Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 27 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Monitorování obytného prostředí v domě
Dlugoš, Daniel ; Ježek, Michal (oponent) ; Staněk, Kamil (vedoucí práce)
V naší práci se snažíme o vytvoření malého, nabíjecího a přenosného zařízení snímající teplotu, vlhkost, barometrický tlak, prachové částice, koncentraci oxidu uhličitého a VOC. Monitor kvality ovzduší dokáže s určitou spolehlivostí měřit fyzikální veličiny, se kterými se setkáváme v každém vnitřním prostředí, vyhodnotit je a zobrazit uživateli. Senzory, modul datového úložiště a OLED displej jsou rozmístěny na PCB desce vyrobené na míru.
Trénink soběstačnosti osob s roztroušenou sklerózou v domácím prostředí
Fabriková, Anna ; Novotná, Klára (vedoucí práce) ; Rodová, Zuzana (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Anna Fabriková Vedoucí práce: Mgr. Klára Novotná, Ph. D Konzultant práce: Mgr. Eliška Rotbartová Název bakalářské: Trénink soběstačnosti osob s roztroušenou sklerózou v domácím prostředí Abstrakt bakalářské: Tato teoreticko - praktická bakalářská práce se zabývá možnostmi ergoterapie pro zvýšení, případně udržení, soběstačnosti u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) s vyšší mírou neurologické disability (tj. pacienti s EDSS>7). V teoretické části práce je popsáno onemocnění RS, problematika soběstačnosti, paliativní péče a některé možnosti sociálních dávek. Praktická část zahrnuje 3 kazuistiky pacientek Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze. Všechny pacientky absolvovaly 6 individuálních ergoterapií v domácím prostředí. Efekt terapie byl hodnocen pomocí Barthel Indexu, modifikovanou Frenchayskou škálou a pomocí Kanadského hodnocení výkonu zaměstnávání (COPM). Klíčová slova: roztroušená skleróza, ergoterapie, rehabilitace, soběstačnost, všední denní činnosti, domácí prostředí
Poskytování specializované paliativní ošetřovatelské péče v domácím prostředí
ZIMOLOVÁ, Linda
Tato bakalářská práce je zaměřena na specializovanou paliativní ošetřovatelskou péči a zabývá se poskytováním paliativní ošetřovatelské péče nemocným v domácím prostředí. Cílem bakalářské práce na téma Poskytování specializované paliativní ošetřovatelské péče v domácím prostředí bylo zjistit, jaké nejčastější činnosti vykonávají sestry při poskytování paliativní ošetřovatelské péče. Dalšími stanovenými cíli této práce bylo zmapovaní možností rozvoje specializované paliativní ošetřovatelské péče z pohledu sester a zjištění, s jakými překážkami se sestry setkávají při poskytování specializované paliativní ošetřovatelské péče v domácím prostředí. V neposlední řadě tato práce ukazuje koordinaci multidisciplinárního týmu poskytující specializovanou paliativní péči v domácím prostředí. Metodika a výzkumný soubor: Ke splnění cílů byla využita metoda dotazování, realizována prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru se sestrami poskytující specializovanou paliativní péči v mobilních hospicích. Výzkumný soubor tvořilo celkem osm sester. Data byla analyzována otevřeným kódováním, metodou tužka-papír. Analýzou dat vzniklo 5 kategorií a 9 podkategorií. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, sestra poskytující specializovanou paliativní péči v domácím prostředí zastává role poskytovatelky ošetřovatelské péče, edukátorky, manažerky a nositelky změn. Je jedním z nejdůležitějších členů multidisciplinárního týmu a také hlavním článkem mezi lékařem a klientem. Dále bylo zjištěno, že i přes velkou míru fyzické a psychické náročnosti tohoto povolání, na sobě žádná sestra subjektivně nepociťuje známky syndromu vyhoření. Rozvoj specializované paliativní péče sestry vidí v úpravě legislativy, edukaci společnosti zejména v ordinacích praktického lékaře a dále v lepší spolupráci s pojišťovnami. Výsledky pro praxi: Výsledky mohou sloužit jako studijní materiál pro studenty a studentky Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity a dále mohou být informace přínosné při rozhodování a výběru povolání v domácí péči.
Fyzioterapie pacientů po cévní mozkové příhodě v domácím prostředí
NOVÁKOVÁ, Šárka
Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou část a přehledovou studii. Teoretická část je popsaná ve třech kapitolách. První kapitola teoretické části se zabývá cévní mozkovou příhodou. Také popisuje epidemiologii, patogenezi, rizikové faktory, klinický obraz, diagnostiku a léčbu cévní mozkové příhody. Dále se věnuje následkům a prevenci vzniku cévní mozkové příhody. Druhá kapitola se věnuje koordinované rehabilitaci, která je v péči o pacienty po cévní mozkové příhodě klíčová. V této kapitole je dále popsán multidisciplinární tým a jeho práce, instituce poskytující fyzioterapeutickou péči, péče o pacienty a léčebná rehabilitace pacientů po cévní mozkové příhodě a fyzioterapeutické metody využívané v léčbě pacientů, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu. Ve třetí kapitole teoretické části je popsán návrat pacientů do domácího prostředí a obsahuje podkapitolu, ve které je soubor doporučení pro pacienty a jejich rodiny. Pro přehledovou studii bylo vybráno 20 výzkumů, ze kterých byly vytvořeny výsledkové tabulky. V těchto tabulkách je možné nalézt popis fyzioterapeutických technik, které byly v jednotlivých studiích využity, členy multidisciplinárního týmu v domácím prostředí, charakteristiku zkoumaného souboru, frekvenci fyzioterapie a poznámku, která obsahuje téma článku.
Rizika sociálního vyloučení seniorů žijících v domácím prostředí
HŮLKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá riziky sociálního vyloučení seniorů žijících v domácím prostředí. Cílem této práce je zjistit, jaká jsou rizika sociálního vyloučení u seniorů žijících samostatně, a identifikovat důvody, které vedou seniory žijící v domácím prostředí nevyužívat sociální služby. Tato práce je členěna na dvě části - teoretickou a empirickou část. Teoretická část je zaměřena na definování hlavních pojmů týkajících se bakalářské práce. V empirické části byly stanoveny dvě výzkumné otázky týkající se rizik sociálního vyloučení seniorů žijících v domácím prostředí a důvodů, které vedou seniory žijících samostatně nevyužívat sociální služby. Pro získání odpovědí vytyčených výzkumných otázek byla využita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen šesti informanty, kteří byli vybíráni v kombinaci dvou způsobů výběru - metoda sněhové koule a kvótní výběr. Zdravotní stav jako jeden z mnoha rizik může stát za vznikem sociální exkluze seniorů žijících v domácím prostředí. Dále výsledky poukazují na omezené finanční prostředky, sníženou soběstačnost a omezené společenské kontakty. Za možné důvody nevyužívání sociálních služeb můžeme považovat například nízkou informovanost o sociálních službách, jejich sjednávání a finanční ohodnocení, soběstačnost, zajištění případné péče či odvozu okruhem blízkých. Konečné výsledky mohou sloužit ke zvýšení povědomí veřejnosti o rizicích, které vedou ke vzniku sociálního vyloučení. Dále by měly posloužit organizacím poskytující sociální služby jako zpětná vazba pro zvýšení informovanosti o daných poskytovaných službách.
Sociální vyloučení jako determinanta zdraví ve stáří
BASTLOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda a v jakých oblastech (sociální vztahy, zdravotní stav, občanská vybavenost, finanční situace, bydlení, aj.) čelí senioři 65+ žijící v domácím prostředí sociálnímu vyloučení. V teoretické části jsem definovala základní pojmy související s tématem bakalářské práce, které jsem rozdělila do třech částí. V první části jsem se zaobírala zdravotními faktory sociálního vyloučení. V další části jsem se zabývala psychickými faktory sociálního vyloučení a ve třetí části jsem se věnovala sociálním faktorům sociálního vyloučení. V praktické části byly charakterizovány výzkumné otázky, které se týkaly příčin sociálního vyloučení u seniorů 65+ žijících v domácím prostředí a aktivity, které vedou k odstranění sociálního vyloučení u seniorů 65+ žijících v domácím prostředí. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie a metoda dotazování s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl vybrán pomocí techniky Sněhové koule a tvořilo ho sedm seniorů, kteří žili ve vlastní domácnosti v okrese Tábor. Z výzkumu vyplynula souvislost mezi zdravotním stavem a sociálním vyloučením, a to důvodu nepříznivého zdravotního stavu. Výsledky kvalitativního výzkumu budou sloužit jako informační materiál pro populaci seniorů, které se to zejména týká, ale také pro sociální pracovníky a širokou veřejnost.
Umírání doma - možnosti poskytování hospicové péče v domácím prostředí a její význam pro pacienta a rodinu
Řepová, Lucia ; Ulrichová, Monika (vedoucí práce) ; Křížová, Eva (oponent)
ŘEPOVÁ, Lucia. Umírání doma - možnosti poskytování hospicové péče v domácím prostředí a její význam pro pacienta a rodinu. Praha, 2022. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Evangelická teologická fakulta. Vedoucí práce: Mgr. Monika Ulrichová, Ph.D. Diplomová práce se zabývá tématem poskytování hospicové péče v domácím prostředí pacienta a její význam pro pacienta a jeho rodinu. Teoretická část práce vymezuje základní pojmy, které souvisí s poskytováním domácí formy hospicové péče. Stručně popisuje historii, vznik rozvoj a vývoj domácí hospicové péče v české republice. Charakterizuje organizaci poskytované služby její možnosti, legislativní zakotvení, návazné služby ale i omezení. Hlavním cílem práce je vylíčit přístup k pacientovi v domácí péči v kontextu třech rovin poskytované péče doma. Zajištěním sociálních služeb, zdravotních služeb a spirituální podpory. Realizace hospicové péče v domácím prostředí, její vliv a význam pro celou rodinu a samotného pacienta je dále předmětem zvoleného výzkumu, který je popsán v praktické části diplomové práce. Praktická část se orientuje především na analýzu hlavního a dílčích cílů v kontextu potřeb pacientů s vážným onemocněním a jejich přáním, nebo touhou být doma vedle svých blízkých. Popisuje možnosti a rozsah hospicové péče v domácím prostředí. Definuje...
Problematika zvládání péče o domácnost osobami po transverzální míšní lézi z pohledu ergoterapeuta
Slížová, Kristýna ; Rybářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Rodová, Zuzana (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Kristýna Slížová Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Rybářová Název bakalářské práce: Problematika zvládání péče o domácnost osobami po transverzální míšní lézi z pohledu ergoterapeuta Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se zabývá problematikou zvládání péče o domácnost osobami po transverzální míšní lézi z pohledu ergoterapeuta. Hlavním cílem práce je kvalitativně zhodnotit zvládání domácích prací muže a ženy po transverzální míšní lézi v úrovni C6. V teoretické části je popsána problematika poranění míchy a domácích prací a jsou nastíněny možnosti ergoterapeutických intervencí. Podrobněji jsou zde rozebrány možnosti adaptace domácích prací pro osoby s transverzální míšní lézí. Praktická část je zpracována formou kazuistik dvou probandů (muže a ženy) s transverzální míšní lézí v úrovni C6. Je představena anamnéza, ergoterapeutické vyšetření, zhodnocení soběstačnosti dle SCIM a zhodnocení domácího prostředí za využití metodiky SEMAFOR home. V kazuistikách jsou detailně popsány ergoterapeutické intervence zaměřené na problematiku zvládání domácích prací u obou probandů. Závěrem bylo zjištěno, že oba probandi vykonávají mnoho druhů domácích prací, přestože žijí ve společné domácnosti se zdravými členy rodiny. Pro oba je obtížný úklid míst mimo jejich dosahovou...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 27 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.