|
Zhodnocení míry kontaminace ryb netuberkulózními mykobakteriemi
Trávníčková, Jiřina ; RNDr. Jana Prodělalová, Ph.D., (oponent) ; RNDr.Michal Slaný, Ph.D. (vedoucí práce)
Cílem předložené diplomové práce bylo zhodnotit kontaminaci sladkovodních ryb netuberkulózními mykobakteriemi (NTM). Pomocí metod molekulární biologie byl u ryb pocházejících z povrchových vod České republiky sledován výskyt a distribuce NTM v různých tkáních (žábry, pažerákové zuby, svalovina, střevo aj.). NTM jsou častým patogenem v akvakulturách sloužících k chovu pro komerční účely. S ohledem na tuto skutečnost byl sledován výskyt NTM v mase ryb (amur bílý, kapr obecný, lín obecný, candát obecný, tilapie nilská apod.) pocházejících z tržní sítě, neboť zpracování a případná konzumace nedostatečně tepelně opracovaného masa kontaminovaného NTM může v některých případech představovat zdravotní riziko pro člověka. Teoretická část se zabývá obecným popisem mykobakterií, jejich klinickým významem a působností z hlediska bezpečnosti potravin. Je zde také shrnuta problematika detekce a identifikace jednotlivých mykobakteriálních druhů. Praktická část je věnována popisu jednotlivých pracovních postupů a vyhodnocení veškerých naměřených výsledků. Během práce byly připraveny pozitivní kontroly PCR reakce ve formě plazmidové DNA, byla stanovena analytická citlivost PCR reakce, účinnost izolace mykobakteriální DNA z masa a byla posouzena míra kontaminace NTM u vyšetřených ryb.
|
|
Mikroplasty v mořských plodech a jejich dopad na lidské zdraví
Formanová, Michaela
Tato bakalářská práce shrnuje současné poznatky týkající se akumulace mikrometrových plastových částic v mořské fauně a vlivu těchto částic na mořské organismy. Příjem mikroplastů byl prokázán v laboratorních a přirozených podmínkách u řady mořských organismů včetně zooplanktonu, ústřic, slávek a krevet. Mikroplastové částice jsou přednášeny z nižších taxonomických úrovní na vyšší pomocí trofického přenosu. Modelový transport v rámci potravní sítě byl zkoumán u mořského kraba, který byl krmen slávkami kontaminovanými mikroplasty. Mikrometrové plastové fragmenty byly schopny proniknout z gastrointestinálního traktu do okolních tkání kraba. Velká pozornost je věnována výzkumu mikroplastů jako potencionálních vektorů přenosu nebezpečných chemikálií. Důsledky mikroplastové kontaminace na potravní síť a zdraví člověka zatím nejsou dostatečně prozkoumány a vyžadují další studie.
|
|
Zpráva o činnosti Státní zemědělské a potravinářské inspekce za rok 2022
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Výroční zpráva obsahuje úvodní slovo ústředního ředitele SZPI, kapitoly o kontrolní, laboratorní a certifikační činnosti SZPI, činnosti SZPI v oblasti legislativy, spolupráce s ostatními úřady a institucemi ČR, systému managementu kvality, kapitoly o mezinárodních vztazích, vztazích s veřejností, kapitoly o lidských zdrojích, zprávu o hospodaření, shrnutí.
Plný text: PDF
|
|
Vývoj potravinové bezpečnosti ve vybraných zemích jihovýchodní Afriky
Hendrychová, Marcela
Diplomová práce se zabývá sledováním vývoje potravinové bezpečnosti v Malawi, Zimbabwe a Zambii. Konkrétním kritériem pro výběr tří států byl indikátor HDI a geografická poloha vybraných států. Prostřednictvím jednotlivých indikátorů z různých pilířů potravinové bezpečnosti práce vyhodnocuje nejvýznamnější faktory, které způsobují potravinovou nejistotu ve sledovaných zemích. Teoretická část práce vysvětluje základní fakta a pozadí problému, obsahuje vysvětlení klíčových pojmů a termínů, definování jednotlivých příčin a důsledků potravinové bezpečnosti na úrovni vybraných států. V práci jsou také popsány nejpoužívanější indikátory měřící potravinovou bezpečnost. Praktická část na základě vývoje sledovaných indikátorů (průměrný příjem bílkovin; průměrný příjem bílkovin živočišného původu; prevalence středně těžké nebo těžké potravinové nejistoty; prevalence závažného nedostatku potravin; procento populace využívající základní hygienické služby; procento populace která má přístup k pitné vodě; procento dětí do 5 let, trpící zakrnělostí; prevalence anémie žen v reprodukčním věku; variabilita produkce potravin na osobu; politická stabilita a absence násilí/terorismu) v období let 2009–2019 zkoumá faktory, které ovlivnily změny těchto ukazatelů. V práci bylo zjištěno, že nejvýznamnějšími faktory, které ovlivňují vývoj potravinové bezpečnosti ve sledovaných státech Malawi, Zambie i Zimbabwe, jsou klimatické podmínky, politická a ekonomická situace, nízká vzdělanost obyvatelstva a infekční nemoci. Tyto faktory zpomalují ekonomický růst zemí a znemožňují růst směrem z rozvojových zemí k rozvinutým a mají za následek potravinovou nejistotu a její důsledky.
|
|
Posouzení hygienické úrovně prostředí vybraných potravinářských provozoven a domácností
DROZDOVÁ, Aneta
Adekvátní úroveň hygieny prostředí, ve kterém se manipuluje s potravinami je jedním z důležitých faktorů, jenž ovlivňuje udržení kvality a zdravotní nezávadnosti potravin. Cílem diplomové práce bylo (i) mikrobiologickou analýzou posoudit úroveň hygieny ve vybraných domácnostech (n=3) a v potravinářských provozovnách (n=3). Mikrobiologická analýza zahrnovala stanovení: celkového počtů aerobních a psychrotrofních mikroorganismů, koliformních bakterií, a dále kvasinek a plísní. Dále (ii) prostřednictvím dotazníkového šetření u zaměstnanců potravinářských provozoven (n=50) a široké veřejnosti (n=259) prověřit informace týkající se manipulačních postupů s potravinami.
|
|
Ochrana spotřebitele v oblasti potravin
VĚŽENSKÁ, Edita
Bakalářská práce popisuje práva a povinnosti spotřebitelů, kteří jsou součástí mezinárodního obchodu. Práce se zaměřuje zejména na ochranu spotřebitele v České republice, ale také Evropské unie. Právní předpisy dané země by měly být schopné zajistit bezpečnost potravin. V České republice ochranu spotřebitele zajišťuje zákon o ochraně spotřebitele, který poskytuje ochranu například proti nekalým obchodním praktikám. V práci jsou také zahrnuty dozorové orgány například Česká zemědělská a potravinářská inspekce či Státní veterinární správa. Tyto dozorové orgány dohlížejí mimo jiné na bezpečnost potravin. Ve 21. století stále více lidí obchoduje online a dochází tak k méně osobnímu kontaktu. Kvalita informací a jejich znalost se tak stává pro spotřebitele více důležitá. Cílem této práce je analyzovat ochranu spotřebitele v oblasti potravin a v rámci marketingového výzkumu zjistit u českých spotřebitelů úroveň znalosti potravinového práva. Pro výzkum byla použita metoda dotazníkového šetření. Práce obsahuje shrnutí výsledků práce.
|
|
Bezpečnost potravin ve vazbě na systém RASFF
ŘÍHA, Michal
Anotace Cílem diplomové práce je definování fungování systému RASFF, zřízeného v ČR na základě Nařízení 178/2002. Dále pak rozbor nejčastěji se vyskytujících notifikací a rizikových potravin na trhu ČR. Česká republika se 1. května 2004 stala rovnoprávným členem Evropské unie. Rozhodla se tedy přijmout pravidla společenství a stát se součástí jednotného evropského trhu. Toto rozhodnutí znamenalo také respektovat veškeré závazky acquis communautaire. Smlouva o založení Evropského společenství vymezuje v článku 3 jako základní podmínku fungování vnitřního trhu zabezpečení vysoké ochrany zdraví a posílení ochrany spotřebitele. Základním právním rámcem pro oblast bezpečnosti potravin v EU i ČR je nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002. Vztahuje se na všechny stupně produkce, zpracování a distribuce potravin a krmiv (potravinový řetězec) a jako klíčový princip označuje analýzu rizika {--} proces sestávající ze tří složek: hodnocení rizika, řízení rizika a komunikace o riziku. Součástí Nařízení č. 178/2002, konkrétně v článcích 50 {--} 52, je Evropský systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF). V České republice je systém vymezen v zákoně č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů a v zákoně č. 91/1996 Sb. o krmivech ve znění pozdějších předpisů a podrobně je upraven Nařízením vlády č. 98/2005 Sb., kterým se stanoví systém rychlého varování před vznikem rizika ohrožení zdraví lidí z potravin a krmiv, které nabylo účinnosti dne 1. března 2005. Jednotlivými členy sítě RASFF v ČR jsou SZPI, která je zároveň Národním kontaktním místem, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, orgány ochrany veřejného zdraví, orgány veterinární správy, celní orgány, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zemědělství. SZPI má v systému dvojí roli, jednak je orgánem státního dozoru nad dodržováním povinností stanovených zákonem o potravinách, jednak je podle § 15 odst. 4 tohoto zákona Národním kontaktním místem (NKM) Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) v České republice. V roce 2005 přijala ČR prostřednictvím NKM celkem 51 oznámení, z toho 24 (47%) spadalo do kompetencí SZPI. Ta zajistila jejich došetření v terénu a zpětně o výsledcích šetření informovala formou dodatečných oznámení. V jednom případě se na došetření podílela spolu s Českou obchodní inspekcí. Z ČR bylo prostřednictvím NKM odesláno 38 oznámení souvisejících s kontrolou trhu, z toho 31 případ (82%) vzešel z kontrolní činnosti SZPI. V souvislosti s kontrolou dovozu potravin a surovin pocházejících ze třetích zemí notifikovalo NKM celkem 7 případů odmítnutí zásilky na hranicích a jejich nepropuštění do volného oběhu. Na těchto případech se podílí SZPI spolu s orgány Celní správy v souladu s dohodou o vzájemné součinnosti a spolupráci uzavřenou mezi SZPI a Generálním ředitelstvím cel.
|
|
Zpráva o činnosti Státní zemědělské a potravinářské inspekce za rok 2021
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Výroční zpráva obsahuje úvodní slovo ústředního ředitele SZPI, kapitoly o kontrolní, laboratorní a certifikační činnosti SZPI, činnosti SZPI v oblasti legislativy, spolupráce s ostatními úřady a institucemi ČR, systému managementu kvality, kapitoly o mezinárodních vztazích, vztazích s veřejností, kapitoly o lidských zdrojích, zprávu o hospodaření, shrnutí.
Plný text: PDF
|
|
Potravinové právo v České republice a v zahraničí
Huml, Ondřej ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Shrnutí Téma této diplomové práce je Potravinové právo v České republice a v zahraničí. Cílem práce je představit potravinové právo v ČR a v Anglii, s důrazem na právo EU. Vzhledem k tomu, že se jedná o téma široké, práce zahrnuje pouze základní atributy a některé zajímavé otázky potravinového práva. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. V první kapitole jsou uvedeny relevantní prameny práva. Potravinové právo je regulováno množstvím nejrůznějších právních předpisů. Obecně lze tyto prameny rozdělit na primární a sekundární legislativu, a to jak na národní úrovni, tak na úrovni EU. Dále jsou uvedeny některé důležité mezinárodní aspekty potravinového práva. Druhá kapitola představuje legální definice základních právních pojmů v českém a unijním právu. Třetí kapitola je klíčová pro nadcházející kapitoly, neboť se zaměřuje na základní zásady práva životního prostředí a také na zásady charakteristické pro potravinové právo. Na tyto zásady je v práci často odkazováno. Dále tato kapitola představuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin, Systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva a také způsoby kontroly na národní úrovni. Následující kapitola se zabývá označováním a balením potravin. Je zde popsáno, jaké zákonné požadavky musí být výrobci splněny, aby jejich výrobky mohly být uvedeny na trh potravin....
|
| |