|
|
Důvody dlouhodobě nízkých úrokových sazeb České národní banky
Urbanová, Daniela
Bakalářská práce se zabývá úpravou reakční funkce České národní banky za pomocí modifikovaného Taylorova pravidla. Toto pravidlo představil v roce 1993 americký ekonom John Taylor jako pravidlo úrokové míry. Finanční nestabilita je spojována s rychlým růstem úvěrové aktivity a rychlým růstem cen aktiv a období po finanční krizi je naopak spojováno s neochotou bank poskytovat úvěry. Do reakční funkce centrální banky byl z tohoto důvodu zařazen i vliv nestability úvěrů komerčních bank a byl zkoumán vliv této proměnné na úrokovou sazbu ČNB zejména po finanční krizi. Celé sledované období je od ledna 2001 do prosince 2016. Teoretická část se zabývá zejména měnovou politikou ČNB, kanály transmisního mechanismu, měnovými pravidly, prostředím nízkých úrokových sazeb v kontextu pasti likvidity a finanční nestabilitou.
|
|
|
Three Essays on Empirical Analysis of Economic Policy
Baxa, Jaromír ; Vošvrda, Miloslav (vedoucí práce) ; Vašíček, Osvald (oponent) ; Hančlová, Jana (oponent) ; Slačálek, Jiří (oponent)
/ Abstract1 Tato disertační práce je zaměřena na empirickou analýzu měnové a fiskální politiky s využitím nelineárních modelů. V první části se zabývám analýzou vývoje měnové politiky v zemích s inflačním cílováním. Díky využití modelu se stochastickými parametry můžeme zkoumat, jak velký dopad mělo zavádění inflačního cílování na skutečnou politiku centrálních bank a částečně můžeme i ukázat, jak inflační cílování ovlivnilo dynamiku inflace. Odhad je proveden pomocí momentové metody s endogenními regresory. Ukazuji, že zavedení inflačního cílování bylo postupným procesem spíše než náhlou změnou. Výsledky také neukazují, že by inflační cílování bylo provázeno restriktivnější měnovou politikou a stabilní inflace je spíše důsledkem vyšší kredibility centrálních bank a schopností ovlivnit inflační očekávání. Cílem druhé části je analýza, zda a jak v posledních třech desetiletích reagovaly vybrané centrální banky v obdobích finanční nestability na finančních trzích. Analýza využívá modelu odhadu měnově-politických pravidel s časově proměnlivými parametry. Z výsledků studie vyplývá, že období finanční nestability centrální banky často snižovaly měnově-politické sazby. Intenzita reakce měnové politiky je nicméně v čase i mezi zeměmi značně heterogenní, přičemž finanční krize 2008-2009 je obdobím...
|
|
|
Measuring Financial Instability: A Survey
Urbánková, Jana ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Kolouchová, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje různé teoretické přístupy k definování a měření finanční nestability. V první části práce jsou představeny různé alternativní přístupy a jejich hlavní principy jsou porovnány navzájem. Následně jsou popsány a kriticky zhodnoceny způsoby měření finanční stability a nestability. Hlavní pozornost je věnována indexům podmínek na finančních trzích a finančního stresu. Poslední část práce pak hodnotí, jak se jednotlivé aspekty finanční stability promítají do jednotlivých kvantitativních metod. Bakalářská práce ukazuje, že v současnosti převládá měření finanční nestability, pravděpodobně z důvodu, že jde o snáze popsatelný stav, a také proto, že panuje větší shoda na tom, jak se nestabilita projevuje. Naopak finanční stabilita je z důvodu její větší všeobecnosti mnohem méně použitelná pro potřeby kvantitativních metod. V současné době je většina prezentovaných přístupů k měření finanční (ne)stability zaměřená na popis aktuálního vývoje spíše než na predikci nastávajícího období nestability, a tedy nepřináší dostatečné informace a čas pro včasná preventivní opatření proti finanční krizi. Indikátory včasného varování jsou v tomto ohledu výjimkou mající určitou predikční schopnost, a proto by se v budoucnu mohly stát významným nástrojem makroprudenční politiky. Klasifikace...
|
|
|
Indikátory finanční nestability v USA a EU
Glovčík, Michal
Diplomová práce se zabývá finanční nestabilitou a její indikací. V teoretické části je nejprve popsán vývoj teorie peněz za účelem objasnění úlohy peněz ve finanční stabilitě. Poté je definována finanční nestabilita dle autorů Borio a Lowe (2002) jako rychlá úvěrová expanze v kombinaci s výrazným růstem cen aktiv. Zkoumán je dále vzájemný vztah úvěrů a cen aktiv, a to zejména jak může úvěrová kreace peněz přispívat k vytváření cenových bublin na trzích aktiv. Empirická část analyzuje možnost využití objemu poskytnutých úvěrů a cen aktiv k indikaci finanční nestability. Empirická analýza je provedena na časových řadách objemu poskytnutých úvěrů, cenách obytných nemovitostí a akciových indexů pro USA a Eurozónu. Nejprve je zkoumána těsnost vztahu úvěrů a cen aktiv pomocí klouzavých korelací a následně jsou pomocí testů Grangerovy exogenity zjištěny kauzální vztahy. Na základě výsledků empirické analýzy je formulováno doporučení pro měnové autority týkající se indikace finanční nestability.
|
|
| |
|
| |
|
|
Finanční nestabilita v USA v letech 2007-2008: Implikace pro budoucí ekonomický vývoj, regulaci a dohled nad finančním sektorem
Růžička, Jan ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Popovová, Marie (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce je objasnit příčiny a důvody vzniku hypoteční krize, její působení a navrhnout možná řešení. V první části práce analyzuji ekonomický vývoj Spojených států od přelomu tisíciletí do konce roku 2008. Stejně tak se zabývám faktory a subjekty přispívajících k současné finanční nestabilitě, jako jsou sekuritizace, tzv. "sub-prime" úvěrování nebo problematikou ratingových agentur. Druhá část práce popisuje postavení a funkci amerických orgánů pro dohled a regulaci finančního sektoru. Zde se detailně zabývám především funkcí americké Komise pro cenné papíry a opatření, která byla v souvislosti s finanční krizí přijata. Závěrečnou část mé práce jsem věnoval popisu budoucího ekonomického vývoje USA a přijatým opatřením americké vlády na podporu a oživení ekonomiky. Stejně tak navrhuji vlastní řešení v oblasti hospodářské politiky.
|
host ::
RSS.