Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 48 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zhodnocení míry kontaminace ryb netuberkulózními mykobakteriemi
Trávníčková, Jiřina ; RNDr. Jana Prodělalová, Ph.D., (oponent) ; RNDr.Michal Slaný, Ph.D. (vedoucí práce)
Cílem předložené diplomové práce bylo zhodnotit kontaminaci sladkovodních ryb netuberkulózními mykobakteriemi (NTM). Pomocí metod molekulární biologie byl u ryb pocházejících z povrchových vod České republiky sledován výskyt a distribuce NTM v různých tkáních (žábry, pažerákové zuby, svalovina, střevo aj.). NTM jsou častým patogenem v akvakulturách sloužících k chovu pro komerční účely. S ohledem na tuto skutečnost byl sledován výskyt NTM v mase ryb (amur bílý, kapr obecný, lín obecný, candát obecný, tilapie nilská apod.) pocházejících z tržní sítě, neboť zpracování a případná konzumace nedostatečně tepelně opracovaného masa kontaminovaného NTM může v některých případech představovat zdravotní riziko pro člověka. Teoretická část se zabývá obecným popisem mykobakterií, jejich klinickým významem a působností z hlediska bezpečnosti potravin. Je zde také shrnuta problematika detekce a identifikace jednotlivých mykobakteriálních druhů. Praktická část je věnována popisu jednotlivých pracovních postupů a vyhodnocení veškerých naměřených výsledků. Během práce byly připraveny pozitivní kontroly PCR reakce ve formě plazmidové DNA, byla stanovena analytická citlivost PCR reakce, účinnost izolace mykobakteriální DNA z masa a byla posouzena míra kontaminace NTM u vyšetřených ryb.
Mikroplasty v mořských plodech a jejich dopad na lidské zdraví
Formanová, Michaela
Tato bakalářská práce shrnuje současné poznatky týkající se akumulace mikrometrových plastových částic v mořské fauně a vlivu těchto částic na mořské organismy. Příjem mikroplastů byl prokázán v laboratorních a přirozených podmínkách u řady mořských organismů včetně zooplanktonu, ústřic, slávek a krevet. Mikroplastové částice jsou přednášeny z nižších taxonomických úrovní na vyšší pomocí trofického přenosu. Modelový transport v rámci potravní sítě byl zkoumán u mořského kraba, který byl krmen slávkami kontaminovanými mikroplasty. Mikrometrové plastové fragmenty byly schopny proniknout z gastrointestinálního traktu do okolních tkání kraba. Velká pozornost je věnována výzkumu mikroplastů jako potencionálních vektorů přenosu nebezpečných chemikálií. Důsledky mikroplastové kontaminace na potravní síť a zdraví člověka zatím nejsou dostatečně prozkoumány a vyžadují další studie.
Zpráva o činnosti Státní zemědělské a potravinářské inspekce za rok 2022
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Výroční zpráva obsahuje úvodní slovo ústředního ředitele SZPI, kapitoly o kontrolní, laboratorní a certifikační činnosti SZPI, činnosti SZPI v oblasti legislativy, spolupráce s ostatními úřady a institucemi ČR, systému managementu kvality, kapitoly o mezinárodních vztazích, vztazích s veřejností, kapitoly o lidských zdrojích, zprávu o hospodaření, shrnutí.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Vývoj potravinové bezpečnosti ve vybraných zemích jihovýchodní Afriky
Hendrychová, Marcela
Diplomová práce se zabývá sledováním vývoje potravinové bezpečnosti v Malawi, Zimbabwe a Zambii. Konkrétním kritériem pro výběr tří států byl indikátor HDI a geografická poloha vybraných států. Prostřednictvím jednotlivých indikátorů z různých pilířů potravinové bezpečnosti práce vyhodnocuje nejvýznamnější faktory, které způsobují potravinovou nejistotu ve sledovaných zemích. Teoretická část práce vysvětluje základní fakta a pozadí problému, obsahuje vysvětlení klíčových pojmů a termínů, definování jednotlivých příčin a důsledků potravinové bezpečnosti na úrovni vybraných států. V práci jsou také popsány nejpoužívanější indikátory měřící potravinovou bezpečnost. Praktická část na základě vývoje sledovaných indikátorů (průměrný příjem bílkovin; průměrný příjem bílkovin živočišného původu; prevalence středně těžké nebo těžké potravinové nejistoty; prevalence závažného nedostatku potravin; procento populace využívající základní hygienické služby; procento populace která má přístup k pitné vodě; procento dětí do 5 let, trpící zakrnělostí; prevalence anémie žen v reprodukčním věku; variabilita produkce potravin na osobu; politická stabilita a absence násilí/terorismu) v období let 2009–2019 zkoumá faktory, které ovlivnily změny těchto ukazatelů. V práci bylo zjištěno, že nejvýznamnějšími faktory, které ovlivňují vývoj potravinové bezpečnosti ve sledovaných státech Malawi, Zambie i Zimbabwe, jsou klimatické podmínky, politická a ekonomická situace, nízká vzdělanost obyvatelstva a infekční nemoci. Tyto faktory zpomalují ekonomický růst zemí a znemožňují růst směrem z rozvojových zemí k rozvinutým a mají za následek potravinovou nejistotu a její důsledky.
Posouzení hygienické úrovně prostředí vybraných potravinářských provozoven a domácností
DROZDOVÁ, Aneta
Adekvátní úroveň hygieny prostředí, ve kterém se manipuluje s potravinami je jedním z důležitých faktorů, jenž ovlivňuje udržení kvality a zdravotní nezávadnosti potravin. Cílem diplomové práce bylo (i) mikrobiologickou analýzou posoudit úroveň hygieny ve vybraných domácnostech (n=3) a v potravinářských provozovnách (n=3). Mikrobiologická analýza zahrnovala stanovení: celkového počtů aerobních a psychrotrofních mikroorganismů, koliformních bakterií, a dále kvasinek a plísní. Dále (ii) prostřednictvím dotazníkového šetření u zaměstnanců potravinářských provozoven (n=50) a široké veřejnosti (n=259) prověřit informace týkající se manipulačních postupů s potravinami.
Ochrana spotřebitele v oblasti potravin
VĚŽENSKÁ, Edita
Bakalářská práce popisuje práva a povinnosti spotřebitelů, kteří jsou součástí mezinárodního obchodu. Práce se zaměřuje zejména na ochranu spotřebitele v České republice, ale také Evropské unie. Právní předpisy dané země by měly být schopné zajistit bezpečnost potravin. V České republice ochranu spotřebitele zajišťuje zákon o ochraně spotřebitele, který poskytuje ochranu například proti nekalým obchodním praktikám. V práci jsou také zahrnuty dozorové orgány například Česká zemědělská a potravinářská inspekce či Státní veterinární správa. Tyto dozorové orgány dohlížejí mimo jiné na bezpečnost potravin. Ve 21. století stále více lidí obchoduje online a dochází tak k méně osobnímu kontaktu. Kvalita informací a jejich znalost se tak stává pro spotřebitele více důležitá. Cílem této práce je analyzovat ochranu spotřebitele v oblasti potravin a v rámci marketingového výzkumu zjistit u českých spotřebitelů úroveň znalosti potravinového práva. Pro výzkum byla použita metoda dotazníkového šetření. Práce obsahuje shrnutí výsledků práce.
Bezpečnost potravin ve vazbě na systém RASFF
ŘÍHA, Michal
Anotace Cílem diplomové práce je definování fungování systému RASFF, zřízeného v ČR na základě Nařízení 178/2002. Dále pak rozbor nejčastěji se vyskytujících notifikací a rizikových potravin na trhu ČR. Česká republika se 1. května 2004 stala rovnoprávným členem Evropské unie. Rozhodla se tedy přijmout pravidla společenství a stát se součástí jednotného evropského trhu. Toto rozhodnutí znamenalo také respektovat veškeré závazky acquis communautaire. Smlouva o založení Evropského společenství vymezuje v článku 3 jako základní podmínku fungování vnitřního trhu zabezpečení vysoké ochrany zdraví a posílení ochrany spotřebitele. Základním právním rámcem pro oblast bezpečnosti potravin v EU i ČR je nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002. Vztahuje se na všechny stupně produkce, zpracování a distribuce potravin a krmiv (potravinový řetězec) a jako klíčový princip označuje analýzu rizika {--} proces sestávající ze tří složek: hodnocení rizika, řízení rizika a komunikace o riziku. Součástí Nařízení č. 178/2002, konkrétně v článcích 50 {--} 52, je Evropský systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF). V České republice je systém vymezen v zákoně č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů a v zákoně č. 91/1996 Sb. o krmivech ve znění pozdějších předpisů a podrobně je upraven Nařízením vlády č. 98/2005 Sb., kterým se stanoví systém rychlého varování před vznikem rizika ohrožení zdraví lidí z potravin a krmiv, které nabylo účinnosti dne 1. března 2005. Jednotlivými členy sítě RASFF v ČR jsou SZPI, která je zároveň Národním kontaktním místem, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, orgány ochrany veřejného zdraví, orgány veterinární správy, celní orgány, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zemědělství. SZPI má v systému dvojí roli, jednak je orgánem státního dozoru nad dodržováním povinností stanovených zákonem o potravinách, jednak je podle § 15 odst. 4 tohoto zákona Národním kontaktním místem (NKM) Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) v České republice. V roce 2005 přijala ČR prostřednictvím NKM celkem 51 oznámení, z toho 24 (47%) spadalo do kompetencí SZPI. Ta zajistila jejich došetření v terénu a zpětně o výsledcích šetření informovala formou dodatečných oznámení. V jednom případě se na došetření podílela spolu s Českou obchodní inspekcí. Z ČR bylo prostřednictvím NKM odesláno 38 oznámení souvisejících s kontrolou trhu, z toho 31 případ (82%) vzešel z kontrolní činnosti SZPI. V souvislosti s kontrolou dovozu potravin a surovin pocházejících ze třetích zemí notifikovalo NKM celkem 7 případů odmítnutí zásilky na hranicích a jejich nepropuštění do volného oběhu. Na těchto případech se podílí SZPI spolu s orgány Celní správy v souladu s dohodou o vzájemné součinnosti a spolupráci uzavřenou mezi SZPI a Generálním ředitelstvím cel.
Zpráva o činnosti Státní zemědělské a potravinářské inspekce za rok 2021
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Výroční zpráva obsahuje úvodní slovo ústředního ředitele SZPI, kapitoly o kontrolní, laboratorní a certifikační činnosti SZPI, činnosti SZPI v oblasti legislativy, spolupráce s ostatními úřady a institucemi ČR, systému managementu kvality, kapitoly o mezinárodních vztazích, vztazích s veřejností, kapitoly o lidských zdrojích, zprávu o hospodaření, shrnutí.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Potravinové právo v České republice a v zahraničí
Huml, Ondřej ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Shrnutí Téma této diplomové práce je Potravinové právo v České republice a v zahraničí. Cílem práce je představit potravinové právo v ČR a v Anglii, s důrazem na právo EU. Vzhledem k tomu, že se jedná o téma široké, práce zahrnuje pouze základní atributy a některé zajímavé otázky potravinového práva. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. V první kapitole jsou uvedeny relevantní prameny práva. Potravinové právo je regulováno množstvím nejrůznějších právních předpisů. Obecně lze tyto prameny rozdělit na primární a sekundární legislativu, a to jak na národní úrovni, tak na úrovni EU. Dále jsou uvedeny některé důležité mezinárodní aspekty potravinového práva. Druhá kapitola představuje legální definice základních právních pojmů v českém a unijním právu. Třetí kapitola je klíčová pro nadcházející kapitoly, neboť se zaměřuje na základní zásady práva životního prostředí a také na zásady charakteristické pro potravinové právo. Na tyto zásady je v práci často odkazováno. Dále tato kapitola představuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin, Systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva a také způsoby kontroly na národní úrovni. Následující kapitola se zabývá označováním a balením potravin. Je zde popsáno, jaké zákonné požadavky musí být výrobci splněny, aby jejich výrobky mohly být uvedeny na trh potravin....

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 48 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.