|
|
Historie a činnost urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně
Žáčková, Markéta ; Chatrný, Jindřich (oponent) ; Ing.arch.Igor Kovačevič, Ph.D. (oponent) ; Doležel, Karel (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce je věnována historii a činnosti urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně (VÚVA) od jeho založení v roce 1954 po zrušení v roce 1994. V rámci specifikace profilu tohoto pracoviště jsou představeny jeho hlavní výzkumné úkoly a publikace, které po druhé světové válce zásadně přispěly k formulaci teorie a metodologie urbanismu a územního plánování v Československu. Zvláštní pozornost je při tom věnována zhodnocení těch úkolů a publikací, jejichž řešitelé a autoři uplatňovali interdisciplinární přístupy a – navzdory totalitnímu režimu – dokázali maximálně využívat zkušeností ze zahraničí a vytvářet natolik vlivná díla jako například Zásady a pravidla územního plánování. Činnost brněnského pracoviště VÚVA je zachycena rovněž z perspektivy klíčových osobností, které stály u jeho zrodu a dlouhodobě se úspěšně podílely na jeho fungování: Ing. arch. Vladimír Matoušek, CSc., druhý vedoucí urbanistického pracoviště VÚVA, a Ing. arch. Dušan Riedl, CSc., teoretik architektury a urbanismu a přední odborník na památkovou péči u nás. Hlavním záměrem práce je vytvořit vůbec první komplexní pojednání o činnosti brněnského pracoviště VÚVA, neboť daná problematika dosud nebyla předmětem vědeckého zájmu. V rámci práce jsou sledovány okolnosti vedoucí ke konstituování brněnského pracoviště VÚVA v kontextu dalších výzkumných pracovišť zaměřených na oblast výstavby, architektury a urbanismu, legislativní zakotvení zřízení a fungování ústavu, jeho organizační struktura a působnost, personální složení, definice zadavatelů výzkumných úkolů a způsoby jejich plnění, napojení na další instituce v oboru, publikační činnost a propojení výsledků výzkumu s praxí. Hlavní zdroje informací o činnosti VÚVA představují archivní materiály a ústavem vydané publikace, které jsou uloženy v knihovně Ústavu územního rozvoje v Brně (kde se v současnosti nachází knihovna brněnského urbanistického pracoviště), v archivu Nadace ABF v Praze (do jejíž správy byly po zrušení VÚVA převedeny archiv a knihovna pracoviště pražského) a v Moravském zemském archivu v Brně. Dalším důležitým podkladem pro přiblížení profilu urbanistického pracoviště VÚVA v Brně je reflexe jeho činnosti dobovou odbornou literaturou a tiskem (recentní literatura se daným tématem zabývá pouze formou kusých zmínek, ucelené zhodnocení činnosti ústavu neexistuje). Podstatným zdrojem informací jsou ústní svědectví pamětníků, kteří v brněnském pracovišti VÚVA působili a významnou měrou přispěli ke kvalitě jeho výzkumné činnosti.
|
|
|
Bez konkrétního názvu
Borovková, Magdalena ; Othová, Markéta (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Tématem mé práce je prostor a jeho vlivu na naše vnímání. Zajímá mě proměna vnímání místa v čase. Vytvářím drobné intervence na viditelných místech, které však mohou zůstávat bez povšimnutí. Volba konkrétních intervencí se odvíjí od vlastní zkušenosti s místem, v případě této práce se jedná o prostory školy. Usiluji o prohloubení vědomí místa a času – tady a teď a celkově vnímání toho, co je kolem nás. S prostorem a časem pracuji za využití fotografického záznamu, odrazu a proměnou úhlu pohledu. Za hlavní otázku své práce pokládám možnost a způsob zachycení určitého momentu a jeho zpětného projektování na místo.
|
|
|
LABORARTORY BRNO
Červinková, Šárka ; Volnohradský, Radan (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
LABORARTORY BRNO- BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013, FAKULTA ARCHITEKTUYY VUT v Brně Objekt je navržen jako galerie architektury, moderního umění a designu s přidruženými provozy komerčního zaměření jako je kavárna, obchod odborných knih uměleckého charakteru s prodejem suvenýrů a prostory pronajímatelných kancelářských míst či plochy ateliéru. Navržený objekt reaguje na urbánní souvislosti v území a dotváří tak v současné době proluku na exponovaném místě. Řešený objekt reaguje svým hmotovým a tvarovým řešením na půdorysnou stopu vymezeného území, aby tak plně využilo potenciálu místa. Vstupy do objektu jsou při ulici Milady Horákové, taktéž vjezd pro zásobování a vjezd autovýtahu. Při ulici Koliště a v poloze nároží je objekt charakteristický zaoblenou fasádou bez otvorů, která tak tvoří bariéru proti nepřízni hluku z dopravy, ochranu proti přehřívání objektu, jelikož orientace stěny je na jiho- západ. Stěna však především vytváří z hlediska architektonicko- urbanistického clonu- vymezení a jasný názor na dění vně a uvnitř budovy. Pěti podlažní hmota budovy galerie je v hmotovém řešení a půdorysné stopě kompaktní. Tvarové řešení vychází z reakce na pohyb- ruh přilehlých ulic, což je zřejmé z půdorysů objektu. Charakterem řešení hmoty je princip ulity, která chrání- vymezuje a zprostředkovává klid pro koncentraci vnímaní umění. Zaoblení stěn také vychází v maximálně možné míře z principu zlatého řezu a v aplikaci Fibionaciho spirály, která se především propisuje do polohy vstupu a vnitřního auditoria. Kompaktnost tvaru je v posledním podlaží rozložena jak do dynamického zešikmení střechy s orientací k dominantám kostela sv. Jakuba a hradu Špilberku, tak ploch teras sloužích veřejnosti jako vyhlídkové místo. Kompaktnost tvaru a materiálové řešení dali stavbě charakter pevnosti s jasným urbánním vymezení vůči dopravnímu ruchu. Charakterem budovy je bariérová oblá stěna při ulici Koliště a v nárožní pozici k ulici Milady Horákové. Fasáda při ulici Milady Horákové je rozehrána čtvercovými otvory oken. V horním podlaží se objekt dynamicky otvírá městu. Výrazným prvkem je řešení vstupu, které návštěvníky, tak jako ulita šneka, vtahuje do vnitřního dění.
|
|
| |
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Balabánová, Jitka ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Pochopit principy minulosti a v jejich osnově návázat novým způsobem. Nesměřovat k opakování a napodobování, ale naopak podtrhnout rozdíl starého s novým. Nezastiňovt, ale pouze doplnit. Podpořit a spolupůsobit. Tyto principy mě dovedly k organickému pojetí předpolí zahrad. Pravoúhlý systém je ponechán řádu formální zahrady. Pouze zachovalé stávající stavby kontrastují s rozvolněnou hrou, čímž tento dojem jen umocňují. Tento vzlet umožňuje fakt, že předpolí je odděleným prostorem (a to i ideově) takže rozdílné pojetí, uspořádání a náplň neruší susední formální zahradu.
|
|
|
Res Publica: ANNEXION / Brno – Římské náměstí
Musálek, Filip ; Chládek, Pavel (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá možnostmi navrhování současných budov do historického kontextu centra města. Důraz je kladen na urbanistické začlenění nových objemů do současné struktury města a místa s jeho geniem loci. Výsledkem návrhu by měly být domy s charakterem a jasnými dispozicemi za využití kvalitních materiálů, zejména s ruznými formami a úpravami omítky, která je pro stavebnictví ve střední Evropě typická. Návrh je odpovědí autora na otázku ,,normálního domu,, v centru města.
|
|
| |
|
|
Polyfunkční dům Brno - Líšeň
Rudolecká, Anna ; Fišer, Jiří (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce) ; Pěnčík, Jan (vedoucí práce)
Náplní bakalářské práce bylo vytvoření jednotlivých stupňů projektové dokumentace ke studii novostavby z předmětu AG035. Předmětem projektu je novostavba polyfunkčního domu v městské části Líšeň na pozemku p. č. 4418/1 v katastrálním území Brno. Parcela se nachází ve svažitém terénu. Součástí projektu je také řešení okolních ploch, zejména před prostoru a napojení na veřejnou dopravní infrastrukturu. Hmotu objektu tvoří čtyři dlouhé kvádry (dva dvoupodlažní a dva jednopodlažní), které jsou navzájem propojeny skleněným tunelem a jsou posazeny na symbolickém podstavci, který je vytvořen z dvou částečně do terénu zapuštěných podlaží podzemního parkovaní. Objekt je čtyřpodlažní, se dvěma nadzemními podlažími, které slouží z velké části ke komerci formou pronajímatelných prostor (např. pro obchod, služby, administrativu aj.). Další část podlaží slouží pro technické a hygienické zázemí. Dvě podzemní podlaží slouží pro hromadné parkování osobních automobilů zaměstnanců a návštěvníků objektu. Přístup do těchto podlaží je autovýtahem, osobními výtahy a také dvěma schodišti, která propojují všechna podlaží. Princip návrhu spočívá v záměru hmotu stavby co nejcitlivěji zasadit do okolí tak, aby objekt nepůsobil mohutně, jako např. okolní sídliště, ale přirozeně navazoval na okolní dvoupodlažní domy. Toho bylo docíleno materiálovým řešením nadzemních podlaží. V exteriéru převládá 5 materiálů. Vegetační plochá střecha, pohledový beton, dva typy předsazených fasád (fasádní panely DuPontTM Corian® + skleněné panely s potiskem symbolizující koruny stromů a keřů; dalším typem fasády jsou svislé kovové lamely). Dalším převládajícím materiálem je sklo, které je využito na propojovací tunel a na severní a jižní fasádu.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.