|
|
Jump cut, střih poskakující po konvencích kontinuální vazby
Kozáková, Tereza ; BROTHÁNEK, Adam (vedoucí práce) ; ČIHÁK, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce nahlíží diskontinuální střihový postup - jump cut v kontextu teoreticko-historickém, tak v rámci tří filmových analýz pak i praktickém a významovém.
Teoretická část této práce slouží k uvědomění si základních principů střihové skladby a zejména pak definuje okolnosti, které stojí za úspěšnou vazbou záběrů obecně. V další části textu je věnován prostor technické stránce jump cutu a s tím souvisejícím aspektům, které jsou určující pro jeho skladebnou kvalitu. V této části je také zkoumán historický původ jump cutu na příkladech filmů, kde se objevuje vůbec prvně, popřípadě uvědoměle. Do značné míry je zde rozvedeno, nakolik
a jakým způsobem k jeho popularizaci přispěla dobová filmová kritika.
A konečně analýzy tří vybraných filmů, které zkoumají jak technicky “povedený” jump cut, tak i případy, kdy se tak nestalo, mají za cíl konkrétně charakterizovat význam i provedení jump cutu a jeho vliv na diváka v rámci příběhu analyzovaných děl a zda, popřípadě za jakých okolností jump cut přispěl k výslednému celku díla, či nikoliv.
|
|
|
Referenčnosť a sebareflexivita v tvorbe Edgara Wrighta
Podmanický, Jakub ; BENDOVÁ, Helena (vedoucí práce) ; DORUŠKA, Tomáš (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá prvkami referenčnosti a sebareflexivity v tvorbe britského režiséra žánrových komédii Edgara Wrighta. Porovnávaním jeho amatérskych filmov, televíznej tvorby a celovečernej filmografie skúma, ako sa premenil Wrightov vzťah k citovaným predlohám a rozsah ich vplyvu na jeho diela. Následne práca analyzuje prostriedky sebareflexie Wrightovej tvorby a ich prejav na komunikácii s divákom.
|
|
|
Divácké očekávání ve vztahu k autenticitě díla
Jelínek, Jakub ; BAGDASAROV, Georgy (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Jaroslav (oponent)
Tato práce si klade za cíl prozkoumat svět mystifikačních filmových projevů, které se simulováním formálních i stylistických výrazových prostředků doku-mentárního filmu snaží odstranit divácký kritický pohled a být tak následně v očích těchto diváků vnímány jako filmy skutečně dokumentární. Skrze analýzu těchto klamavých filmů odhalíme postupy, kterých tvůrci užívají pro méně či více úspěšnou mystifikaci a přiblí-žíme si motivace, jenž stáli na pozadí jejich vzniku. Od tzv. „mockumentů“, skrze filmovou propagandu, až po dnes velmi se rozmáhající filmy s konspirační tematikou se pokusíme objasnit, zda operují všechny zmíněné proudy se stejnými postupy, když jde každému z nich v podstatě o jedno a to samé – co nejdůsledněji přesvědčit diváka o svých pravdách a skrze podobu dokumentárního filmu ho tak přinutit obsahu daných filmů uvěřit.
|
|
|
Časová smyčka ve filmech Na Hromnice o den více, Lola běží o život a Uvězněni v čase
Ortiz Cordero, Edgar Josue ; DAŇHEL, Jan (vedoucí práce) ; Brothánek, Adam (oponent)
Časová smyčka je narativní nástroj, který příběhovou linii staví na základě opakování událostí. Postavy jsou v ní často uvězněny a odsouzeny zažívat události znovu a znovu, dokud nenaleznou východisko či řešení. Jedná se o široce užívanou narativní metodu, která odkazuje na Nietzscheho „věčný návrat“, řecký mýtus o Sisyfovi, Kolo Dharmy v buddhismu a čínskou legendu o Wu Gangovi. Časová smyčka je druh syžetu, ve kterém se události opakují vícekrát, aby si buď postavy nebo i diváci, uvědomili různé dopady a důsledky činů postav. To často vede až ke konečnému rozřešení, kdy se smyčka buď přeruší, či pokračuje do nekonečna. Tato práce předpokládá, že současné filmy, které používají časovou smyčku jako hlavní nástroj děje, použivaji řadu filmově jazykových prvků pro lepší orientaci diváků. Za účelem průzkumu této teze bylo na základě kritického a komerčního úspěchu vybráno a analyzováno 5 současných filmů, které používají tuto metodu, a stanovily se u nich klíčové prvky jejich narativu časové smyčky. Tyto filmy se použily ke stanovení společných vizuálních, zvukových a střihových principů, které slouží k vytváření narativu časové smyčky a zároveň k tomu, aby čtenáři lépe pochopili jak vytvořit časovou smyčku .
|
|
| |
|
| |
|
|
Conveying Meaning Through Movement: Using Handheld Vs Steadicam In Moving Point Of View Shots In Feature Films
Joseph, Abraham ; GAHUT, Michael (vedoucí práce) ; FUXJÄGER, Klaus (oponent)
This thesis attempts to study two techniques used to shoot the moving POV shot in films--the handheld camera and the Steadicam--to analyse how they contribute to or enhance the ‘realism’ in a film. To do this, existing literature on camera movement is reviewed and an overview of the history of these two techniques is provided. This thesis also looks at how the moving POV shot has been captured in cinema till now. Drawing from this historical foundation, this thesis builds its theoretical premise, hugely aided by Andre Bazin’s theory of cinematic realism and the films and ideas of cinema put forth by Robert Bresson. Finally, this thesis formulates a new classification of POVs and perspectives,andanalysestwofilms(LászlóNemes’s SonofSaula ndGus Van Sant’s Elephant ) that each use one of these techniques of filming the moving POV against it. The attempt to understand which of these camera movement techniques comes closest to attaining ‘realism’ and the idea of cinema as propagated by Bresson.
|
|
| |
|
|
The Art of Static
Barry, Evan ; FUXJÄGER, Klaus (vedoucí práce) ; ŠOFR, Jaromír (oponent)
ABSTRACT
This thesis The Art of Static: Ruben Östlund – Exploration Of Form, Function & Execution focuses on the minimalist visual language of the Director Ruben Östlund and his cinematographers Marius Dybwad Brandrud and Fredrik Wenzel. Östlund’s most recent work The Square (2017) being nominated for an Oscar for best foreign language film.
This thesis focuses on how Östlund’s visual approach encapsulates his philosophy as a filmmaker through analysis and deconstruction of the visual language of individual scenes within three of Östlund’s films: Play (2011), Force Majeure (2014) and his latest work, The Square (2017).
Its analysis focuses on his anti-Hollywood aesthetic, and how he avoids leading his audience’s emotional responses. The main features of which can be categorized into aesthetical choices around composition, perspective of the camera and shot duration in the context of his static language. These fundamental visual principals underpin his key visual motif of the “Observers Perspective” that is carried across all of his films. Bringing the filmmakers morality to the forefront through his characters, while also creating powerful and evocative pieces of work.
Each chapter also discusses how this visual language implemented by him and his cinematographer’s has and is evolving across the body of his work. From one of ridged locked-off camera, to sequences containing tracks and fluid movement. Yet in his evolving visual language, Östlund manages to retain his principled philosophy visually and narratively.
|
|
|
Heroes of New Russia
Shidlovskiy, Kirill ; BERGAN, Ronald (vedoucí práce) ; Dolotina, Kamila (oponent)
The master thesis “Heroes of New Russia: Analysis of Character Archetypes in the Works of Alexei Balanov” introduces the life and work of one of the most remarkable directors of a new Russian cinema, Alexei Balabanov. Through the use of qualitative content analysis it discusses all his feature films, both finished and unfinished, and focuses on the hero archetypes that the director/screenwriter Balabanov kept using. Furthermore, it describes changing of these archetypes over time as the society of the new Russian Federation kept on changing after the fall of the Soviet Union and as Balabanov perceived that change, both in his life and in his works. Finally, the thesis puts all the ascertained findings into a broader context, based on national, historical and cultural aspects to provide an objective framework for the subjective approach of the famous director.
|
host ::
RSS.