|
|
Prvohorní zalednění jako obdoba kvartérních glaciálních cyklů?
Kubíček, Martin ; Laurin, Jiří (vedoucí práce) ; Laibl, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na srovnání dvou hlavních ledovcových období fanerozoika, mladopaleozické doby ledové a zalednění v kenozoiku a pleistocénu. Hlavním cílem práce je porovnání faktorů vedoucích ke glaciaci a jejich řídících mechanismech na krátkodobé a dlouhodobé úrovni, srovnání základních znaků zemských cirkulačních systému. V neposlední řadě také vymezení nevyřešených otázek a úvaha nad možností využití robustnějších dat z kenozoika, které poukazují na velmi komplexní chování klimatického systému a jeho složek. V obou porovnávaných obdobích se jeví hlavním řídícím faktorem klimatu obsah skleníkových plynů v atmosféře. Dalším společným znakem je sestupný trend teploty, projevující se zpočátku méně výraznou a dynamickou glaciací v období svrchního devonu, eocénu a oligocénu. Charakteristický je přechod do nejchladnějších fází s nejnižší průměrnou teplotou a největším objemem kontinentální kryosféry. Na základě obsahu CO2, amplitudy glacieustatických oscilací nebo projevů Milankovičových cyklů je možné považovat za analog pleistocénu sled několika glaciačních eventů v intervalu serpuchov až sakmar. Rozdíl oproti relativně uniformnímu pleistocennímu zalednění spočívá v přítomnosti velkého počtu glaciačních center v prostoru Gondwany. Určitá podobnost je zaznamenána v krátkodobých...
|
|
|
The long-term impact of energy poverty and its mitigation on educational attainment: evidence from China
Martirosyan, Yervand
Existing studies demonstrate the short-run connection between environmental conditions and academic performance. However, the long-term effects of exposure to adverse living conditions on academic achievement remain underexplored. This study investigates the long-term impact of energy poverty, and policy interventions aimed at alleviating it, on the academic performance of Chinese schoolchildren starting from infancy. It specifically utilizes the Huai River Policy, which provides free winter heating exclusively to northern regions in China but not to adjacent southern regions. My findings suggest a significant positive influence of winter heating on schoolchildren’s academic performance, with a more pronounced effect for children born during winter months. The insights gained from this research could inform policy debates to enhance educational outcomes and human well-being.\n
|
|
|
Modelování dopadů sdružených klimatických událostí na růst, vývoj a výnosové parametry polních teplomilných zelenin a řepky olejné v systému pro podporu rozhodování v oblasti transferu agrotechnologií – DSSAT
Potopová, Vera ; Muntean, N. ; Chawdhery, M. ; Trifan, T. ; Zehnálek, P. ; Soukup, J. ; Potop, I. ; Zahradníček, Pavel ; Možný, Martin
Tato kniha vás seznámí s nejnovějšími informačními technologiemi a jejich aplikacemi v zemědělství, včetně systémů pro podporu rozhodování, simulačních modelů plodin a dalších počítačových nástrojů. Měla by vám také pomoci s řešením problémů na regionální úrovni v otázkách souvisejících s rostlinnou výrobou a dalšími otázkami spojenými se zemědělstvím, řízením přírodních zdrojů a pěstitelských systémů a potravinovou bezpečností, jakožto i problémů spojených se změnou a proměnlivostí klimatu. Tato odborná kniha nabízí uživatelům odpovídající doplňkový materiál, který jim umožní neustále naplňovat požadavky měnícího se klimatu. Kniha je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou shrnuty základní informace o simulacích produkce plodin, hospodaření s vodou a živinami, klimatických rizik a environmentální udržitelnosti. V praktické části jsou uvedeny postupy pro práci v programu DSSAT (Decision Support System for Agrotechnology Transfer).
|
|
| |
|
|
Monitoring stavu znalostí o změnách klimatu v geologické historii u studentů středních škol
MANOVÁ, Štěpánka
Tato bakalářská práce se zaměřuje na monitoring znalostí o změnách klimatu v geologické historii u studentů středních škol. Výzkum byl navržen s cílem zmapovat znalosti středoškolských studentů. Zjišťování znalostí bylo provedeno dotazníkovým šetřením. Dotazník byl nejprve vytvořen, poté rozesílán online formou a pak vyhodnocen. Ke sběru dat docházelo od ledna do března roku 2022. Touto prací bylo prokázáno, že znalosti o změnách klimatu v geologické historii nejsou u studentů středních škol příliš rozsáhlé z důvodu nedostatečné informovanosti ve škole a z důvodu nezájmu o dané téma.
|
|
|
Nonstationarity of the effects of modes of atmospheric circulation variability on surface climate elements
Hynčica, Martin ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Dobrovolný, Petr (oponent) ; Beck, Christoph (oponent)
Cirkulační módy jsou silně korelované, avšak často geograficky vzdálené oblasti, které lze detekovat v poli cirkulační proměnné, jako jsou přízemní tlak vzduchu, geopotenciální výšky či rychlosti větru a jeho složky. Zpravidla se skládají ze dvou nebo více akčních center, která současně slábnou nebo sílí, čímž ovlivňují intenzitu a směr atmosférické cirkulace, a následně i přízemní klimatické prvky, jako jsou teplota a srážky. Dlouhodobé změny akčních center ovlivňují časoprostorový dopad cirkulačních módů na přízemní klimatické prvky. S využitím gridovaných datasetů je možné tyto dlouhodobé změny akčních center a jejich dopady na přízemní klimatické prvky analyzovat v dlouhém časovém měřítku a v rozsáhlých oblastech, což je také hlavní vědeckou náplní této práce. Protože existuje mnoho reanalýz, které se odlišují například v tom, jaká data reanalýza asimiluje, nebo v modelu, který je využíván pro jejich výpočet, je nejprve nutné srovnat podobu cirkulačních módů a vývoj vztahů mezi nimi a přízemními klimatickými prvky v různých reanalýzách. Ukazuje se, že reanalýzy, které asimilují jak přízemní data, tak i data z vyšší troposféry nebo satelitů (ERA40, JRA-55, NCEP-1), jsou si navzájem většinou podobné, zatímco reanalýza 20CRv2c, která využívá jen přízemní data, obsahuje chyby. Třebaže reanalýza...
|
|
|
Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2021
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA)
Zpráva o životním prostředí České republiky (dále jen „Zpráva“) je každoročně zpracovávána na základě zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a usnesení vlády č. 446 ze dne 17. srpna 1994 a usnesení vlády č. 934 ze dne 12. listopadu 2014, a je předkládána ke schválení vládě ČR a následně k projednání Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ČR. Jedná se o komplexní dokument, který hodnotí stav a vývoj životního prostředí v ČR včetně všech souvislostí na základě dat dostupných pro daný rok hodnocení. Počínaje Zprávou o životním prostředí České republiky 2005 je zpracováním pověřena CENIA. V roce 2018 došlo k úpravě konceptu Zprávy, na jehož základě je Zpráva v jejím podrobném znění zpracovávána jednou za dva roky a v mezidobí se zpracovává shrnutí nejdůležitějších informací o stavu a vývoji životního prostředí. Zpráva za rok 2021 je předkládána ve stručném znění. Počínaje Zprávou 2020 došlo ke změně obsahového konceptu a struktury Zprávy, vycházející ze Státní politiky životního prostředí ČR 2030 s výhledem do 2050, za účelem průběžného hodnocení jejích indikátorů a plnění stanovených cílů a priorit. Hlavní oblasti vycházejí ze SPŽP 2030 (1. Životní prostředí a zdraví, 2. Klimaticky neutrální a oběhové hospodářství, 3. Příroda a krajina) a jsou zarámovány dalšími tématy, která jsou stěžejní pro stav a vývoj životního prostředí (Planetární meze, Projevy změny klimatu na území Česka, Financování ochrany životního prostředí, Názory a postoje české veřejnosti). Zpráva 2021 byla vládou projednána a schválena 21. 12. 2022 a poté předložena k projednání oběma komorám Parlamentu České republiky. Z důvodu metodiky vykazování a zpracování nebyly některé datové sady pro rok 2021 v době přípravy Zprávy k dispozici, nebo byla data pouze předběžná. Informace k datovým sadám (zdůvodnění jejich nedostupnosti a budoucí aktualizace), pro které nejsou data za rok 2021 v době uzávěrky publikace k dispozici, jsou uvedeny v příslušných kapitolách. Zpráva 2021 je současně zveřejněna v elektronické podobě (https://www.cenia.cz, https://www.mzp.cz) spolu se Statistickou ročenkou životního prostředí České republiky 2021 a zprávami o životním prostředí v krajích České republiky 2021. Podrobné zdroje dat jsou k dispozici na portále Envirometr (https://www.envirometr.cz).
Plný text:  PDF; PDF
|
|
|
Klima třídy v mateřské škole
BOUBALÍKOVÁ, Andrea
Bakalářská práce se zabývá problematikou klimatu třídy v mateřské škole. Teoretická část, která vychází z odborné literatury představuje klima školy, klima třídy a aktéry klimatu především v kontextu mateřské školy. Závěr teoretické části se věnuje metodám diagnostiky klimatu. V praktické části je představeno kvalitativní šetření, které se například skládá z pozorování, rozhovoru a analýzy výsledků činností. Cílem kvalitativního šetření je předložení možností diagnostiky klimatu v mateřské škole a jak vnímají klima třídy učitelky mateřské školy a asistent pedagoga.
|
|
|
Vývoj klimatu a osídlení jižních Čech na základě porovnání dendroklimatologických a archeologických dat holocénu jižních Čech
VOBEJDA, Libor
Klimatické změny doprovázejí život na Zemi, která je dynamicky se měnící soustavou. Všechny organismy, lidi nevyjímaje, se s těmito změnami musejí potýkat. Tato práce se zaměřuje na popis klimatu v průběhu holocénu. K poznání stavu minulého podnebí jsou využívány nepřímé zdroje, především z oblasti jižních Čech a střední Evropy, se zaměřením na rekonstrukci minulého klimatu z dendrochronologických křivek. K porovnání klimatu a lidského vývoje je využito odhadu hustoty osídlení a sídelních charakteristik v období zemědělského pravěku, protohistorického období a středověku. Dále je využito rešerše literatury se zaměřením na jednotlivá období.
|
|
|
Vliv bioklimatologických faktorů a procesů na aktuální stav organismu
FILIPOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zaměřuje na přehled bioklimatologických faktorů, které působí bezprostředně na lidský organismus, na zdravotní problémy, které jsou ovlivněny bioklimatologickými faktory, a biorytmy, které mají zásadní vliv na lidský organismus. Empirická část diplomové práce prezentuje výsledky vlastního dotazníkového šetření, které zjišťovalo vnímavost lidského organismu ve vztahu k počasí.
|
host ::
RSS.