|
|
Economic Transformation and Inequality: Czech Republic, 1978-2016
Bernard, Adam ; Šedivý, Marek (vedoucí práce) ; Cahlík, Tomáš (oponent)
Práce je zaměřena především na analýzu a popis vývoje genderových mz- dových rozdílů v České republice před a po ekonomické transformaci. Studovali a upravovali jsme datové soubory na úrovni domácností ze dvou různých zdrojů českého sociálněvědního datového archivu a Luxembourg Income Study, aby- chom zajistili kompatibilní výsledky, které jsou srovnatelné pro jednotlivé roky. Pomocí metody obyčejné regrese nejmenších čtverců jsme se zaměřili na výpočet očištěného mzdového rozdílu mezi muži a ženami a porovnání vývoje faktorů ovlivnujících mzdy. Výsledkem studie bylo zjištění, že mzdový rozdíl mezi muži a ženami má trend ve tvaru písmene U, přičemž rozdíly mezi mzdami mužů a žen byly v roce 1978 28%, v roce 2004 dosáhly 18% a v roce 2016 dále kle- saly na 23,3%. Zaznamenali jsme výrazný nárůst mezních výnosů z terciárního vzdělání před transformací a po ní. Při porovnávání oddělených prediktorů pro mužskou a ženskou populaci pozorujeme opačné výnosy z toho, že mají děti a jsou v manželství, které jsou po celé sledované období pozitivní pro muže a neg- ativní pro ženy. Přínos tohoto výzkumu spočívá především v tom, že poskytuje srovnatelné údaje za všechny sledované roky a...
|
|
|
Gender gap index a štěstí žen
Procházková, Vendula ; Chytilová, Julie (vedoucí práce) ; Votápková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vztahem mezi úrovní genderových nerovností daných indexem The Global Gender Gap Index (GGGI) a štěstím žen. Za použití průřezových dat z The World Values Survey (WVS) pocházejících z 22 různých zemí světa bylo zjišťováno, zda existuje pozitivní vztah mezi mírou indexu GGGI (reflektující výši genderových nerovností v dané zemi, kde nižší hodnoty značí vyšší úroveň genderových nerovností) a relativním pociťovaným štěstím žen v porovnání s muži. V práci jsou představeny nejen hlavní determinanty lidského štěstí dle současné odborné literatury, ale také specifické indexy týkající se problematiky genderových nerovností. Celkově se v práci nachází sedm různých modelů pracujících s celkovým datovým souborem 22 zemí, šest modelů pracujících s daty rozdělenými dle pohlaví a dva typy modelů vytvořené pro každou ze čtyř skupin, do kterých byly vybrané země rozděleny na základě výše jejich GGGI indexu. Tyto modely odhadují vliv indexu GGGI a jeho čtyř komponentů na štěstí jednotlivců, na štěstí žen v porovnání s muži, a také rozdíl v pociťovaném štěstí žen a mužů ve skupinách s odlišným průměrným indexem GGGI. Na základě výsledků dochází práce k závěru, že s vyšším stupněm genderové rovnosti roste nejen relativní štěstí žen v porovnání s muži, ale i štěstí jednotlivců obecně.
|
|
|
Gender gap index a štěstí žen
Procházková, Vendula ; Chytilová, Julie (vedoucí práce) ; Votápková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vztahem mezi úrovní genderových nerovností daných indexem The Global Gender Gap Index (GGGI) a štěstím žen. Za použití průřezových dat z The World Values Survey (WVS) pocházejících z 22 různých zemí světa bylo zjišťováno, zda existuje pozitivní vztah mezi mírou indexu GGGI (reflektující výši genderových nerovností v dané zemi, kde nižší hodnoty značí vyšší úroveň genderových nerovností) a relativním pociťovaným štěstím žen v porovnání s muži. V práci jsou představeny nejen hlavní determinanty lidského štěstí dle současné odborné literatury, ale také specifické indexy týkající se problematiky genderových nerovností. Celkově se v práci nachází sedm různých modelů pracujících s celkovým datovým souborem 22 zemí, šest modelů pracujících s daty rozdělenými dle pohlaví a dva typy modelů vytvořené pro každou ze čtyř skupin, do kterých byly vybrané země rozděleny na základě výše jejich GGGI indexu. Tyto modely odhadují vliv indexu GGGI a jeho čtyř komponentů na štěstí jednotlivců, na štěstí žen v porovnání s muži, a také rozdíl v pociťovaném štěstí žen a mužů ve skupinách s odlišným průměrným indexem GGGI. Na základě výsledků dochází práce k závěru, že s vyšším stupněm genderové rovnosti roste nejen relativní štěstí žen v porovnání s muži, ale i štěstí jednotlivců obecně.
|
|
|
Nerovné postavení mužů a žen na českém trhu práce
Brusová, Barbora ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu genderové mzdové nerovnosti v České republice a diskriminaci žen na pracovním trhu. Hlavním cílem práce je ověřit na datech získaných vlastním dotazníkovým šetřením existenci nerovného platového ohodnocení mezi pohlavím. Dále se v práci snažím testovat hypotézu, že rozdíly v příjmech mezi muži a ženami jsou zčásti způsobeny vlivem diskriminačního chování zaměstnavatelů. V teoretické kapitole je vysvětlen koncept genderové mzdové mezery a OaxacaBlinderova rozkladu mzdového diferenciálu. V praktické části jsou analyzována data z vlastního dotazníkového průzkumu. Pomocí ekonometrického modelu je zjištěna existence genderové mzdové mezery. Hypotéza, že ženy čelí nerovnému platovému ohodnocení, je tímto potvrzena. Rozložení genderové mzdové diskriminace podle Oaxacova-Blinderova rozkladu dokazuje přítomnost efektu diskriminace. Tímto je potvrzena i hypotéza o existenci genderové mzdové diskriminace vůči ženám. Stejné závěry potvrzuje i použitá metoda párového srovnávání.
|
|
|
Postavení žen na trhu práce v ČR
Skopalíková, Anna ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá postavením žen na trhu práce v České republice. Jejím cílem je ověřit hypotézy o existenci nižších průměrných mezd žen a o existenci diskriminace žen na trhu práce v ČR. Oaxacovým modelem dekompozice mezd, který je představen v teoretické části práce, byla prokázána existence mzdové mezery mezi mzdami mužů a žen na trhu práce v ČR, ve vybraných krajích a ve vybraných pracovních oborech. Tím je potvrzena hypotéza nižších mezd žen. Zároveň bylo na základě Oaxacovy dekompozice mezd zjištěno, že mzdovou mezeru lze vysvětlit u většiny případů do výše přibližně 18 %. Druhá hypotéza je potvrzena pouze částečně. K diskriminaci žen nejspíše dochází, není však možné potvrdit v jaké výši. Nevysvětlená složka mzdové mezery (vycházející z Oaxacovy dekompozice) zahrnuje mj. diskriminační koeficient, jehož přesnou velikost však není možné určit. Druhotným cílem bakalářské práce je určení vlivu jednotlivých parametrů na pozorované mzdové mezery. Nejčastějšími faktory, jež ovlivňují mzdovou složku, jsou zejména vzdělání a věk.
|
|
|
Analýza vlivu vzdělání na výši mzdy v České republice
Tománková, Martina ; Mirvald, Michal (vedoucí práce) ; Křítková, Soňa (oponent)
Hlavním cílem této práce je zjistit, zda a jakým způsobem vzdělání ovlivňuje mzdu. Z logické úvahy a dosavadních studií vyplývá, že existuje pozitivní korelace mezi dosaženým vzděláním a výší mzdy jednotlivce. Studie se však ve velikosti vlivu liší a v České republice doposud není mnoho prací, které by se tímto tématem zabývaly. Tato diplomová práce je založena na vlastním dotazníkovém šetření, ze kterého bylo získáno celkem 521 pozorování. Průzkum probíhal v období březen-květen 2015. Data byla následně analyzována a metodou intervalové regrese byla prokázána pozitivní závislost dosaženého vzdělání na výši mzdy. Při dosažení bakalářského vzdělání se mzda jedince zvýší v průměru o 8 % oproti jedinci se středoškolským vzděláním s maturitou. Pokud jedinec dosáhl magisterského/inženýrského titulu, jeho mzda je v průměru vyšší o 21,9 % než mzda jedince, jehož nejvyšší dosažené vzdělání je středoškolské s maturitou. Při analýze byla také zjištěna genderová mzdová mezera. Dle výsledků mají ženy v České republice o 21,3 % nižší mzdy než muži. Práce se dále zabývá dosažením vysokoškolského vzdělání pro jedince starší 26 let. Regresní analýzou bylo prokázáno, že získání bakalářského stupně vzdělání zvyšuje pro tuto skupinu mzdu více (o 14,4 %) než při analýze na celém data setu. A naopak získání magisterského/inženýrského titulu zvyšuje pro tuto skupinu mzdu méně (o 17,3 %). Součástí této práce byl také výpočet návratnosti investice do vysokoškolského vzdělání. Za použití metody vnitřního výnosového procenta, byla zjištěna míra návratnosti 8,3 %.
|
host ::
RSS.