|
|
Vybrané dopady klimatických změn na ptáky v horách Evropy: posuny ve výškovém rozšíření, změny početnosti a změny fenologie
Mikulcová, Eliška ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Hološková, Adriana (oponent)
Množství studií se zabývá vlivem klimatických změn na organismy, mimo jiné i na horské ptactvo. Horské druhy jsou obzvláště ohrožené působením změn klimatu, jelikož se vyskytují v extrémním prostředí. Změny klimatu působí na horské ptáky většinou přes rostoucí teplotu prostředí, která ovlivňuje jejich výškové posuny a početnosti. Obě tyto proměnné jsou kromě změny klimatu závislé i na specifických druhových vlastnostech jednotlivých druhů, oblasti jejich výskytu a změně habitatu. Tato práce se zaměřila na utřídění poznatků o dopadech klimatické změny na horské ptáky a na objasnění variability výškových posunů těchto druhů. Bylo zjištěno, že větších výškových posunů do vyšších oblastí dosahovaly druhy nižších poloh, otevřené krajiny a druhy s rychlou životní strategií. Při posunech do nižších oblastí převažovalo působení změny habitatu nad vlivem klimatické změny. Žádné významné posuny nebyly zaznamenány, když druhy odpovídaly na změnu klimatu změnou fenologie, což jim zřejmě umožnilo kompenzovat její dopady na lokální úrovni. Populační trendy byly většinou negativní s největšími poklesy pro vysokohorské druhy, druhy s vysokou ekologickou specializací, daleko migrující druhy a druhy s krátkou délkou života. Pro snížení poklesu početností je důležité nastavit vhodný lokální management krajiny a...
|
|
|
Květní biologie tropických alpínských rostlin
Holzbachová, Lucie ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Ptáček, Jan (oponent)
Tropické alpínské prostředí je charakteristické svými specifickými podmínkami, na které se tamní rostliny musely v průběhu evoluce přizpůsobit. Specifikem je zejména diurnální klima s pravidelnými nočními poklesy teplot pod bod mrazu. Zároveň však toto prostředí postrádá teplotní sezonalitu a umožňuje tak růst a kvetení v průběhu celého roku. Zatímco v temperátních oblastech je květní biologie poměrně dobře popsána, v tropické oblasti byla studována pouze ojediněle. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o květní biologii rostlin tropického alpínského pásma se zaměřením na zoogamě opylované druhy. Hlavní část práce je věnována květním znakům, a to zejména fenologii kvetení, která se v rámci jednotlivých druhů rozrůznila do období celého roku. Rostliny takto čelí kompetici zejména o opylovače, kterých s nadmořskou výškou ubývá. Přestože nebyly zmapovány všechny fenologické strategie, ukazuje se, že můžeme nalézt několik hlavních opakujících se vzorců kvetení. Tato literární rešerše upozorňuje na slepá místa ve výzkumu květní biologie tropických hor, která by mohla být základem pro budoucí studium.
|
|
|
Květní biologie montánních rostlin a její změna s nadmořskou výškou a fenologií, aneb vliv stochasticity opylení a dalších faktorů na počty vajíček
Nekola, Matyáš ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Koupilová, Klára (oponent)
Množství vajíček, které rostlina vyprodukuje, je odrazem toho, jak je rostlina schopná se adaptovat. Existuje několik faktorů, které produkci vajíček ovlivní. Výrazným faktorem je nadmořská výška. S přibývající nadmořskou výškou stoupá stochasticita a limitace opylení a zároveň je větší limitace a stochasticita uváděna pro začátek sezóny. Jednou ze strategií, kterou rostliny používají, je tzv. Bet hedging strategie (v přímém překladu: sázka na zajištění). Při této strategii rostliny produkují větší množství vajíček v semenících, které využijí v případě, že budou opyleny více. Tím vynahradí případy, kdy jsou naopak opyleny méně. Alpínské prostředí je vzorový případ, pro vysokou stochasticitu opylení a limitaci opylením. Proto se v mé diplomové práci zabývám hypotézou, že množství vajíček stoupá s přibývající výškou a na začátku sezóny budou semeníky obsahovat více vajíček, což je v souladu s Bet- hedging strategií. V mé diplomové práci jsem kvantifikoval počty vajíček celkem u 9ti druhů jmenovitě Arabidopsis halleri, Calluna vulgaris, Campanula rotundifolia, Melampyrum pratense, Melampyrum sylvaticum, Silene dioica, Silene vulgaris, Trientalis europaea, Vaccinium vitis-idaea, Veronica chamaedrys a Viola lutea subsp. sudetica. V prvním roce terénních prací jsem srovnával počty vajíček na 3 lokalitách...
|
|
|
Občanská věda jako nástroj pro sledování fenologických změn u našich plazů
ONDŘEJKOVÁ, Pavlína
Diplomová práce se zabývá délkou sezónní aktivity plazů na našem území a sleduje jejich fenologický posun v reakci na změny teplot. První část práce se věnuje fakto-rům ovlivňující výskyt plazů a fenologii, dále je zde vysvětlen význam občanské vědy a její možné propojení se sběrem dat týkající se monitoringu plazů. Druhá část obsahuje výsledky sledování délky aktivity jednotlivých druhů napříč roky a jejich posun v začátku a konci. Všechny druhy vykazují prodloužení sezóny k dřívějšímu opouštění zimních úkrytů i pozdějšímu nástupu do hibernace. Největší rozdíl v posunu začátku i konce aktivity vykazoval slepýš východní (Anguis colchica). Nejméně výrazné prodloužení aktivity projevovala směrem k začátku roku užovka obojková (Natrix natrix) a směrem ke konci roku pak želva bahenní (Emys orbicu-laris). Záznamy o pozorování plazů byla získána z Nálezové databáze ochrany přírody.
|
|
| |
|
|
Hodnocení dřevin, rostoucích v rozdílných stanovištních podmínkách města Brna
Čadová, Barbora
Městské prostředí je velmi specifické pro růst dřevin. Často na dřeviny ve městech působí komplex negativních stresorů a také rozdílné mikroklima oproti volné krajině. Diplomová práce se zabývá hodnocením, sledováním, měřením a porovnáváním dřevin v centrální části Brna na dvou lokalitách. Byly porovnávány lokality Denisovy sady a část parku pod Špilberkem. Sledování probíhalo během vegetační sezóny 2017 od března do října. Bylo zjištěno, že fenologický vývoj byl rychlejší na ploše Denisovy sady zhruba o čtyři dny. Během inventarizace byla na ploše Špilberk objevena vzácná houba Hericium erinaceus na dřevině Koelreuteria paniculata. Prostupnost intenzity světla korunou se snižovala až do srpna. Množství chlorofylu v listech stoupalo do července a u některých stromů až do srpna.
|
|
|
Květní biologie montánních rostlin a její změna s nadmořskou výškou a fenologií, aneb vliv stochasticity opylení a dalších faktorů na počty vajíček
Nekola, Matyáš ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Koupilová, Klára (oponent)
Opylování je silně stochastický (nahodilý) proces. Když k němu zároveň dojde k nedostatečnému opylení květů, takzvanou limitací opylením, bude to mít významný efekt na množství vytvořených semen a tím související fitness. Rostliny pro kompenzaci vysoké stochasticity a limitaci opylením využívají takzvanou "bet-hedging" strategii (v přímém překladu: sázka na zajištění) (Burd et al., 2009). Při této strategii rostliny produkují větší množství vajíček v semenících, které využijí v případě, že budou opyleny více. Tím vynahradí případy, kdy jsou naopak opyleny méně. Alpínské prostředí je vzorový případ, pro vysokou stochasticitu opylení a limitaci opylením. S přibývající nadmořskou výškou stoupá stochasticita a limitace opylení a zároveň je větší limitace a stochasticita uváděna pro začátek sezóny. Proto se tato práce zabývá hypotézou, že množství vajíček stoupá s přibývající výškou a na začátku sezóny budou semeníky obsahovat více vajíček. Přibývání vajíček se stoupající nadmořskou výškou se nepodařilo potvrdit a pokles vajíček v průběhu sezóny byl potvrzen, pro část druhů. Vliv stochasticity opylení na vyšším počtu vajíček na začátku sezóny se nepodařilo potvrdit. Oproti tomu se podařila najít souvislost mez klesajícím množstvím vajíček v semenících v průběhu sezóny a 1) rozdělením vajíček v rámci...
|
|
|
Fenologie průtahu vybraných druhů bahňáků (Charadriiformes: Scolopacidae: Calidrinae) v České republice na základě faunistických pozorování.
JANŮ, Kateřina
Migrace ptáků je řízena řadou různých faktorů, které ovlivňují především její načasování (fenologii). Fenologie tohoto jevu se liší nejen v závislosti na druhu, ale také pohlaví či věku jedinců. V současnosti má značný potenciál pro její výzkum využití faunistických pozorování z veřejně dostupných ornitologických databází. Pro výzkum různých fenologických jevů jsou tyto údaje vhodné díky dlouhodobému časovému úseku jejich sběru a jejich velkému množství. Cílem této práce bylo zhodnotit načasování migrace vybraných druhů ptáků rodu Arenaria a Calidris přes území České republiky, porovnat ji s jinými podobnými studiemi a zhodnotit možnosti využití faunistických databází dostupných v České republice pro tento typ studie. Přes území České republiky při jarní migraci protahuje nejraněji Calisdris pug-nax (vrchol průtahu v druhé dekádě dubna), zatím co nejpozdější vrchol jarního průtahu připadá na druh C. falcinellus (přelom druhé a třetí dekády května). U pod-zimní migrace byl zjištěn nejranější vrchol podzimního průtahu u druhu C. teminckii (druhá dekáda srpna) a nejpozději přes naše území táhne C. alba (druhá dekáda září). Mezi nejčastěji migrující druhy se řadí C. alpina a C. pugnax, zatímco druhy s nejmenším počtem protahujících jedinců jsou (mimo vzácné druhy) C. canutus a C. falcinellus. Výsledky v načasování migrace u jednotlivých druhů poukazují na podobnost s dalšími studiemi zabývajícími se tímto jevem, nicméně u některých druhů byly nalezeny rozdíly. V posledních letech je patrný nárůst počtu faunistických záznamů, což do budoucna přináší další možnosti jejich vyhodnocení. Tato práce by mohla mimo jiné posloužit i jako podklad pro lepší pochopení fenologických vzorů migrace nejen této skupiny ptáků. Sledování fenologických jevů nám pomáhá pochopit jak vztahy mezi jednotlivými organismy, tak i vztahy organismů k prostředí a jejich vzájemné ovlivňování.
|
|
|
Diverzita květních funkčních znaků a její sezónní změny v alpínském prostředí
Plachtová, Kateřina ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Janeček, Štěpán (oponent)
Květní funkční znaky popisují vlastnosti květu a ty zprostředkovávají kontakt mezi entomogamními květy a jejich opylovači. Tyto znaky závisí na mnoha biotických a abiotických faktorech. Variabilita jednotlivých květních funkčních znaků podél výškového gradientu směřuje k vyšší podobnosti ve vysokých nadmořských výškách, zatímco jejich celková diverzita se podél výškového gradientu příliš nemění. Co ale doposud nebylo studováno, je změna diverzity květních funkčních znaků v sezóně. A právě tou se zabývá tato práce. Konkrétně si klade za cíl ověřit hypotézu, zdali se mění diverzita květních funkčních znaků společenstev montánní a alpínské louky v průběhu vegetační sezóny. Tato práce také porovnává tuto diverzitu mezi zmíněnými loukami. Územím, na kterém probíhala tato práce, byly alpínská a montánní louka v oblasti Luční hory v Krkonošském národním parku. Na obou loukách byly měřeny morfologie a spektrální vlastnosti květů. Pětkrát během vegetační sezóny s intervalem tří týdnů byla měřena abundance kvetoucích druhů a početnost jejich květů. Vážením jednotlivých květních funkčních znaků druhovou abundancí byla získána diverzita znaků pro obě studované louky a pro každou měřenou část sezóny. Pomocí mnohorozměrné analýzy byly zjišťovány rozdíly v diverzitě mezi částmi sezóny a loukami. Současně byla...
|
|
|
Vliv mikroklimatických podmínek na opylení Vaccinium myrtillus
Veljačiková, Hana ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Červenková, Zita (oponent)
Klimatická změna ovlivňuje fenologii a rozšíření rostlin i živočichů a způsobuje nesoulad v interakcích opylovačů a kvetoucích rostlin. Výrazně se tyto změny projevují v extrémních podmínkách, jaké panují na horách nebo na začátku vegetační sezóny. Borůvka Vaccinium myrtillus je významný druh temperátu a boreálu, obývající, a často i dominující v takových prostředích, kde se klimatická změna již projevuje. V našich zeměpisných šířkách kvete v dubnu a květnu na úplném začátku vegetační sezóny. Bez návštěvy opylovače se z květu borůvky téměř nikdy nevytvoří plod. Díky zkoumání úspěšnosti dozrávání plodů lze pozorovat, jestli byl květ opylen, a tedy i jaká je kvalita opylení v daných podmínkách. Pomocí pokusů na horském vřesovišti v CHKO Brdy jsem zjišťovala, jak se liší kvalita opylení v různých mikroklimatických podmínkách. Porovnávala jsem úspěšnost vytvoření plodů borůvky z označených květů a množství semen v plodech. Největší úspěšnost vytvoření plodů byla na konci období kvetení, kdy jsem zaznamenala vyšší počet opylovačů. Oproti tomu borůvky kvetly intenzivněji na začátku období kvetení. Přesto vzniklo z květů označených v té době méně plodů. Množství opylovačů bylo vyšší v pozdní fázi kvetení, na začátku jich bylo výrazně méně přestože borůvky kvetly intenzivněji. Pozorovala jsem korelaci mezi...
|
host ::
RSS.