historických faktů využívá učebnice emocionálně popisné výrazy, selektivní zobrazení a indiktivní srovnání k zvýraznění příběhu nespokojenosti a nedůvěry vůči komunistickému režimu a sovětskému útiskem.
|
|
|
Srovnání polského a ukrajinského ústavů paměti národa a jejich interpretace Volyňského masakru
Lavrentev, Aleksei ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Tato práce srovnává polský a ukrajinský ústav paměti národa a analyzuje modely kolektivní paměti, jež dominují v Polsku a na Ukrajině a historické narativy Volyňského masakru 1943. Zároveň práce osvětluje a porovnává interpretace tohoto fenoménu polského a ukrajinského ústavem. Předmětem zkoumání jsou samotné ústavy paměti národa jako hlavní nástroje prosazování státní politiky paměti ve svých státech. Časově je práce vymezena od roku 2014, kdy došlo k revolučním změnám na Ukrajině a následným změnám ukrajinských historických narativů a státní politiky, až do současnosti. V práci je popsána také politická situace na Ukrajině (2014) a v Polsku (2015), jež tyto změny v obou státech ovlivnila a vedla k obnovení konfliktu paměti. První náznaky konfliktu paměti (Juščenkovo období a první vláda PiS) jsou v této práci rozebrány jen krátce, neboť je zaměřena hlavně na současnost. Vycházíme z předpokladu, že Volyňský masakr, jenž je nejtragičtějším prvkem současných polsko-ukrajinských vztahů, je hlavním kamenem úrazu mezi Polskem a Ukrajinou. Práce v detailu ukazuje, že polský a ukrajinský ústav jsou instituce s odlišnými úkoly, cíli a pravomocemi a jejich interpretace Volyňského masakru jsou odlišné ve všech bodech. Snaha o hledání kompromisu existuje pouze na papíře, jelikož ve skutečnosti polská a...
|
|
|
Contextualising or relativising evil? A probe into US antebellum slavery
Kubíček, Jan ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Účelem této práce je prozkoumat zrušení otroctví v USA v období před občanskou válkou. Analýze je provedena skrze levicově orientované prizma představené Michaelem Parentim. První část práce představuje stručné vysvětlení Parentiho teorie na příkladu pozdní římské republiky a jejím politicko-ekonomickém pozadí, které je znázorněno v knize The Assassination of Julius Caesar. Tato část také pokrývá historické precedenty otroctví spolu se specifickými vědecky podloženými argumenty ve prospěch otroctví, se kterými přisel Samuel Cartwright. Závěrečná část popisuje proces zrušení otroctví. Závěrem vytváří analogii mezi římskou senátorskou demokracií a rasovým otroctvím v USA před rokem 1861. Tato analogie je postavěna na premise, že v obou případech privilegovaná společenská třída ovlivnila výklad těchto dějin ve svůj prospěch, aby zakryla své ekonomické zájmy. Klíčová slova: Michael Parenti, otroctví, dějinné vypravování, vykořisťování, Samuel Cartwright, proces zrušení otroctví
|
|
|
Historický narativ a budování identity: Muzea v Bosně a Hercegovině
Knappová, Barbora ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Práce analyzuje historické narativy prezentované v Historickém muzeu Bosny a Hercegoviny v Sarajevu a v Muzeu Republiky srbské v Banje Luce. Zároveň osvětluje, kdo prosazuje danou reprezentaci historie a které faktory mají vliv na muzejní produkci. Práce vychází z teoretické literatury týkající se role muzeí v procesu institucionalizace paměti a budování národní identity i jejich možností přispět k usmíření v postkonfliktní společnosti. Předmětem zkoumání jsou hlavní muzejní instituce zabývající se moderní historií v obou autonomních entitách Bosny a Hercegoviny, přičemž Muzeum Republiky srbské působí v dominantně srbském a Historické muzeum v dominantně bosňáckém prostředí. Práce se zabývá vývojem muzeí, jejich správou, financováním, sebeprezentací a zejména narativy trvalých i krátkodobých expozic. Při jejich analýze je kladen důraz na způsob definování "my" vůči "oni". Časově je práce vymezena sledováním aktivit muzeí od roku 1995 do současnosti. Práce v detailu ukazuje, že Historické muzeum prezentuje charakteristicky bosňácký historický narativ, i přes snahu být celostátním muzeem bez etnicky vyhraněné interpretace historie, a že v Muzeu RS je používán narativ s výrazně nacionalistickým akcentem, neboť instituce je nástrojem centralizované politiky dějin Republiky srbské.
|
|
| |
host ::
RSS.